Arteriální hypertenze – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Arteriální hypertenze

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): terina

 

Anatomie a fyziologie

Srdce je uloženo za sternem v mediastinu. Hmotnost samotného srdce se pohybuje v průměru okolo 300-350 g. Jeho tvar se přirovnává nepravidelnému kuželu.

 

Stavba srdeční stěny:

  • endokard – vnitřní výstelka srdce
  • myokard – srdeční svalovina (příčně pruhovaná vlákna)
  • epikard – povrch srdce
  • perikard – zevní obal srdce

 

Dutina srdce se skládá ze dvou síní (atrium cordis dexter a sinister) a dvou komor (ventriculis cordis dexter a sinister). Mezi síněmi a komorami se nachází chlopně (valva mitralis – vlevo) a (valva tricuspidalis – vpravo) a mezi komorami a cévami se nachází chlopně (valva aorte – levá komora a aorta) a (valva pulmonaria – pravá komora a plicní tepna).

Srdce funguje jako pumpa, kdy se rytmicky střídá systola síní a diastola komor se systolou komor a diastolou siní, tento děj zajišťuje převodní systém srdeční. Ten se skládá ze sinoatriálního uzlíku, atrioventrikulárního uzlíku s jeho raménky a vlákny. Srdce také zajišťuje, aby se okysličená krev dostala z levé komory do aorty, která ji svými větvemi rozvede po celém těle. Neokysličená krev se vrací zpět dolní dutou žílou do pravé síně.

Velký (tělní) oběh začíná v levé srdeční komoře, odkud je okysličená krev tepnami odváděna do celého těla. Odkysličená krev je pak přiváděna žílami do pravé síně v srdci.

Malý (plicní) oběh začíná v pravé srdeční komoře, odtud je okysličená krev vedena tepnami do plic. Z plic je přiváděna okysličená krev do levé srdeční síně.

 

Charakteristika onemocnění

Arteriální hypertenze je stav trvalého zvýšení krevního tlaku nad hodnotu 140/90. Vysoké hodnoty jsou naměřeny ve 2 ze 3 měření během minimálně 2 různých návštěv u lékaře. U diabetických pacientů a mladých pacientů jsou rizikové hodnoty už 130/85. Svými orgánovými komplikacemi výrazně ovlivňuje morbiditu a mortalitu populace. Hypertenze patří k nejčastějším chronickým neinfekčním onemocněním kardiovaskulárního systému, vyskytuje se až u 20-25% dospělé populace.

 

Hypertenzi dělíme na:

  • primární – (esenciální), 90-95 % hypertoniků
    • příčinu nelze zjistit
  • sekundární – (symptomatická), 5 % hypertoniků
    • původem je příznak jiného onemocnění

 

Patofyziologie:

chronicky zvýšený TK => poškození cév => pronikání LDL (podklad pro aterosklerózu) => vzniká trvalá vazokonstrikce => zvýšení TK, hypertrofie cévní stěny => zvýšení minimálního srdečního výdeje => poškození orgánových soustav

 

Rizikové faktory u primární hypertenze:

  • ovlivnitelné – stres, životospráva, kouření, DM, tělesná aktivita, obezita
  • neovlivnitelné – věk, genetické dispozice, pohlaví

 

Příčiny sekundární hypertenze:

  • renovaskulární: stenóza renální tepny
  • renální: akutní/chronická glomerulonefritida
  • hormonální: Cushingův syndrom (↑ tvorba ACTH), hypertyreóza, Adrenogenitální syndrom
  • mechanická: koarktace aorty (vrozené zúžení), A-V píštěl
  • gestační/těhotenská: těhotenská gestoza, preeklampsie, eklampsie
  • medikamentozní: sympatomimetika, glukortikoidy, antikoncepce, nesteroidní revmatika…

 

Stádia hypertenze:

  • I. ↑ TK bez orgánových změn – vysoký TK bez příznaků, náhodné zjištění, bolest hlavy, únava, poruchy spánku, palpitace
  • II. orgánové změny bez funkčních poruch – subjektivní příznaky, objektivně: hypertrofie, přetíženy LK, mikroalbuminourie, změny na očním pozadí
  • III. orgánové změny s funkčními poruchami – námahová/klidová dušnost až astma cardinale s plicním edémem, dilatace LK,  ataxie (porucha rovnováhy), afázie (porucha řeči), renální insuficience
  • IV. maligní hypertenzní krize – hodnoty TK často až 220/130 => urgentní stav, hrozí hypertenzní encefalopatie, kardiální a renální selhání, maligní hypertenze – prudký vzestup TK, změny v orgánech (ledviny, oční pozadí, tepny, srdce)

 

I. mírná hypertenze ≤ 140-159/90-99
II. středně závažná hypertenze = 160-179/100-109
III. těžká hypertenze ≥ 180/110
IV. hypertenzní krize ≥ 220/130

 

Diagnostika

  • anamnéza: kdy potíže začaly, jak se projevují
  • 5P: poslech, pohled, pulz, pohmat, poklep
  • FF: tlak, tep, dech + zeptáme se na váhu, výšku, vyprazdňování
  • laboratorní vyš.:
    • hematologie – FW, KO+diff
    • biochemie – kardioselektivní enzymy, minerály
    • mikrobiologie – moč+sed
    • koagulace
    • KS + Rh faktor
  • zobrazovací metody: EKG, RTG, CT, ECHO, Doppler, angiografie, scintigrafie, magnetická   rezonance, vyšetření očního pozadí

 

Léčba:

  • nefarmakologická:
    • u mírné hypertenze
    • redukce tělesné hmotnosti (efekt už při -5kg)
    • snížit stres a psychické napětí
    • redukce soli na 5-6mg/den, alkoholu, tuků
    • zvýšená aerobní zátěž (plavání, chůze, běh, cyklistika)
  • farmakologická: u TK > 180/110
    • zvýšená rizika KV příhod
    • u manifestace ICHS
    • u DM s chronickým renálním selháním
    • diuretika: Furorese, Verospiron
    • bet- blokátory: Betaloc, Lokren, Concor
    • alfa-blokátory: Dopegyt
    • ACE inhibitory:  Prestarium
    • blokátory kalciových kanálů: Isoptin, Verapamin

 

Ošetřovatelská péče

  • pacient má klidový režim, pohybový režim po oddělení
  • hygiena podle soběstačnosti, dopomůžeme, s čím bude potřeba (sprchy NE horké)
  • sledujeme či má pacient pravidelné vyprazdňování
  • výživa podle diety, kterou doktor nasadil
  • sledujeme TK, P, D (min 3x denně), subjektivní příznaky, účinky farmakoterapie
  • pokud pacient odchází do domácí péče, edukujeme jej


Další podobné materiály na webu: