Otázka: Vodík
Předmět: Chemie
Přidal(a): Anonym
Základní charakteristika
- Mezinárodní název: hydrogenium
- První člen periodické soustavy prvků
- Tvoří základ veškeré živé hmoty
- Izotopy vodíku
- Lehký vodík (protium) 1H (P): 1p, 1e, 0n
- Těžký vodík D (deuterium) 2H (D): 1p, 1e, 1n
- Radioaktivní T (tritium) 3H (T): 1p, 1e, 2n
- (Pokusné jaderné výbuchy od roku 1954 způsobili stonásobné zvýšení koncentrace T v prostředí. Po ukončení testů se ale koncentrace T vrátila díky přirozenému rozpadu na původní hladinu.)
Výskyt v přírodě
- Nejrozšířenější prvek ve vesmíru (9. na zemi)
- Ve sluneční atmosféře – přeměna fúzí na He
- Na Zemi se vyskytuje převážně ve sloučeninách
- Největší množství v H2O
- Volně jen vzácně: sopečné plyny, zemní plyn
- Na Zemi dvouatomové molekuly H2 (v mezihvězdném prostoru atomární vodík H)
- Sloučeniny: voda, hydridy, hydroxidy, kyseliny, všechny org. sloučeniny
Vlastnosti
- Za běžných podmínek plyn (bod tání -259,2°C; bod varu -252,8°C)
- Bez barvy, chuti a zápachu
- Lehčí než vzduch
- Molekuly H2 jsou tak malé, že snadno pronikají pevnými materiály (difundují)
- Za běžných podmínek není příliš reaktivní (díky vysoké energii vazby H-H)
- Slučuje se s téměř všemi prvky s výjimkou vzácných plynů a některých přechodných kovů
- Jako jediný prvek skupiny patří mezi nekovy
- Poměrně snadno zkapalnitelný
- Přechovává se v ocelových lahvích (označené červeným pruhem)
- Hořlavý ve spojení s kyslíkem, ale samostatně hoření nepodporuje
- Se vzduchem tvoří výbušnou směs
- Funguje jako významné redukční činidlo
Příprava (laboratorní)
- Nejčastěji reakcí zředěné kyseliny sírové se zinkem:
- Zn + H2SO4 → ZnSO4 + H2
Výroba (průmyslově)
- Přeháněním vodní páry přes rozžhavený koks (vznik oxidu uhličitého a vodíku)
- H2O + C → CO + H2
- CO + H2O → CO2 + H2
- Reakce methanu s vodní párou
- CH4 + H2O → CO + 3H2
- Velmi čistý vodík – elektrolýza vody
Využití
- V chemickém průmyslu:
- Výroba HCl, NH3, HNO3…
- Potravinářství:
- Hydrogenace (ztužování tuků)
- Pohonné hmoty:
- Raketové palivo
- Autogeny (Řezání a sváření kovů) hoření vodíku s kyslíkem (silně exotermní reakce) vyvíjí teploty přes 3 000 °C
- Výroba energie
- Chladivo alternátorů v elektrárnách
- Vzducholodě
- Dříve používán jako náplň vzducholodí
- Díky jeho výbušnosti se vzduchem docházelo k haváriím. (Požár vzducholodi Hindenburg)
- Experimentálně využíván do směsí při hloubkovém potápění
Hydrogenace a dehydrogenace u organických látek
Reakce navzájem vratné
- Hydrogenace
- Přidání atomů vodíku k nějaké molekule
- Exotermní reakce
- Za pomoci katalyzátorů
- (Nekatalyzovaná reakce pouze za vysokých teplot)
- Využití: Potravinářství – ztužování rostlinných tuků, farmakologie
- Dehydrogenace
- Reakce opačná k hydrogenaci, odebrání vodíku
- Endotermní reakce
Kyseliny a zásady
- Aby se látka mohla projevit jako kyselina nebo zásada, musí být přítomna v rozpouštědle.
- Kyseliny
- Atom vodíku je vázán s atomem elektronegativního prvku.
- Vazba je proto polární
- Síla kyselin a zásad
- Čím je kyselina silnější, tím snadněji odštěpí proton a naopak zásada je tím silnější, čím snadněji proton váže.
- Čím silnější je kyselina, tím slabší bude její konjugovaná zásada. (Jestliže kyselina velmi jednoduše odštěpí proton, pak zásada, která z ní tím vznikne, nebude mít velkou tendenci přijmout proton zpět.) Naopak platí to samé.
Teorie kyselin a zásad
- Arrheniova teorie
- Kyseliny
- Definuje kyseliny jako látky schopné ve vodných roztocích odštěpit vodíkový kationt H+
- HNO3 → H+ + NO3–
- Zásady
- Zásady jsou látky schopné poskytovat ve vodných roztocích anionty OH–
- Brönsted-Lowryho teorie
- (Obecnější)
- Kyselina je částice (molekula, iont), která je schopna odštěpit proton.
- Zásada je částice (molekula, iont), která je schopná proton vázat.
- Konjugovaný pár
- Obě dvojice jsou tvořeny kyselinou a zásadou
- Zásada vzniká z kyseliny po odštěpení vodíkového kationtu (protonu)
- Autoprotolýza
- K předání protonu může dojít i mezi samotnými molekulami protického rozpouštědla (Rozpouštědlo obsahuje ionizovatelný atom vodíku – atom který se dá odštěpit ve formě H+)
- Rozpouštědlo má amfoterní (obojaký) funguje v tomto případě jako kyselina i jako zásada.
- Autoprotolýza vody
- Kyseliny
Definice a význam pH
- Pomocí stupnice pH můžeme vyjádřit kyselost nebo zásaditost libovolného roztoku
- Roztoky ve kterých je molární koncentrace kationtů H3O+ stejná jako koncentrace aniontů OH–, se označují jako neutrální.
- H3O+ ˃ OH– kyselé
- H3O+ ˂ OH– zásadité
- Neutrální pH=7
Indikátory
- Látky, které v různě kyselém prostředí mění barvu, se nazývají indikátory.
- Využívá se jich právě k měření pH
- Univerzální indikátorové papírky – papírky napuštěné směsí indikátorů
- pH metry – speciální měřicí přístroje, přesnější výsledek
Hydrolýza solí
- Určuje, jestli po rozpuštění soli ve vodě bude výsledný vodný roztok kyselý, neutrální, nebo zásaditý.
- Podle toho z jak silné kyseliny a zásady daná sůl vznikla
- Hydrolýza
- Při rozpuštění soli ve vodě dochází k její ionizaci
- Vzniklé ionty mohou reagovat s molekulami rozpouštědla (Hydrolýza kationtu/aniontu)
- Hydrolýza kationtů
- Reakcí s H2O vzniká více H3O+
- To zvyšuje kyselost roztoku (snižuje pH)
- Hydrolýza aniontů
- Reakcí s H2O vzniká více OH–
- Zvyšuje se zásaditost roztoku (zvyšuje se pH)
- Roztok soli:
- Silná kyselina + silná zásada=neutrální reakce
- Silná kyselina + slabá zásada=kyselá reakce
- Slabá kyselina + silná zásada=alkalická (zásaditá) reakce
Zdroje:
- Chemie pro čtyřletá gymnázia 1. Díl
- Chemie pro čtyřletá gymnázia 2. Díl
- Přehled středoškolské chemie
- imaturita.cz
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%ADk#Organick.C3.A9_slou.C4.8Deniny