Členovci – maturitní otázka (2)

 

Otázka: Členovci (Arthropoda)

Předmět: Biologie

Přidal(a): TS

 

Obsah

• tělní segmentace
• typ tělní dutiny
• tělní povrch a jednotlivé soustavy (Sv.S., CS, DS, TS, VS, NS, Sm.S., HS, PS a vývoj)
• podkmeny, jejich typické znaky a zástupci

 

KMEN ČLENOVCI (Arthropoda)

• nejpočetnější živočišný kmen
• většinou suchozemští
• tělní dutina: v několika předních článcích mixocoel (spojením pseudocoelu s coelomem)
• tělní segmentace: různocenně (nestejnocenně) článkované tělo, včetně končetin
• tělní povrch: pokožka vylučuje pevnou vrstvu zvanou KUTIKULA
• kutikula je z látky chitinu = látka podobná celulóze

 

VNĚJŠÍ KOSTRA (exoskelet)

• kostra neroste, tělo roste jen při svlékání staré kutikuly, než ztvrdne kutikula nová = tzv. SKOKOVÝ RŮST
• vnější kostra je těžká a tak jsou členovci ve své velikosti omezeni

 

Sv.S.:

• NOVINKA: PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ SVALY = pohyb končetin, upínají se zevnitř na kostru
• + i HLADKÁ svalovina

 

C.S.:

• OTEVŘENÁ
• hemolymfu (krvomízu) pohání hřbetní srdce = pulzující céva s bočními otvory (ty nasávají)

 

D.S.:

• žábry
• celý povrch těla
• plicní vaky
• tracheje

 

T.S.:

TRUBICOVITÁ

• dvoudílný žaludek: svalnatý a pak žláznatý žaludek
• trávicí žlázy: slinné a hepatopankreas (slin.-j.ž.)
• tukové těleso = metabolická a zásobní funkce
• TYPICKÉ PŘEMĚNĚNÉ ÚSTNÍ KONČETINY PRO JEDNOTLIVÉ PODKMENY

 

V.S.:

• metanefridie a jejich různé modifikace:
• např. tykadlové žlázy korýšů, Malpigiho žlázy u hmyzu

 

N.S.:

• GANGLIOVÁ žebříčkovitého typu
• největší ganglia v hlavové části

 

Sm.S.:

• jednoduché i složené oči
• smyslové brvy – dotyk, chvění
• chemoreceptory – např. feromony, baroreceptory

 

P.S.:

• gonochoristé s vnitřním oplozením
• vývoj přímý i nepřímý, také partenogeneze

 

Systém

Podkmeny:

• klepítkatci
• korýši
• šestinozí
• stonožkovci
• trilobiti

 

A) podkmen: KLEPÍTKATCI

• tělo složeno většinou z hlavohrudi (srostlá hlava s hrudí) a ze zadečku
• hlavové končetiny:
  • klepítka (chelicery) = první pár, slouží k lovu
  • makadla (pedipalpy) = druhý pár, zpracování potravy a hmat
• čtyři páry končetin (8)
• bez tykadel
• na zadečku nejsou končetiny

 

Systém:

• Třída HROTNATCI
• Třída PAVOUKOVCI

 

Třída: PAVOUKOVCI

• sací ústní ústrojí
• čtyři páry nohou
• patří sem: štíři, štírci, pavouci, roztoči a sekáči (podtřídy)

 

a) Štíři

• makadla přeměněna v klepeta
• jedovatý trn na konci zadečku (čím jedovatější, tím menší klepeta)
• predátoři s noční aktivitou
• kutikula v UV světle září
• samice se stará o potomky, vozí je

 

b) Štírci

• velikost v mm
• predátoři
• vyústění jedu na konci klepítek
• bez hrotu na zadečku

 

c) Sekáči

• tělo jeden celek
• dlouhé štíhlé nohy

 

AUTOTOMIE = sám si oddělí část těla

• po oddělení, sekavé pohyby k odvedení pozornosti od unikajícího sekáče
• predátoři

 

d) Pavouci

• na klepítkách ústí JEDOVÁ ŽLÁZA
• makadla podobná kratším končetinám
• u samců někdy výrazně větší – kopulační
• Tělo rozděleno na:
  • Hlavohruď
    • Tenká stopka
  • Nečlánkovaný zadeček
• velmi úzký ústní otvor, proto MIMOTĚLNÍ TRÁVENÍ
•  do kořisti vstříknou trávicí šťávy a zkapalněnou hmotu nasávají
• jedová žláza na klepítkách
• zadečkové SNOVACÍ BRADAVKY.
  • *vlákno je pevnější než ocelové vlákno srovnatelného průměru
• na končetinách hřebínek, kterým několik vláken spřádají do jednoho svazku
• vlákno k lovu, tvorbě obydlí a kokonu s vajíčky
  • *sítě tkají v noci = ráno jsou připraveny na nápor much

• D.S.:
  • PLICNÍ VAKY (v zadečku podobu dutiny s listy)

• Sm.S.:
  • 6–8 jednoduchých oček, hmat

• Pohlavní dvojtvárnost
  • = samice větší, občas kanibalismus ze strany samice
  • u některých nejextrémnější varianta rodičovské péče – samice svolá svá mláďata a nechá se jimi pozřít
  • přímý vývoj

• Zástupci:
  • Sklípkani
    • největší (rozpětí končetin až okolo 30 cm)
    • chloupky se lámou a mohou způsobit alergie
    • v subtropech a tropech
  •  Křižák
    • staví typické pavučiny
  •  Pokoutník
    • loví i bez pavučin, pavučiny jsou vodorovné v rozích místnosti (po koutech)
    • velký, hnědý, chlupatý
  • Třesavka
  • Běžník
    • nestaví sítě, loví díky svému maskování – dokáže částečně měnit barvu – loví v květech
    • jeho mláďata na podzim vytváří dlouhá vlákna, která slouží k přenosu větrem = babí léto
  •  Vodouch (stříbřitý)
    • obývá bublinu vzduchu pod vodou.
  •  Zápřednice jedovatá
    • nejbolestivější kousnutí z našich pavouků

 

e) Roztoči

• drobní až mikroskopičtí
• tělo tvoří jeden celek (hlavohruď srůstá se zadečkem)
• prostředí: nejvíce roztočů žije v půdě
• potrava: rozmanitá, významní parazité
• = úzké bodcovité ústní ústrojí
• nepřímý vývoj
• škůdci: znehodnocování potravin, alergie, nemoci
• *akarióza je nemoc způsobená roztoči, časté alergie na roztoče
• Zástupci:
  • KLÍŠTĚ
    • vlhčí biotop
    • na vrcholcích rostlin, identifikují kořist mj. podle kyseliny máselné z potu
    • vývoj nepřímý – z vajíčka šestinohá larva
    • *po 1. svlékání se mění v osminohou nymfu, která má 1–3 vývojové stupně
    • při odstraňování stačí vykývání a dezinfekce
    • klíště je přenašečem např. encefalitidy, boreliózy (erythema migrans)
  • ZÁKOŽKA SVRABOVÁ
    • vyžírá chodbičky v kůži
    • nemoc svrab se silným svěděním = pupínky
  • TRUDNÍCI
    • v chlupových váčcích a v mazových žlázách v oblasti obočí a nosu
    • trudovitost
  • ČMELÍK
    • saje krev ptáků
    • častí v hnízdech
  • ­*Luptouš žere peří
  • *Vodule roztoč žijící pod vodou
  • *Sametka parazitický roztoč výrazné barvy

 

B) podkmen KORÝŠI

• prostředí: vodní, výjimečně suchozemští
• DS:
  • žábry
• Tělní pokryv:
  • krunýř (zpevněný CaCO₃) nebo dvě chlopně uzavírající tělo (jako u mlžů)
•  Typický znak: rozeklanné končetiny většího počtu – k plavání, lezení, přihánění a filtrování potravy a mohou být na nich žábry
• Tělní celky:  hlavohruď a zadeček
• Hlava:
  • tykadla
  • kusadla
  • dva páry čelistí
•  Vývoj: přímý (např. u raků) i nepřímý (např. perloočka, přes larvu zvanou nauplius a u mořských desetinožců zoëa)

 

TŘÍDA LUPENONOŽCI:

(Řád žábronožky)

• Žábronožka
  • brzy na jaře v periodických tůních

(Řád listonošky):

• Listonoh
  • výskyt viz žábronožka, podobný trilobitu

 (řád Diplostraca):

• podřád perloočky:
• tzv. vodní blechy = zooplanktonní drobní korýši např. hrotnatky (dafnie) množí se partenogeneticky tzn. velké množství
•  Plankton = drobné organismy pohybující se mezi hladinou a dnem

 

TŘÍDA RAKOVCI:

1) řád desetinožci:

• Mořští rakovci:
  • HUMR
  • KREVETA – ze stran zpoštělé tělo, nemají tvrdý krunýř
  • LANGUSTA – silný krunýř, dlouhá tykadla
•  Sladkovodní rakovci:
  • RAK
    • noční aktivita, v případě rychlého pohybu použije ocasní ploutvičky a poskočí dozadu
    • potrava masitá i rozkládající se
    • podléhají tzv. račímu moru, jehož přenašečem jsou introdukované druhy raků např. rak pruhovaný
      • INTRODUKOVANÉ DRUHY = člověkem zavlečené

 2) řád různonožci:

• Blešivec
  • studánky

 

3) řád stejnonožci:

• Stínka, svinka
  • suchozemské druhy žijící ve vlhku
•  *beruška vodní

 

TŘÍDA MAXILLOPODA:

podtřída kapřivci

• sají krev ryb

 podtřída KLANONOŽCI

• řád buchanky:
  • také patří do planktonu
  • pohyb pomocí tykadel, jedno oko
  • nauplius

 

c) podkmen ŠESTINOZÍ (dříve vzdušnicovci)

• nejpočetnější podkmen členovců
• většinou suchozemští
• přeměnou kousacího ústního ústrojí (mravenci, vosy, brouci) vzniklo:
  • ú. ú. lízavě sací (moucha)
  • ú. ú. sací (motýl)
  • ú. ú. lízací (včela)
  • ú. ú. bodavě sací (komár)
• tělo tvoří hlava, hruď a zadeček
  • Hruď
    • tvořena třemi články
    • z každého článku pár končetin
    • ze dvou článků vyrůstají křídla
  • Křídla
    • = vychlípeniny pokožky, obsahující vzdušnice, nervy a kolem nichž proudí do křídel i hemolymfa
    • *vzdušnice – výztuž křídel, tvoří žilnatinu
  • Zadeček
    • článkovaný, bez končetin
    • dýchací otvory
• DS:
  • vzdušnicemi (tracheje) = trubicovité vychlípeniny pokožky dovnitř těla, kde se větví a zásobují orgány kyslíkem
• Sm.S.:
  • 1 pár tykadel – fce hmatová, čichová, ochutnávací
    • složené oči – vytváří mozaikovitý obraz složený ze zrakových políček, která vytvářejí jednotlivá očka omatidia
    • jednoduchá očka (na temeni, nebo po stranách hlavy) slouží k vnímání směru a intenzity světla – dobré pro orientaci
• hmyz dokáže vnímat teplotu, chvění, zvuk, magnetické pole…
• TS:
  • ústní ústrojí, hltan, jícen, dva žaludky, střeva
• VS:
  • Malpigické trubice – ústí do střeva

 

Systém:

TŘÍDA HMYZ

PODTŘÍDA šupinušky – řád rybenka

PODTŘÍDA křídlatí (skupiny starokřídlí a novokřídlí)

TŘÍDA SKRYTOČELISTNÍ – řád CHVOSTOSKOCI

 

a) Třída HMYZ

• pět milionů druhů

 

KŘÍDLATÍ S PROMĚNOU NEDOKONALOU

Proměna nedokonalá

• = larvy (nymfy) mají základy křídel a jsou podobné dospělci (imaga), stejné úst. ústrojí a nohy
• CHYBÍ STADIUM KUKLY!

 

Řád jepice

• – ústní ústrojí dospělců je redukováno; nepřijímají potravu a žijí jen několik hodin či dnů
• – jsou u vody, kde se vyvíjejí larvy
• – v klidu křídla složená nad tělem (vývojově primitivnější, protože se hůře skryjí)
• – zadeček zakončen 3 cerky (štěty)
• – jsou indikátory čistoty vod

 

Řád vážky

• – imága i nymfy jsou predátoři
• = přizpůsobení: velké složené oči a rychlý let
• – nymfy loví pod vodou pomocí vymrštitelné masky (viz vetřelec) spodního pysku
• *motýlice
• – barevná křídla, pomalý let, u řek

 

Řád pošvatky

• – křídla objímají tělo
• – zadeček je u dospělců i larev zakončen dvěma štěty
• – larvy jsou bioindikátory vod

 

Řád Švábi

• – tělo je shora zploštělé, hlava stočena dolů, tužší první pár křídel
• – synantropní (= v blízkosti lidí), mohou pasivně přenášet infekce a znehodnocují potraviny

 

Řád rovnokřídlí

• stridulace (cvrčení)
• dva štěty na zadečku
• Kobylka
  • predátoři, dlouhá tykadla, samice s dlouhým kladélkem, sluchový orgán na nohách
• Cvrček
  • dva štěty
• Krtonožka
  • hrabavýma nohama dělá chodby, nížiny
• Saranče
  • tykadla krátká, býložravci
  • sluchové orgány po stranách zadečku, samečci stridulují třením stehen o křídla nebo zadeček
• Saranče stěhovavá
  • obrovská hejna likvidují úrodu

 

Řád škvoři

• na zadečku klešťovité štěty – u samců mohutnější, všežravci, samice pečují o vajíčka i nymfy

 

řád Phthiraptera

• *veš dětská– ve vlasech, vajíčka hnidy
• *veš šatní – ve spodním prádle, tyfus
• *veš muňka – žije v ochlupení v oblasti genitálií – tzv. filcky

 

ŘÁD: POLOKŘÍDLÍ

• (spojuje dřívější řády stejnokřídlí a ploštice)
• bodavě savé ústní ústrojí

 

Zástupci:

podřád ploštice

• první pár křídel je plochý, zpevněný
• tato skupina zahrnuje např.:
• Vodoměrky
  • na chodidlech chloupky se vzduchem umožňují chodit po hladině – loví na hladinu spadlý hmyz
• Znakoplavky
  • žijí ve vodě, plavou na znak
• Ruměnice
  • sají rostlinné šťávy
  • Následující polokřídlí nepatří mezi ploštice:
• Pěnodějka
  • ochrana larev
• Cikáda
  • striduluje chvěním hřbetní destičky, teplé oblasti
• Štěnice
  • saje krev, noční aktivita, v matracích
• Mšice
  • partenogeneze, sají rostlinné šťávy a výkaly jsou sladké a mravenci sbírané = mravenci je za to chrání
  • přenášejí nemoci rostlin

 

Proměna dokonalá = larvy (housenky) nemají základy křídel a nejsou podobné dospělci (imaga)

STADIUM KUKLY!

 

Řád: síťokřídlí

• Mravkolvi
  • dospělci s hustou žilnatinou na blanitých křídlech
  • larvy zahrabány do důlku v písku a čekají až spadne do důlku kořist (mravenec)

 

Řád: dvoukřídlí

• 1 pár křídel, druhý pár je přeměněn v kyvadélka
•  Komáři
  • krev sají pouze samičky
  • larvy žijí ve vodě a dýchají trubičkou na zadečku
  • přenáší malárii i encefalitidu
• Tiplice
  • jako velký komár, ale naprosto neškodné
• Ovádi
  • hovada
  • létá až 39 km/hod
• Pestřenky
  • mimeze = napodobování (vosy)
  • (larvy jsou dravé – žerou mšice)
•  Octomilky
  • drobné mušky létající okolo odpadků = živí se zkvašenými šťávami
  • využívají se v genetice
•  Mouchy
  • mohou přenášet nemoci
• Masařky
  • larvy se živí rozkládajícím se masem

 

Řád: blanokřídlí

• 2 páry blanitých křídel složených na zadečku

• Lumci
  • samička má dlouhé kladélko na zadečku, klade vajíčka do těl jiných živočichů
• Vosy
  • sociální hmyz
  • žvýkají dřevo – kaši použijí na stavbu hnízda
  • zimu přežívají jen budoucí královny, potravou larev je hmyz
• Čmeláci
  • dlouhý sosák, opylují – zimu přežívají jen budoucí královny
• Mravenci
  • vytváří společenství se 3 kastami:
    • 1) samičky (královny)- snáší vajíčka, která oplodnil při zásnubním letu sameček
    • 2) samečci – okřídlení, po páření zemřou
    • 3) dělnice – bez křídel a makají nebo mají větší kusadla a pomáhají a chrání, živí se hmyzem – užiteční
• Včely
  • dávají: med, vosk (vylučují spodní stranou zadečku), propolis
  • významní opylovači
  • žijí ve velkých společenstvích se 3 kastami:
    • 1) matka – páří se jen jedenkrát a je oplodněna na celý život, žije 3-5 let
    • 2) trubci – samci – výskyt začátkem léta, větší než dělnice
    • 3) dělnice

 

Řád: blechy

• bez křídel, třetí pár nohou ke skákání
• bodavě sací ústní ústrojí – živí se krví ptáků a savců – vydrží až 1 rok bez potravy
  
• přenašeči infekcí – mor

 

Řád: brouci

• první pár křídel přeměněn v krovky , druhý pár = blanitá křídla

 

a) masožraví (velká kusadla)

• Vírníci
  • vodní brouci, oko rozděleno příčně a horní polovina je jinak zakřivena než spodní – aby se na hladině mohli koukat bez zkreslení pod vodu i nad vodu (jiný lom světla)
  • drobní černí v kalužích
• Střevlíci
• Potápníci
  • larvy užívají mimotělní trávení

 

b) všežraví

• Roháči
  • naši největší, obývají staré duby
• Hrobaříci
  • živí se na uhynulých zvířatech, zahrabávají je pod zem
•  Mandelinka bramborová
  • introdukovaný druh škodící žírem na listech bramboru
• Chrousti
  • 3 roky jako larva (ponrava) pod zemí živí se kořeny, dospělec se živí listím stromů a má typický bílý zuby na spodní straně zadečku
• Zlatohlávci
  • častí na růžích, žerou pyl
• Chrobáci (hovniválové)
  • potrava výkaly, naši netvoří kuličku
•  Slunéčka
  • žerou mšice
• Kovaříci
  • protažené tělo, když se vyruší dělají mrtvé, umí se vymrštit z lehu na zádech
  • larvy – drátovci jsou škůdci kořenů rostlin
• Tesaříci
  • housenky žerou dřevo, dlouhá tykadla
•  Červotoč
  • škodí dřevu – chodbičky
• Lýkožrout (kůrovec)
  • žije pod kůrou, kde vyžírá lýko
  • rychle se množí a může zlikvidovat rozsáhlé lesní porosty
  • obrana:
    • 1) feromonové lapače (feromony)
    • 2) Smíšené lesy
    • 3) Pryskyřice
• Potemník
  • hnědý, larvy v obilí a ve vločkách – dodávají jim bílkoviny (hovínka…)
•  Světlušky
  • světélkují (látka luciferin)
  • samičky bez křídel lákají světlem létající samečky

 

Řád: motýli

• imága sací ústní ústrojí (sají nektar)
• housenky se živí listy (kousací ústní ústrojí)
• velká křídla umožňují prudké změny směru letu
• na křídlech šupinky (pel) = umožňují let (turbulence) a snadno se setřou (nebrat do ruky)
• barva křídel je kromě barviv dána rozptylem světla na rýžkách šupinek
• zástupci
  • Bourec morušový
    • larvy produkují hedvábí
    • *kokon je tvořen jediným nepřerušeným hedvábným vláknem (300–900 m)
  • Klíněnka
    • larvičky vyžírají listy kaštanů
  • Mol
    • larvičky žerou textil
  • BĚLÁSCI
  • MODRÁSCI
  • ŽLUŤÁSCI
  • HNĚDÁSCI
  • OHNIVÁČCI
  • OKÁČI
  • PÍĎALKY
  • OTAKÁRCI
  • BABOČKA PAVÍ OKO
  • BABOČKA KOPŘIVOVÁ
  • BABOČKA ADMIRÁL
  • PŘÁSTEVNÍK
  • LIŠAJ

 

Třída SKRYTOČELISTNÍ

• CHVOSTOSKOCI
• Drobní v mm, v hrabance a půdě, skáčou pomocí vidličky vyrůstající ze zadečku.

 

d) podkmen STONOŽKOVCI (dříve vzdušnicovci)

• tavba těla: hlava a trup
• trup je článkovaný

 

TŘÍDA STONOŽKY

• žádná stonožka nemá sto nohou= vždy lichý počet párů nohou (podle druhu od 30 do 382 nohou)

 

Stonožka

• z každého článku vyrůstá jeden pár končetin, první pár končetin přeměněn v kusadlové nožky, trup je dorzoventrálně zploštělý
• přes den ukryta pod kameny, dravá

 

TŘÍDA MNOHONOŽKY

Mnohonožka

• z každého článku vyrůstají dva páry končetin, trup je na dorzální straně kulovitě ohnutý, schopnost stočení těla, býložravá

 

e) podkmen TRILOBITI

• vymřelí prvohorní mořští živočichové (cca 500–300 mil. let)
• tělo podélně i příčně na tři části
• velikost byla několik cm, výjimečně až 70 cm
• dýchají žábrami
• typičtí živočichové pro barrandien (geologický útvar v Čechách)