Anatomie rostlin – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Anatomie rostlin

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Dominika

 

 

 

  • Stélky (thallus)

–          Nejjednodušší mnohobuněčné organismy mají tělo velmi jednoduché = stélka (nemají vyvinuty kořen, stonek ani listy)

–          Řasy, mechorosty, parožnatky

–          Stélky mohou být i jednobuněčné

 

Pletiva

–          Soubory buněk stejného tvaru i stavby, plní určitou fci

–          Zkoumá je histologie

–          Dělení podle způsobu vzniku

  • Pravá – vznikají dělením buněk na dceřiné, které zůstávají navzájem spojené
  • Nepravá – vznikají druhotným seskupením původně volných buněk

–          Dělení podle schopnosti dělení

  • Dělivá (meristematická)
  • Trvalá – vznikají činností dělivých pletiv, skládají se z funkčně rozlišených buněk (ztratily schopnost se dále dělit)

–           Dělení podle tvaru buněk a tloustnutí BS

  • Parenchymatická
  • Kolenchymatická
  • Sklerenchymatická

–          Podle převládající fce

  • Dělivá, krycí, vodivá, zásobní a další

 

  • Parenchym

–          BS jsou neztloustlé (mírně ztloustlé)

–          Živé buňky

–          Interceluláry (= mezibuněčné prostory)

–          Často obsahují chloroplasty (fotosyntéza) – chlorenchym, ukládají se zde zásobní látky (zásobárna vody – velké vakuoly, zásobní pletiva – hlízy, semena, plody)

–          Většina buněk si zachovala schopnost dále se dělit

–          Aerenchym

  • Parenchym vodních a bahenních rostlin
  • Velké mezibuněčné prostory
  • Slouží ke zlepšení výměny plynů mezi rostlinou a prostředím

 

  • Kolenchym

–          Ztloustlé BS jen v určitých místech (nejčastěji na rozích)

–          Živé buňky

–          Vyskytují se v mladých, rostoucích orgánech (řapících listů, obvodových partiích stonků)

–          Tvoří pevnou a pružnou podporu listům, stonku, mohou obsahovat chloroplasty

–          Buňky mohou růst s celou rostlinou

 

  • Sklerenchym

–          Nejrozšířenější zpevňovací (mechanické) pletivo

–          BS velmi silně ztloustlé -> nemají živý obsah

–          Buňky brzy odumírají a plní se vzduchem

–          Nemohou růst (vyskytují se v částech rostliny, které už přestaly růst – dřevní a lýková část vodivých pletiv)

 

  • Meristémy (pletiva dělivá)

–          Umožňují růst rostliny, zachovávají si trvale nebo dočasně schopnost dělení buněk

–          Buňky jsou malé, tenkostěnné, těsně k sobě přiléhají

–          Dělení

  • Protomeristém – původní dělící pletivo, jedna nebo několik buněk
  • Prvotní (primární) meristém – vznik z protomeristému, vegetační vrcholy kořenů a stonků, růstové zóny listů
  • Druhotný (sekundární) meristém – vzniká obnovením dělivé fce trvalých pletiv, nejdůležitější jsou kambium (činností vznikají druhotné dřevo a lýko) a felogén (činností vzniká druhotná kůra – periderm)

 

  • Krycí pletiva

–          Pokrývají povrch, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům, zprostředkovávají výměnu látek mezi rostlinou a okolím

–          Pokožka

  • Nadzemních orgánů = epidermis
  • Pokožka kořene = rhizodermis
  • Na povrchu pokožky nadzemních částí rostlin je KUTIKULA

–          Chlupy – trichomy

  • Rozmanitý tvar
  • Krycí trichomy (doplňují ochrannou fci pokožky), nejjednodušší jsou papily
  • Žláznaté trichomy, žahavé trichomy – typický tvar
  • Přeměnou trichomů vznikají ostny

–          Průduchy, vodní skuliny

–          Korek

  • Druhotné krycí pletivo
  • Nahrazuje pokožku u většiny zdřevnatělých stonků
  • Vzniká činností felogénu
  • V některých dřevin vnější vrstvy korku praskají -> borka

 

  • Pletiva provětrávací

–          Zprostředkovávají spojení rostlinných pletiv s okolím, umožňují výměnu plynných látek

–          Důležitá součást jsou mezibuněčné prostory

–          Průduchy

  • Skulina průduchu (vzniklá mezi svěracími buňkami) umožňuje přímý styk rostliny s okolím
  • Uzavírání a otevírání průduchů – velmi složitý proces, pomocí svěracích buněk
  • Pokud se vytvoří korek – část průduchu nahrazena čočinkami (lenticely)

 

  • Pletiva nasávací

–          Buňky pokožky vytváří kořenové vlásky -> jejich tvorbou se zvyšuje nasávací plocha kořene, životnost pouze několik dní, tvorba nových postupně blíže vzrostného vrcholu -> zóna kořenových vlásků se posouvá ve směru růstu kořene -> rostlina v novém prostředí -> živiny

–          Haustoria – u parazitických rostlin, odčerpávání živin z cévních svazků hostitele

 

  • Pletiva vodivá

–          Vyvinula se s přechodem rostlin na souš

–          Umožňují transport vody a v ní rozpuštěných látek po rostlinném těle

–          Vodivou soustavu tvoří soubor cévních svazků

 

–          Cévní svazek

  • Dřevní část = xylém
    • přivádí roztoky minerálních látek z půdy kořeny a stonkem do listů, transpirační proud
    • cévy (tracheje) – trubice tvořené řadami mrtvých buněk
    • cévice (tracheidy) – tvořeny protáhlými mrtvými buňkami, příčné přehrádky se nerozpouštějí, ale proděravějí
    • Lýková část = floém
      • Vede z listů asimiláty (produkty fotosyntézy) do míst spotřeby (vzrostné vrcholy stonku, kořene) a k místům jejich uložení, asimilační proud
      • Sítkovice – řada živých tenkostěnných buněk, proděravělé přepážky
    • Z prokambia -> prvotní xylém a prvotní floém -> vzniká uzavřený cévní svazek
    • Část prokambia se zachová -> druhotné mízní pletivo = kambium (odděluje druhotné dřevo a druhotné lýko) -> otevřený cévní svazek
    • Druhy cévních svazků
      • Soustředné (koncentrické) – jedna část obklopuje druhou, lýkostředné x dřevostředné
      • Paprsčité (radiální) – oddělené lýkové a dřevní části se pravidelně střídají
      • Bočné (kolaterální) – dřevo a lýko umístěny hned za sebou ve směru poloměru
      • Dvoubočné (bikolaterální) – dvě lýkové části, mezi nimiž je část dřevní

 

  • Další typy –  pletiva zpevňovací, asimilační, zásobní

 

Vegetativní rostlinné orgány

–          Vyvinuté u cévnatých rostlin

–          Reprodukční orgány – květy, semena, plody

–          Studiem orgánů se zabývá organologie

 

Kořen (radix)

–          Podzemní část rostliny, která nikdy nenese listy

–          Funkce nasávací, vodivá, mechanická, zásobní, vytváří významné látky (syntetická fce)

–          Je heterotrofní (nemá fotosyntetická barviva), nemá kutikulu ani průduchy

–          Byliny mají dužnaté kořeny, keře a stromy kořeny dřevnaté

  • Kořenový systém

–          Založen již v zárodku semene -> při klíčení vyrůstá kořínek -> změna v hlavní kořen, z něhož později vyrůstají kořeny postranní -> společně vytváří kořenový systém

–          Allorhizie– hlavní kořen a kořeny postranní, typický pro rostliny dvouděložné a většinu nahosemenných

–          Homorhizie – hlavní kořen zaniká -> funkci nahradí kořeny adventivní (náhradní), typické pro jednoděložné rostliny

 

  • Stavba kořene

–          Na podélném řezu rozlišujeme:

  • Absorpční zónu – kořen přijímá vodné roztoky z půdy, tvoří se zde kořenové vlásky (zvětšují absorpční schopnost kořene)
  • Prodlužovací zónu – oblast intenzivního růstu kořene
  • Dělivou zónu – koncová část kořene s primárním meristémem chráněným kořenovou čepičkou usnadňující vnikání kořene do půdy

–          Na příčném řezu rozlišujeme:

  • Kořenovou pokožku – rhizodermis
  • Primární kůru (cortex) – vyplňuje prostor mezi pokožkou a cévními svazky, tvořena živými buňkami základního pletiva, tvořena ze 3 vrstev – exodermis, mezodermis, endodermis
  • Pericykl (perikambium) – vrstva buněk, které si zachovávají dělicí schopnost, základ postranních kořenů
  • Cévní svazek – uvnitř středního válce, původně paprsčitý, druhotně tloustne činností kambia
  • Dřeň – tvoří se uvnitř mezi cévními svazky, především u jednoděložných rostlin

 

  • Modifikace kořenů

–          Zásobní kořeny – hromadí zásobní látky, kořenové hlízy nebo bulvy

–          Vzdušné kořeny – přijímají vzdušnou vlhkost, obsahují chlorofyl, u rostlin v tropech, subtropech

–          Příčepivé kořeny – mají přichycovací fci

–          Haustoria – kořeny parazitů schopné vysávat živiny z dřevní částli hostitele

 

  • Hospodářský význam kořene

–          Potrava (mrkev, petržel, křen) či krmivo pro zvířata (krmná řepa)

–          Potravinářský průmysl (řepa cukrovka, čekanka), výroba léčiv

 

Stonek (kaulom)

–          Nadzemní článkovaná část cévnatých rostlin nesoucí listy a reprodukční orgány

–          Zprostředkovává spojení mezi kořenovým systémem a listy -> dobře vyvinutá vodivá a mechanická pletiva

–          Zajišťuje optimální polohu listů a květů v prostoru

–          Prýt = stonek s listy

–          Uzliny (nody) = místo, kde listy přisedají ke stonku

–          Mezi uzlinami jsou články (internodia)

–          Vrcholový pupen – na vrcholu stonku, v úžlabí listů jsou pupeny úžlabní

 

  • Druhy stonků

–          Byliny mají stonek dužnatý

  • Lodyha – olistěný bylinný stonek (len)
  • Stvol – bezlistý stonek zakončený květem nebo květenstvím, listy tvoří přízemní růžici (prvosenka)
  • Stéblo – dutý stonek rozdělený kolénky na články (žito)

–          Dřeviny mají stonek dřevnatý

  • Stromy – nevětvená část se označuje jako kmen, horní část je koruna
  • Keře – stonky se větví hned od země, celé dřevnaté (tavolník)
  • Polokeře – horní části větví jsou bylinné, na zimu odumírají (borůvka)

 

  • Stavba stonku

–          Prvotní stavba stonku

  • Stonek je zelený
  • Krytý pokožkou, pod ní se diferencuje prvotní kůra (ochranná, zásobní fce), vnitřní část kůry tvoří endodermis nebo se vyvíjí škrobová pochva
  • Střední válec tvoří jednovrstevný pericykl a kolaterální cévní svazky
  • Střed stonku – vyplněn dření, ze dřeně vybíhají dřeňové paprsky (vedení roztoků)

–          Druhotná stavba stonku

  • Podmíněna druhotným tloustnutím
  • Prvotní kůra nahrazena druhotnou (peridermem)
  • Kambium tvoří kambiální válec -> produkuje druhotné lýko a druhotné dřevo)do středu stonku)

 

  • Větvení stonku

–          Vidličnaté – vzrostný vrchol stonku dává vznik dvěma dceřiným větvím, které se stejným způsobem dále větví

–          Hroznovité – postranní větve na hlavním stonku jsou v růstu omezovány vrcholovým pupenem, nepřerůstají hlavní stonek

–          Vrcholičnaté – postranní větve přerůstají hlavní stonek

 

  • Modifikace stonku

–          Oddenky – podzemní část stonku, slouží jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (konvalinka)

–          Oddenkové hlízy – vznikají ztloustnutím stonku, zásobní orgán (kedluben)

–          Šlahouny – plazivé zakořeňující prýty (jahodník)

–          Stonkové úponky – umožňují přichycení (vinná réva)

–          Brachyblasty – zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (borovice) nebo květy (ovocné dřeviny)

–          Kolce – trnité výběžky, vznikají přeměnou brachyblastů, ochranná fce (trnka)

 

  • Hospodářský význam

–          Potrava pro lidi i zvířata -> bramborové hlízy

–          Významný zdroj vitamínů -> kedlubny, ředkvičky

–          Dřevní hmota -> stavební průmysl

–          Získávání třtinového cukru, využití korku

 

List

–          Postranní orgán cévnatých rostlin, tvoří se pouze na stonku

–          Jsou zelené a mají omezený růst

–          Probíhá zde fotosyntéza, transpirace a výměna plynů

–          Během vývoje vznikají tři druhy listů

  • Dělohy – zárodečné listy, obsažené už v zárodku semene, zásobní fce
  • Asimilační listy
    • Listová čepel – plochá část listu
    • Řapík – stopkovitá část listu, na spodní části se tvoří pochva s ochrannou fcí
    • Listy s řapíkem – řapíkaté, listy bez řapíku – přisedlé
    • Palisty – párovité, u některých krytosemenných rostlin
    • Listeny – redukované listové útvary, vyrůstají zde květy nebo větve květenství

–          Dvoulící list (jiná svrchní a spodní strana) x jednolící list (není rozlišen)

–          Souměrné listy x nesouměrné listy

–          Různolistost – více tvarů listů na jedné rostlině

 

  • Dělení podle postavení listů na stonku

–          Střídavé – z každé uzliny vyrůstá jeden list, listy uspořádány ve spirále (bříza)

–          Přeslenité – z každé uzliny vyrůstají nejméně tři listy (vraní oko)

–          Vstřícné – v každé uzlině stojí proti sobě dva listy (hluchavka)

  • Dělení podle tvaru čepele

–          Jednoduché

  • Celistvé – nečleněná čepel
  • Dělené – členěné, čepel členěná hlubokými zářezy

–          Složené

  • Zpeřené – dvojice lístků vyrůstají naproti sobě po obou stranách řapíku, lichozpeřené (list ukončen jedním lístkem) x sudozpeřené (zakončen dvěma lístky)
  • Dlanitě složené – lístky vyrůstají z vrcholu řapíku, trojčetné, čtyřčetné, pětičetné, mnohočetné

 

  • Stavba listu

–          Svrchní i spodní strana pokryta pokožkou s průduchy

–          Mezofyl – mezi svrchní a spodní pokožkou

–          Palisádový parenchym – pod svrchní pokožkou, tvořen protáhlými buňkami s chloroplasty

–           Houbový parenchym – obsahuje menší množství chloroplastů, velké mezibuněčné prostory, odvádějí asimiláty

–          Cévní svazky – vodivá fce, zpevňují list, uspořádání cévních svazků v listové čepeli = žilnatina

 

  • Hospodářský význam

–          Zelenina (hlávkové zelí, špenát, salát)

–          Léčivé látky (máta, bříza)

–          Koření (vavřín – „bobkový list“), pochutiny (čajovník)

–          Píce pro hospodářská zvířata






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: