Základní chemické pojmy – maturitní otázka z chemie (3)

 

   Otázka: Základní chemické pojmy

   Předmět: Chemie

   Přidal(a): zuzizu

 

Atom =  základní stavební částice látky dále již chemickým způsobem nedělitelná

  • charakterizuje ho protonové číslo … Z
  • udává počet protonů v jádře & elektronů v obalu u neutrálního atomu a udává též pořadí prvků v PSP
  • charakterizuje ho také nukleonové číslo … A
  • udává součet protonů + neutronů v jádře î počet jaderných částic (množství p+ a n0 nemusí být vždy stejný počet)

 

Molekula =  částice složená z 2 nebo více atomů/iontů, přičemž atomy/ionty můžou pocházet z jediného nebo více prvků

 

Makromolekula =  je rozsáhlá molekula s velkou molární hmotností, skládají se z většího množství strukturních jednotek

 

Látky dělíme podle:

Podle skupenství

  • Pevné (s = solidus)
  • Kapalné (l = liquidus)
  • Plynné (g = galeus)
  • Plazma = vysoce ionizovaný plyn (běžný ve vesmíru Õ hvězdy …)

 

Podle toho, z jakých částic jsou složeny

Chemicky čisté (chemické individua)

  • tvořené stejnými částicemi – atomy/molekulami/ionty o stejném vzorci
  • mají stálé (konstantní) charakteristické vlastnosti (teplota varu, teplota tání, hustota …)

 

  • Prvek=  chemicky čistá látka složená z atomů o stejném protonovém čísle (Z)
  • atomy mohou být nesloučené – jednoatomové molekuly (např. u vzácných plynů),
  • mohou tvořit molekuly – sloučené (většina plynných prvků – např. O2, I2 …)
  • vázány v krystalové struktuře (např. diamant, grafit…)
  • nuklid = látka složená z atomů, se stejným protonovým a stejným nukleonovým číslem
  • izotopy = soubory atomy téhož prvku lišící se od sebe pouze počtem neutronů v jádře tzn. různé nuklidy téhož prvku

 

  • Sloučenina= chemicky čistá látka tvořená stejnými molekulami složenými ze dvou nebo více atomů různých prvků

 

Směs = soustavy složené z dvou nebo více různých chemicky čistých látek

  • homogenní směs obsahuje pouze částice menší než 10-9m, např. pravé roztoky
  • koloidní směs obsahuje pouze částice o velikosti v rozmezí 10-7 – -9 10 , např. aerosol, koloidní roztok, emulze
  • heterogenní směs obsahuje rozptýlené částice větší než 10-7m, např. pěna, suspenze

 

Soustavy látek

Soustava je soubor všech látek v určitém vymezeném prostoru. Každá soustava je od okolí oddělena stěnami (skutečnými, napL sklo, nebo myšlenými, např. rovina.). Soustava může být:
• izolovaná – její stěny zabraňují výměně energie i částic s okolím, např. voda v termosce
• uzavřená – její stěny nepropouštějí částice, ale umožňují výměnu energie s okolím, např. voda v baňce uzavřené zátkou
• otevřená – její stěny umožňují výměnu částici energie s okolím, např. voda v kádince (může dojít k výměně částic mezi vzduchem a vodou)

 

Soustavy můžeme také dělit na:
• homogenní (stejnorodé) – mají v celém svém objemu jsou stejné vlastnosti, tvořeny homogenní Ci i jedinou fází, např. směs plynů
• heterogenní (různorodé) – nemají všude stejné vlastnosti, jsou tvořeny několika fázemi oddělenými hraniční oblastí, ve které se vlastnosti soustavy výrazně mění, např. v soustavě voda a vzduch (1. fáze je voda a 2. fáze je vzduch) se při přechodu z jedné fáze do dnihé mění 11LIstota, skupenství, index lomu aj.

 

HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL

  • skutečné hmotnosti atomů a molekul se pohybují v rozmezí od 1027 do 1024 kg – jsou velmi malé – zavádí se vztažná jednotka, jejíž pomocí můžeme hmotnosti atomů porovnávat –

Atomová hmotnostní konstanta (AHK) … mu

  • definována jako jedna dvanáctina hmotnosti jednoho atomu nuklidu uhlíku v klidovém stavu

 = 1, 660 57 . 1027 kg  = 1 u (atomová hmotnostní jednotka) 

  

Relativní atomová hmotnostAr

  • číslo udávající kolikrát je hmotnost jednoho atomu daného prvku větší než AHK (jedna dvanáctina hmotnosti atomu uhlíku 126C)
  • je definována jako poměr skutečné klidové hmotnosti atomu daného prvku m(X) a AHK mu
  • bezrozměrný údaj uvedený pod prvkem v PSP
  • např.: Ar (O) = 16 î atom kyslíku má přibližně 16x větší hmotnost než AHK (jedna dvanáctina hmotnosti atomu uhlíku 126C)

 

Relativní molekulová hmotnostMr

  • číslo udávající kolikrát je hmotnost jedné molekuly dané látky větší než AHK
  • je definována jako poměr skutečné klidové hmotnosti dané molekuly m(Y) a AHK mu
  • bezrozměrný údaj
  • platí Mr = åAr … relativní molekulovou hmotnost molekuly lze získat i součtem relativních atomových hmotností všech atomů tvořících danou molekulu

 

LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍn

  • umožňuje porovnávat množství různých látek na základě počtu jejich stavebních částic (atomů, iontů, molekul), protože ty spolu v určitém poměru reagují
  • základní veličina SI

 NA … Avogadrova konstanta

N … celkový počet částic

  • jednotka: 1 mol
  • 1 mol látky = takové množství látky, které obsahuje právě tolik částic (atomů, molekul, iontů …), kolik je atomů ve 12g nuklidu uhlíku 126C – tento počet udává Avogadrova konstantaNA

 

NA = 6,023 . 1023 mol-1

(přesněji: 6,023 045.1023 ± 0,000 031.1023 částic připadlých na 1 mol)

 

  • z definice 1 molu vyplívá, že 1 mol je zároveň takové množství částic látky, jehož hmotnost v gramech se číselně rovná relativní atomové/molekulové hmotnosti dané látky
  • např. 1 mol vody obsahuje 6, 023 . 1023 molekul H2O

 

MOLÁRNÍ VELIČINY

  • veličiny vztažené na jednotkové látkové množství

 

Molární hmotnostM (Mm)

  • definována jako podíl hmotnosti dané látky a jejího látkového množství
  • jednotka: mol1 (g.mol1); převádíme-li z g na kg musíme vynásobit 103
  • vyjadřuje skutečnou hmotnost jednoho molu chemicky stejnorodé látky (î získáme hmotnost připadající na 1 mol látky)
  • velký význam pro praktické určování látkového množství (n), neboť přímé určování látkového množství (stejně jako přímé určování počtu částic v tělese) není prakticky proveditelné

 

  • jestliže je látka složená z atomů, pak se molární hmotnost spočítá jako číselná hodnota relativní atomové hmotnosti v jednotkách mol1
  • M = Ar . g.mol-1

    M = Mr . g.mol-1

  • jestliže je látka složená z molekul, pak se molární hmotnost spočítá jako číselná hodnota relativní molekulové hmotnosti v jednotkách mol1

 

Důkaz … vztažený na 1 atom/molekulu (tzn. N = 1)

  

Molární objemVm

  • definován jako podíl objemu soustavy dané látky a jejího látkového množství
  • jednotka: dm3.mol1 = 103.m3.mol1 = 106.cm3.mol1
  • vyjadřuje skutečný objem jednoho molu chemicky stejnorodé látky (î získáme objem připadající na 1 mol látky)
  • závisí ta teplotě a tlaku
  • experimentálně zjištěn Vm ideálního plynu za standardních podmínek

Vm IP = 22,4 dm3.mol-1

(přesněji: 22,4136 ± 0,003 dm3.mol1)

Nejmenší samostatně existující náboj v přírodě je elementární náboj

–    menší je parciální (částečný) náboj … d

–    vzniká v důsledku posunu vazby jako d + a d

 

Proton

  • kladně nabitá částice
  • náboj: Qp = e = 1,6021.10–19 C
  • Hmotnost: mp = 1,6725.10–27 kg

 

Elektron

–          záporně nabitá částice

–          náboj: Qe = –e = –1,6021.10–19 C

–          hmotnost: me = 9,11.1031 kg

(v porovnání s jádrem zanedbatelná)

 

Neutron

  • částice bez náboje (neutrální)
  • Qn = 0
  • hmotnost: mn = 1,6748.10–27 kg

(o něco menší než u protonu)

 

Základní chemické zákony

  • Zákon zachování hmotnosti
  • Zákon zachování energie
  • Zákon stálých poměrů slučovacích
  • Zákon násobných poměrů slučovacích
  • Zákon stálých poměrů objemových při slučování plynů
  • Avogadrův zákon
  • Daltonova atomová teorie

 






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: