LYMFATICKÁ SOUSTAVA (=MÍZNÍ)

tvoří samostatný uzavřený systém cév
vede MÍZU (lymfu) = přibližně krevní plazma, rozdíl je, že obsahuje méně bílkovin
funkce: sbírá mízu tvořící se v tkáních a odvádí ji do žil
vznik mízy:
- LYMFATICKÉ VLÁSEČNICE začínají slepě v mezibuněčných prostorech tkání, tvoří se v nich míza z TKÁŇOVÉHO MOKU
nejvíce uzlin: na krku, pod dolní čelistí, kolem ucha, hýždě, podpažní jamky
lymfatické mandle – největší (krční, nosní)
lymfoidní tkáň i v drobných uzlících okolo střeva (tenkého i tlustého)

SLEZINA (lien)

nepárový orgán uložený v břišní dutině pod levou brániční klenbou, za žaludkem, součást RES
má síťovitou tkáň s obrovskými sinusy a krev se široce rozlévá, zánik starých červených krvinek
velice jemná → při úrazu se poškodí, roztrhne → vykrvácí nejrychleji do břišní dutiny
13cm dlouhá, 4cm široká
vnitřní prostor je vyplněn 2 TYPY DŘENĚ:
- BÍLÁ (pulpa) – vyskytují se tam bílé krvinky
- ČERVENÁ – vyskytují se tam červený krvinky, zanikají tam, protože je tam rozpad starých červených krvinek
slezina není pro život nezbytný orgán → v případě poškození nahrazují její funkci jiné orgány
úrazy a velké ztráty krve → možnost krvetvorby ve slezině
při anaerobním sportování píchání v boku = stahy sleziny → vypuzování erytrocytů do oběhu→ potřebujeme hodně okysličovat při sportování
funkce:
- tvorba protilátek
- zásobárna červených krvinek a zánik červených krvinek
- zdroj části červených krvinek

hlavně v nitroděložním vývoji
funkce:
- 1. Zdroj části červených krvinek schopných odlišit buňky vlastního organismu od cizích
- 2. tvorba hormonů
v embryonálním vývoji má význam pro vznik 1.lymfocytů, které osidlují lymfatické uzliny po celém těle
výcvik T-lymfocytů, v dospělosti se mění ve vazivovou tkáň

Od živočichů s chlomem = druhotná tělní dutina

HOUBY, ŽAHAVCI, PLOŠTĚNCI = GASTROVASKULÁRNÍ SYSTÉM –nejprimitivnější
- trávicí dutina láčků-1 společný otvor, který slouží pro příjem i vývod

BEZOBRATLÍ
- OTEVŘENÁ – častější, krev se mísí s mísou (není uzavřená v cévách)→vznik krvomízy
- UZAVŘENÁ – kroužkovci, ostnokožci
OBRATLOVCI – UZAVŘENÁ-s výjimkou nejprimitivnějších – pláštěnci
- krev koluje systémem cév, pohyb krve zabezpečuje srdce

RYBY, PARYBY – BENÓZNÍ, 1 síň+1 komora, vodní živočichové
- v srdci jen krev odkysličená → nemísí se, jednoduchý oběh(ze srdce jde krev do žaber → tělo)

Od suchozemských živočichů se dělí krevní oběh na velký a malý → adaptace na suchozem. podmínky

OBOJŽIVELNÍCI – 2 síně+1 komora společná → mísení krve
- není moc dokonalé, tělo zásobeno míšenou krví → důležité kožní dýchání
PLAZI – mají přepážku → menší mísení 2+1
- přepážka u krokodýlů tak velká, že můžeme mluvit o čtyřdílném srdci, stačí plicní dýchání
PTÁCI – čtyřdílné 2+2, podobná stavba se savci → nedochází k mísení
- v pravé půlce odkysličená krev, v levé půlce okysličená krev
- AORTA – u člověka levý oblouk, u ptáků pravý oblouk → původně 2 oblouky, skupiny se vyvíjeli nezávisle na sobě
vzdušnicovci – nepřenáší kyslík, protože kyslík dávají rovnou tkáním
bezjaderné erytrocyty pouze u savců