Otázka: Buňka
Předmět: Biochemie
Přidal(a): vnl.xf
Biochemie – Buňka
- Prokaryotní buňka
- Eukaryotní buňka
- Cytoplasmatická membrána
- Cytoplasma
- Cytoskelet
- Jádro
- Endoplasmatické retikulum
- Golgiho komplex
- Mitochondrie
- Lysosomy
- Centrosom
Buňka
- 2 typy buněk – prokaryotní a eukaryotní
- bakterie sinice
- menší, jednoduší
- metabolismus je rychlejší
- buněčná stěna
- cytoplasmatická membrána
- DNA stočená do klubíčka
- ribosomy – centra proteosyntézy
- bičíky – dlouhé, jednotlivé, slouží k pohybu
- fimbrie – kratší husté, slouží k přichycení k podkladu
- vnější pouzdro – uvnitř plasmidy a útržky DNA
- mesozom – výběžek membrány
- má jádro
- lipoproteinová
- 2 vrstvy fosfolipidů
- jsou přiloženy makromolekuly bílkovin
- povrchové
- integrální (prostupují celou fosfolipidovou vrstvu, fce: receptor, přenašeč, vazebná místa, enzymy)
- selektivně propustná = semipermeabilní = polopropustná
- volně propustí nepolární, malé molekuly a málo polární molekuly
- pasivní transport
- difuze prostá – pasivní přenos látek volně prostupných po koncentračním spádu bez výdeje energie
- difuze usnadněná – difuzi napomáhají přenašeči v membráně
- difuze membránovými kanály z bílkoviny – umožňuje přesun po koncentračním spádu přes kanál, možno uzavřít
- osmóza – proniká voda přes membránu z prostředí nižší koncentrace do místa s vyšší koncentrací, bez spotřeby energie
- isotonické prostředí – koncentrace vně i uvnitř buňky je stejná
- hypotonické prostředí – v prostředí je menší koncentrace než kolem a více vstupuje do buňky
- hypertonické prostředí – okolo buňky je větší koncentrace než v buňce a voda jde ven
- aktivní transport
- nutno dodat energii, potřebuje specifické bílkovinné přenašeče
- lze proti koncentračnímu spádu
- buňka jej reguluje
- ionty, větší částice velikosti stavebních kamenů pomocí př. Sodíkové pumpy
- endocytóza – je umožněna vlastnostmi membrány
- pinocytóza – buněčné pití, vchlípením membrány buňky přijímá látky ze svého okolí, uvnitř buňky dojde k rozpuštění membrány nebo spojení s lysosomem
- fagocytóza – buňka musí mít proměnlivý tvar těla, u buňky je něco velkého a buňka aktivně částici obklopí a vzniká měchýřek s částicí, který splyne s lysosomem a je rozštěpen, obranný mechanismus, příjem látek
- hustá, viskózní kapalina uvnitř buňky
- základ je voda a rozmanité látky
- kolísá podle fce a stáří buňky
- fce – vytváří prostředí pro činnost organel
- je v pohybu, cirkuluje
- umožňuje přenos látek a metabolické děje
- v cytoplasmě
- hustá síť mikrotubulů, filamenty a intermediální vlákniny
- vychází od jádra
- proměnlivá
- „bílkovinné lešení“
- nucleus
- v centru buňky
- má jadernou membránu – na povrchu z fosfolipidů a bílkovin, je dvojitá s póry, které lze otvírat a zavírat
- chromatin – vlákna DNA a proteiny
- heterochromatin – stočené neaktivní deoxyrybonukleoprotein
- euchromatin – rozložený, aktivní deoxyrybonukleoprotein, z něj se před oddělením buňky vytváří chromosomy
- jadérko – nucleolus
- neohraničená část jádra
- tvořen RNA a bílkovinou tRNA a rRna
- vznikají zde ribosomy
- membránová organela
- jsou vytvořeny zpoštělé vaky, kanálky, měchýřky
- drsná část těsně naléhá na cytoplasmatickou membránu
- drsné – má na sobě ribosomy, místo proteosyntézy, množství a rozsah podle typu buňky
- hladké – více trubicovitý charakter, oblast syntézy jiných látek, závisí na typu buňky
- ribosom se skládá z RNA a proteinu
- membránová organela vytváří zploštělé vaky
- v blízkosti endoplasmatického retikula (ER)
- látky z ER se transportními měchýřky přenáší do Golgiho koplexu (GK)
- z ER se odkrojí kousek membrány, přenese látku a GK přijme měchýřek a ten se stane součástí GK
- látky GK se dotváří
- hotové látky se seskupují v posledním vaku a ten je odškrcen a putuje do buňky nebo je odškrcen a zůstává uzavřen = primární lysosom nebo vznikne měchýřek a ten odchází z buňky ven pomocí exocytózy
- množství dle druhu buňky
- oválný tvar
- na povrchu – lipoproteinová membrána
- uvnitř – kristy = záhyby lipoproteinové membrány a tekutina = matrix
- obsahuje DNA, RNA, ribosomy = semiatonomní organela
- řízena jádrem, ale částečně je samostatná
- v určité velikosti se rozpůlí a vzniknou 2 organely
- vstupují do ní jednoduché organické látky
- v matrixu probíhá Krébsův cyklus
- na kristě probíhá oxidační fosforilace
- další metabolické děje – štěpení mastných kyselin, začíná tvorba močoviny
- měchýřky (trávicí)
- na povrchu: membrána
- uvnitř: enzymy -> štěpí látky
- získá je pinocytózou, endocytózou, fyocytózou nebo vlastní staré struktury, fagocytóza
- vzniká v GK
- pracující lysosom = sekundární
- válečky z mikrotubulů
- v blízkosti jádra
- 1 je příčně a druhý svisle
- pracuje při dělení buňky
Zdroje najdete uvedeny zde:
