Bakterie – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Bakterie

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Terryes5

 

 

 

 

Říše: Eubacteria

Podříše: Bakterie (Bacteria)

Podříše: Sinice (Cyanophyta)

Podříše: Prochlorofyty (Prochlophyta)

 

BAKTERIE

–          jsou tvořeny prokaryotickou buňkou (jednobuněčné – netvoří funkčně a tvarovně diferencované tkáně)

–          velikost prokaryoty v mikrometrech, celý živý obsah buňky = protoplast

–          cytoplazma vyplňuje zcela prostor buňky

  • rosolovitá hmota bez vakuol
  • může obs. buněčné inkluze (granula) – krystalky různých látek (soli…)

–          cytoplazmatická membrána izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího a má polopropustné (semipermeabilní) vlastnosti

–          buněčná stěna je tuhý obal, udělující buňce tvar a mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí

–          glykogalyx – tvořen cukernými řetězci (lepkavý, usnadňuje buňce přilnutí k povrchu)

 

–          slizovitá pochva – u sinic (4 vrstvy mureinu)

–          bičík – slouží k pohybu, složen z mikrotubulů

–          mezozom – vychlípenina cytoplazmatické membrány, uložení trávicích enzymů, u sinic – tylakoidy – syntéza chlorofylu a

–          v půdě, ovzduší, ve vodě

–          jako symbionty uvnitř i na povrchu těla mnohobuněčných organismů

–          bakterie poprvé pozoroval Antoni van Leeuwenhoek

–          první systémově použitelné antibiotikum – penicilín (Penicillium notatum – štětičkovec) Alexandrem Flemingem 1928

Koky – kulovitý tvar:

–          kok

–          diplokok

–          streptokok

–          stafylokok

–          sarcina

Tyčinkovitý tvar:

–          vibrio

–          spirila

–          spirochéta

–          monotricha

–          peritricha

–          lofotricha

–          amfitricha

 

–          nejtypičtější rozmnožování = dělení (molekula DNA se zdvojí – replikuje) – dva chromozomy – přejde k opačnému pólu buňky – rozdělení mateřské buňky na dvě dceřiné buňky

 

–          baterie se rozmnožují i pohlavně (výměna částí chromozómu)

–          některé bakterie – aerobní, jiné nemohou v přítomnosti kyslíku existovat (anaerobní)

–          fakultativně anaerobní – v přítomnosti kyslíku ho dýchají, jinak ho nepotřebují

–          bakterie jsou všudy přítomné – mineralizace (rozklad odumřelých zbytků a odpadních látek těl živočichů a rostlin na neústrojné, ve vodě rozpustné látky, přijímány jako živiny kořeny rostlin)

–          aerobní bakterie přeměňují amoniak na dusičnany – nitrifikační bakterie

–          aerobní bakterie přeměňují dusičnany na plynný dusík či amoniak – denitrifikační bakterie

–          bakterie žijící na kořenech bobovitých rostlin dovedou vázat vzdušný dusík  – hlízkovité bakterie (mění ho na org. hmotu – vazači dusíku)

 

FYZIOLOGIE

1. Prokaryota z hlediska výživy:

I. AUTOTROFNÍ

zdroj C: CO2

– zdroj N: amonné soli, dusičnany, dusitany

– zdroj energie: a) sluneční záření- fotoautotrofní, fotolitotrofní ( sinice, prochlorofyty, někt.bakterie)

– schopnost fotosyntézy

b) oxidace anorganických látek mol. O2 – chemoautotrofní, chemolitotrofní     (nitrifikační bakterie, sirné bakterie, metanové bakterie, …)

 

II. HETEROTROFNÍ

–          zdroj C: org. Sloučeniny

–          zdroj N: aminokyseliny, amonné soli, dusičnany, a další (Hlízkové bakterie, azotobakter)

 

–          zdroj energie: a)  sluneční záření – fotooganotrofní, fotoheterotrofní – zdrojem C – jednoduš. org.látka(acetát, pyruvát, fumarát, sukcinát)

b) oxidací org. látek – chemoorganotrofní, chemoheterotrofní – trojí způsob: 1. fermentace ( etanolové, mléčné, propionové kvašení..)

              2. anaerobní dýchání (pouze u bakterií, příklad – denitrifikace, denitrifikační bakterie)

              3. aerobní dýchání

 

2. Prokaryota z hlediska vztahu k O2

a) aerobní (striktně, obligátně aerobní)O2 je pro ně nepostradatelný

b) anaerobní (striktně, obligátně anaerobní)O2 nepotřebují, pro některé jedovatý

c) fakultativně anaerobnív přítomnosti O2 hovyužijí, jinak jsou aerobní

                    

 3. Prokaryota z hlediska vztahu k teplotě

a) psychrofilníteplotní optimum pod 20st C (oceány, hluboká jezera..)

b) mezofilní teplotní optimum 20 – 40 st.(saprofytické bakt. a patogenní)

c) termofilní – – teplotní optimum nad 50 st.(teplé prameny, archebakterie až 100st.)

 

4. Výskyt

– všudypřítomné

– půda

– sliny

– stolice

– kůže

– příroda: a) destruenti

b) vliv na úrodnost půdy

c) složka samočisticí schopnosti vod

– v ostatních organismech a) mikroflóra

b) zdroj cenných látek

c) patogenní

 

Příklady bakterií:

–          většina bakterií není schopna vytvářet ústrojné látky, proto je musí získávat ze svého okolí

Hniložijné bakterie

–           velmi rychlý rozklad organické hmoty na jednoduché látky – oběh látek v přírodě

–          žijící ve střevech (kvasné a hnilobné)

Cizopasné bakterie

–          žijí v živých tělech svých hostitelů

–          původci nemocí

–          některé v symbióze

Laktobacily

           

            Bakterie jako původci nemocí (Patogenní bakterie):

 

Formy nákazy:

  • VZDUCH:

ü  tuberkulóza – micobacterium tuberculosis

ü  záškrt, angína, spála, růže

 

  • ALIMENTÁRNĚ:

ü  úplavice – shigella

ü  cholera – vibrio cholerae,

ü  salmonelóza

  • PORANĚNOU KŮŽÍ:

ü  tetanus – clostridium tetani

trachom

  • POHL:STYKEM:

ü  syphilis = příjice – treponema

ü  kapavka – neisseria

  • PŘENOS ZVÍŘETEM:

ü  sněť slezinná = uhlák – bacillus anthracis (kožní, plicní, střevní)‏

–          nákazy rostlin – měkká hniloba (mrkev), skvrnitost (rajčata)‏, rakovina (ovocné stromy)‏

 

POJMY

  • Inkubační doba
  • Bacilonosič
  • Epidemie
  • Endemie
  • Pandemie
  • Toxin

 

VYUŽITÍ BAKTERIÍ V BIOTECHNOLOGIÍCH

 

  • Výroba mléčných výrobků: Lactobacillus acidophilus
  • Výroba octa: rod Acetobacter aceti
  • Přenos cizích genů do rostlin: Agrobacterium tumefaciens

 

VYUŽITÍ ČLOVĚKEM – MLÉČNÉ A KVASNÉ BAKTERIE

Streptococcus cremoris – výroba šlehaček

Lactobacillus bulgaricus – výroba jogurtů

Lactobacillus helveticus– výroba sýrů

Lactobacillus acidophilus – výroba acidofilního mléka

Streptococcus thermophillus – výroba jogurtů

 

PROBIOTIKA

  • Probiotika (z řečtiny, „pro život“)
  • jsou živé mikroorganizmy
  • Dostávají se do těla v potravě a příznivě ovlivňují střevní mikroflóru
  • Probiotika jsou bakterie a to převážně bakterie mléčného kvašení.

 

Lactobacillus acidophilus

  • podporuje proces trávení bílkovin
  • má protiplísňové účinky
  • posiluje obranyschopnost organismu
  • pomáhá při alergických onemocněních kožních i dýchacích

 

BAKTERIE V PŘÍRODĚ

  • Jsou všudypřítomné.
  • Dokážou kolonizovat místa, kde jiné organismy nedokážou přežít (např. vývěry podmořských sopek apod.).
  • Půdní bakterie – dokáží vázat vzdušný dusík – symbióza s rostlinami. Např. hlízkové bakterie jsou symbionti rostlin z čeledi bobovitých (fabaceae).
  • Různí saprofité a destruenti – rozkládají organický materiál a umožňují jeho návrat do látkového koloběhu.

 

Nejdůležitější zástupci:

Treponema pallidum – syphilis

Borrelia burgdorferi – lymská borelióza

Azotobacter – využívá vzdušný N

Rhizobium – hlízková bakterie

Acetobakter – octové kvašení

Agrobakterie – biotechnologie

Esherichia coli – mikroflóra střev, průjmy, záněty močových cest, biotechnologie

Salmonella – samonelóze, tyfus

Shigella – bakt.úplavice

Yersinia pestis – mor(přenos blechy)

Vibrio cholerae – cholera

Haemophilus influenzae – záněty dýchacích cest

Legionella  pneumophila – tzv.”legionářská choroba” – záněty plic

Neisseria gonorhoeae – kapavka

Nitrobakter – nitrifikační

Stafylokokus – hnisání, záněty, vředy, vřídky( zlatý), záněty plic, siláž

Streptococcus pyogenes – hnisání, angina, spála

Bacillus subtilis – senný bacil, biotechnologie

Clostridium tetani – tetanus

Clostridium botulinum – botulismus

Bacillus anthrcis – slezinná sněť

Lactobacillus bulgaricus

Lactobacillus vaginalis – poševní mikroflóra

Streptomyces – strptomycin, tetracyklin…

Mycobacterium tuberculosis – Kochův bacil – TBC

M. leprae – lepra

Corynebacterium difteriae – záškrt

Ricketsia prowazecki – skvrnitý tyfus

Chlamydie – záněty moč.cest

 

Sinice ( Cyanophyta)

–          autotrofní

–          cytoplazmatická membrána – záhyby – fotosyntetická barviva (chlorofyl, karoten, fykocyanin, fykoerytrin)

–          většinou modrozelené

–          zásobní látka: sinicový škrob

–          pravá fotosyntéza

–          plynové vakuoly – nadnášení

–          slizová pochva

–          výskyt: arktické oblasti až horké prameny, pionýrské org., plankton, lišejníky

–          Zástupci: Chmýřnatka – vodní květ při přemnožení

                        Jednořadka – lišejníky, plankton, půda

                        Drkalka – vláknité kolonie

                        Trichodesmium erytraeum – podmiňuje barvu Rudého moře

 

Prochlorofyta(Prochlorophyta)

–          autotrofní

–          pouze 1 druh – na tělech mořských sumek






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: