Otázka: Bakterie
Předmět: Biologie
Přidal(a): Terryes5
Říše: Eubacteria
Podříše: Bakterie (Bacteria)
Podříše: Sinice (Cyanophyta)
Podříše: Prochlorofyty (Prochlophyta)
BAKTERIE
– jsou tvořeny prokaryotickou buňkou (jednobuněčné – netvoří funkčně a tvarovně diferencované tkáně)
– velikost prokaryoty v mikrometrech, celý živý obsah buňky = protoplast
– cytoplazma vyplňuje zcela prostor buňky
- rosolovitá hmota bez vakuol
- může obs. buněčné inkluze (granula) – krystalky různých látek (soli…)
– cytoplazmatická membrána izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího a má polopropustné (semipermeabilní) vlastnosti
– buněčná stěna je tuhý obal, udělující buňce tvar a mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí
– glykogalyx – tvořen cukernými řetězci (lepkavý, usnadňuje buňce přilnutí k povrchu)
– slizovitá pochva – u sinic (4 vrstvy mureinu)
– bičík – slouží k pohybu, složen z mikrotubulů
– mezozom – vychlípenina cytoplazmatické membrány, uložení trávicích enzymů, u sinic – tylakoidy – syntéza chlorofylu a
– v půdě, ovzduší, ve vodě
– jako symbionty uvnitř i na povrchu těla mnohobuněčných organismů
– bakterie poprvé pozoroval Antoni van Leeuwenhoek
– první systémově použitelné antibiotikum – penicilín (Penicillium notatum – štětičkovec) Alexandrem Flemingem 1928
Koky – kulovitý tvar:
– kok
– diplokok
– streptokok
– stafylokok
– sarcina
Tyčinkovitý tvar:
– vibrio
– spirila
– spirochéta
– monotricha
– peritricha
– lofotricha
– amfitricha
– nejtypičtější rozmnožování = dělení (molekula DNA se zdvojí – replikuje) – dva chromozomy – přejde k opačnému pólu buňky – rozdělení mateřské buňky na dvě dceřiné buňky
– baterie se rozmnožují i pohlavně (výměna částí chromozómu)
– některé bakterie – aerobní, jiné nemohou v přítomnosti kyslíku existovat (anaerobní)
– fakultativně anaerobní – v přítomnosti kyslíku ho dýchají, jinak ho nepotřebují
– bakterie jsou všudy přítomné – mineralizace (rozklad odumřelých zbytků a odpadních látek těl živočichů a rostlin na neústrojné, ve vodě rozpustné látky, přijímány jako živiny kořeny rostlin)
– aerobní bakterie přeměňují amoniak na dusičnany – nitrifikační bakterie
– aerobní bakterie přeměňují dusičnany na plynný dusík či amoniak – denitrifikační bakterie
– bakterie žijící na kořenech bobovitých rostlin dovedou vázat vzdušný dusík – hlízkovité bakterie (mění ho na org. hmotu – vazači dusíku)
FYZIOLOGIE
1. Prokaryota z hlediska výživy:
I. AUTOTROFNÍ
– zdroj C: CO2
– zdroj N: amonné soli, dusičnany, dusitany
– zdroj energie: a) sluneční záření- fotoautotrofní, fotolitotrofní ( sinice, prochlorofyty, někt.bakterie)
– schopnost fotosyntézy
b) oxidace anorganických látek mol. O2 – chemoautotrofní, chemolitotrofní (nitrifikační bakterie, sirné bakterie, metanové bakterie, …)
II. HETEROTROFNÍ
– zdroj C: org. Sloučeniny
– zdroj N: aminokyseliny, amonné soli, dusičnany, a další (Hlízkové bakterie, azotobakter)
– zdroj energie: a) sluneční záření – fotooganotrofní, fotoheterotrofní – zdrojem C – jednoduš. org.látka(acetát, pyruvát, fumarát, sukcinát)
b) oxidací org. látek – chemoorganotrofní, chemoheterotrofní – trojí způsob: 1. fermentace ( etanolové, mléčné, propionové kvašení..)
2. anaerobní dýchání (pouze u bakterií, příklad – denitrifikace, denitrifikační bakterie)
3. aerobní dýchání
2. Prokaryota z hlediska vztahu k O2
a) aerobní (striktně, obligátně aerobní) – O2 je pro ně nepostradatelný
b) anaerobní (striktně, obligátně anaerobní) – O2 nepotřebují, pro některé jedovatý
c) fakultativně anaerobní – v přítomnosti O2 hovyužijí, jinak jsou aerobní
3. Prokaryota z hlediska vztahu k teplotě
a) psychrofilní – teplotní optimum pod 20st C (oceány, hluboká jezera..)
b) mezofilní – teplotní optimum 20 – 40 st.(saprofytické bakt. a patogenní)
c) termofilní – – teplotní optimum nad 50 st.(teplé prameny, archebakterie až 100st.)
4. Výskyt
– všudypřítomné
– půda
– sliny
– stolice
– kůže
– příroda: a) destruenti
b) vliv na úrodnost půdy
c) složka samočisticí schopnosti vod
– v ostatních organismech a) mikroflóra
b) zdroj cenných látek
c) patogenní
Příklady bakterií:
– většina bakterií není schopna vytvářet ústrojné látky, proto je musí získávat ze svého okolí
Hniložijné bakterie
– velmi rychlý rozklad organické hmoty na jednoduché látky – oběh látek v přírodě
– žijící ve střevech (kvasné a hnilobné)
Cizopasné bakterie
– žijí v živých tělech svých hostitelů
– původci nemocí
– některé v symbióze
Laktobacily
Bakterie jako původci nemocí (Patogenní bakterie):
Formy nákazy:
- VZDUCH:
ü tuberkulóza – micobacterium tuberculosis
ü záškrt, angína, spála, růže
- ALIMENTÁRNĚ:
ü úplavice – shigella
ü cholera – vibrio cholerae,
ü salmonelóza
- PORANĚNOU KŮŽÍ:
ü tetanus – clostridium tetani
trachom
- POHL:STYKEM:
ü syphilis = příjice – treponema
ü kapavka – neisseria
- PŘENOS ZVÍŘETEM:
ü sněť slezinná = uhlák – bacillus anthracis (kožní, plicní, střevní)
– nákazy rostlin – měkká hniloba (mrkev), skvrnitost (rajčata), rakovina (ovocné stromy)
POJMY
- Inkubační doba
- Bacilonosič
- Epidemie
- Endemie
- Pandemie
- Toxin
VYUŽITÍ BAKTERIÍ V BIOTECHNOLOGIÍCH
- Výroba mléčných výrobků: Lactobacillus acidophilus
- Výroba octa: rod Acetobacter aceti
- Přenos cizích genů do rostlin: Agrobacterium tumefaciens
VYUŽITÍ ČLOVĚKEM – MLÉČNÉ A KVASNÉ BAKTERIE
Streptococcus cremoris – výroba šlehaček
Lactobacillus bulgaricus – výroba jogurtů
Lactobacillus helveticus– výroba sýrů
Lactobacillus acidophilus – výroba acidofilního mléka
Streptococcus thermophillus – výroba jogurtů
PROBIOTIKA
- Probiotika (z řečtiny, „pro život“)
- jsou živé mikroorganizmy
- Dostávají se do těla v potravě a příznivě ovlivňují střevní mikroflóru
- Probiotika jsou bakterie a to převážně bakterie mléčného kvašení.
Lactobacillus acidophilus
- podporuje proces trávení bílkovin
- má protiplísňové účinky
- posiluje obranyschopnost organismu
- pomáhá při alergických onemocněních kožních i dýchacích
BAKTERIE V PŘÍRODĚ
- Jsou všudypřítomné.
- Dokážou kolonizovat místa, kde jiné organismy nedokážou přežít (např. vývěry podmořských sopek apod.).
- Půdní bakterie – dokáží vázat vzdušný dusík – symbióza s rostlinami. Např. hlízkové bakterie jsou symbionti rostlin z čeledi bobovitých (fabaceae).
- Různí saprofité a destruenti – rozkládají organický materiál a umožňují jeho návrat do látkového koloběhu.
Nejdůležitější zástupci:
Treponema pallidum – syphilis
Borrelia burgdorferi – lymská borelióza
Azotobacter – využívá vzdušný N
Rhizobium – hlízková bakterie
Acetobakter – octové kvašení
Agrobakterie – biotechnologie
Esherichia coli – mikroflóra střev, průjmy, záněty močových cest, biotechnologie
Salmonella – samonelóze, tyfus
Shigella – bakt.úplavice
Yersinia pestis – mor(přenos blechy)
Vibrio cholerae – cholera
Haemophilus influenzae – záněty dýchacích cest
Legionella pneumophila – tzv.”legionářská choroba” – záněty plic
Neisseria gonorhoeae – kapavka
Nitrobakter – nitrifikační
Stafylokokus – hnisání, záněty, vředy, vřídky( zlatý), záněty plic, siláž
Streptococcus pyogenes – hnisání, angina, spála
Bacillus subtilis – senný bacil, biotechnologie
Clostridium tetani – tetanus
Clostridium botulinum – botulismus
Bacillus anthrcis – slezinná sněť
Lactobacillus bulgaricus
Lactobacillus vaginalis – poševní mikroflóra
Streptomyces – strptomycin, tetracyklin…
Mycobacterium tuberculosis – Kochův bacil – TBC
M. leprae – lepra
Corynebacterium difteriae – záškrt
Ricketsia prowazecki – skvrnitý tyfus
Chlamydie – záněty moč.cest
Sinice ( Cyanophyta)
– autotrofní
– cytoplazmatická membrána – záhyby – fotosyntetická barviva (chlorofyl, karoten, fykocyanin, fykoerytrin)
– většinou modrozelené
– zásobní látka: sinicový škrob
– pravá fotosyntéza
– plynové vakuoly – nadnášení
– slizová pochva
– výskyt: arktické oblasti až horké prameny, pionýrské org., plankton, lišejníky
– Zástupci: Chmýřnatka – vodní květ při přemnožení
Jednořadka – lišejníky, plankton, půda
Drkalka – vláknité kolonie
Trichodesmium erytraeum – podmiňuje barvu Rudého moře
Prochlorofyta(Prochlorophyta)
– autotrofní
– pouze 1 druh – na tělech mořských sumek
