Otázka: Deklarace práv duševně nemocných
Předmět: Ošetřovatelství
Přidal(a): vnl.xf
Deklarace práv duševně nemocných
> Rezoluce schválená Valným shromážděním OSN dne 20.12.1972
1. Duševně nemocný má , pokud je to jen možné, stejná práva jako ostatní občané
2. Duševně postižený občan má nárok na přiměřené lékařské ošetření a terapii odpovídající jeho potřebám, jakož i nárok na takové vzdělání, trénink, rehabilitaci a podporu, které co nejvíce pomohou rozvinout jeho možný potenciál schopnosti.
3. Duševně nemocný má právo na hospodářské zajištění a přiměřený životní standard. Má také právo na produktivní práci nebo odpovídající zaměstnání, které odpovídá pokud možno jeho schopnostem.
4. Tam, kde je to možné, měl by duševně nemocný žít se svojí vlastní nebo opatrovnickou rodinou a s ní společně sdílet život. Rodina, ve které žije, by měla ke společnému životu obdržet podporu.Pokud je nutný pobyt v zařízení, pak by se způsob života v tomto zařízení a podmínky v něm měly přiblížit norm. životu, jak je to jen možné.
5. Duševně postižený občan má právo na kvalifikovaného opatrovníka, pokud je to k jeho blahu a zájmům žádoucí
6. Duševně postižený občan má právo na ochranu před zneužíváním,pohrdáním a ponižujícím jednáním.Pokud je obžalován za přečin,pak má právo na řádné soudní soudní vyšetřování a posouzení jeho míry odpovědnosti se zřetelem na jeho postižení.
7. Pokud duševně nemocný člověk není v důsledku svého postižení schopen v plném rozsahu využít všechna svá práva, nebo pokud by bylo nutné některá nebo všechna práva omezit či odejmout, musí se při průběhu omezení nebo odejmutí práv prokázat příslušná právní jistota proti jakékoliv formě zneužití.
Tento proces musí vycházet z odborného posouzení sociálních schopností duševně postižené osoby a musí podléhat pravidelné kontrole, jakož i právu se odvolat k vyšší instanci.
Zdroje najdete uvedeny zde:
