Otázka: Chemické názvosloví
Předmět: Chemie
Přidal(a): ICE
Chemické názvy
- Racionální (systematické)
- tvorba se řídí přesně stanovenými pravidly
- lze z nich jednoduše odvodit příslušný chemický vzorec
- kvalitativní a kvantitativní složení sloučeniny
- Triviální název
- Nemá s chemickými názvy souvislost
- Má historický původ například voda, amoniak
- Oxidační číslo
- Názvosloví anorganických sloučenin
- založené na oxidačním čísle prvků ve sloučeninách
- oxidační číslo prvku ve sloučenině je rovno náboji
- O = -II , H = I , Cl, F, I, Br = -I
- oxidační čísla se píšou římskými číslicemi
- O-I v peroxidech, H-I v hybridech 1. a 2. skupiny
- Součet všech oxidačních čísel všech prvků v molekule se rovná 0, i ionty se rovnají jeho náboji
-
- – ný 5. – ečný, – ičný
- -natý 6. – ový
- -itý 7. – istý
- -ičitý 8. – ičelý
1. Názvosloví oxidů
- Jsou to sloučeniny, prvky s kyslíkem (O)¨
- O = -II
- Obecný vzorec: □ O-II
- Název: oxid prvek + koncovka
- Př. oxid manganičitý, oxid hlinitý, oxid siřičitý
2. Názvosloví sulfidů
- Jsou to sloučeniny prvku se sírou (S)
- S = -II
- Obecný vzorec: □ S-II
- Název: sulfid prvek + koncovka
- Př. sulfid sodný, sulfid hlinitý
3. Názvosloví nitridů
- Sloučeniny v prvku a dusíku
- N = -III
- Obecný vzorec: □ N-III
- Název: nitrid prvek + koncovka
- Př. nitrid draselný , nitrid sodný
4. Názvosloví hydridy
- Jsou to sloučeniny prvku a vodíku
- Hydridy 1. a 2. sk. (I. A a II. A sk.)
- □ H-I
- Hydrid sodný, hydrid vápenatý
- Hydridy 13. a 16. sk. (III. A – VI. A)
- Prvek + – an
- sk. – BH3 – Boran, AlH3 – Alan
- sk. – SiH4 – silan, GeH4 – german
- sk. – NH3 – Amoniak (čpavek), PH3 – fosfan
- sk. – H2O – voda, H2S – sulfan
- Hydridy 17. sk. (VII. A)
- HF – fluorovodík, HCl – chlorovodík…
- Hydridy 1. a 2. sk. (I. A a II. A sk.)
5. Názvosloví hydroxidů
- Sloučeniny prvků a hydroxidového aniontu
- Obecný vzorec : □ (OH)-I
- Př. hydroxid hlinitý, hydroxid bornatý
6. Názvosloví kyselin
- Bezkyslíkaté
- Kyselina + název prvku + vodíková
- HF – kyselina fluorovodíková, HCl – kys. Chlorovodíková
- Kyslíkaté
- HI □ O-II
- Kyselinotvorný prvek
- Kyselina + název prvku + kocovka
- Lichá koncovka ( -ná, -itá, -ečná, -istá), H má +I ve vzorci
- Sudá koncovka (-natá, – ičitá, -ová, -ičelá) H se dopočítáva
- Př. Kys. Chlorná HClO, kys. Chloritá HClO2
Pokud kyseliny tvoří pro určité oxidační číslo více kyselin, jejichž molekuly se liší počtem atomů vodíku a kyslíku, tak v názvu musíme uvést pomocí čislovkových předpon buď počet vodíků nebo počet kyslíků.
- – mono -hexa
- – di -hepta
- – tri -okta
- -tetra -nona
- -penta -deka
7. Názvosloví solí
- Domácí sůl Na+ Cl–
- Chlorid (anion)
- Kylíkaté kys. -an
- Bezkyslíkaté kys. -id
- sodný (kation)
- Chlorid (anion)
- Zbytky solí
- III. – dusitan (NO2)-I, boritan (BO2)-I, fosforitan (PO2)-I
- IV. – křemičitan (SiO3)-II, uhličitan (NO3)-II, siřičitan (SO3)-II, seleničitan (SeO3)-II
- V. – dusičnan (NO3)-I, jodičnan (IO3)-I, chlorečnan (ClO3)-I, bromičnan (BrO3)-I
- ! VI. ! – síran (SO4)-II, selenan (SeO4)-II, wolframan (WO4)-II
- VII. – manganistan (MnO4)-I, chloristan (ClO4)-I
| I | (ClO)-I | Kys. Chlorná | HClO | – Nan |
| II | —– | —– | —– | —– |
| III | (ClO2)-I | Kys. Chloritá | HClO2 | – Itan |
| IV | (SO3)-II | Kys. Siřičitá | H2SO3 | – Ičitan |
| V | (NO3)-I | Kys. Dusičná | HNO3 | – Ečnan
– Ičnan |
| VI | (SO4)-II | Kys. Sírová | H2SO4 | – An |
| VII | (MnO4)-I | Kys. manganistá | HMnO4 | – Istan |
| VIII | —– | —– | —– | —– |