Otázka: Členovci (bezobratlí)
Předmět: Biologie
Přidal(a): Juiced
Charakteristika členovců (Arthropoda)
- nejpočetnější kmen – asi 1,5 milionu druhů
- členovci žijí ve všech prostředích, jsou rozšířeni po celém světě – kosmopolitně
- ve vztahu k člověku jsou neutrální, užiteční, užitkoví, škodliví
- ve vývojové větvi prvoústých dosáhli největšího stupně dokonalosti
- různá velikost – mikroskopičtí až v desítkách cm, mezi největší patřily karbonské vážky (v rozpětí křídel až 70 cm) nebo trilobiti, dnes velekrab japonský – v rozpětí nohou údajně až 3 metry
Stavba těla
- nestejnocenné článkování, během fylogeneze došlo ke splývání článků ve větší celky → hlava, hruď, zadeček (nebo hlavohruď a zadeček)
- článkované končetiny sloužící k pohybu jsou většinou v hrudní části těla, ostatní končetiny buď zanikly nebo byly přizpůsobeny k různým funkcím (např. tykadla, čelisti, makadla)
- části článkované končetiny: kyčel, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo, drápky
Tělní pokryv
- jednovrstevná pokožka je kryta silnou chitinovou kutikulou (která je současně vnější kostrou), tělní články a články končetin jsou spojeny tenkou blankou
- chitinový krunýř je během života několikrát svlékán a nahrazován novým – v době svlékání jedinci výrazně rostou (tzv. růst skokem)
Svalová soustava
- příčně pruhované svaly s pohybovou funkcí, upínají se na vnější kostru
Trávící soustava
- trubicovitá
- ústní ústrojí vzniká přeměnou končetin, základní typ je kousací, odvozené typy sací (motýli), lízací (včely), bodavě sací (komáři)
Dýchací soustava
- žábry, plicní vaky, vzdušnice, výjimečně celým povrchem těla
Vylučovací soustava
- přeměněné metanefridie, u hmyzu malpighické trubice, u korýšů antenální žlázy (vyústění na tykadlech) a maxilární žlázy
Cévní soustava
- otevřená, těl. tekutina hemolymfa (nepřenáší dýchací plyny)
- funkci srdce má hřbetní céva
Nervová soustava
- gangliová (modifikovaný žebříčkovitý typ)
Smyslová soustava
- vytvořeny všechny základní smysly, u hmyzu složené oči – mozaikové vidění
Pohlavní soustava
- převážně gonochoristi, často výrazný pohlavní dimorfismus, vývin přímý i nepřímý
- často složité rozmnožovací cykly (u některých druhů hmyzu)
Význam členovců
- škůdci zásob, paraziti, přenašeči chorob, součást potravního řetězce, potrava člověka, opylovači, produkty – vosk, med, hedvábí
- někteří vystupují jako bioindikátory, např. raci, larvy jepic
Systém členovců
- je značně rozsáhlý a složitý, bude uveden zjednodušeně
- jedním ze znaků pro systematické třídění je utváření předních končetin → kmen členovci se dělí na 4 podkmeny:
- 1. podkmen: Trojlaločnatci (první pár končetin přeměněn v tykadla)
- 2. podkmen : Klepítkatci (první pár končetin přeměněn v klepítka)
- 3. podkmen: Žabernatí (první dva páry končetin přeměněny v tykadla, dýchají žábrami)
- 4. podkmen: Vzdušnicovci (první pár končetin přeměněn v tykadla, dýchají vzdušnicemi)
1. podkmen: TROJLALOČNATCI
- vymřelí vodní členovci, kteří byli rozšířeni v prvohorních mořích – vůdčí zkameněliny prvohor
- tělo členěno do tří částí: podélně – střední lalok a dva postranní laloky, příčně – hlava, hruď, zadeček
- končetiny: pár přeměněn v tykadla
- dvouvětevné končetiny na každém článku těla, silnější vnitřní větev měla funkci pohybovou, slabší vnější větev měla funkci dýchací – nesla žaberní lupínky
- zástupci: trilobiti
2. podkmen: KLEPÍTKATCI
- převážně suchozemští členovci
- dýchají pomocí plicních vaků
- členění těla: hlavohruď a zadeček, hlavohruď – nese 6 párů končetin: 1. pár = klepítka – potravní funkce, do klepítek ústí případná jedová žláza, pár = makadla – hmatová nebo uchopovací funkce, 3. – 6. pár = kráčivé končetiny
- gonochoristé
- klepítkatci se dělí do tří tříd:
- 1. třída: HROTNATCI – pouze 5 žijících druhů – ostrorepi, ostatní vyhynuli, mořští, prvohorní, největší členovci – 2m
- 2. třída: NOHATKY – mořští, tenké končetiny, žijí do 4000m
- 3. třída: PAVOUKOVCI – dělí se do několika řádů:
- 1. řád: Štíři
- klepítka malá, makadla mohutná se silnými klepety
- zadeček rozlišen na přední širší a užší část – na koncovém článku je hrot s jedovou žlázou
- vejcoživorodí, živorodí, péče o potomstvo
- soumrační draví živočichové
- vůči vlastnímu jedu jsou imunní
- Zástupci: štír středomořský, veleštír obrovský, štír kýlnatý
- 2. řád: Štírci
- drobní živočichové, pod kůrou odumřelých stromů, v ptačích hnízdech, ve včelích úlech, domácnostech, dospělci se přichycují na chlupy pohyblivého hmyzu
- živí se dravě
- Zástupci: štírek obecný, štírek knihový
- 3. řád: Solifugy
- jsou silně ochlupené
- noční dravci, obývají suché a teplé stepní biotopy
- Zástupci: solifuga egejská
- 4. řád: Pavouci
- hlavohruď oddělena od nečlánkovaného zadečku stopkou
- snovací ústrojí na konci zadečku = snovací žlázy + snovací bradavky. Sekret žláz na vzduchu tuhne ve vlákna = pavučiny
- dravci
- nápadný pohlavní dimorfismus, manželský kanibalismus, péče o potomstvo
- Zástupci: pokoutník domácí, sklípkan huňatý, snovačka jedovatá (černá vdova), skákavka pruhovaná, slíďák tatarský, křižák obecný, běžník květomilný (vlákna – babí léto), vodouch stříbřitý (vzduchová bublina na zadečku)
- 5. řád: Sekáči
- mimořádně dlouhé tenké kráčivé nohy
- autotomie (oddělení končetiny, která se ještě hýbe – odvedení pozornosti útočníka)
- netvoří pavučiny, často na zdech a fasádách domů
- dýchání vzdušnicemi
- Zástupci: sekáč domácí, sekáč rohatý
- 6. řád: Roztoči
- hlavohruď srůstá se zadečkem
- ústní ústrojí je kousavé nebo bodavě sací
- škůdci potravin, rostlin, parazité, přenašeči původců chorob, původci chorob
- Zástupci: klíště obecné (přenos klíšťové encefalitidy, lymské boreliózy), čmelík kuří, zákožka svrabová (chodbičky v kůži), trudník tukový (v mazových žlázách, vznik trudoviny – akné), varroa včelí (úhyn včelstev)
3. podkmen: ŽABERNATÍ
- třída: KORÝŠI
- dýchají žábrami, primitivní povrchem těla (např. buchanky)
- žijí ve sladké nebo slané vodě
- rozeklané končetiny mají i na zadečku
- tělo kryto krunýřem, jeho výměna = svlékání – je řízena hormonálně
- vyšší korýši (rakovci) – mají stálý počet tělních článků (celkem 21), nižší (ostatní kromě rakovců) neustálený počet
- vždy je srostlá hlavohruď + zadeček
- končetiny na hlavě: 2 páry tykadel, – 5. pár končetin na hlavě tvoří ústní ústrojí – kusadla a 2 páry čelistí, končetiny na hrudi: obvykle každý článek jeden pár, většinou pohybová funkce, řidčeji nesení žaber, končetiny na zadečku: funkce pohybovou nebo uchopovací při páření
- gonochoristi, pouze svijonožci jsou hermafroditi
- vývin je přímý pouze u raků a perlooček, jinak nepřímý přes larvu
- třída korýšů se dělí na několik podtříd:
- 1. podtřída: Lupenonožci
- drobní sladkovodní korýši
- Zástupci: žábronožky – nemají krunýř,listonožky, škeblovky, perloočky – mezi ně patří např. hrotnatka obecná
- 2. podtřída: Klanonožci
- mořští i sladkovodní
- tělo nemá skořápku, tvořeno vejčitou hlavohrudí a zadečkem bez končetin
- dýchají celým povrchem těla – nemají žábry ani srdce
- Zástupci: buchanka obecná, vznášivka obecná, chlopek obecný
- 3. podtřída: Kapřivci
- ektoparazité ryb – tykadla přeměněna v přichycovací háčky, makadla v bodavé ústrojí, 1. pár čelistí v přísavky
- Zástupci: kapřivec plochý, kapřivec kapří
- 4. podtřída: Svijonožci
- mořští, přisedlí, hermafroditi
- Zástupci: kořenohlavec krabí –parazit krabů
- 5. podtřída: Rakovci
- počet tělních článků vždy 21
- jsou plovoucí – kreveta nebo garnát (mořští, krunýř není inkrustován uhličitanem vápenatým) nebo jsou lezoucí (mořští i sladkovodní, krunýř je inkrustován uhličitanem vápenatým)
- mezi lezoucí patří: rak říční (raci mají celkem 19 párů končetin včetně přeměněných, po stranách žaludku tzv. rakůvky – zásobárna minerálů pro inkrustaci nového krunýře), rak kamenáč, rak bahenní, langusta obecná, humr evropský (má nesouměrná klepeta), poustevníček (zasouvá měkký zadeček do opuštěných ulit, symbióza se sasankou plášťovou), poustevníček palmový (vyleze až na vrchol kokosové palmy, živí se jejími plody)
- 4. podkmen: VZDUŠNICOVCI
- nejpočetnější skupina živočichů
- dýchají soustavou vzdušnic – kyslík je předáván přímo tkáním bez prostřednictví hemolymfy
- na hlavě pouze jeden pár tykadel, nohy vždy nerozvětvené
- většinou suchozemští, vodní druhotně
- podkmen má složitou a rozsáhlou systematiku, dělí se na dvě základní nadtřídy – stonožkovci a šestinozí
- 1. nadtřída: STONOŽKOVCI
- stavba těla: hlava s kousacím ústním ústrojím + trup z mnoha článků s končetinami
- 1. třída: MNOHONOŽKY
- protáhlé válcovité tělo, články těla vznikají srůstem dvou článků původních = na každém článku jsou 2 páry drobných noh, nohy jakoby vkloubeny pod tělem
- na hlavě slabá krátká tykadla a pár jednoduchých oček
- žijí pod kameny, pod kůrou, v tlejícím listí
- zástupci: mnohonožka slepá, mnohonožka zemní, svinule lesní, plochule křehká, chlupule podkorní
- 2. třída: STONOŽKY
- protáhlé tělo, shora zploštělé, nohy „vně“ těla
- každý tělní článek nese jeden pár končetin, 1. pár končetin přeměněn v kusadlové nožky, poslední pár u samců přeměněn ve vlečné nohy
- na hlavě 1 pár niťovitých tykadel a skupina jednoduchých oček
- zástupci: stonožka škvorová, zemnivka žlutavá
- 2. nadtřída: ŠESTINOZÍ
- stavba těla: hlava, hruď a zadeček, na hrudi 3 páry končetin
- 1. třída: CHVOSTOSKOCI
- drobní živočichové, bezkřídlí, často pestře zbarvení
- většina má na zadečku vytvořen skákací aparát
- primárně bezkřídlý hmyz
- složka edafonu, významný humusotvorný činitel, někteří sladkovodní
- Zástupci: poskok škodlivý, mákovka vodní
- 2. třída: HMYZ
- tělo je složeno z hlavy (6 článků), hrudi (3 články), zadečku (6 – 11 článků)
- na hrudi tři páry kráčivých končetin a dva páry křídel – možná přeměna v krovky (brouci), krytky (kobylky), kyvadélka (redukce druhého páru křídel, dvoukřídlí)
- Hlava: vznikla srůstem 6 článků: 1. – nese jeden pár složených očí, 2. – nese jednovětevná tykadla, 3. – bez přívěsků, 4. – 6. článek nese ústní ústrojí – základní typ je kousací, v závislosti na přijímání potravy může být přeměněno na sací, lízací, bodavě sací
- Hruď: složena ze 3 článků, u dospělců nese každý článek pár článkovaných končetin, základní typ je kráčivá končetina. Na 2. a 3. článku je po páru křídel = vychlípeniny pokožky.
- Zadeček: ze 6 až 11 článků, nenese končetiny
- rozmnožování pohlavní – gonochoristi, někdy partenogeneze (např. mšice)
- vývin nepřímý = proměna – dokonalá nebo nedokonalá (chybí stadium kukly), vývojové stupně se od sebe oddělují svlékáním
-
- proměna nedokonalá: vajíčko – larva (nymfa) – dospělec (imágo)
- proměna dokonalá: vajíčko – larva – kukla – dospělec (imágo)
- 1. podtřída: Bezkřídlí
- primárně bezkřídlí, nedospělá stádia podobná dospělcům, liší se pouze počtem tělních článků
- řád: Šupinušky
- vřetenovité tělo kryté šupinami, kousavé ústní ústrojí, mnohočlánkovaná tykadla
- Zástupci: rybenka domácí
- 2. podtřída: Křídlatí
- na středohrudi a zadohrudi mají po páru křídel, bezkřídlost je druhotná (př. paraziti – blechy, vši)
- některé starobylé skupiny (vážky, jepice) nedokáží křídla skládat = tzv. starokřídlý hmyz, ostatní křídla skládají = tzv. novokřídlý hmyz
- křídlatí se dělí na dvě skupiny – s proměnou dokonalou a s proměnou nedokonalou
Křídlatí s proměnou nedokonalou
- 1. řád: Jepice
- hmyz žijící v okolí vod, dospělci mají zakrnělé ústní ústrojí, žijí pouze asi 48 hodin, na konci zadečku mají 3 dlouhé článkované štěty
- larvy žijí ve vodě, mají kousací ústní ústrojí
- Zástupci: jepice obecná
- 2. řád: Vážky
- statný hmyz se štíhlým zadečkem, často pestře zbarveny
- kousavé ústní ústrojí, oba páry křídel blanité, nohy směřují dopředu (lapání kořisti za letu)
- dravé larvy s mohutným ústním ústrojím s vymrštitelným dolním pyskem = maska
- Zástupci: motýlice obecná, motýlice lesklá, vážka ploská, šídlo modré
- 3. řád: Švábi
- většinou v tropech, aktivní zejména v noci, všežraví
- přední křídla jsou kožovitá = krytky, kousací ústní ústrojí
- Zástupci: šváb obecný, rus domácí
- 4. řád: Škvoři
- protažené, silně chitinizované tělo, nitkovitá tykadla, kousavé ústní ústrojí
- zadeček zakončen klíšťkovitými štěty
- Zástupci: škvor obecný
- 5. řád: Kudlanky
- dravý, teplobytný hmyz,
- manželský kanibalismus
- Zástupci: kudlanka nábožná
- 6. řád: Všekazi (termiti)
- sociální hmyz žijící v tropických a subtropických oblastech
- vytvářejí kasty, koordinace ve prospěch celku řízena feromony
- fotofóbní, nepigmentovaní a slepí
- vytvářejí termitiště
- mohutné kousací ústrojí, ve střevě mají symbiotické prvoky, kteří jim napomáhají trávit celulosu
- Zástupci: všekaz jihoevropský
- 7. řád: Strašilky
- tropický a subtropický býložravý hmyz, tvarem a zbarvením napodobují větévky a listy
- Zástupci: pakobylka indická
- 8. řád: Rovnokřídlí
- 1. pár křídel přeměněn v kožovité krytky, 2. pár křídel je blanitý
- skákavé nohy
- kousavé ústní ústrojí
- schopnost stridulace = vydávání zvuků (samečci kobylek a cvrčků stridulují třením krytek o sebe, u sarančet třením holeně 3. páru nohou o krytky)
- Zástupci: kobylka zelená, k. hnědá, cvrček domácí, c. polní, krtonožka obecná, saranče vrzavá
- 9. řád: Vši
- předozadně zploštělé, bezkřídlé, redukované nebo chybějící oči
- ektoparaziti, sají krev savců, mají bodavě savé ústní ústrojí
- vajíčka = hnidy přilepuje samička na srst
- přenašeči skvrnitého tyfu
- Zástupci: veš dětská, veš šatní, veš ohambí (muňka)
- 10. řád: Stejnokřídlí
- suchozemský hmyz se dvěma páry blanitých křídel
- bodavě savé ústní ústrojí
- často škůdci rostlin
- Zástupci: mšice maková, vlnatka krvavá, puklice švestková, cikáda chlumní, pěnodějka obecná
- 11. řád: Ploštice
- dorzoventrálně zploštělé tělo
- pár křídel přeměněn v polokrovky
- Zástupci: jehlanka válcovitá, znakoplavka obecná, vodoměrka štíhlá, bruslařka obecná, štěnice domácí, kněžice zelná
Křídlatí s proměnou dokonalou
- 12. řád: Síťokřídlí
- draví, kousací ústní ústrojí
- larvy vstřikují do kořisti trávící šťávy a pak ji vysávají = mimotělní trávení
- dospělci mají dva páry křídel s velmi hustou žilnatinou
- Zástupci: zlatoočka skvrnitá, mravkolev běžný
- 13. řád: Blanokřídlí
- 2 páry blanitých, řídce žilkovaných křídel, kousavé nebo lízavé ústní ústrojí
- nejrozsáhlejší skupina hmyzu
- Zástupci: žlabatky, lumci, lumčíci, vosy, včely, sršni, čmeláci, mravenci
- 14. řád: Brouci
- první pár křídel přeměněn v chitinové krovky, pod kterými je druhý pár blanitých křídel
- kousací ústní ústrojí
- masožraví – nejvýznamnější rody: svižník, střevlíci, potápníci
- všežraví – nejvýznamnější rody: vodomil, hrobařík, světluška, kovařík, kožojed, slunéčko, červotoč, potemník, roháč, chroust, chrobák, vruboun (skarabeus), zlatohlávek, tesařík, mandelinka, lýkožrout
- 15. řád: Dvoukřídlí
- plně vyvinut jen první pár křídel, druhý – zakrnělý,přeměněný v kyvadélka k manévrování při letu
- ústní ústrojí sací, bodavě sací nebo lízací
- Zástupci: komár pisklavý, anofel čtyřskvrnný, pakomár kouřový, ovád hovězí, octomilka obecná, střeček hovězí, moucha domácí, masařka obecná, bodalka stájová, bodalka tse-tse
- 16. řád: Blechy
- drobný, ze stran zploštělý hmyz se zakrnělýma očima a bodavě sacím ústním ústrojím
- třetí pár nohou uzpůsoben ke skákání, druhotná ztráta křídel
- ektoparaziti ptáků a savců
- Zástupci: blecha morová, blecha psí
- 17. řád: Motýli
- malá hlava s dlouhými tykadly
- sací ústní ústrojí tvoří nápadně stočený sosák, potrava = rostlinné šťávy
- dva páry širokých blanitých křídel krytých pestrobarevnými šupinkami, synchronní pohyb
- larvy = housenky s kousacím ústním ústrojím – často škůdci rostlin
- Zástupci: bělásek zelný, obaleč jabloňový, píďalka angreštová, babočka admirál, babočka paví oko, otakárek fenyklový, žluťásek řešetlákový, bekyně mniška, bourec morušový, přástevník medvědí, klíněnka jírovcová, lišaj smrtihlav, mol šatní, zavíječ moučný
Další podobné materiály na webu:
