Vředová choroba gastoroduodena (VCHGD)(2)

 

Otázka: Vředová choroba gastoroduodena (VCHGD)

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): elbelkonel

 

VCHGD

• poškození sliznice které vzniká v působení žaludeční šťávy
• psychosomatické onemocnění (ze stresu)

 

Anatomie:

• Žaludek (Gaster, Ventriculus, Stomachus) je nejširší částí trávicí trubice ve tvaru plochého vaku.
• Nachází se v horní části dutiny břišní, pod játry a bránicí, částečně je kryt levým žeberním obloukem.
• Navazuje na jícen, z druhé strany z něj vychází duodenum (dvanáctník), část tenkého střeva.

 

Základní funkce:

• mechanické zpracovávání, chemické rozmělňování a částečné natravování potravy – poté je natrávenina postupně dávkována do duodena.

 

Části žaludku

• Cardia (česlo) – místo vstupu (vyústění jícnu) do žaludku. Je uzavřeno kruhovým svalovým svěračem, aby nedocházelo k návratu tráveniny z žaludku zpět do jícnu.
• Fundus (klenba) – horní vyklenutá část žaludku.
• Corpus (tělo) – největší, střední část žaludku. Spolu s fundem je rezervoárem potravy.
• Angulus – zářez oddělující corpus od antra. Mění se v závislosti na naplnění žaludku.
• Antrum (předsíň) – dolní část žaludku pod angulem. Jeho hlavní funkcí je rozmělnění a rozdrcení potravy.
• Pylorus (vrátník) – místo přechodu žaludku do duodena (dvanáctníku). Je uzavřen svalovým svěračem (musculus sphincter pylori). Zadržuje větší částečky a rozmělňuje je, aby mohly být posunuty dále do duodena.
• Rozlišuje se také přední a zadní stěna žaludku a jeho malé a velké zakřivení (curvatura minor a major).

 

Stěna žaludku je tvořena 4 vrstvami:

• Tunica serosa (vazivová blána) – zevní vrstva.
• Tunica muscularis (svalovina) – hladká svalovina uspořádána do 3 vrstev, podélné, okružní a šikmé. Umožňuje řádné promíchání a zpracování potravy.
• Tela submucosa (podslizniční vazivo) – řídké kolagenní vazivo, ve kterém se nacházejí krevní a lymfatické cévy a nervy.
• Tunica mucosa (sliznice) – tvořenaelbelkonel.

 

Žaludek je krví zásobován 3 kmeny celiakální tepny, levou srdeční, slezinnou a jaterní tepnou. Celý žaludek je protkán hustou kapilární sítí (kapiláry, vlásečnice – malé cévy).

U dospělé osoby pojme žaludek přibližně 1 – 1,5 litru.

 

Fyziologie:

Trávení

• Potrava se zde mísí s žaludeční šťávou za vzniku tráveniny, chymu. Ta je schraňována v žaludku, rozmělňována a postupně dávkována dále do duodena.
• Potrava je v trávicí trubici posunována tzv. peristaltikou. Většina trávicí trubice má svalovou vrstvu tvořenou hladkou svalovinou. Ta je vůlí neovladatelná.
• Je řízena autonomní nervovou soustavou. Dochází k rytmickému smršťování svalstva a k jednosměrnému posunu potravy. Následkem porušené peristaltiky je např. zvracení (návrat stravy z žaludku).

 

Klasifikace peptického vředu

• Podle příčin:
  • Primární – bez zjevných příčin
  • Sekundární – důsledek jiného onemocnění nebo zevního působení
  • Stresové – polytrauma (=postižení nejméně dvou orgánových systémů, z nichž alespoň jeden ohrožuje pacienta na životě), operace, popáleniny, sepse (=reakce organismu na infekci)
  • Endokrinní vředy – nádor delta buněk pankreatu, produkující hormon gastrin, který zvyšuje sekreci žaludeční šťávy
  • Hepatogenní – jaterní cirhóza
  • Lékové – narušení slizniční bariery
• Podle hloubky defektu:
  • Eroze – povrchní
  • Vřed – hlubší vrstvy sliznice
  • Podle lokalizace:
  • Subkardiální
  • Mediogastrický
  • Pylorický
  • duodenální

 

Etiologie:

• = nepoměr mezi ochrannými a agresivními faktory sliznice, který sliznici poškodí – následná kolonizace poškozené sliznice helicobakterem pylori pak vyvolá její zánět
• Kouření
• Malnutrice
• Sůl
• Deficity vitamínů – > jakože tohle všechno = snížená sekrece žaludeční kyseliny –> kolonizace žaludku helicobakterem pylori ->zánět -> atrofie sliznice (zmenšení) ->vřed a případně karcinom (zhoubný nádor)
• Zvýšená sekrece kyseliny chlorovodíkové -> gastritis (zánět žaludku) -> hypergastrinemie (hladina sérového gastrinu nalačno nad 100 pg/ml) -> nadprodukce kyseliny až v duodenu -> porušení slizniční obrany duodena -> vřed

 

Ochranné faktory:

• Hlen (mucin)
• Prokrvení sliznice
• Sekrety
• Prostaglandiny
• Hormony

 

Agresivní faktory:

• Kyselina chlorovodíková – zvýšenou produkci způsobuje kofein, čaj a kouření
• Helicobacter pylori – bakterie, která napadá sliznici žaludku
• Žlučové kyseliny – pronikají refluxem z dudodena do žaludku
• Léky – ty které mění stavbu mucinu
• Nitrosaminy
• Stres

 

Základní projevy – Klinický obraz:

• Střídají se klidové fáze se vzplanutím (remise – vymizení příznaků a projevů onemocnění, nikoliv nemoci samé -> relaps – vzplanutí)
• Žaludeční vřed
• Bolest po jídle
• Pyróza (pálení žáhy), zácpa, únava
• Snížení chuti k jídlu
• Po zvracení úleva
• Malignizace (nezhoubné – > zhoubné)
• Duodenální vřed
• Bolest na lačno
• Pyróza, zácpa, únava
• Zvýšená chuť k jídlu
• Po zvracení není úleva
• Malignizace

 

Komplikace:

• krvácení – hemateméza (zvracení) natrávené krve, meléna, anémie
• penetrace – postupné pronikaní vředu skrze stěnu žaludku nebo duodena do okolních orgánů
• perforace – nastane pří rychlém pronikání vředu stěnou žaludku
• stenóza pyloru = zúžení vrátníku
• maligní zvrat – transformace

 

Diagnostika:

Gastroskopie:

• = endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku na prokázání Helicobacter pylori nebo karcinomu žaludku
• příprava nemocného na gastroskopické vyšetření:
• minimálně 6 hodin před nepít a nejíst
• v den vyšetření nekouřit
• nápoje čiré (čaj, minerálka) max 100 ml nejdéle 3 hodiny před
• zeptat se na alergii na léky, závažná onemocnění (epilepsie, cukrovka), jestli používá léky na ředění krve

 

Sledování nemocného po výkonu:

• monitoring vědomí, dokud nebude pacient plně orientován a při plném vědomí
• pacient nesmí přijímat nic per os minimálně 2 hodiny
• navrácení všech kompenzačních pomůcek pacienta, a to zvláště na zubní náhradu.
• poučit pacienta o možných komplikacích po vyšetření a nutnosti je ihned hlásit lékaři : krvácení sliznice, protržení stěny jícnu
• průkaz Helicobacter pylori
• dechové testy – detekce ureázy z dechu
• průkaz antigenů helicobacter pylori ve stolici
• musí být negativita obou testů
• RTG žaludku metodou dvojícího kontrastu
• Ultrasonografie k vyloučení cholelitiázy (žlučové kameny) = vyšetření ultrazvukem
• Stanovení gastrinu v séru

 

Terapie:

• Cílem: neutralizovat nebo snížit tvorbu volné kyseliny chlorovodíkové a vymýtit helicobacter pylori
• Režimová:
  • Dostatek spánku
  • Klid
  • Úprava stravy – nesmí kávu, silný čaj, kolu, alkohol, tuky, jíst nekořeněná jídla (koření vyvolává překrvení sliznice a krvácení), nejist mléčné bílkoviny
  • Zákaz kouření (prodlužuje hojení)
• Farmakologická:
  • Zaměřena na potlačení agresivních a posílení ochranných faktorů
  • Antacida (neutralizují žaludeční kyselinu), antiulcerotika (proti vředům)

 

Ošetřovatelská péče:

• Plánovaná:
  • Většinou probíhá formou domácího ošetřování pod dohledem praktického lékaře
  • Při vzniku komplikací (krvácení) je hospitalizován na standartním interním nebo chirurgickém oddělení kde je provedena diagnostika a léčba
• Nemocniční:
  • Při přijmu sestra uloží pacienta na klidnější pokoj
  • Zajistí klid pac je důležitý pro vyléčení
  • Udělá příjem a ošetřovatelskou anamnézu

 

Sestra u pacienta sleduje:

• Vyprazdňování stolice (barva, příměsí, frekvenci, množství, zápach, pravidelnost, charakter)
  • Sleduju: pravidelnost, možný výskyt krvácení = meléna = natrávená krev ve stolici, černá dehtovitá stolice, silně zapáchající
  • Informuju lékaře, zapíšu do dokumentace, dám podložní mísu, sleduju FF – tt- 36,0–36,9 °C, p–70–80/minutu, tk- 120/80 mmHg a d–16-20/min
  • Sleduji: charakter, sílu, lokalizaci, závislost na jídle a na denní době
  • Zapíšu do dokumentace a upozorňuji lékaře – VAS, NRS
  • doporučím úlevovou polohu
  • popř dám naordinované léky
• Nauzea, zvracení:
  • sleduju: okolnosti vzniku zvracení, vzhled, množství, zápach, častost
  • při vzniku hematemézy = zvracení krve
  • volám hned lékaře
  • určím, jestli jde o čerstvou nebo natrávenou ( natrávená je tmavá)
  • 3.uložím do fowlerova polohy
  • na nadbřišek mu položím vak s ledem
  • do rukou mu vložím emitní misku a buničinu
  • nepodávám nic per os
  • všímám si krevních ztrát
  • dám PŽK – pro případ že se mu dá infuze nebo transfuze
  • sleduju FF a zaznamenávám do dekurzu
  • snažím se pacienta zklidnit
  • také se někdy zavádí NGS
  • FF – TK, P, TT
• Hmotnost pacienta – 2x týdně vážím
  • informuji co má jíst a co ne
  • doporučuju: libové maso, mléčné výrobky, bramborová jídla, těstoviny, a dusit a vařit jídla – ne smažit a péct, nesmí být ani studené ani horké a ať si to rozdělí do malých porcí
  • nedoporučuju: kořeněná jídla, nezralou zeleninu, tučné maso, uzeniny, kafe, alkohol, perlivá voda, a džusy
  • musí mít dostatečný odpočinek a spánek
  • informovat o nadcházejících vyšetřeních
  • ať dodržuje hygienickou péči
• péče o psychický stav nemocného:
  • vedeme ho k aktivní spolupráci na léčbě
  • poskytneme dostatek informací
  • komunikovat
  • doporučí možnosti relaxace a uvolnění
  • snažit se ho přesvědčit, aby si upravil životní styl – ať má denní režim ne noční

 

Před propuštěním domů musí být pacient:

• informován o dietě, pravidelném režimu, a správné životosprávě, další kontrole u lékaře (je dispenzarizován), o možném výskytu komplikací, co má nemocný sledovat, jak správně podávat léky a jejich účinky a doporučit lázně
• Problém a řešení:
  • Problém: Dyspeptické potíže
  • Cíl: aby neměl potíže
• Plán: šetřící dieta 2, jíst častěji a méně, podání léků – Antacida (snižují kyselost žaludečního obsah), prokinetika(normalizují nebo zvyšují a urychlují pohyb trávicího ústrojí), trávicí enzymy (rozkládají veškeré živiny), probiotika (pomáhají při trávení a zpracování potravy)