Vředová choroba gastoroduodena (VCHGD)(2)

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

ošetřovatelství

 

Otázka: Vředová choroba gastoroduodena (VCHGD)

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): elbelkonel

 

VCHGD

  • poškození sliznice které vzniká v působení žaludeční šťávy
  • psychosomatické onemocnění (ze stresu)

 

Anatomie:

  • Žaludek (Gaster, Ventriculus, Stomachus) je nejširší částí trávicí trubice ve tvaru plochého vaku.
  • Nachází se v horní části dutiny břišní, pod játry a bránicí, částečně je kryt levým žeberním obloukem.
  • Navazuje na jícen, z druhé strany z něj vychází duodenum (dvanáctník), část tenkého střeva.

 

Základní funkce:

  • mechanické zpracovávání, chemické rozmělňování a částečné natravování potravy – poté je natrávenina postupně dávkována do duodena.

 

Části žaludku

  • Cardia (česlo) – místo vstupu (vyústění jícnu) do žaludku. Je uzavřeno kruhovým svalovým svěračem, aby nedocházelo k návratu tráveniny z žaludku zpět do jícnu.
  • Fundus (klenba) – horní vyklenutá část žaludku.
  • Corpus (tělo) – největší, střední část žaludku. Spolu s fundem je rezervoárem potravy.
  • Angulus – zářez oddělující corpus od antra. Mění se v závislosti na naplnění žaludku.
  • Antrum (předsíň) – dolní část žaludku pod angulem. Jeho hlavní funkcí je rozmělnění a rozdrcení potravy.
  • Pylorus (vrátník) – místo přechodu žaludku do duodena (dvanáctníku). Je uzavřen svalovým svěračem (musculus sphincter pylori). Zadržuje větší částečky a rozmělňuje je, aby mohly být posunuty dále do duodena.
  • Rozlišuje se také přední a zadní stěna žaludku a jeho malé a velké zakřivení (curvatura minor a major).

 

Stěna žaludku je tvořena 4 vrstvami:

  • Tunica serosa (vazivová blána) – zevní vrstva.
  • Tunica muscularis (svalovina) – hladká svalovina uspořádána do 3 vrstev, podélné, okružní a šikmé. Umožňuje řádné promíchání a zpracování potravy.
  • Tela submucosa (podslizniční vazivo) – řídké kolagenní vazivo, ve kterém se nacházejí krevní a lymfatické cévy a nervy.
  • Tunica mucosa (sliznice) – tvořenaelbelkonel.

 

Žaludek je krví zásobován 3 kmeny celiakální tepny, levou srdeční, slezinnou a jaterní tepnou. Celý žaludek je protkán hustou kapilární sítí (kapiláry, vlásečnice – malé cévy).

U dospělé osoby pojme žaludek přibližně 1 – 1,5 litru.

 

Fyziologie:

Trávení

  • Potrava se zde mísí s žaludeční šťávou za vzniku tráveniny, chymu. Ta je schraňována v žaludku, rozmělňována a postupně dávkována dále do duodena.
  • Potrava je v trávicí trubici posunována tzv. peristaltikou. Většina trávicí trubice má svalovou vrstvu tvořenou hladkou svalovinou. Ta je vůlí neovladatelná.
  • Je řízena autonomní nervovou soustavou. Dochází k rytmickému smršťování svalstva a k jednosměrnému posunu potravy. Následkem porušené peristaltiky je např. zvracení (návrat stravy z žaludku).

 

Klasifikace peptického vředu

  • Podle příčin:
    • Primární – bez zjevných příčin
    • Sekundární – důsledek jiného onemocnění nebo zevního působení
    • Stresové – polytrauma (=postižení nejméně dvou orgánových systémů, z nichž alespoň jeden ohrožuje pacienta na životě), operace, popáleniny, sepse (=reakce organismu na infekci)
    • Endokrinní vředy – nádor delta buněk pankreatu, produkující hormon gastrin, který zvyšuje sekreci žaludeční šťávy
    • Hepatogenní – jaterní cirhóza
    • Lékové – narušení slizniční bariery
  • Podle hloubky defektu:
    • Eroze – povrchní
    • Vřed – hlubší vrstvy sliznice
    • Podle lokalizace:
    • Subkardiální
    • Mediogastrický
    • Pylorický
    • duodenální

 

Etiologie:

  • = nepoměr mezi ochrannými a agresivními faktory sliznice, který sliznici poškodí – následná kolonizace poškozené sliznice helicobakterem pylori pak vyvolá její zánět
  • Kouření
  • Malnutrice
  • Sůl
  • Deficity vitamínů – > jakože tohle všechno = snížená sekrece žaludeční kyseliny –> kolonizace žaludku helicobakterem pylori ->zánět -> atrofie sliznice (zmenšení) ->vřed a případně karcinom (zhoubný nádor)
  • Zvýšená sekrece kyseliny chlorovodíkové -> gastritis (zánět žaludku) -> hypergastrinemie (hladina sérového gastrinu nalačno nad 100 pg/ml) -> nadprodukce kyseliny až v duodenu -> porušení slizniční obrany duodena -> vřed

 

Ochranné faktory:

  • Hlen (mucin)
  • Prokrvení sliznice
  • Sekrety
  • Prostaglandiny
  • Hormony

 

Agresivní faktory:

  • Kyselina chlorovodíková – zvýšenou produkci způsobuje kofein, čaj a kouření
  • Helicobacter pylori – bakterie, která napadá sliznici žaludku
  • Žlučové kyseliny – pronikají refluxem z dudodena do žaludku
  • Léky – ty které mění stavbu mucinu
  • Nitrosaminy
  • Stres

 

Základní projevy – Klinický obraz:

  • Střídají se klidové fáze se vzplanutím (remise – vymizení příznaků a projevů onemocnění, nikoliv nemoci samé -> relaps – vzplanutí)
  • Žaludeční vřed
  • Bolest po jídle
  • Pyróza (pálení žáhy), zácpa, únava
  • Snížení chuti k jídlu
  • Po zvracení úleva
  • Malignizace (nezhoubné – > zhoubné)
  • Duodenální vřed
  • Bolest na lačno
  • Pyróza, zácpa, únava
  • Zvýšená chuť k jídlu
  • Po zvracení není úleva
  • Malignizace

 

Komplikace:

  • krvácení – hemateméza (zvracení) natrávené krve, meléna, anémie
  • penetrace – postupné pronikaní vředu skrze stěnu žaludku nebo duodena do okolních orgánů
  • perforace – nastane pří rychlém pronikání vředu stěnou žaludku
  • stenóza pyloru = zúžení vrátníku
  • maligní zvrat – transformace

 

Diagnostika:

Gastroskopie:

  • = endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku na prokázání Helicobacter pylori nebo karcinomu žaludku
  • příprava nemocného na gastroskopické vyšetření:
  • minimálně 6 hodin před nepít a nejíst
  • v den vyšetření nekouřit
  • nápoje čiré (čaj, minerálka) max 100 ml nejdéle 3 hodiny před
  • zeptat se na alergii na léky, závažná onemocnění (epilepsie, cukrovka), jestli používá léky na ředění krve

 

Sledování nemocného po výkonu:

  • monitoring vědomí, dokud nebude pacient plně orientován a při plném vědomí
  • pacient nesmí přijímat nic per os minimálně 2 hodiny
  • navrácení všech kompenzačních pomůcek pacienta, a to zvláště na zubní náhradu.
  • poučit pacienta o možných komplikacích po vyšetření a nutnosti je ihned hlásit lékaři : krvácení sliznice, protržení stěny jícnu
  • průkaz Helicobacter pylori
  • dechové testy – detekce ureázy z dechu
  • průkaz antigenů helicobacter pylori ve stolici
  • musí být negativita obou testů
  • RTG žaludku metodou dvojícího kontrastu
  • Ultrasonografie k vyloučení cholelitiázy (žlučové kameny) = vyšetření ultrazvukem
  • Stanovení gastrinu v séru

 

Terapie:

  • Cílem: neutralizovat nebo snížit tvorbu volné kyseliny chlorovodíkové a vymýtit helicobacter pylori
  • Režimová:
    • Dostatek spánku
    • Klid
    • Úprava stravy – nesmí kávu, silný čaj, kolu, alkohol, tuky, jíst nekořeněná jídla (koření vyvolává překrvení sliznice a krvácení), nejist mléčné bílkoviny
    • Zákaz kouření (prodlužuje hojení)
  • Farmakologická:
    • Zaměřena na potlačení agresivních a posílení ochranných faktorů
    • Antacida (neutralizují žaludeční kyselinu), antiulcerotika (proti vředům)

 

Ošetřovatelská péče:

  • Plánovaná:
    • Většinou probíhá formou domácího ošetřování pod dohledem praktického lékaře
    • Při vzniku komplikací (krvácení) je hospitalizován na standartním interním nebo chirurgickém oddělení kde je provedena diagnostika a léčba
  • Nemocniční:
    • Při přijmu sestra uloží pacienta na klidnější pokoj
    • Zajistí klid pac je důležitý pro vyléčení
    • Udělá příjem a ošetřovatelskou anamnézu

 

Sestra u pacienta sleduje:

  • Vyprazdňování stolice (barva, příměsí, frekvenci, množství, zápach, pravidelnost, charakter)
    • Sleduju: pravidelnost, možný výskyt krvácení = meléna = natrávená krev ve stolici, černá dehtovitá stolice, silně zapáchající
    • Informuju lékaře, zapíšu do dokumentace, dám podložní mísu, sleduju FF – tt- 36,0–36,9 °C, p–70–80/minutu, tk- 120/80 mmHg a d–16-20/min
    • Sleduji: charakter, sílu, lokalizaci, závislost na jídle a na denní době
    • Zapíšu do dokumentace a upozorňuji lékaře – VAS, NRS
    • doporučím úlevovou polohu
    • popř dám naordinované léky
  • Nauzea, zvracení:
    • sleduju: okolnosti vzniku zvracení, vzhled, množství, zápach, častost
    • při vzniku hematemézy = zvracení krve
    • volám hned lékaře
    • určím, jestli jde o čerstvou nebo natrávenou ( natrávená je tmavá)
    • 3.uložím do fowlerova polohy
    • na nadbřišek mu položím vak s ledem
    • do rukou mu vložím emitní misku a buničinu
    • nepodávám nic per os
    • všímám si krevních ztrát
    • dám PŽK – pro případ že se mu dá infuze nebo transfuze
    • sleduju FF a zaznamenávám do dekurzu
    • snažím se pacienta zklidnit
    • také se někdy zavádí NGS
    • FF – TK, P, TT
  • Hmotnost pacienta – 2x týdně vážím
    • informuji co má jíst a co ne
    • doporučuju: libové maso, mléčné výrobky, bramborová jídla, těstoviny, a dusit a vařit jídla – ne smažit a péct, nesmí být ani studené ani horké a ať si to rozdělí do malých porcí
    • nedoporučuju: kořeněná jídla, nezralou zeleninu, tučné maso, uzeniny, kafe, alkohol, perlivá voda, a džusy
    • musí mít dostatečný odpočinek a spánek
    • informovat o nadcházejících vyšetřeních
    • ať dodržuje hygienickou péči
  • péče o psychický stav nemocného:
    • vedeme ho k aktivní spolupráci na léčbě
    • poskytneme dostatek informací
    • komunikovat
    • doporučí možnosti relaxace a uvolnění
    • snažit se ho přesvědčit, aby si upravil životní styl – ať má denní režim ne noční

 

Před propuštěním domů musí být pacient:

  • informován o dietě, pravidelném režimu, a správné životosprávě, další kontrole u lékaře (je dispenzarizován), o možném výskytu komplikací, co má nemocný sledovat, jak správně podávat léky a jejich účinky a doporučit lázně
  • Problém a řešení:
    • Problém: Dyspeptické potíže
    • Cíl: aby neměl potíže
  • Plán: šetřící dieta 2, jíst častěji a méně, podání léků – Antacida (snižují kyselost žaludečního obsah), prokinetika(normalizují nebo zvyšují a urychlují pohyb trávicího ústrojí), trávicí enzymy (rozkládají veškeré živiny), probiotika (pomáhají při trávení a zpracování potravy)


Další podobné materiály na webu: