Anatomie a morfologie rostlin – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Anatomie a morfologie rostlin

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Kateřina Ducháčková

 

 

 

 

stavba rostlinné buňky, rostlinná pletiva, vegetativní rostlinné orgány- kořen, stonek, list

 

A) ROSTLINNÁ BUŇKA – eukariotická

– eu karyon= pravé jádro

-vývojově mladší (1,5 miliard)

– 10krát větší (10-100mikrometrů)

– složitější uspořádání

 

-SLOŽENÍ: plazmatická membrána, mitochondrie, golgiho komplex, jádro, jadérko, endoplazmatické retikulum, ribozomy, cytoskelet (filamenty, mikrofilamenty, lysozomy)

 

JÁDRO (nukleus, karyon)

– největší (10% objemu)

-FCE:

a) genetická= přenos informací z mateřské na dceřiné buňky)

b) metabolická= syntéza RNA, enzymů ATP)

DNA (hrách- 14 chromozomů v jádře DNA, člověk 46)

– dvoušroubovice deoxyribonukleové kyseliny, na ní navázány bílkovinné molekuly- histony

jaderný obal (karyomembrána) =dvojitá přerušovaná (jaderné póry- propojení s prostředím)

– na povrchu

● jadérko (nucleolus) – obsahuje RNA (vystupuje jadernými póryàtvorba ribozomů)

-obsaženo 1x nebo 2x

– nemá membránu

 

CYTOPLAZMA

-živá hmota= roztok vyskózního  charakteru (gel)

– Ph 6,8 à

– Dělení:

a) hyaloplazma– hustší, na povrchu

b) granuloplazma– řidší, obsahuje organely

– obsahuje organely (měchýřky a cisterny)

 

ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM

– soustava měchýřků obklopující jádro

– membrány:

a) hladké= nic na ní není, syntéza steroidů

b) drsné= na povrchu se usazují ribozomy, tvorba a rozklad bílkovin

-význam: syntéza potřebných látek (přesunou se s cytoplazmou do golgiho komplexu (sekrecí) à golgiho komplex= úpravna a třídilna materiálů)

– obsahuje lysozomy- zajišťují  rozkladné procesy v buňce

 

MITOCHONDRIE

– energetické centrum buňky

– z aerobních bakterií

● vnitřní membrána

● vnější membrána

Kristy (záhyby)

 

Matrix (prostor)

vstupuje: C6H12O6

O2

ADP

fosfát

vystupuje: CO2

H2O

ATP

CHLOROPLASTY

– a-chlorofyl (zelená)

– vznik z fotosyntetických bakterií

● 2 membrány

● thylakoidy-penízkovité útvary

Stoma

Thylakoidy

Grana

 

– fotosynteticky aktivní

– rudoplasty= červené, feoplasty= šedé, chromoplasty= zelená (postupně vybledající), xantofyly= žlutá

 

RIBOZOMY

– tvorba bílkovin

 

PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA

– polopropustná (semipermeabilní)

– složená z dvojité vrstvy fosfolipidů

– podílí se na přenosu iontů a živin

TRANSPORT

a) Pasivní: prostá difuze: z koncentrovaného (hypertonické) do méně koncentrovaného (hypotonické)

b) Aktivní: spotřeba energie

c) Endocytóza (vchlipování)

c1) fagocytóza: buněčné pojídání pevných částic

c2) pinocytóza: buněčné pití, tekutiny uvnitř buňky

d) exocytóza: vylučování látek zevnitř ven

– opak endocytózy

 

BUNĚČNÁ STĚNA

– plně propustná (permeabilní)

– obsahuje celulózu, hemicelulózu a pektiny

-impregnace: ukládání organických Látek do BS

– inkrustace: ukládání anorganických látek do BS

 

B) ROSTLINNÁ PLETIVA

– pletivo= soubor buněk stejného tvaru, stavby a FCE

– Histologie

 

 DĚLENÍ PLETIV

1. ZPŮSOB VZNIKU

a) nepravá= u hub, houbové vlákna

b) pravá= vznik činností dělivých pletiv

 

2. SCHOPNOST DĚLENÍ

a) dělivá (meristemy)= na počátku 1 buňka, která se postupně dělí

b) trvalá= ztráta schopnosti dělení

 

3. DLE FCE A PŮVODU

a) krycí= ochranná fce

– na povrchu

a1) primární

– epidermis= pokožka nadzemních částí

– rhizodermis= pokožka podzemních částí

– kutikula= nad pokožkou v nadzemní části, směs voskových buněk zamezující ztrátu vody

-trichomy= chlupy

a) jednobuněčné

b) mnohobuněčné (papily- maceška, rozvětvené- divizna, hvězdicovité- hlošina,    žláznaté-muškát, žahavé-kopřiva)

a2) sekundární

– korek (produkuje ho felogen, druhotné dělivé pletivo)

b) vodivá= vedení roztoků

c) provětrávací

– slouží k výměně vody a plynů

c1) mezibuněčné prostory (interceluláry)

– volné místa mezi buňkami

c2) průduchy

– dvouděložné rostliny- spodní strana listu

– jednoděložné- na obou stranách- např. leknín

– mezi pokožkovými buňkami

c3) čočinky (lenticely)

– v korkových vrstvách

– nemohou se uzavírat- v zimě se uzavře jiným pletivem

d) nasávací

d1) kořenové vlásky

– jednobuněčné vychlípeniny tenkostěnné pokožky

– délka života- jen několik dní

– vyrůstají ze zóny kořenového vlásnění

– zvětšují nasávací plochu, roznos a příjem anorganických látek

d2) haustoria

– přeměněné kořeny, vniknou do kůry (např. jmelí)

– díky vniknutí do kůry- čerpání vody, minerálních látek, živin

– jmelí (výskyt: lípa, topol, jedle, jabloň, NE smrk!) –Hemiparazit (poloparazit) opak holo!

e) vyměšovací

-slouží k vylučování a hromadění produktů metabolismu

e1) vodní skuliny (hydatody)

– kontryhel, jahodník

– vylučování nadbytku vody

– jsou trvale otevřené oproti průduchům!

e2) medníky

– žláznaté terče

– vylučování nektaru

e3) mléčnice

– produkují latex

– kaučuk, ryzec, pampeliška

f) vodivá pletiva

slouží k rozvodu vody, org. a anorg. Látek vody

– tvoří se u vyšších rostlin (souvisí s přechodem rostlin z vody na pevnou zemi)

-cévní svazek :   A) xylém (část dřevní)

– vede roztoky anorg. látek z kořenů nahoru

-transpirační proud

-trubice:  a)cévice (tracheidy): vývojově starší, vznik vertikálním spojením buněk nad

sebou

b) cévy (tracheje): trubice, přepážky vymizely, mrtvé buňky můžou být

zpevněny

B) floém (část lýková)

– vede asimiláty z listů do místa potřeby

-proud asimilační

-sítkovice: živé buňky bez jádra (vymizelo)

 

g) zpevňovací pletiva

– mechanické

– zajištují pevnost a pružnost

– transport látek v cévních svazcích

g1) kolenchym-nepravidelně ztloustlá BS, např. hluchavka

g2) parenchym– pravidelně ztloustlá BS, nejběžnější

g3) sklerenchym-stejnoměrně ztloustl, někdy nazýváno kamenné pletivo, např. hruška

h) asimilační pletiva

– podílí se na fotosyntéze

– v zelených částech rostlin

Ch) zásobní pletiva

ukládání zásobních látek

– zásobní orgány: hlízy, bulvy, cibule, listy, plody, kořeny, stonky

 

4. TLOUSTNUTÍ BUŇĚČNÉ STĚNY

a) parenchym= tenkostěnné a mezibuněčné prostory

b) prosenchym= tenkostěnné

c) kolenchym= nestejnoměrně tlustá

d) sklerenchym= stejnoměrně tlustá

 

C) VEGETATIVNÍ ROSTLINNÉ ORGÁNY

ORGÁNY

-organologie

a) vegetativní: výživa, růst, metabolismus (kořen, stonek, list)

b) generativní: květ, semeno, plod

c) homologické: stejného původu, různého vzhledu a funkce

d) analogické: různého původu ale podobného vzhledu a stejnou funkcí (např. úponky)

 

VEGETATIVNÍ ROSTLINNÉ ORGÁNY

 

1. KOŘEN (radix)

-podzemní orgán rostlin

– nikdy z něj nevyrůstají listy, nemá kutikulu ani průduchy

– heterotrofní výživa= konzumenti kteří se živí organickou potravou

-význam: potravinářství, krmivo pro zvířata (zemědělství), potrava lidí

 

FCE:       1) nasávací (kořenové vlásky)

2) vodivá

3) mechanická

4) zásobní (mrkev, celer)

5) syntetická (tvorba různých látek  uvnitř kořene)

VZNIK: proces opylení à oplození àzárodek (v této fázi kořínek= radikula) àpostupně se větví a narůstá

A) Hlavní s postranními                                               B) Náhradní (svazčité, adventivní)

(2děložné rostliny)                                                       (1děložné- trávy, obilí)


-soubor kořenů= kořenový systém

 

ZÓNY KOŘENE:

1) DĚLIVÁ (meristematická)

– vzrostný vrchol kořene (na spodu)

– obsahuje pletiva

– vznikají zde nové a nové buňky

– kryt kořenovou čepičkou (kalyptra)- obsahuje buňky produkující sliz à lepší pronikání do půdy, dále obsahuje sloupek, který zajištuje orientaci kořenu směrem ke gravitaci

 

2) PRODLUŽOVACÍ ( elongační)

-místo intenzivního růstu do délky

 

3) ABSORBAČNÍ

– kořenové vlásky

– fce: získávání vody a minerálů

 

VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE:

1) PRIMÁRNÍ

a) pokožka (rhizodermis)- jednovrstevný útvar, vznikají na ní vlásky, neobsahuje: kutikuly,plastidy, průduchy

b) primární kůra: 3vstrevná, 3.vrstva  je endodermis, 1. vrstva může korkovatět a dřevnatět

c) pericykl: 1 vrstva buněk, vyrůstají zde postranní kořeny, na povrchu středního válce

d) střední válec: uprostřed kořene, obsahuje dřevní a vodivá pletiva

2) SEKUNDÁRNÍ (tloustnutí)

-mění se typ cévního svazku na bočný ¨

a) druhotná kůra (periderm)

b) kambium –vzniká z něho druhotné dřevo a lýko

 

PŘEMĚNY KOŘENE:

1. HLÍZA+BULVA= fce zásobní

2. HAUTORIA+VZDUŠNÉ= fce nasávací

3. PŘÍČEPIVÉ= fce přichycovací

 

2. STONEK

– většinou nadzemní část rostlin (oddenek= podzemní část stonku)

-FCE: vodivá, obsahuje květy a listy

-kambium způsobuje tloustnutí stonku

– letokruhy v zimě nerostou

– u tvrdého dřeva rostou letokruhy pomaleji, více jsou na sobě „namačkány“

– stonek vzniká již v semínku à narůstáà zvětšuje se

 

RŮST STONKU

– nestejnoměrný

– meristematické buňky- zajišťují růst

a) články (internodia)- úseky s nápadným prodloužením

b) uzliny (nody)- vyrůstají z nich listy, nerostou, díky nim se zlehlá tráva zvedá

 

TYPY:

a) bylinné (dužnaté)

a1) lodyha (dužnatý stonek+listy)

a2) stéblo (duté, kolénka z kterých vyrůstají listy)

a3) stvol (bezlistá lodyha, listy vyrůstají u zeměà přízemní růžice)

b) dřevnaté (stromy, keře(větví se od země), keříky (malé, např. vřes), polokeře( větví se od země, spodní část dřevnatá, horní část bylinná, např. borůvky)

 

VĚTVENÍ:

1. vidličnaté

2. hroznovité

3. vrcholičnaté

 

VNITŘNÍ STAVBA:

1. pokožka (epidermis)

– průduchy, kutikuly, trichomy

– fce: ochranná

2. kůra:

– několik vrstev

– obsahuje parenchymatické buňky=buňky schopné dělení

– fce: ochranná a zásobní

– obsahuje šrobovou pochvu se škrobovými zrny

3. pericykl:

– ve středním válci

– vznikají zde svazčité kořeny

4. dřeň

5. dřeňové paprsky

6. vodivá pletiva

 

VNĚJŠÍ STAVBA

1. pupen

a) úžlabní

b) vrcholový

2. makroblast- dlouhá postranní větev

3. brachiblast- zkrácená postranní větev, vyrůstají z nich listy a květy, např. modřín-jehličky ve svazečku

 

PŘEMĚNY STONKU

● oddenek-kosatec

● oddenková hlíza- brambor

● stonková hlíza- kedlubna

● úponky- vinná réva, hrášek

● stonkové trny- přeměna krátkých větviček- planá trnka

 

VÝZNAM:

● dřevní hmota- papír, stavebnictví

● krmivo

● jídlo, cukr, koření

● korek-dub korkový

 

3. LIST

– postranní orgán stonku

– asimilační fce

– probíhá v nich fotosyntéza

– transpirace= výdej vody a plynů prostřednictvím listů

-výměna O2 a CO2

-vznik z pupene

 

TYPY LISTŮ Z HLEDISKA VZHLEDU

1. dělohy

-zárodečné listy

– zásobní fce

– jednoděložné i dvouděložné

– např. smrk, jinan

2. asimilační listy

– „klasický“ list

– fce fotosyntéza

– pokud nemá řapík à přisedlý list (jednoděložné rostliny)

3. palisty

-malé útvary u řapíku

-nacházejí se u listového řapíku

4. listeny

– redukované listové útvary

-nacházejí se pod květem

 

TYPY Z HLEDISKA SPODÍ ČÁSTI

1. jednolícé– neliší se svrchní a spodní část (trávy, kosatec, mečík)

2. dvoulícé– liší se svrchní a spodní část

 

TYPY Z HLEDISKA SOUMĚRNOSTI

1. souměrné

2. nesouměrné (jilm, begonie)

3. různolistost (břečtan, topol bílý)

 

DRUHY LISTŮ

1. jednoduchý– listová čepel nečleněná

2. složený– jednotlivé lístky (dlanitě složené, dvojčlenné, trojčlenné, zpeřené…) např. kaštan (7lístků)

 

POSTAVENÍ LISTŮ NA STONKU

1. střídavé

2. vstřícné

3. přeslenné

 

PŘEMĚNY LISTU

● trn- akát, dřišťál

● suknice- cibule

● úponky- hrách

● výtrusné listy

● chňapka- rosnatka

● váček- láčkovka

● mucholapka






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: