Otázka: Anatomie a morfologie rostlin
Předmět: Biologie
Přidal(a): Kateřina Ducháčková
stavba rostlinné buňky, rostlinná pletiva, vegetativní rostlinné orgány- kořen, stonek, list
A) ROSTLINNÁ BUŇKA – eukariotická
– eu karyon= pravé jádro
-vývojově mladší (1,5 miliard)
– 10krát větší (10-100mikrometrů)
– složitější uspořádání
-SLOŽENÍ: plazmatická membrána, mitochondrie, golgiho komplex, jádro, jadérko, endoplazmatické retikulum, ribozomy, cytoskelet (filamenty, mikrofilamenty, lysozomy)
JÁDRO (nukleus, karyon)
– největší (10% objemu)
-FCE:
a) genetická= přenos informací z mateřské na dceřiné buňky)
b) metabolická= syntéza RNA, enzymů ATP)
● DNA (hrách- 14 chromozomů v jádře DNA, člověk 46)
– dvoušroubovice deoxyribonukleové kyseliny, na ní navázány bílkovinné molekuly- histony
● jaderný obal (karyomembrána) =dvojitá přerušovaná (jaderné póry- propojení s prostředím)
– na povrchu
● jadérko (nucleolus) – obsahuje RNA (vystupuje jadernými póryàtvorba ribozomů)
-obsaženo 1x nebo 2x
– nemá membránu
CYTOPLAZMA
-živá hmota= roztok vyskózního charakteru (gel)
– Ph 6,8 à
– Dělení:
a) hyaloplazma– hustší, na povrchu
b) granuloplazma– řidší, obsahuje organely
– obsahuje organely (měchýřky a cisterny)
ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM
– soustava měchýřků obklopující jádro
– membrány:
a) hladké= nic na ní není, syntéza steroidů
b) drsné= na povrchu se usazují ribozomy, tvorba a rozklad bílkovin
-význam: syntéza potřebných látek (přesunou se s cytoplazmou do golgiho komplexu (sekrecí) à golgiho komplex= úpravna a třídilna materiálů)
– obsahuje lysozomy- zajišťují rozkladné procesy v buňce
MITOCHONDRIE
– energetické centrum buňky
– z aerobních bakterií
● vnitřní membrána
● vnější membrána
Kristy (záhyby)
Matrix (prostor)
– vstupuje: C6H12O6
O2
ADP
fosfát
– vystupuje: CO2
H2O
ATP
CHLOROPLASTY
– a-chlorofyl (zelená)
– vznik z fotosyntetických bakterií
● 2 membrány
● thylakoidy-penízkovité útvary
Stoma
Thylakoidy
Grana
– fotosynteticky aktivní
– rudoplasty= červené, feoplasty= šedé, chromoplasty= zelená (postupně vybledající), xantofyly= žlutá
RIBOZOMY
– tvorba bílkovin
PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA
– polopropustná (semipermeabilní)
– složená z dvojité vrstvy fosfolipidů
– podílí se na přenosu iontů a živin
TRANSPORT
a) Pasivní: prostá difuze: z koncentrovaného (hypertonické) do méně koncentrovaného (hypotonické)
b) Aktivní: spotřeba energie
c) Endocytóza (vchlipování)
c1) fagocytóza: buněčné pojídání pevných částic
c2) pinocytóza: buněčné pití, tekutiny uvnitř buňky
d) exocytóza: vylučování látek zevnitř ven
– opak endocytózy
BUNĚČNÁ STĚNA
– plně propustná (permeabilní)
– obsahuje celulózu, hemicelulózu a pektiny
-impregnace: ukládání organických Látek do BS
– inkrustace: ukládání anorganických látek do BS
B) ROSTLINNÁ PLETIVA
– pletivo= soubor buněk stejného tvaru, stavby a FCE
– Histologie
DĚLENÍ PLETIV
1. ZPŮSOB VZNIKU
a) nepravá= u hub, houbové vlákna
b) pravá= vznik činností dělivých pletiv
2. SCHOPNOST DĚLENÍ
a) dělivá (meristemy)= na počátku 1 buňka, která se postupně dělí
b) trvalá= ztráta schopnosti dělení
3. DLE FCE A PŮVODU
a) krycí= ochranná fce
– na povrchu
a1) primární
– epidermis= pokožka nadzemních částí
– rhizodermis= pokožka podzemních částí
– kutikula= nad pokožkou v nadzemní části, směs voskových buněk zamezující ztrátu vody
-trichomy= chlupy
a) jednobuněčné
b) mnohobuněčné (papily- maceška, rozvětvené- divizna, hvězdicovité- hlošina, žláznaté-muškát, žahavé-kopřiva)
a2) sekundární
– korek (produkuje ho felogen, druhotné dělivé pletivo)
b) vodivá= vedení roztoků
c) provětrávací
– slouží k výměně vody a plynů
c1) mezibuněčné prostory (interceluláry)
– volné místa mezi buňkami
c2) průduchy
– dvouděložné rostliny- spodní strana listu
– jednoděložné- na obou stranách- např. leknín
– mezi pokožkovými buňkami
c3) čočinky (lenticely)
– v korkových vrstvách
– nemohou se uzavírat- v zimě se uzavře jiným pletivem
d) nasávací
d1) kořenové vlásky
– jednobuněčné vychlípeniny tenkostěnné pokožky
– délka života- jen několik dní
– vyrůstají ze zóny kořenového vlásnění
– zvětšují nasávací plochu, roznos a příjem anorganických látek
d2) haustoria
– přeměněné kořeny, vniknou do kůry (např. jmelí)
– díky vniknutí do kůry- čerpání vody, minerálních látek, živin
– jmelí (výskyt: lípa, topol, jedle, jabloň, NE smrk!) –Hemiparazit (poloparazit) opak holo!
e) vyměšovací
-slouží k vylučování a hromadění produktů metabolismu
e1) vodní skuliny (hydatody)
– kontryhel, jahodník
– vylučování nadbytku vody
– jsou trvale otevřené oproti průduchům!
e2) medníky
– žláznaté terče
– vylučování nektaru
e3) mléčnice
– produkují latex
– kaučuk, ryzec, pampeliška
f) vodivá pletiva
– slouží k rozvodu vody, org. a anorg. Látek vody
– tvoří se u vyšších rostlin (souvisí s přechodem rostlin z vody na pevnou zemi)
-cévní svazek : A) xylém (část dřevní)
– vede roztoky anorg. látek z kořenů nahoru
-transpirační proud
-trubice: a)cévice (tracheidy): vývojově starší, vznik vertikálním spojením buněk nad
sebou
b) cévy (tracheje): trubice, přepážky vymizely, mrtvé buňky můžou být
zpevněny
B) floém (část lýková)
– vede asimiláty z listů do místa potřeby
-proud asimilační
-sítkovice: živé buňky bez jádra (vymizelo)
g) zpevňovací pletiva
– mechanické
– zajištují pevnost a pružnost
– transport látek v cévních svazcích
g1) kolenchym-nepravidelně ztloustlá BS, např. hluchavka
g2) parenchym– pravidelně ztloustlá BS, nejběžnější
g3) sklerenchym-stejnoměrně ztloustl, někdy nazýváno kamenné pletivo, např. hruška
h) asimilační pletiva
– podílí se na fotosyntéze
– v zelených částech rostlin
Ch) zásobní pletiva
– ukládání zásobních látek
– zásobní orgány: hlízy, bulvy, cibule, listy, plody, kořeny, stonky
4. TLOUSTNUTÍ BUŇĚČNÉ STĚNY
a) parenchym= tenkostěnné a mezibuněčné prostory
b) prosenchym= tenkostěnné
c) kolenchym= nestejnoměrně tlustá
d) sklerenchym= stejnoměrně tlustá
C) VEGETATIVNÍ ROSTLINNÉ ORGÁNY
ORGÁNY
-organologie
a) vegetativní: výživa, růst, metabolismus (kořen, stonek, list)
b) generativní: květ, semeno, plod
c) homologické: stejného původu, různého vzhledu a funkce
d) analogické: různého původu ale podobného vzhledu a stejnou funkcí (např. úponky)
VEGETATIVNÍ ROSTLINNÉ ORGÁNY
1. KOŘEN (radix)
-podzemní orgán rostlin
– nikdy z něj nevyrůstají listy, nemá kutikulu ani průduchy
– heterotrofní výživa= konzumenti kteří se živí organickou potravou
-význam: potravinářství, krmivo pro zvířata (zemědělství), potrava lidí
FCE: 1) nasávací (kořenové vlásky)
2) vodivá
3) mechanická
4) zásobní (mrkev, celer)
5) syntetická (tvorba různých látek uvnitř kořene)
VZNIK: proces opylení à oplození àzárodek (v této fázi kořínek= radikula) àpostupně se větví a narůstá
A) Hlavní s postranními B) Náhradní (svazčité, adventivní)
(2děložné rostliny) (1děložné- trávy, obilí)
-soubor kořenů= kořenový systém
ZÓNY KOŘENE:
1) DĚLIVÁ (meristematická)
– vzrostný vrchol kořene (na spodu)
– obsahuje pletiva
– vznikají zde nové a nové buňky
– kryt kořenovou čepičkou (kalyptra)- obsahuje buňky produkující sliz à lepší pronikání do půdy, dále obsahuje sloupek, který zajištuje orientaci kořenu směrem ke gravitaci
2) PRODLUŽOVACÍ ( elongační)
-místo intenzivního růstu do délky
3) ABSORBAČNÍ
– kořenové vlásky
– fce: získávání vody a minerálů
VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE:
1) PRIMÁRNÍ
a) pokožka (rhizodermis)- jednovrstevný útvar, vznikají na ní vlásky, neobsahuje: kutikuly,plastidy, průduchy
b) primární kůra: 3vstrevná, 3.vrstva je endodermis, 1. vrstva může korkovatět a dřevnatět
c) pericykl: 1 vrstva buněk, vyrůstají zde postranní kořeny, na povrchu středního válce
d) střední válec: uprostřed kořene, obsahuje dřevní a vodivá pletiva
2) SEKUNDÁRNÍ (tloustnutí)
-mění se typ cévního svazku na bočný ¨
a) druhotná kůra (periderm)
b) kambium –vzniká z něho druhotné dřevo a lýko
PŘEMĚNY KOŘENE:
1. HLÍZA+BULVA= fce zásobní
2. HAUTORIA+VZDUŠNÉ= fce nasávací
3. PŘÍČEPIVÉ= fce přichycovací
2. STONEK
– většinou nadzemní část rostlin (oddenek= podzemní část stonku)
-FCE: vodivá, obsahuje květy a listy
-kambium způsobuje tloustnutí stonku
– letokruhy v zimě nerostou
– u tvrdého dřeva rostou letokruhy pomaleji, více jsou na sobě „namačkány“
– stonek vzniká již v semínku à narůstáà zvětšuje se
RŮST STONKU
– nestejnoměrný
– meristematické buňky- zajišťují růst
a) články (internodia)- úseky s nápadným prodloužením
b) uzliny (nody)- vyrůstají z nich listy, nerostou, díky nim se zlehlá tráva zvedá
TYPY:
a) bylinné (dužnaté)
a1) lodyha (dužnatý stonek+listy)
a2) stéblo (duté, kolénka z kterých vyrůstají listy)
a3) stvol (bezlistá lodyha, listy vyrůstají u zeměà přízemní růžice)
b) dřevnaté (stromy, keře(větví se od země), keříky (malé, např. vřes), polokeře( větví se od země, spodní část dřevnatá, horní část bylinná, např. borůvky)
VĚTVENÍ:
1. vidličnaté
2. hroznovité
3. vrcholičnaté
VNITŘNÍ STAVBA:
1. pokožka (epidermis)
– průduchy, kutikuly, trichomy
– fce: ochranná
2. kůra:
– několik vrstev
– obsahuje parenchymatické buňky=buňky schopné dělení
– fce: ochranná a zásobní
– obsahuje šrobovou pochvu se škrobovými zrny
3. pericykl:
– ve středním válci
– vznikají zde svazčité kořeny
4. dřeň
5. dřeňové paprsky
6. vodivá pletiva
VNĚJŠÍ STAVBA
1. pupen
a) úžlabní
b) vrcholový
2. makroblast- dlouhá postranní větev
3. brachiblast- zkrácená postranní větev, vyrůstají z nich listy a květy, např. modřín-jehličky ve svazečku
PŘEMĚNY STONKU
● oddenek-kosatec
● oddenková hlíza- brambor
● stonková hlíza- kedlubna
● úponky- vinná réva, hrášek
● stonkové trny- přeměna krátkých větviček- planá trnka
VÝZNAM:
● dřevní hmota- papír, stavebnictví
● krmivo
● jídlo, cukr, koření
● korek-dub korkový
3. LIST
– postranní orgán stonku
– asimilační fce
– probíhá v nich fotosyntéza
– transpirace= výdej vody a plynů prostřednictvím listů
-výměna O2 a CO2
-vznik z pupene
TYPY LISTŮ Z HLEDISKA VZHLEDU
1. dělohy
-zárodečné listy
– zásobní fce
– jednoděložné i dvouděložné
– např. smrk, jinan
2. asimilační listy
– „klasický“ list
– fce fotosyntéza
– pokud nemá řapík à přisedlý list (jednoděložné rostliny)
3. palisty
-malé útvary u řapíku
-nacházejí se u listového řapíku
4. listeny
– redukované listové útvary
-nacházejí se pod květem
TYPY Z HLEDISKA SPODÍ ČÁSTI
1. jednolícé– neliší se svrchní a spodní část (trávy, kosatec, mečík)
2. dvoulícé– liší se svrchní a spodní část
TYPY Z HLEDISKA SOUMĚRNOSTI
1. souměrné
2. nesouměrné (jilm, begonie)
3. různolistost (břečtan, topol bílý)
DRUHY LISTŮ
1. jednoduchý– listová čepel nečleněná
2. složený– jednotlivé lístky (dlanitě složené, dvojčlenné, trojčlenné, zpeřené…) např. kaštan (7lístků)
POSTAVENÍ LISTŮ NA STONKU
1. střídavé
2. vstřícné
3. přeslenné
PŘEMĚNY LISTU
● trn- akát, dřišťál
● suknice- cibule
● úponky- hrách
● výtrusné listy
● chňapka- rosnatka
● váček- láčkovka
● mucholapka
