Členovci – maturitní otázka (2)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Členovci (Arthropoda)

Předmět: Biologie

Přidal(a): TS

 

Obsah

  • tělní segmentace
  • typ tělní dutiny
  • tělní povrch a jednotlivé soustavy (Sv.S., CS, DS, TS, VS, NS, Sm.S., HS, PS a vývoj)
  • podkmeny, jejich typické znaky a zástupci

 

KMEN ČLENOVCI (Arthropoda)

  • nejpočetnější živočišný kmen
  • většinou suchozemští
  • tělní dutina: v několika předních článcích mixocoel (spojením pseudocoelu s coelomem)
  • tělní segmentace: různocenně (nestejnocenně) článkované tělo, včetně končetin
  • tělní povrch: pokožka vylučuje pevnou vrstvu zvanou KUTIKULA
  • kutikula je z látky chitinu = látka podobná celulóze

 

VNĚJŠÍ KOSTRA (exoskelet)

  • kostra neroste, tělo roste jen při svlékání staré kutikuly, než ztvrdne kutikula nová = tzv. SKOKOVÝ RŮST
  • vnější kostra je těžká a tak jsou členovci ve své velikosti omezeni

 

Sv.S.:

  • NOVINKA: PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ SVALY = pohyb končetin, upínají se zevnitř na kostru
  • + i HLADKÁ svalovina

 

C.S.:

  • OTEVŘENÁ
  • hemolymfu (krvomízu) pohání hřbetní srdce = pulzující céva s bočními otvory (ty nasávají)

 

D.S.:

  • žábry
  • celý povrch těla
  • plicní vaky
  • tracheje

 

T.S.:

TRUBICOVITÁ

  • dvoudílný žaludek: svalnatý a pak žláznatý žaludek
  • trávicí žlázy: slinné a hepatopankreas (slin.-j.ž.)
  • tukové těleso = metabolická a zásobní funkce
  • TYPICKÉ PŘEMĚNĚNÉ ÚSTNÍ KONČETINY PRO JEDNOTLIVÉ PODKMENY

 

V.S.:

  • metanefridie a jejich různé modifikace:
  • např. tykadlové žlázy korýšů, Malpigiho žlázy u hmyzu

 

N.S.:

  • GANGLIOVÁ žebříčkovitého typu
  • největší ganglia v hlavové části

 

Sm.S.:

  • jednoduché i složené oči
  • smyslové brvy – dotyk, chvění
  • chemoreceptory – např. feromony, baroreceptory

 

P.S.:

  • gonochoristé s vnitřním oplozením
  • vývoj přímý i nepřímý, také partenogeneze

 

Systém

Podkmeny:

  • klepítkatci
  • korýši
  • šestinozí
  • stonožkovci
  • trilobiti

 

A) podkmen: KLEPÍTKATCI

  • tělo složeno většinou z hlavohrudi (srostlá hlava s hrudí) a ze zadečku
  • hlavové končetiny:
    • klepítka (chelicery) = první pár, slouží k lovu
    • makadla (pedipalpy) = druhý pár, zpracování potravy a hmat
  • čtyři páry končetin (8)
  • bez tykadel
  • na zadečku nejsou končetiny

 

Systém:

  • Třída HROTNATCI
  • Třída PAVOUKOVCI

 

Třída: PAVOUKOVCI

  • sací ústní ústrojí
  • čtyři páry nohou
  • patří sem: štíři, štírci, pavouci, roztoči a sekáči (podtřídy)

 

a) Štíři

  • makadla přeměněna v klepeta
  • jedovatý trn na konci zadečku (čím jedovatější, tím menší klepeta)
  • predátoři s noční aktivitou
  • kutikula v UV světle září
  • samice se stará o potomky, vozí je

 

b) Štírci

  • velikost v mm
  • predátoři
  • vyústění jedu na konci klepítek
  • bez hrotu na zadečku

 

c) Sekáči

  • tělo jeden celek
  • dlouhé štíhlé nohy

 

AUTOTOMIE = sám si oddělí část těla

  • po oddělení, sekavé pohyby k odvedení pozornosti od unikajícího sekáče
  • predátoři

 

d) Pavouci

  • na klepítkách ústí JEDOVÁ ŽLÁZA
  • makadla podobná kratším končetinám
  • u samců někdy výrazně větší – kopulační
  • Tělo rozděleno na:
    • Hlavohruď
      • Tenká stopka
    • Nečlánkovaný zadeček
  • velmi úzký ústní otvor, proto MIMOTĚLNÍ TRÁVENÍ
  •  do kořisti vstříknou trávicí šťávy a zkapalněnou hmotu nasávají
  • jedová žláza na klepítkách
  • zadečkové SNOVACÍ BRADAVKY.
    • *vlákno je pevnější než ocelové vlákno srovnatelného průměru
  • na končetinách hřebínek, kterým několik vláken spřádají do jednoho svazku
  • vlákno k lovu, tvorbě obydlí a kokonu s vajíčky
    • *sítě tkají v noci = ráno jsou připraveny na nápor much
  • D.S.:
    • PLICNÍ VAKY (v zadečku podobu dutiny s listy)
  • Sm.S.:
    • 6–8 jednoduchých oček, hmat
  • Pohlavní dvojtvárnost
    • = samice větší, občas kanibalismus ze strany samice
    • u některých nejextrémnější varianta rodičovské péče – samice svolá svá mláďata a nechá se jimi pozřít
    • přímý vývoj
  • Zástupci:
    • Sklípkani
      • největší (rozpětí končetin až okolo 30 cm)
      • chloupky se lámou a mohou způsobit alergie
      • v subtropech a tropech
    •  Křižák
      • staví typické pavučiny
    •  Pokoutník
      • loví i bez pavučin, pavučiny jsou vodorovné v rozích místnosti (po koutech)
      • velký, hnědý, chlupatý
    • Třesavka
    • Běžník
      • nestaví sítě, loví díky svému maskování – dokáže částečně měnit barvu – loví v květech
      • jeho mláďata na podzim vytváří dlouhá vlákna, která slouží k přenosu větrem = babí léto
    •  Vodouch (stříbřitý)
      • obývá bublinu vzduchu pod vodou.
    •  Zápřednice jedovatá
      • nejbolestivější kousnutí z našich pavouků

 

e) Roztoči

  • drobní až mikroskopičtí
  • tělo tvoří jeden celek (hlavohruď srůstá se zadečkem)
  • prostředí: nejvíce roztočů žije v půdě
  • potrava: rozmanitá, významní parazité
  • = úzké bodcovité ústní ústrojí
  • nepřímý vývoj
  • škůdci: znehodnocování potravin, alergie, nemoci
  • *akarióza je nemoc způsobená roztoči, časté alergie na roztoče
  • Zástupci:
    • KLÍŠTĚ
      • vlhčí biotop
      • na vrcholcích rostlin, identifikují kořist mj. podle kyseliny máselné z potu
      • vývoj nepřímý – z vajíčka šestinohá larva
      • *po 1. svlékání se mění v osminohou nymfu, která má 1–3 vývojové stupně
      • při odstraňování stačí vykývání a dezinfekce
      • klíště je přenašečem např. encefalitidy, boreliózy (erythema migrans)
    • ZÁKOŽKA SVRABOVÁ
      • vyžírá chodbičky v kůži
      • nemoc svrab se silným svěděním = pupínky
    • TRUDNÍCI
      • v chlupových váčcích a v mazových žlázách v oblasti obočí a nosu
      • trudovitost
    • ČMELÍK
      • saje krev ptáků
      • častí v hnízdech
    • ­*Luptouš žere peří
    • *Vodule roztoč žijící pod vodou
    • *Sametka parazitický roztoč výrazné barvy

 

B) podkmen KORÝŠI

  • prostředí: vodní, výjimečně suchozemští
  • DS:
    • žábry
  • Tělní pokryv:
    • krunýř (zpevněný CaCO3) nebo dvě chlopně uzavírající tělo (jako u mlžů)
  •  Typický znak: rozeklanné končetiny většího počtu – k plavání, lezení, přihánění a filtrování potravy a mohou být na nich žábry
  • Tělní celky:  hlavohruď a zadeček
  • Hlava:
    • tykadla
    • kusadla
    • dva páry čelistí
  •  Vývoj: přímý (např. u raků) i nepřímý (např. perloočka, přes larvu zvanou nauplius a u mořských desetinožců zoëa)

 

TŘÍDA LUPENONOŽCI:

(Řád žábronožky)

  • Žábronožka
    • brzy na jaře v periodických tůních

(Řád listonošky):

  • Listonoh
    • výskyt viz žábronožka, podobný trilobitu

 (řád Diplostraca):

  • podřád perloočky:
  • tzv. vodní blechy = zooplanktonní drobní korýši např. hrotnatky (dafnie) množí se partenogeneticky tzn. velké množství
  •  Plankton = drobné organismy pohybující se mezi hladinou a dnem

 

TŘÍDA RAKOVCI:

1) řád desetinožci:

  • Mořští rakovci:
    • HUMR
    • KREVETA – ze stran zpoštělé tělo, nemají tvrdý krunýř
    • LANGUSTA – silný krunýř, dlouhá tykadla
  •  Sladkovodní rakovci:
    • RAK
      • noční aktivita, v případě rychlého pohybu použije ocasní ploutvičky a poskočí dozadu
      • potrava masitá i rozkládající se
      • podléhají tzv. račímu moru, jehož přenašečem jsou introdukované druhy raků např. rak pruhovaný
        • INTRODUKOVANÉ DRUHY = člověkem zavlečené

 2) řád různonožci:

  • Blešivec
    • studánky

 

3) řád stejnonožci:

  • Stínka, svinka
    • suchozemské druhy žijící ve vlhku
  •  *beruška vodní

 

TŘÍDA MAXILLOPODA:

podtřída kapřivci

  • sají krev ryb

 podtřída KLANONOŽCI

  • řád buchanky:
    • také patří do planktonu
    • pohyb pomocí tykadel, jedno oko
    • nauplius

 

c) podkmen ŠESTINOZÍ (dříve vzdušnicovci)

  • nejpočetnější podkmen členovců
  • většinou suchozemští
  • přeměnou kousacího ústního ústrojí (mravenci, vosy, brouci) vzniklo:
    • ú. ú. lízavě sací (moucha)
    • ú. ú. sací (motýl)
    • ú. ú. lízací (včela)
    • ú. ú. bodavě sací (komár)
  • tělo tvoří hlava, hruď a zadeček
    • Hruď
      • tvořena třemi články
      • z každého článku pár končetin
      • ze dvou článků vyrůstají křídla
    • Křídla
      • = vychlípeniny pokožky, obsahující vzdušnice, nervy a kolem nichž proudí do křídel i hemolymfa
      • *vzdušnice – výztuž křídel, tvoří žilnatinu
    • Zadeček
      • článkovaný, bez končetin
      • dýchací otvory
  • DS:
    • vzdušnicemi (tracheje) = trubicovité vychlípeniny pokožky dovnitř těla, kde se větví a zásobují orgány kyslíkem
  • Sm.S.:
    • 1 pár tykadel – fce hmatová, čichová, ochutnávací
      • složené oči – vytváří mozaikovitý obraz složený ze zrakových políček, která vytvářejí jednotlivá očka omatidia
      • jednoduchá očka (na temeni, nebo po stranách hlavy) slouží k vnímání směru a intenzity světla – dobré pro orientaci
  • hmyz dokáže vnímat teplotu, chvění, zvuk, magnetické pole…
  • TS:
    • ústní ústrojí, hltan, jícen, dva žaludky, střeva
  • VS:
    • Malpigické trubice – ústí do střeva

 

Systém:

TŘÍDA HMYZ

PODTŘÍDA šupinušky – řád rybenka

PODTŘÍDA křídlatí (skupiny starokřídlí a novokřídlí)

TŘÍDA SKRYTOČELISTNÍ – řád CHVOSTOSKOCI

 

a) Třída HMYZ

  • pět milionů druhů

 

KŘÍDLATÍ S PROMĚNOU NEDOKONALOU

Proměna nedokonalá

  • = larvy (nymfy) mají základy křídel a jsou podobné dospělci (imaga), stejné úst. ústrojí a nohy
  • CHYBÍ STADIUM KUKLY!

 

Řád jepice

  • – ústní ústrojí dospělců je redukováno; nepřijímají potravu a žijí jen několik hodin či dnů
  • – jsou u vody, kde se vyvíjejí larvy
  • – v klidu křídla složená nad tělem (vývojově primitivnější, protože se hůře skryjí)
  • – zadeček zakončen 3 cerky (štěty)
  • – jsou indikátory čistoty vod

 

Řád vážky

  • – imága i nymfy jsou predátoři
  • = přizpůsobení: velké složené oči a rychlý let
  • – nymfy loví pod vodou pomocí vymrštitelné masky (viz vetřelec) spodního pysku
  • *motýlice
  • – barevná křídla, pomalý let, u řek

 

Řád pošvatky

  • – křídla objímají tělo
  • – zadeček je u dospělců i larev zakončen dvěma štěty
  • – larvy jsou bioindikátory vod

 

Řád Švábi

  • – tělo je shora zploštělé, hlava stočena dolů, tužší první pár křídel
  • – synantropní (= v blízkosti lidí), mohou pasivně přenášet infekce a znehodnocují potraviny

 

Řád rovnokřídlí

  • stridulace (cvrčení)
  • dva štěty na zadečku
  • Kobylka
    • predátoři, dlouhá tykadla, samice s dlouhým kladélkem, sluchový orgán na nohách
  • Cvrček
    • dva štěty
  • Krtonožka
    • hrabavýma nohama dělá chodby, nížiny
  • Saranče
    • tykadla krátká, býložravci
    • sluchové orgány po stranách zadečku, samečci stridulují třením stehen o křídla nebo zadeček
  • Saranče stěhovavá
    • obrovská hejna likvidují úrodu

 

Řád škvoři

  • na zadečku klešťovité štěty – u samců mohutnější, všežravci, samice pečují o vajíčka i nymfy

 

řád Phthiraptera

  • *veš dětská– ve vlasech, vajíčka hnidy
  • *veš šatní – ve spodním prádle, tyfus
  • *veš muňka – žije v ochlupení v oblasti genitálií – tzv. filcky

 

ŘÁD: POLOKŘÍDLÍ

  • (spojuje dřívější řády stejnokřídlí a ploštice)
  • bodavě savé ústní ústrojí

 

Zástupci:

podřád ploštice

  • první pár křídel je plochý, zpevněný
  • tato skupina zahrnuje např.:
  • Vodoměrky
    • na chodidlech chloupky se vzduchem umožňují chodit po hladině – loví na hladinu spadlý hmyz
  • Znakoplavky
    • žijí ve vodě, plavou na znak
  • Ruměnice
    • sají rostlinné šťávy
    • Následující polokřídlí nepatří mezi ploštice:
  • Pěnodějka
    • ochrana larev
  • Cikáda
    • striduluje chvěním hřbetní destičky, teplé oblasti
  • Štěnice
    • saje krev, noční aktivita, v matracích
  • Mšice
    • partenogeneze, sají rostlinné šťávy a výkaly jsou sladké a mravenci sbírané = mravenci je za to chrání
    • přenášejí nemoci rostlin

 

Proměna dokonalá = larvy (housenky) nemají základy křídel a nejsou podobné dospělci (imaga)

STADIUM KUKLY!

 

Řád: síťokřídlí

  • Mravkolvi
    • dospělci s hustou žilnatinou na blanitých křídlech
    • larvy zahrabány do důlku v písku a čekají až spadne do důlku kořist (mravenec)

 

Řád: dvoukřídlí

  • 1 pár křídel, druhý pár je přeměněn v kyvadélka
  •  Komáři
    • krev sají pouze samičky
    • larvy žijí ve vodě a dýchají trubičkou na zadečku
    • přenáší malárii i encefalitidu
  • Tiplice
    • jako velký komár, ale naprosto neškodné
  • Ovádi
    • hovada
    • létá až 39 km/hod
  • Pestřenky
    • mimeze = napodobování (vosy)
    • (larvy jsou dravé – žerou mšice)
  •  Octomilky
    • drobné mušky létající okolo odpadků = živí se zkvašenými šťávami
    • využívají se v genetice
  •  Mouchy
    • mohou přenášet nemoci
  • Masařky
    • larvy se živí rozkládajícím se masem

 

Řád: blanokřídlí

  • 2 páry blanitých křídel složených na zadečku
  • Lumci
    • samička má dlouhé kladélko na zadečku, klade vajíčka do těl jiných živočichů
  • Vosy
    • sociální hmyz
    • žvýkají dřevo – kaši použijí na stavbu hnízda
    • zimu přežívají jen budoucí královny, potravou larev je hmyz
  • Čmeláci
    • dlouhý sosák, opylují – zimu přežívají jen budoucí královny
  • Mravenci
    • vytváří společenství se 3 kastami:
      • 1) samičky (královny)- snáší vajíčka, která oplodnil při zásnubním letu sameček
      • 2) samečci – okřídlení, po páření zemřou
      • 3) dělnice – bez křídel a makají nebo mají větší kusadla a pomáhají a chrání, živí se hmyzem – užiteční
  • Včely
    • dávají: med, vosk (vylučují spodní stranou zadečku), propolis
    • významní opylovači
    • žijí ve velkých společenstvích se 3 kastami:
      • 1) matka – páří se jen jedenkrát a je oplodněna na celý život, žije 3-5 let
      • 2) trubci – samci – výskyt začátkem léta, větší než dělnice
      • 3) dělnice

 

Řád: blechy

  • bez křídel, třetí pár nohou ke skákání
  • bodavě sací ústní ústrojí – živí se krví ptáků a savců – vydrží až 1 rok bez potravy
  • přenašeči infekcí – mor

 

Řád: brouci

  • první pár křídel přeměněn v krovky , druhý pár = blanitá křídla

 

a) masožraví (velká kusadla)

  • Vírníci
    • vodní brouci, oko rozděleno příčně a horní polovina je jinak zakřivena než spodní – aby se na hladině mohli koukat bez zkreslení pod vodu i nad vodu (jiný lom světla)
    • drobní černí v kalužích
  • Střevlíci
  • Potápníci
    • larvy užívají mimotělní trávení

 

b) všežraví

  • Roháči
    • naši největší, obývají staré duby
  • Hrobaříci
    • živí se na uhynulých zvířatech, zahrabávají je pod zem
  •  Mandelinka bramborová
    • introdukovaný druh škodící žírem na listech bramboru
  • Chrousti
    • 3 roky jako larva (ponrava) pod zemí živí se kořeny, dospělec se živí listím stromů a má typický bílý zuby na spodní straně zadečku
  • Zlatohlávci
    • častí na růžích, žerou pyl
  • Chrobáci (hovniválové)
    • potrava výkaly, naši netvoří kuličku
  •  Slunéčka
    • žerou mšice
  • Kovaříci
    • protažené tělo, když se vyruší dělají mrtvé, umí se vymrštit z lehu na zádech
    • larvy – drátovci jsou škůdci kořenů rostlin
  • Tesaříci
    • housenky žerou dřevo, dlouhá tykadla
  •  Červotoč
    • škodí dřevu – chodbičky
  • Lýkožrout (kůrovec)
    • žije pod kůrou, kde vyžírá lýko
    • rychle se množí a může zlikvidovat rozsáhlé lesní porosty
    • obrana:
      • 1) feromonové lapače (feromony)
      • 2) Smíšené lesy
      • 3) Pryskyřice
  • Potemník
    • hnědý, larvy v obilí a ve vločkách – dodávají jim bílkoviny (hovínka…)
  •  Světlušky
    • světélkují (látka luciferin)
    • samičky bez křídel lákají světlem létající samečky

 

Řád: motýli

  • imága sací ústní ústrojí (sají nektar)
  • housenky se živí listy (kousací ústní ústrojí)
  • velká křídla umožňují prudké změny směru letu
  • na křídlech šupinky (pel) = umožňují let (turbulence) a snadno se setřou (nebrat do ruky)
  • barva křídel je kromě barviv dána rozptylem světla na rýžkách šupinek
  • zástupci
    • Bourec morušový
      • larvy produkují hedvábí
      • *kokon je tvořen jediným nepřerušeným hedvábným vláknem (300–900 m)
    • Klíněnka
      • larvičky vyžírají listy kaštanů
    • Mol
      • larvičky žerou textil
    • BĚLÁSCI
    • MODRÁSCI
    • ŽLUŤÁSCI
    • HNĚDÁSCI
    • OHNIVÁČCI
    • OKÁČI
    • PÍĎALKY
    • OTAKÁRCI
    • BABOČKA PAVÍ OKO
    • BABOČKA KOPŘIVOVÁ
    • BABOČKA ADMIRÁL
    • PŘÁSTEVNÍK
    • LIŠAJ

 

Třída SKRYTOČELISTNÍ

  • CHVOSTOSKOCI
  • Drobní v mm, v hrabance a půdě, skáčou pomocí vidličky vyrůstající ze zadečku.

 

d) podkmen STONOŽKOVCI (dříve vzdušnicovci)

  • tavba těla: hlava a trup
  • trup je článkovaný

 

TŘÍDA STONOŽKY

  • žádná stonožka nemá sto nohou= vždy lichý počet párů nohou (podle druhu od 30 do 382 nohou)

 

Stonožka

  • z každého článku vyrůstá jeden pár končetin, první pár končetin přeměněn v kusadlové nožky, trup je dorzoventrálně zploštělý
  • přes den ukryta pod kameny, dravá

 

TŘÍDA MNOHONOŽKY

Mnohonožka

  • z každého článku vyrůstají dva páry končetin, trup je na dorzální straně kulovitě ohnutý, schopnost stočení těla, býložravá

 

e) podkmen TRILOBITI

  • vymřelí prvohorní mořští živočichové (cca 500–300 mil. let)
  • tělo podélně i příčně na tři části
  • velikost byla několik cm, výjimečně až 70 cm
  • dýchají žábrami
  • typičtí živočichové pro barrandien (geologický útvar v Čechách)


Další podobné materiály na webu: