Otázka: Pohybové soustavy
Předmět: Biologie, Lékařství
Přidal(a): Arichild
Co se dozvíte:
- Jaká je fylogeneze kosterní soustavy
- Jak vypadá kosterní soustava
- Jaké jsou choroby kosterní soustavy
- Jaká je fylogeneze svalové soustavy
- Jak vypadá svalová soustava
- Jak funguje svalová kontrakce
- Jaké jsou choroby svalové soustavy
Fylogeneze kosterní soustavy
↪ funkce: opora těla, ochrana těla
1) Hydroskelet
- tvořen tekutinou pod určitým tlakem
- > organismus drží tvar
- drobní vodní živočichové
- žahavci – nezmar – gastrovaskulární soustava
- ploštěnci – schizocoelní typ hydroskeletu
- hlístice – škrkavka – pseudocoelní
- kroužkovci – žížala – colemový
2) Exoskelet – CaCO3
- měkkýši – lastura a ulita, produkt pláště
- žahavci – korálnatci
- členovci – kutikula (polysacharid) – produkt pokožky, hlavní složka = chitin, svlékání
- korýši – inkrustace – prostoupení org. hmoty anorg. hmotou
- impregnace – prostoupení org. hmoty org. látkou
3) Endoskelet
- roste společně s živočichem
- houbovci – spongoblasty (rohovina),skleroblast
- ostnokožci – krunýř z destiček
- strunatci – chorda dorsalis (pláštěnci) -> páteř
- chrupavčitá – kruhoústí, paryby, ryby
- kostěná – ryby,obojživelníci, plazi ptáci, savci
- > diferenciace kostí + specializace
Kosterní soustava
- mezodermální původ
- kostní tkáň = pojivová – typická vysokou mineralizací mezibuněčné hmoty (MH)
- MH – anorg. složka – minerály, krystaly hydroxyapatitu = hydroxylovaný fosforečnan vápenatý – Ca10(PO4)₆(OH)₂
- složka – ossein – kolagenní vlákna + jiné bílkoviny
Kostní buňky:
- osteoblasty
- aktivní buňky
- kostitvorné, krychlovitý tvar
- velké množství organel s dlouhými výběžky
- osteocyty
- definitivní kostní buňky obklopené matrix -> menší množství organel
- vřetenovitý tvar, kratší výběžky
- osteoklasty
- velké mnohojaderné buňky
- zajišťují přestavbu kostní tkáně
Typy kostní tkáně:
- vláknitá (=fibrilární) – nepravidelné pletivo
- během vývoje, není tak pevná
- dospělost – kostní drsnatiny, lebeční švy
- vrstevnatá (=lamelární) – upravena ve vrstvy
- zralá kostní tkáň = u dospělého člověka
- a) kompaktní (hutná) – lamely Haversovy, vmezeřené, plášťové a povrchové
- b) spongiózní (houbovitá) – kostní trámčina
- hlavní tkáň – pojivová (vazivo, chrupavka, kost)
- volné buňky – fibrocyty, chondrocyty, osteoblasty
- mezibuněčná hmota
- fibrily
Funkce – opora těla, úpon svalů, ochrana vnitřních orgánů, krvetvorba
- počet – dospělec 206, dítě 300
Vznik kosti = osifikace (kostnatění)
- Vznik
- primární – chrupavka se mění na fibrilární kost
- sekundární – fibri. se mění na lamelární kost
- chondrogenní -> z chrupavky (většina kostí)
- enchondrální – ze středu do délky
- perichondrální – z povrchu do šířky
- chrupavka -> primární osifikační centrum -> rozrušení chrupavky (hypertrofie, zvápenatění) -> pronikání cév a mez. buněk -> diferenciace mez. buněk na chondroklasty -> diferenciace na osteoklasty a osteoblasty -> vznik dřeňové dutiny -> vznik sekundárního osifikačního centra (v epifýzách) -> vznik růstových chrupavek
- desmogenní – > z vaziva (část k. klíční a lebeční, růst)
- mezenchymové vazivo -> vznik primárního osifikačního centra -> mezenchymová vazivová buňka -> preosteoblasty -> osteoblasty -> osteocyty -> periost a endost
- osifikační centra
- primární -> diafýza
- sekundární -> epifýza – vznik lamelární tkáně
Kost = hlavní orgán soustavy
- složení – org. látky ⅓, anorg. látky ⅔ (př. CaCO3, CaHF), mezibuněčná hmota
- dlouhé, krátké, ploché
- 2krát epifýza (= koncová část kosti) + diafýza (dlouhá část kosti)
- vnitřní stavba:
- houbovitá tkáň (=spongiózní)
- epifýzy dlouhé kosti, vnitřek krátkých a plochých kostí
- trámčitá
- architektonika odpovídá tahu, tlaku a zátěžím kostí
- hutná (=kompaktní, lamelární)
- diafýza dlouhých kostí, povrch krátkých a plochých kostí
- je pod okosticí, tvořena kruhovými lamelami kolem kanálků
- houbovitá tkáň (=spongiózní)
- kostní dřeň = dřeňová dutina – hutná tkáň
- červená = krvetvorná – hemopoéza
- dětství – většina kostí
- dospělost – ploché a krátké kosti (př. k. hrudní, obratle, žebra, epifýzy dlouhých kostí směrem k tělu – proximální konce)
- žlutá = morek – úložiště tuků, nekrvetvorná
- šedá = přeměněná žlutá (degradace) – u starších lidí, nezvratný proces
- červená = krvetvorná – hemopoéza
- povrch:
- okostice (= periost) – vazivový povrch kosti, připevněn ke kosti tuhými kolagenními vlákny = Sharpeyova vlákna
- prokrvený, inervovaný
- zajišťuje růst kosti do šířky
- cévy pronikají z periostu do kosti přes Wolkmannovy kanálky
- funkce: ochrana, výživa, NS, CS, kostitvorné buňky, transplantace
- úpon svalů – hroty, drsnatity, hrany – vaziva, šlachy
- kloubní plochy – hyalinní chrupavky
- okostice (= periost) – vazivový povrch kosti, připevněn ke kosti tuhými kolagenními vlákny = Sharpeyova vlákna
- růst kosti
- do délky – růstová chrupavka, epifýzy
- do šířky – okostice
- spouštění – somatotropní hormon STH – hypofýza
- odbourávání – dřeňová dutina
- > osteoklasty – odbourávání vnitřního prostředí
- dělení:
- dlouhé – končetiny, články prstů, k. klíční
- osifikační jádra – v diafýze, epifýze, případně v hrbolech a místech úponu svalů (apofýzy)
- krátké – obratle, k. zápěstní, k. zánártní
- ploché – lopatky, pánev, žebra, lebka, hrudník
- dlouhé – končetiny, články prstů, k. klíční
- spojení kostí
- pevné – chrupavka (žebra)
- vazivo (švy na lebce)
- kost (k. pánevní)
- pohyblivé – kloub
- pevné – chrupavka (žebra)
Kloub = pohyblivé spojení kostí
- stavba – kloubní pouzdro – pevné vazivo, bohatě inervované cévy, při poranění bolí
- kloubní dutina – zvlhčována tekutinou vytvořenou v kloubu
- kloubní tekutina (=senovie) – tlumí tření, vyživuje chrupavku
- kloubní hlavice a jamky – může je oddělovat chrupavčitá ploténka
- disky – kruhovité
- menisky – polokruhovité – vyrovnává zakřivení
- kloubní chrupavka – hladká, kryje jamku a hlavici
- dělení kloubů:
- podle počtu složek
- jednoduché – kontakt dvou kostí
- složené – kontakt více kostí
- podle tvaru styčných ploch
- kulovitý – rameno, kyčel
- elipsovitý – atlas, axis
- sedlový – zápěstí
- válcový – články prstů
- kolový – loket
- podle počtu složek
Lebka (=cranium)
- ochrana mozku a smyslových orgánů
- části:
- obličejová (=splanchnocranium)
- mozková (= neurocranium)
- dutina lebeční (= cavum cranii)
- dutina ústní (= cavum oris)
- desmogenní osifikace (kromě střědoúšních kůstek, jazylky a bodcovitého výběžku – chondrogenně)
1) část obličejová (= splanchnocranium)
- dolní čelist (= mandibula)
- podkovovité tělo s dásňovitým výběžkem
- jamky pro zuby dolního oblouku
- dvě větve zakončené hlavicemi čelistního kloubu (= articulatio temporomandibularis)
- jazylka (= os hyoideum)
- drobná, nepárová podkovovitá kůstka
- v krční svalovině mezi dolní čelistí a hrtanem
- ke spodině lebeční připojena vazy
- upíná se na ni svalstvo jazyka a hrtan
- horní čelist (= maxilla)
- párová kost
- vytváří spodinu očnic
- kost patrová (= os palatinum)
- párová kost ze dvou plochých lamel
- zadní stěna nosní dutiny a horního patra
- kost lícní (= os zygomaticum)
- párová kost
- spánkový výběžek se napojuje k lícnímu výběžku k. spánkové -> jařmový oblouk (= arcus zygomaticus)
- kost slzní (= os lacrimale)
- párová, drobná, čtyřhranná, ve vnitřní stěně očnice
- slzný kanálek
- kost nosní (=os nasale)
- párové
- základ kořene a hřbetu nosu
- dolní skořepa nosní (= concha nasalis inferior)
- párová, tenká, plochá
- odstupuje od zevní stěny dutiny nosní
- kost radličná (= vomer)
- nepárová, plochá
- zadní část přepážky nosní
2) část mozková (= neurocranium)
- kost týlní (= os occipitale)
- nepárová
- týlní otvor navazující na páteřní kanál -> propojení mozku s míchou
- 2 týlní hrboly (= kondyly) -> kloubní spojení s nosičem -> bikondylní
- kost temenní (= os parietale)
- párová -> šípový šev (=sutura sagittalis)
- s k. čelní -> korunový šev (=s. coronalis)
- s k. týlní -> lambdový šev (=s. lambdoidea)
- s k. spánkovou -> šupinový šev (=s. squamosa)
- kost čelní (= os frontale)
- nepárová
- spodní část tvoří stropy očnic
- propojení s nosní dutinou v nadočnicové části
- kost spánková (= os temporale)
- párová; mezi týlní a klínovou
- kost skalní (= os petrosum)
- dutiny pro sluchově rovnovážné ústrojí – vnitřní ucho
- nejtvrdší kost těla
- lícní výběžek – jařmový oblouk
- pod ním jamka čelistního kloubu
- výběžek bodcovitý
- zavěšení jazylky
- výběžek bradavkovitý
- místo úponu zdvihače hlavy
- kost klínová
- nepárová
- malá + velká křídla
- otvory pro trojklanný nerv a oční nervy
- turecké sedlo – horní část, místo pro hypofýzu
- párová dutina klínová – tělo kosti, vedlejší nosní dutina
- kost čichová
- nepárové
- dírkovitá ploténka, čichová ploténka – prostupují vlákna čichového nervu
- podélná ploténka – součást nosní přepážky
- horní skořepa nosní
- střední skořepa nosní
- dolní skořepa nosní – samostatná kost, horním okrajem fixovaná ke stěně dutiny nosní
- klenba lebeční (=kalva)
- k. týlní, temenní, čelní
- spodina lebeční (=basis cranii)
- k. spánková, klínová, čichová, slzní, nosní, radliční, dolní skořepa nosní
- vedlejší nosní dutiny (= sinus paranasales)
- zvětšují objem nosní dutiny, tvorba hlasu, úprava dechového objemu, vznik infekcí
- lupínky, fontanely
- vazivové ostrůvky, zajišťují pružnost lebečních kostí
- velká čelní fontanela, malá fontanela
Páteř (columna vertebralis)
- 33 až 34 obratlů
- Předozadní zakřivení – 2× lordóza + 2× kyfóza
- Skolióza = nefyziologické zakřivení do strany
- Obratel (vertebra) – tělo, oblouk, výběžek, otvor obratle, zářezy, plošky pro kloubní napojení
- Spojení na páteři:
- podélný vaz přední
- meziobratlová ploténka
- podélný vaz zadní
- meziobratlový prostor
- žluté vazy
- mezitrnové vazy
- nadtrnové vazy
- ligamenta
- Kost křížová, kostrč
- Krční – C1–C7
- Atlas + axis – nosič (nemá tělo) + čepovec
- Hrudní – Th1–Th12
- polokruhovité tělo, jamky pro žebra
- Bederní – L1–L5
- mohutné tělo ledvinového tvaru
- Kost křížová – S1–S5
- křížový kanál – 4
- spojení s kostrčí – chrupavka
- spojení s pánví – kloub
- Kost kostrční – Co1–Co4 (5)
- zakrnělé oblouky, kostrční rohy = výběžky redukovaných oblouků
- Pohyby páteře – předklon, záklon, úklony, otáčení
Žebra
- protáhlé, obloukovité kosti
- připojení k obratlům – kloubní
- připojení ke hrudní kosti – chrupavka
- 7 párů pravých + 3 páry nepravých + 2 páry volných = 12 až 13 párů
- Hrudní kost (sternum) – plochá kost
- rukojeť + tělo + mečovitý výběžek
Horní končetiny
- Lopatkový pletenec + volná horní končetina
- Lopatka – plochá kost trojúhelníkového tvaru
- součást pletence
- hřeben, havranovitý výběžek (fylogenetický zbytek kosti krkavčí), kloubní jamka (zapadnutí ramenního kloubu)
- Klíční kost – esovitá kost
- součást pletence
- jako první osifikuje, nasedá na hrudní kost
- Volná horní končetina = k. pažní + k. vřetení + k. loketní + zápěstní kůstky + záprstní k. + články prstů
Dolní končetiny
- Pánevní pletenec + volná dolní končetina
- Pánev – srůst 3 kostí
- k. kyčelní + k. stydká + k. sedací
- pohlavní dimorfismus – ženská je širší
- Volná dolní končetina = k. stehenní + kloub kolenní + k. holení + k. lýtková + zánártní kůstky (7) + nártní kůstky (5) + články prstů (14)
Choroby kosterní soustavy
- Osteoporóza = řídnutí kostí
- Skolióza = vybočení páteře do strany
- Artróza = poškození kloubní chrupavky
- Fraktura = zlomení
- Luxace = vykloubení
- Distorze = vymknutí
Fylogeneze svalové soustavy
- Bakteriální bičík
- tvořen bílkovinou flagellin
- ukotven na cytoplazmatické membráně
- protonový gradient = zdroj energie
- Eukaryotický bičík
- cca 10× silnější
- krytý cytoplazmatickou membránou
- ukotven bazálním tělískem
- tubulin – tvořen tubulami (alfa + beta = dimer)
- dynein – bílkovina pomáhající pohybu
- zdroj energie – ATP
- Amébovitý bičík
- na bázi aktinu = mikrofilamenta + myosin
Svalový stah
- spolupráce s kosterní/opěrnou soustavou
- kroužkovci – kožně svalový vak – svalové kontrakce → peristaltický pohyb
- členovci – příčně pruhovaná svalovina
- ryby – svaly uspořádány v myomerách
- suchozemští – diferenciace, speciální skupiny svalů
Svalová soustava
- Mezodermální původ
- Svalová buňka:
- myofibrily – vlákna uvnitř buňky
- myosin = tlustá vlákna
- hlavy = výběžky vláken
- hlavy – ATPáza = enzym štěpící ATP
- připojují se na aktin → příčné můstky
- aktin = tenká vlákna
- globulární bílkovina, dvoušroubovicové vlákno
- tropomyozin – reguluje připojení myozinu
- troponin – vazebné místo pro Ca²⁺
- myosin = tlustá vlákna
- sarkomera – úsek na myofibrile, odděleny Z liniemi
- Z linie + aktin = I proužek – izotropní
- aktin + myozin = H proužek – anizotropní
- H destička = pouze myozin
- sarkozómy = mitochondrie – myoglobin = pigment
- sarkoplazmatické retikulum = ER – syntéza Ca²⁺
- sarkolema = membrána
- sarkoplazma = cytoplazma
- myofibrily – vlákna uvnitř buňky
Typy svalů
- Příčně pruhované – kosterní
- mnohojaderné svalové vlákno – sponcytium
- inervované míšními nervy
- ovladatelné vůlí
- význam – pohyb – upíná se na kosti
- Hladké
- vřetenovitá buňka, jedno jádro
- inervované autonomními nervy
- neovladatelné vůlí
- Příčně pruhované – srdeční (myokardová)
- srdeční buňka – kardiomyocyt – cylindrický, protáhlý tvar, centralizované jádro
- interkalární disky – propojovací komplexy
- inervované autonomními nervy, neovladatelné vůlí
Typ | Hladké | Srdeční | Příčně pruh. |
Tvar | vřetenovitý, 1 jádro | síť buněk s můstky a příčným pruhováním, tvar Y | mnohojaderná vlákna |
Činnost | pomalá činnost, neúnavné, vlastní automacie | rychlá, stálá činnost, neúnavné, vlastní automacie | rychlá činnost, unavitelné |
Vůle? | ne | ne | ano |
Výskyt | TS, děloha | srdce | kosterní svalstvo |
Sarkomery? | aktin a myozin netvoří sarkomery | sarkomery existují | sarkomery existují |
Typy svalových vláken
- Rychlá (fast), bílá – rychlý, krátký, silný výkon
- více myofibril, málo mitochondrií
- anaerobní (okohybné svaly, svaly ruky…)
- Pomalá (slow), červená – delší práce, ne tak výkonná
- svaly držící postoj těla – šíjové svaly
- hodně myoglobinu (červená barva), málo myofibril
- méně sarkoplasmatického retikula → Ca se pumpuje zpět pomaleji → zůstává v cytoplasmě déle
- aerobní
- na jeden nervový impuls vlákno reaguje stahem trvajícím 5× déle než u rychlého vlákna
Chemické složení svalu
- Anorganické – 75 % H₂O, 1 % ionty (Ca²⁺, Na⁺, K⁺)
- Organické – bílkoviny (myoglobiny, aktin, myozin), fosfáty (kreatinfosfát, ATP, glykogen)
Fyzikální a fyziologické vlastnosti svalu
- Pružnost – tažná síla, v klidovém stavu až o 40 % delší
- Pevnost – odolnost proti přetržení
- Dráždivost, vodivost, kontrakce
Svalová kontrakce
- Nervový potenciál (nervosvalové ploténka) – podráždění
- Vylití acetylcholinu (neurotransmiter), vznik depolarizace
- Ca²⁺ se z retikula uvolní a naváže se na troponin
- Změna konformace, obnaží se vazebná místa pro hlavy myozinu
- Vazba hlavy myozinu, vzniká aktinomyosinový komplex, za přispění ATP
- Veslovitý pohyb kontrakce (rigorový komplex)
- Po kontrakci je zapotřebí nové ATP kvůli zrušení komplexu
- Rigor mortis (chybí ATP) – spojení trvá
- Sarkomera se při kontrakci zmenšuje
- I proužek se zkracuje, H proužek zaniká, délka aktinu a myozinu se nemění
- Při svalové kontrakci se vlákna nezkracují, pouze se do sebe zasunují
- Tetanus – hladká, stálá kontrakce (nezaměňovat s nemocí)
Zdroj energie:
- Kreatin fosfát – rychlá regenerace ATP
- Glykogen – krátkodobý zdroj
- Volné mastné kyseliny – dlouhodobý zdroj
- ATP (mitochondrie) – oxidativní fosforylace
- Anaerobní glykolýza (laktát)
Druhy svalové kontrakce:
- Izotonická – délka svalu se mění, napětí stejné
- Izometrická – napětí se mění, délka svalu stejná
Řízení svalové kontrakce
- Nervové
- nadřazené centrum řízení – šedá kůra mozková
- centrum svalového napětí – mozeček
- pyramidové buňky → šedá kůra mozková – vědomé pohyby
- Svalová vřeténka – proprioreceptory = smyslová čidla
- senzitivní – dostředivé, zadní kořeny míšní
- motorické – odstředivé, přední kořeny míšní
- Nervosvalová ploténka = zakončení nervu ve svalu
- Acetylcholin – motorická hybná jednotka
- Svalové napětí:
- klidové = svalový tonus
- zvýšené napětí = spacita
- snížené napětí = hypotonie
Dělení svalů
- Podle funkce:
- ohybače = flexory
- natahovače = extensory
- přitahovače = adduktory
- odtahovače = abduktory
- svěrač = sfinkter
- rozvěrač = dilatátor
- Podle působení:
- synergisté = pracují společně
- antagonisté = pracují proti sobě
- Podle směru:
- přímé, šikmé, příčné
- Podle tvaru:
- dlouhé, ploché, krátké
- Podle pohybu:
- rotace palcem dovnitř = pronace
- rotace palcem ven = supinace
- Podle oblasti těla, podle stavby
Choroby svalové soustavy
- Plegie = úplné ochrnutí
- Paréza = částečné ochrnutí
- Kontraktura = dlouhodobé zkrácení, neschopnost ochabnutí
- Tremor = rytmický, mimovolní třes
- Spasmus = křeč
- Atrofie = úbytek svalové hmoty, ochabnutí
- Dystrofie = úplná ztráta hybnosti
- Amyotrofní laterální skleróza (ALS) – motorické neurony v mozkovém kmeni a míše degenerují, svalová vlákna atrofují (léčba není)
- Botulismus – způsoben bakterií Clostridium botulinum, toxin zabraňuje uvolňování acetylcholinu z motorického neuronu
- Myasthenia gravis – autoimunitní choroba, imunitní systém ničí receptory pro acetylcholin, spojení mezi neurony a svaly nepracuje dostatečně účinně