Základní chemické pojmy, stavba atomu- maturitní otázka z chemie

 

   Otázka: Základní chemické pojmy

   Předmět: Chemie

   Přidal(a): berushka

 

 

 

 

 

Základní chemické pojmy

  • ATOM
    • nejmenší částice běžné hmoty
    • částice, kterou nemůžeme chemickými prostředky dále dělit (fyzickými ale ano viz. Jaderná reakce)
    • definuje vlastnosti daného chemického prvku
    • skládá se z jádra a obalu

 

  • MOLEKULA
    • částice hmoty složená z atomů nebo iontů
    • jednotlivé části molekuly (atomy) drží pohromadě síly, které nazýváme chemické vazby
    • homonukleární –  např.: O2,  H2
    • heteronukleární –  H2O, LiH
    • molekula prvku je tvořena atomy jednoho druhu
    • molekula sloučeniny je tvořena atomy různých prvků

 

  • CHEMICKY ČISTÁ LÁTKA
    • chemické individuum
    • soubor stavebních částit (atomy, ionty, molekuly)
    • jen jedna složka se stálými, charakteristickými vlastnostmi
    • vyskytuje se v určitém skupenství (pevné, kapalné, plynné)
    • vyznačuje se určitými fyzikálními či chemickými vlastnostmi
    • může být přírodní nebo uměle vytvořená
    • můžeme ji zapsat do chemických tabulek
    • má chemickou značku nebo lze zapsat vzorcem

 

  • SMĚS
    • skládá se ze dvou a více složek (látek)
    • složení je proměnlivé (složky od sebe lze oddělit fyzikálně nebo chemickými metodami)
    • nemá chemický vzorec ani značku (žula, sůl ve vodě)
    • směsi rozlišujeme na:
      • homogenní (stejnorodé)
      • heterogenní (různorodé)
        • suspenze – pevná látka v kapalině (písek ve vodě)
        • emulze – dvě nemísitelné kapaliny (olej ve vodě)
        • pěna – plyn v kapalině
        • aerosol – pevná látka v plynu (dým), kapalná látka v plynu(mlha)
        • smog – smoke and fog = dým a mlha
      • MOL
        • látkové množství
        • fyzikální veličina vyjadřující  počet entit, kterými jsou zpravidla částice látky (atomy, molekuly, ionty)
        • v soustavě SI látkové množství číselně vyjadřuje poměr počtu entit k počtu částic v 12 g 12C = avogadrova konstanta
      • MOLÁRNÍ HMOTNOST
        • udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (1 molu) Mm =m/n
      • AVOGADROVA KONSTANTA (NA)
        • vyjadřuje poměr počtu entit k počtu částic v 12 g 12C
        • asi 6,0221415 × 1023
        • n= N/NA
      • HMOTA
        • filozofická kategorie
        • dělíme ji na látky a pole
      • LÁTKA
        • konkrétní formy hmoty vnímány jako tělesa
        • velké soubory elementárních částic, které se liší druhem a uspořádáním
        • přírodní X syntetické
        • při teplotě 20⁰ C 4 skupenství – plynné, pevné, kapalné, plazma
      • PRVEK
        • Látka skládající se z atomů jednoho druhu (atomů se stejným protonovým číslem)
        • Nuklid, izotop
        • Prvky zobrazeny v PSP
      • SLOUČENINA
        • chemicky čistá látka složená ze stejných molekul vzniklých sloučením dvou nebo více různých atomů
        • atomy jsou navzájem spojené chemickou vazbou
        • samostatné molekuly (např. CO2 )

 

Atom

  • základní stavební částice všech látek
  • HISTORIE
    • stol.př.n.l. – Démokritos – „Všechny látky se skládají z malých částic – atomů.“
    • Století – John Dalton – formuloval atomovou teorii:
      • Prvky se skládají z malých částic zvaných – atomů. Atomy jednoho prvku jsou stejné (mají stejnou hmotnost a vlastnosti vs. izotopy!), atomy různých prvků se liší svými vlastnostmi.
      • Při chemických reakcích dochází ke spojování, oddělování a přeskupování atomů. Atomy při nich nevznikají, nezanikají, nemizí ani se nemění na atomy jiných prvků (vs. radioaktivita, při které se atomy rozpadají).
      • Spojováním atomů dvou nebo více prvků vznikají nové látky – chemické sloučeniny.
      • V určité sloučenině připadá na jeden atom jednoho prvku vždy stejný počet atomů jiného prvku.
    • STAVBA ATOMU
      • Jádro a obal
      • protony + neutrony tvoří atomové jádro, elektrony obal
      • Jádro je cca 100 000x menší než celý atom
    • ČÁSTICE ATOMU
      • Proton
        • V jádře
        • Značí se p
        • Kladný náboj
        • Hmotnost 1 u (u= atomová hmotnostní jednotka)
      • Elektron
        • v obalu
        • značí se e
        • má záporný náboj
        • hmostnost 0u (u= atomová hmotnostní jednotka)
      • Neutron
        • V jádře
        • Značí se n
        • Nemá náboj
        • Hmotnost 1 u(u= atomová hmotnostní jednotka)
      • PROTONOVÉ ČÍSLO „Z“
        • Vlevo dole u značky prvku (7N)
        • Udává
          • Počet protonů v jádře
          • Počet elektronů v obalu
          • Umístění prvku v PSP
        • NEUTRONOVÉ ČÍSLO „N“
          • U značky se neuvádí
        • NUKEONOVÉ ČÍSLO „A“
          • Protony + neutrony = nukleony
          • Počet nukleonů v jádře (protony + neutrony)
          • Uvádí se vlevo nahoře u značky prvku (14N)
        • IZOTOPY
          • Atomy téhož prvku s jiným nukleonovým číslem
          • Většina prvků se v přírodě vyskytuje jako směs různých izotopů
          • Izotopy mají stejné chemické vlastnosti, liší se fyzikálními (např. hmotností)
          • * u izotopu znamená, že je radioaktivní
          • Obvykle nemají vlastní název – výjimkou je VODÍK
          • 11H …… 21D …..  31T
        • ELEKTRONOVÝ OBAL
          • Nelze přesně určit polohu elektronu, lze vypočítat pravděpodobnost, že se elektron vyskytuje v dané části prostoru – orbital
          • K zobrazení elektronů se nejčastěji užívá KVANTOVĚ MECHANICKÝ MODEL
          • e se může vyskytovat v celé řadě stavů, které popisují 4 kvantová čísla
            • HLAVNÍ KVANTOVÉ ČÍSLO n
              • Udává energii orbitalů
              • U dosud známých prvků nabývá hodnot od 1 do 7
              • Je rovno číslu periody v PSP
              • Elektnony se stejným n tvoří elektronovou vrstvu (například elektrony s nejvyšším n tvoří valenční vrstvu)
            • VEDLEJŠÍ KVANTOVÉ ČÍSLO l
              • Udává tvar orbitalu
              • Nabývá hodnot 1 až -1
              • Označuje se písmeny s, p, d, f
                • n = 1 … l = 0 … s
                • n = 2 … l = 0,1 … s, p
                • n = 3 … l = 0,1,2 … s, p, d
              • MAGNETICKÉ KVANTOVÉ ČÍSLO
                • Udává orientaci orbitalu v prostoru (kolikrát je degenerovaný)
                • Nabývá hodnot –l+l (včetně 0)
              • SPINOVÉ KVANTOVÉ ČÍSLO
                • Udává směr rotace elektronu
                • nabývá hodnot ½ a – ½
                • v elektronovém páru má každý jiné spinové číslo
              • VALENČNÍ VRSTVA
                • poslední vrstva obsazená elektrony
                • soubor orbitalů s nejvyšším hl. kvantovým číslem
                • počet elektronů ve VV je totožný s číslem skupiny v periodické tabulce
                • chemické vlastnosti prvků závisí na uspořádání VV – prvky ve stejné skupině mají skoro stejné vlastnosti
                • zobrazujeme rámečkovým diagramem; pomocí hlavního a vedlejšího kvantového čísla

                • 1s2 (1= hlavní kvantové číslo, s = typ orbitalu, s = počet elektronů)
              • PRAVIDLA PRO VÝSTAVBU ELEKTRONOVÉHO OBALU
                • výstavbový princip
                  • nejprve se obsazují orbitaly s nejnižší energií (nejprve menší součet n + l, v případě rovnosti orbitaly s menším n)
                  • 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 4f, 5d, 6p, 7s, 6d, 5f …
                • Pauliho princip
                  • do každého orbitalu se vejdou max. 2 elektrony, které se liší se spinem
                • Hundovo pravidlo
                  • nejprve se obsazují jednotlivé elektrony, teprve potom se tvoří elektronové páry
                • EXCITOVANÝ STAV
                  • atom v základním stavu – atom s nejnižší energií
                  • dodáním energie vzniká excitovaný stav – elektron přechází do vyšší energetické hladiny

Typy chemických vzorců

  • chemický vzorec = grafické zobrazení složení, případně struktury a prostorového uspořádání molekul chemické sloučeniny nebo prvku
  • STECHIOMETRICKÝ VZOREC
    • poměr počtu atomů
  • SUMÁRNÍ VZOREC
    • skutečný počet atomů
  • RACIONÁLNÍ VZOREC
    • patrné funkční skupiny atomů
  • ROZVINUTÝ VZOREC
    • zobrazeny všechny vazby
  • GEOMETRICKÝ, KONSTITUČNÍ, KONFORMAČNÍ VZOREC






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: