Členovci – maturitní otázka (2)

Otázka: Členovci (Arthropoda)

Předmět: Biologie

Přidal(a): TS

Obsah

tělní segmentace
typ tělní dutiny
tělní povrch a jednotlivé soustavy (Sv.S., CS, DS, TS, VS, NS, Sm.S., HS, PS a vývoj)
podkmeny, jejich typické znaky a zástupci

KMEN ČLENOVCI (Arthropoda)

nejpočetnější živočišný kmen
většinou suchozemští
tělní dutina: v několika předních článcích mixocoel (spojením pseudocoelu s coelomem)
tělní segmentace: různocenně (nestejnocenně) článkované tělo, včetně končetin
tělní povrch: pokožka vylučuje pevnou vrstvu zvanou KUTIKULA
kutikula je z látky chitinu = látka podobná celulóze

VNĚJŠÍ KOSTRA (exoskelet)

kostra neroste, tělo roste jen při svlékání staré kutikuly, než ztvrdne kutikula nová = tzv. SKOKOVÝ RŮST
vnější kostra je těžká a tak jsou členovci ve své velikosti omezeni

Sv.S.:

NOVINKA: PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ SVALY = pohyb končetin, upínají se zevnitř na kostru
+ i HLADKÁ svalovina

C.S.:

OTEVŘENÁ
hemolymfu (krvomízu) pohání hřbetní srdce = pulzující céva s bočními otvory (ty nasávají)

D.S.:

žábry
celý povrch těla
plicní vaky
tracheje

T.S.:

TRUBICOVITÁ

dvoudílný žaludek: svalnatý a pak žláznatý žaludek
trávicí žlázy: slinné a hepatopankreas (slin.-j.ž.)
tukové těleso = metabolická a zásobní funkce
TYPICKÉ PŘEMĚNĚNÉ ÚSTNÍ KONČETINY PRO JEDNOTLIVÉ PODKMENY

V.S.:

metanefridie a jejich různé modifikace:
např. tykadlové žlázy korýšů, Malpigiho žlázy u hmyzu

N.S.:

GANGLIOVÁ žebříčkovitého typu
největší ganglia v hlavové části

Sm.S.:

jednoduché i složené oči
smyslové brvy – dotyk, chvění
chemoreceptory – např. feromony, baroreceptory

P.S.:

gonochoristé s vnitřním oplozením
vývoj přímý i nepřímý, také partenogeneze

Systém

Podkmeny:

klepítkatci
korýši
šestinozí
stonožkovci
trilobiti

A) podkmen: KLEPÍTKATCI

tělo složeno většinou z hlavohrudi (srostlá hlava s hrudí) a ze zadečku
hlavové končetiny:
- klepítka (chelicery) = první pár, slouží k lovu
- makadla (pedipalpy) = druhý pár, zpracování potravy a hmat
čtyři páry končetin (8)
bez tykadel
na zadečku nejsou končetiny

Systém:

Třída HROTNATCI
Třída PAVOUKOVCI

Třída: PAVOUKOVCI

sací ústní ústrojí
čtyři páry nohou
patří sem: štíři, štírci, pavouci, roztoči a sekáči (podtřídy)

a) Štíři

makadla přeměněna v klepeta
jedovatý trn na konci zadečku (čím jedovatější, tím menší klepeta)
predátoři s noční aktivitou
kutikula v UV světle září
samice se stará o potomky, vozí je

b) Štírci

velikost v mm
predátoři
vyústění jedu na konci klepítek
bez hrotu na zadečku

c) Sekáči

tělo jeden celek
dlouhé štíhlé nohy

AUTOTOMIE = sám si oddělí část těla

po oddělení, sekavé pohyby k odvedení pozornosti od unikajícího sekáče
predátoři

d) Pavouci

na klepítkách ústí JEDOVÁ ŽLÁZA
makadla podobná kratším končetinám
u samců někdy výrazně větší – kopulační
Tělo rozděleno na:
- Hlavohruď
  - Tenká stopka
- Nečlánkovaný zadeček
velmi úzký ústní otvor, proto MIMOTĚLNÍ TRÁVENÍ
do kořisti vstříknou trávicí šťávy a zkapalněnou hmotu nasávají
jedová žláza na klepítkách
zadečkové SNOVACÍ BRADAVKY.
- *vlákno je pevnější než ocelové vlákno srovnatelného průměru
na končetinách hřebínek, kterým několik vláken spřádají do jednoho svazku
vlákno k lovu, tvorbě obydlí a kokonu s vajíčky
- *sítě tkají v noci = ráno jsou připraveny na nápor much

D.S.:
- PLICNÍ VAKY (v zadečku podobu dutiny s listy)

Sm.S.:
- 6–8 jednoduchých oček, hmat

Pohlavní dvojtvárnost
- = samice větší, občas kanibalismus ze strany samice
- u některých nejextrémnější varianta rodičovské péče – samice svolá svá mláďata a nechá se jimi pozřít
- přímý vývoj

Zástupci:
- Sklípkani
  - největší (rozpětí končetin až okolo 30 cm)
  - chloupky se lámou a mohou způsobit alergie
  - v subtropech a tropech
- Křižák
  - staví typické pavučiny
- Pokoutník
  - loví i bez pavučin, pavučiny jsou vodorovné v rozích místnosti (po koutech)
  - velký, hnědý, chlupatý
- Třesavka
- Běžník
  - nestaví sítě, loví díky svému maskování – dokáže částečně měnit barvu – loví v květech
  - jeho mláďata na podzim vytváří dlouhá vlákna, která slouží k přenosu větrem = babí léto
- Vodouch (stříbřitý)
  - obývá bublinu vzduchu pod vodou.
- Zápřednice jedovatá
  - nejbolestivější kousnutí z našich pavouků

e) Roztoči

drobní až mikroskopičtí
tělo tvoří jeden celek (hlavohruď srůstá se zadečkem)
prostředí: nejvíce roztočů žije v půdě
potrava: rozmanitá, významní parazité
= úzké bodcovité ústní ústrojí
nepřímý vývoj
škůdci: znehodnocování potravin, alergie, nemoci
*akarióza je nemoc způsobená roztoči, časté alergie na roztoče
Zástupci:
- KLÍŠTĚ
  - vlhčí biotop
  - na vrcholcích rostlin, identifikují kořist mj. podle kyseliny máselné z potu
  - vývoj nepřímý – z vajíčka šestinohá larva
  - *po 1. svlékání se mění v osminohou nymfu, která má 1–3 vývojové stupně
  - při odstraňování stačí vykývání a dezinfekce
  - klíště je přenašečem např. encefalitidy, boreliózy (erythema migrans)
- ZÁKOŽKA SVRABOVÁ
  - vyžírá chodbičky v kůži
  - nemoc svrab se silným svěděním = pupínky
- TRUDNÍCI
  - v chlupových váčcích a v mazových žlázách v oblasti obočí a nosu
  - trudovitost
- ČMELÍK
  - saje krev ptáků
  - častí v hnízdech
- *Luptouš žere peří
- *Vodule roztoč žijící pod vodou
- *Sametka parazitický roztoč výrazné barvy

B) podkmen KORÝŠI

prostředí: vodní, výjimečně suchozemští
DS:
- žábry
Tělní pokryv:
- krunýř (zpevněný CaCO₃) nebo dvě chlopně uzavírající tělo (jako u mlžů)
Typický znak: rozeklanné končetiny většího počtu – k plavání, lezení, přihánění a filtrování potravy a mohou být na nich žábry
Tělní celky: hlavohruď a zadeček
Hlava:
- tykadla
- kusadla
- dva páry čelistí
Vývoj: přímý (např. u raků) i nepřímý (např. perloočka, přes larvu zvanou nauplius a u mořských desetinožců zoëa)

TŘÍDA LUPENONOŽCI:

(Řád žábronožky)

Žábronožka
- brzy na jaře v periodických tůních

(Řád listonošky):

Listonoh
- výskyt viz žábronožka, podobný trilobitu

(řád Diplostraca):

podřád perloočky:
tzv. vodní blechy = zooplanktonní drobní korýši např. hrotnatky (dafnie) množí se partenogeneticky tzn. velké množství
Plankton = drobné organismy pohybující se mezi hladinou a dnem

TŘÍDA RAKOVCI:

1) řád desetinožci:

Mořští rakovci:
- HUMR
- KREVETA – ze stran zpoštělé tělo, nemají tvrdý krunýř
- LANGUSTA – silný krunýř, dlouhá tykadla
Sladkovodní rakovci:
- RAK
  - noční aktivita, v případě rychlého pohybu použije ocasní ploutvičky a poskočí dozadu
  - potrava masitá i rozkládající se
  - podléhají tzv. račímu moru, jehož přenašečem jsou introdukované druhy raků např. rak pruhovaný
    - INTRODUKOVANÉ DRUHY = člověkem zavlečené

2) řád různonožci:

Blešivec
- studánky

3) řád stejnonožci:

Stínka, svinka
- suchozemské druhy žijící ve vlhku
*beruška vodní

TŘÍDA MAXILLOPODA:

podtřída kapřivci

sají krev ryb

podtřída KLANONOŽCI

řád buchanky:
- také patří do planktonu
- pohyb pomocí tykadel, jedno oko
- nauplius

c) podkmen ŠESTINOZÍ (dříve vzdušnicovci)

nejpočetnější podkmen členovců
většinou suchozemští
přeměnou kousacího ústního ústrojí (mravenci, vosy, brouci) vzniklo:
- ú. ú. lízavě sací (moucha)
- ú. ú. sací (motýl)
- ú. ú. lízací (včela)
- ú. ú. bodavě sací (komár)
tělo tvoří hlava, hruď a zadeček
- Hruď
  - tvořena třemi články
  - z každého článku pár končetin
  - ze dvou článků vyrůstají křídla
- Křídla
  - = vychlípeniny pokožky, obsahující vzdušnice, nervy a kolem nichž proudí do křídel i hemolymfa
  - *vzdušnice – výztuž křídel, tvoří žilnatinu
- Zadeček
  - článkovaný, bez končetin
  - dýchací otvory
DS:
- vzdušnicemi (tracheje) = trubicovité vychlípeniny pokožky dovnitř těla, kde se větví a zásobují orgány kyslíkem
Sm.S.:
- 1 pár tykadel – fce hmatová, čichová, ochutnávací
  - složené oči – vytváří mozaikovitý obraz složený ze zrakových políček, která vytvářejí jednotlivá očka omatidia
  - jednoduchá očka (na temeni, nebo po stranách hlavy) slouží k vnímání směru a intenzity světla – dobré pro orientaci
hmyz dokáže vnímat teplotu, chvění, zvuk, magnetické pole…
TS:
- ústní ústrojí, hltan, jícen, dva žaludky, střeva
VS:
- Malpigické trubice – ústí do střeva

Systém:

TŘÍDA HMYZ

PODTŘÍDA šupinušky – řád rybenka

PODTŘÍDA křídlatí (skupiny starokřídlí a novokřídlí)

TŘÍDA SKRYTOČELISTNÍ – řád CHVOSTOSKOCI

a) Třída HMYZ

pět milionů druhů

KŘÍDLATÍ S PROMĚNOU NEDOKONALOU

Proměna nedokonalá

= larvy (nymfy) mají základy křídel a jsou podobné dospělci (imaga), stejné úst. ústrojí a nohy
CHYBÍ STADIUM KUKLY!

Řád jepice

– ústní ústrojí dospělců je redukováno; nepřijímají potravu a žijí jen několik hodin či dnů
– jsou u vody, kde se vyvíjejí larvy
– v klidu křídla složená nad tělem (vývojově primitivnější, protože se hůře skryjí)
– zadeček zakončen 3 cerky (štěty)
– jsou indikátory čistoty vod

Řád vážky

– imága i nymfy jsou predátoři
= přizpůsobení: velké složené oči a rychlý let
– nymfy loví pod vodou pomocí vymrštitelné masky (viz vetřelec) spodního pysku
*motýlice
– barevná křídla, pomalý let, u řek

Řád pošvatky

– křídla objímají tělo
– zadeček je u dospělců i larev zakončen dvěma štěty
– larvy jsou bioindikátory vod

Řád Švábi

– tělo je shora zploštělé, hlava stočena dolů, tužší první pár křídel
– synantropní (= v blízkosti lidí), mohou pasivně přenášet infekce a znehodnocují potraviny

Řád rovnokřídlí

stridulace (cvrčení)
dva štěty na zadečku
Kobylka
- predátoři, dlouhá tykadla, samice s dlouhým kladélkem, sluchový orgán na nohách
Cvrček
- dva štěty
Krtonožka
- hrabavýma nohama dělá chodby, nížiny
Saranče
- tykadla krátká, býložravci
- sluchové orgány po stranách zadečku, samečci stridulují třením stehen o křídla nebo zadeček
Saranče stěhovavá
- obrovská hejna likvidují úrodu

Řád škvoři

na zadečku klešťovité štěty – u samců mohutnější, všežravci, samice pečují o vajíčka i nymfy

řád Phthiraptera

*veš dětská– ve vlasech, vajíčka hnidy
*veš šatní – ve spodním prádle, tyfus
*veš muňka – žije v ochlupení v oblasti genitálií – tzv. filcky

ŘÁD: POLOKŘÍDLÍ

(spojuje dřívější řády stejnokřídlí a ploštice)
bodavě savé ústní ústrojí

Zástupci:

podřád ploštice

první pár křídel je plochý, zpevněný
tato skupina zahrnuje např.:
Vodoměrky
- na chodidlech chloupky se vzduchem umožňují chodit po hladině – loví na hladinu spadlý hmyz
Znakoplavky
- žijí ve vodě, plavou na znak
Ruměnice
- sají rostlinné šťávy
- Následující polokřídlí nepatří mezi ploštice:
Pěnodějka
- ochrana larev
Cikáda
- striduluje chvěním hřbetní destičky, teplé oblasti
Štěnice
- saje krev, noční aktivita, v matracích
Mšice
- partenogeneze, sají rostlinné šťávy a výkaly jsou sladké a mravenci sbírané = mravenci je za to chrání
- přenášejí nemoci rostlin

Proměna dokonalá = larvy (housenky) nemají základy křídel a nejsou podobné dospělci (imaga)

STADIUM KUKLY!

Řád: síťokřídlí

Mravkolvi
- dospělci s hustou žilnatinou na blanitých křídlech
- larvy zahrabány do důlku v písku a čekají až spadne do důlku kořist (mravenec)

Řád: dvoukřídlí

1 pár křídel, druhý pár je přeměněn v kyvadélka
Komáři
- krev sají pouze samičky
- larvy žijí ve vodě a dýchají trubičkou na zadečku
- přenáší malárii i encefalitidu
Tiplice
- jako velký komár, ale naprosto neškodné
Ovádi
- hovada
- létá až 39 km/hod
Pestřenky
- mimeze = napodobování (vosy)
- (larvy jsou dravé – žerou mšice)
Octomilky
- drobné mušky létající okolo odpadků = živí se zkvašenými šťávami
- využívají se v genetice
Mouchy
- mohou přenášet nemoci
Masařky
- larvy se živí rozkládajícím se masem

Řád: blanokřídlí

2 páry blanitých křídel složených na zadečku

Lumci
- samička má dlouhé kladélko na zadečku, klade vajíčka do těl jiných živočichů
Vosy
- sociální hmyz
- žvýkají dřevo – kaši použijí na stavbu hnízda
- zimu přežívají jen budoucí královny, potravou larev je hmyz
Čmeláci
- dlouhý sosák, opylují – zimu přežívají jen budoucí královny
Mravenci
- vytváří společenství se 3 kastami:
  - 1) samičky (královny)- snáší vajíčka, která oplodnil při zásnubním letu sameček
  - 2) samečci – okřídlení, po páření zemřou
  - 3) dělnice – bez křídel a makají nebo mají větší kusadla a pomáhají a chrání, živí se hmyzem – užiteční
Včely
- dávají: med, vosk (vylučují spodní stranou zadečku), propolis
- významní opylovači
- žijí ve velkých společenstvích se 3 kastami:
  - 1) matka – páří se jen jedenkrát a je oplodněna na celý život, žije 3-5 let
  - 2) trubci – samci – výskyt začátkem léta, větší než dělnice
  - 3) dělnice

Řád: blechy

bez křídel, třetí pár nohou ke skákání
bodavě sací ústní ústrojí – živí se krví ptáků a savců – vydrží až 1 rok bez potravy
přenašeči infekcí – mor

Řád: brouci

první pár křídel přeměněn v krovky , druhý pár = blanitá křídla

a) masožraví (velká kusadla)

Vírníci
- vodní brouci, oko rozděleno příčně a horní polovina je jinak zakřivena než spodní – aby se na hladině mohli koukat bez zkreslení pod vodu i nad vodu (jiný lom světla)
- drobní černí v kalužích
Střevlíci
Potápníci
- larvy užívají mimotělní trávení

b) všežraví

Roháči
- naši největší, obývají staré duby
Hrobaříci
- živí se na uhynulých zvířatech, zahrabávají je pod zem
Mandelinka bramborová
- introdukovaný druh škodící žírem na listech bramboru
Chrousti
- 3 roky jako larva (ponrava) pod zemí živí se kořeny, dospělec se živí listím stromů a má typický bílý zuby na spodní straně zadečku
Zlatohlávci
- častí na růžích, žerou pyl
Chrobáci (hovniválové)
- potrava výkaly, naši netvoří kuličku
Slunéčka
- žerou mšice
Kovaříci
- protažené tělo, když se vyruší dělají mrtvé, umí se vymrštit z lehu na zádech
- larvy – drátovci jsou škůdci kořenů rostlin
Tesaříci
- housenky žerou dřevo, dlouhá tykadla
Červotoč
- škodí dřevu – chodbičky
Lýkožrout (kůrovec)
- žije pod kůrou, kde vyžírá lýko
- rychle se množí a může zlikvidovat rozsáhlé lesní porosty
- obrana:
  - 1) feromonové lapače (feromony)
  - 2) Smíšené lesy
  - 3) Pryskyřice
Potemník
- hnědý, larvy v obilí a ve vločkách – dodávají jim bílkoviny (hovínka…)
Světlušky
- světélkují (látka luciferin)
- samičky bez křídel lákají světlem létající samečky

Řád: motýli

imága sací ústní ústrojí (sají nektar)
housenky se živí listy (kousací ústní ústrojí)
velká křídla umožňují prudké změny směru letu
na křídlech šupinky (pel) = umožňují let (turbulence) a snadno se setřou (nebrat do ruky)
barva křídel je kromě barviv dána rozptylem světla na rýžkách šupinek
zástupci
- Bourec morušový
  - larvy produkují hedvábí
  - *kokon je tvořen jediným nepřerušeným hedvábným vláknem (300–900 m)
- Klíněnka
  - larvičky vyžírají listy kaštanů
- Mol
  - larvičky žerou textil
- BĚLÁSCI
- MODRÁSCI
- ŽLUŤÁSCI
- HNĚDÁSCI
- OHNIVÁČCI
- OKÁČI
- PÍĎALKY
- OTAKÁRCI
- BABOČKA PAVÍ OKO
- BABOČKA KOPŘIVOVÁ
- BABOČKA ADMIRÁL
- PŘÁSTEVNÍK
- LIŠAJ

Třída SKRYTOČELISTNÍ

CHVOSTOSKOCI
Drobní v mm, v hrabance a půdě, skáčou pomocí vidličky vyrůstající ze zadečku.

d) podkmen STONOŽKOVCI (dříve vzdušnicovci)

tavba těla: hlava a trup
trup je článkovaný

TŘÍDA STONOŽKY

žádná stonožka nemá sto nohou= vždy lichý počet párů nohou (podle druhu od 30 do 382 nohou)

Stonožka

z každého článku vyrůstá jeden pár končetin, první pár končetin přeměněn v kusadlové nožky, trup je dorzoventrálně zploštělý
přes den ukryta pod kameny, dravá

TŘÍDA MNOHONOŽKY

Mnohonožka

z každého článku vyrůstají dva páry končetin, trup je na dorzální straně kulovitě ohnutý, schopnost stočení těla, býložravá

e) podkmen TRILOBITI

vymřelí prvohorní mořští živočichové (cca 500–300 mil. let)
tělo podélně i příčně na tři části
velikost byla několik cm, výjimečně až 70 cm
dýchají žábrami
typičtí živočichové pro barrandien (geologický útvar v Čechách)

Další podobné materiály na webu: