Otázka: Vodík, kyslík
Předmět: Chemie
Přidal(a): Prang
Vodík
Charakteristika
- 11 H – 1s1 ; 1 proton, jeden elektron
- nejlehčí prvek
Výskyt:
- volný – horní vrstva atmosféry, vesmír – elementární
- vázaný- anorganické, organické sloučeniny => biogenní prvek
- H2O, H2O2, kyseliny, hydroxidy, uhlovodíky + deriváty
- izotopy:
- protium : 11 H
- deuterium: 21H (21D) – D2O (těžká voda)
- tritium: 31H (31T) – radioaktivní
- vazba:
- s-s ¾> s, jednoduchá vazba (H-H)
- vydoká energie
- oxidační číslo:
- volný H, H2 … 0
- H+ … +I
- H– … -I (hydridy kovů)
Vlastnosti:
- plyn – nekov
- 14x lehčí než vzduch
- bez barvy, chuti, zápachu
- se vzduchem tvoří výbušnou směs
- redukční činidlo
Výroba
- ze zředěných kyselin kovem, který leží před vodíkem
- 2HCl + Zn ¾> H2 + ZnCl2
- H2SO4 + Fe ¾> H2 + FeSO4
- 6HNO3 + 2Al ¾> 3H2 + 2Al(NO3)3
- z vody alkalickým kovem
- 2H2O + 2Na ¾> H2 + 2NaOH
- 2H2O + 2K ¾> H2 + 2KOH
- 2H2O + 2Li ¾> H2 + 2LiOH
- elektrolýzou vody
- 2H2O ¾> (el. proud) 2H2 + O2
- vodík- katoda; kyslík – anoda
- 2H2O ¾> (el. proud) 2H2 + O2
- reakcí amfoterních kovů s hydroxidy
- Zn + NaOH + H2O ¾> Na2[Zn(OH)4] + H2
- 2Al + 2NaOH + 6H2O ¾> 2Na[Al(OH)4] + 3H2
- přehánění páry přes rozžhavený koks
- H2O + C ¾> CO + H2
- CO + H2O ¾> CO2 + H2
- ze zemního plynu
- CH4 + H2O ¾> 3H2 + CO
- katalyzátor Ni, 1000 °
- CH4 + H2O ¾> 3H2 + CO
Reakce
- atomární je reaktivnější
- snaží se získat konfiguraci He
- buď přijme elektron
- H-1 – v hydridech
- sdílí elektron – kovalentní vazba
- odštěpí elektron
- H+1
- s halogeny
- H + F ¾> bouřlivá reakce za nízké teploty
- H + Cl ¾> reakce za laboratorních podmínek, osvětlení
- H + Br, I ¾> musí se zahřát, použít katalyzátory
- s kyslíkem
- 2H2 + O2 ¾> 2H2O – pára
- tvoří třaskavou směs
- bouchá při plameni nebo jiskrách
- hoření H – řezání kovů
- výroba kovů
- CuO + H2 ¾> H2O + Cu
- hydrogenace
- CO + H2 ¾> CH3OH – methanol
- na hydridy
- nekovů
- H+ -> ox. číslo +I
- H2 + Cl2 ¾> 2HCl
- 2H2 + O2 ¾> 2H2O + energie
- H2 + S ¾> H2S
- kovů
- H– -> ox. číslo –I
- H2 + 2Na ¾> 2NaH
- nekovů
- 2H2 + O2 ¾> 2H2O – pára
- buď přijme elektron
Využití
- 80% – výroba amoniaku
- přímou syntézou
- výroba kovů – metalurgie
- ztužování tuků
- balony (dřív)
- palivo pro raketové motory
- sváření a řezání kovů (autogenem)
- součást syntézního plynu
- CO + H2 ¾> H – C= O– H – formaldehyd HCOH
- CO + 2H2 ¾> CH3OH – metanol
Sloučeniny
- hydridy
- dvouprvkové sloučeniny vodíku s jiným prvkem
- dělí se podle typu vazby
- iontové
- H + s1, s2 prvky
- přímá syntéza za vyšší teploty
- 2Na + H2 ¾> 2 NaH
- reaktivní, termicky málo stálé
- pevné látky
- vysoká teplota tání
- v tavenině vedou el. proud
- vodík se vyloučí na anodě
- rozkládají vodu
- NaH + H2O ¾> NaOH + H2
- NaH
- redukční činidlo v organické chemii
- LiH
- zdroj vodík pro meteorologické balóny
- kovalentní
- p prvky
- vlastnosti závisí na polaritě vazby
- s vosou reagují za uvolnění protonu
- HCl + H2O ¾> H3O+ + Cl–
- kyselý charakter
- kovové
- pevné, křehké, kovový lesk
- prvky skupiny Cr, triády Fe, palladium
- HCl + H2O ¾> H3O+ + Cl–
Kyslík
Charakteristika
- nejrozšířenější prvek v zemské kůře
- 168O (He) 2s2 2p4
- dvouatomové molekuly O=O => O2
- O3 – ozon
- jedovatý bezbarvý plyn, charakteristický zápach
- kapalný – modrý, pevný – černý
- ve stratosféře – ozónová vrstva
- 3O2 ¾> (el. výboj) 2O3
- chrání nás před UV z vesmíru
- silné oxidační účinky
- O3 ¾> O2 + O
- atomární kyslík – silné oxidační, bělící, desinfekční účinky
- čištění vody, bělení olejů, škrobu
- směs se vzduchem s 70% O3 – výbušná
- izotopy:
- 168O ; 178O; 188O
Výskyt:
- volný – ve vzduchu 21%
- vázaný
- anorganické sloučeniny – oxidy, kyslíkaté kyseliny + jejich soli
- organické sloučeniny- kyseliny, tuky, sacharidy, bílkoviny => biogenní prvek
Vlastnosti:
- bez barvy, chuti, zápachu
- dvouatomové molekuly
- bezbarvý plyn, bez chuti, bez zápachu
- částečně rozpustný ve vodě
- chemické vlastnosti vyplývají z konfigurace
- snaží se dosáhnout konfigurace vzácného plynu
- přijme 2 elektrony ¾> O2-
- oxidy
- vytvoří 2 kovalentní vazby
- 2 jednoduché
- 1 dvojnou
- vytvoří 1 vazbu a přijme jeden elektron
- hydroxidy
- vysoká elektronegativita (po Cl nejvyšší)
- oxidační činidlo
- přijme 2 elektrony ¾> O2-
Výroba
- frakční destilací kapalného vzduchu
- elektrolýzou vody
- termickým rozkladem silných oxidačních činidel
- 2KMnO4 ¾> (t) MnO2 + K2MnO4 + O2
- 2KClO3 ¾> (t) 2KCl + 3O2
- 2NaNO3 ¾> (t) 2NaNO2 + O2
- 2H2O2 ¾> (MnO2 – burel) 2H2O + O2
- rozkladem oxidů
- 2HgO ¾> O2 + 2Hg
- 2Ag2O ¾> O2 + 4Ag
Reakce
- téměř se všemi prvky – oxidy, peroxidy, hydroxidy
- oxidy
- přímá reakce s O2 : P2 + O2 ; …
- kyselinotvorné
- kyslík + nekov
- kovy s vysokým Z – Cr, W, Mn
- reakcí s hydroxidy vzniká sůl
- CO2 + H2O ¾> H2CO3
- SO3 + H2O ¾> H2SO4
- P2O5 + 3H2O ¾> 2H3PO4
- zásadotvorné
- iontové – s s1, s2 prvky
- číslo kovu < 4
- reakcí s kyselinami vzniká sůl
- CaO + H2O ¾> Ca(OH)2 – hašení vápna
- amfoterní = obojaké
- nižší ox. číslo prvku
- oxidace s atomovou strukturou
- s kyselinami i hydroxidy vznikají soli
- ZnO
- ZnCl2 – zinečnatá sůl
- Na2[Zn(OH)4] – zinečnatan
- Al2O3
- AlCl3 – hlinitá sůl
- K3[Al(OH)6] – hlinitan
- inertní – netečné
- CO, N2O – rajský plyn
- ani kyseliny, ani zásady
- CO, N2O – rajský plyn
- peroxidy
- H2O2
- vlastnosti
- kapalina
- bezbarvá, sirupovitá
- polární rozpouštědlo
- lepší než voda
- lépe se uplatňují vodíkové vazby
- rozpouští se ve vodě
- jako slabá kyselina – odštěpuje kationt
- za laboratorní teploty je stálý
- pomalu se rozkládá
- pro zrychlení reakce MnO2
- činidlo
- jodidy na jód
- sulfidy na sírany
- i redukční účinky pokud je se silnějším oxidačním činidlem – KMnO4
- kapalina
- využití
- desinfekce, na výrobu O2
- součást odbarvovačů
- příprava
- BaO2 + H2SO4 ¾> BaSO4 ¯ +H2O2
- 2Na + O2 ¾> Na2O2 – sodný
- Ba + O2 ¾> BaO2 – barnatý
- vlastnosti
- H2O2
- hyperoxidy
- K + O2 ¾> KO2 – silné ox. činidlo, nestálý
Využití
- dýchání
- hoření
- palivo pro rakety
- sváření, řezání (autogenem)
- výroba oxidů
- dýchací přístroje
- lékařství
Voda
- Charakteristika
- nejrozšířenější sloučenina vodíku a kyslíku
- teplota varu 100 °C
- teplota tání O °C
- součást krystalů ¾> hydráty
- bez chuti, bez zápachu
- hustota 1000 g/ cm3
- 3 skupenství
- plynné – vodní pára (g)
- kapalné – voda (l); (H2O)n
- pevné – led (s)
- vazba vodíkovými můstky -> proto není plyn – shlukování molekul
- polární rozpouštědlo
- polární vazba
- dobrá na iontové sloučeniny
- hydratované ionty – vede el. proud = elektrolytická disociace
- sloučeniny s1, s2 prvků; amonné soli, octany většiny kovů, většina chloridů, bromidů, síranů
- při rozpouštění nepolárních sloučenin
- nedochází k disociaci na ionty ¾> nevede el. proud
- málo rozpustné
- křemičitany, uhličitany, fosforečnany, sulfidy, hydroxidy
- poměrně stálá – rozkládá se až za vysokých teplot
- bouřlivá reakce s s1, s2 prvky ¾> hydroxid a vodík
- hybridizace sp3 – úhel 105°
- volné elektronové páry nad kyslíkem
- Rozdělení
- slaná
- sladká
- dešťová – měkká
- povrchová – znečištěná
- čistíme
- chemicky – Cl2O3
- mechanicky – filtr
- biologicky- bakterie
- spodní – pitná
- tvrdá
- přechodná tvrdost
- odstraníme varem
- způsobená: Ca(HCO3)2, Mg(HCO3)2
- Ca(HCO3)2 ¾> (t) CaCO3¯ + CO2 + H2O
- trvalá tvrdost
- CaSO4, MgSO4
- odstraníme sodou a iontoměniči
- CaSO4 + Na2CO3 ¾> CaCO3¯ + Na2SO4
- vázaná
- v anorganických – krystalická
- v organických
- přechodná tvrdost
- Reakce
- reakce s oxidy
- zásadotvorný ¾> zásada
- kyselinotvorný ¾> kyselina
- hydrolýza
- ionty soli + voda
- neutralizace
- hydroxid + kyselina ¾> voda + sůl
- pára + kovy
- koroze (oxidy)
- reakce s oxidy
- Autoprotolýza
- má amfoterní charakter
- H2O + H+ ¾> H3O+
- H2O ¾> H+ + OH–
- H2O + H2O « H3O+ + OH–
- ¾> autoprotolýza
- <¾ neutralizace
- má amfoterní charakter
- Iontový součin vody
- Kv= CH3O+ * COH- = 10-14 mol2/l2
Roztoky
- Charakteristika
- roztok = homogenní směs dvou nebo více látek
- vzniká při rozpouštění = promísení látek na molekulární úrovni
- rozpouštědlo
- většinou látka, která je v soustavě v nadbytku
- kapalina + pevná látka – rozpouštědlem je kapalina
- homogenní směs různých ltek s vodou – rozpouštědlem je voda
- rozpustnost
- hmotnost látky, která se za daných podmínek rozpustí v daném množství rozpouštědla za vzniku nasyceného roztoku
- v tabulkách
- Dělení
- podle skupenství
- pevné
- slitiny kovů
- kapalné
- cukr nebo kyslík rozpuštěný ve vodě
- plynné
- vzduch
- pevné
- podle vlastností rozpouštěné látky
- neelektrolytů
- rozpouštěné látky obsahují pouze nepolární nebo slabě polární kovalentní vazby
- př. glukóza ve vodě, jód v CCl4
- nevedou elektrický proud
- pravých elektrolytů
- rozpouštěné látky obsahují iontové kovalentní vazby
- rozpouští se v polárních rozpouštědlech
- molekuly rozpouštědla vytrhávají jednotlivé ionty ze struktury krystalu
- vedou elektrický proud
- potenciálních elektrolytů
- v rozpouštěné sloučenině se vyskytuje vazba polární
- rozpouští se v polárních rozpouštědlech
- molekuly rozpouštědla mohou roztrhnout molekuly rozpouštěné látky
- ionty se rozptýlí mezi molekuly rozpouštědla
- vedou elektrický proud
- neelektrolytů
- podle sytnosti
- nasycené
- za daných podmínek se v roztoku už nerozpustí žádná další látka
- nenasycené
- látka se rozpouští, dokud nevznikne roztok nasycený
- nasycené
- podle pH
- neutrální
- CH3O+ = COH- ¾ pH= 7
- kyselé
- CH3O+ > COH- ¾ pH < 7
- zásadité
- CH3O+ < COH- ¾ pH > 7
- neutrální
- podle skupenství
- Složení
- neomezeně mísitelné látky
- vytvářejí homogenní směs bez ohledu na to, v jakém poměru je mísíme
- všechny plynné látky, některé kapaliny
- př. etanol s vodou, metanol s etanolem
- omezeně mísitelné látky
- tvoří homogenní směs jen v určitém rozsahu vzájemných poměrů
- většina soustav vzniklých smísením pevných a kapalných látek
- vznikají roztoky nasycené nebo nenasycené
- nemísitelné látky
- jsou vzájemně nerozpustné
- př. olej a voda
- neexistují naprosto nemísitelné látky
- množství vody rozpuštěné v oleji je velmi malé ¾> látky nemísitelné
- řada jedovatých kapalin, o nichž tvrdíme, že jsou s vodou nemísitelné, se v nepatrném množství ve vodě rozpouští
- jejich vodný roztok je pro živé organismy (i přes nízkou koncentraci) škodlivý
- řada jedovatých kapalin, o nichž tvrdíme, že jsou s vodou nemísitelné, se v nepatrném množství ve vodě rozpouští
- jsou vzájemně nerozpustné
- neomezeně mísitelné látky
- Koncentrace
- hmotnostní zlomek
- podíl hmotnosti látky A ku celkové hmotnosti roztoku
- wa = ma / mr
- součet hmotnostních zlomků všech složek tvořících roztok = 1
- hmotnostní procento
- wa * 100
- objemové procento
- koncentrace roztoků, vzniklých smísením dvou nebo více kapalin
- objem % = 100* Va / Vr
- pro reálné roztoky platí, že součet objemových procent všech složek ¹100
- molární koncentrace
- počet molů látky rozpuštěné v 1dm3 roztoku [mol / dm3]
- ca = na / Vr
- na = m / M ¾>
- ředění roztoků
- křížové pravidlo
- směšovací rovnice
- m1 * c1 + m2 * c2 = (m1 + m2) * c
- hmotnostní zlomek
- pH
- výpočet
- pH = – log CH3O+
- pOH = – log COH-
- pH + pOH = 14
- logaritmovaný tvar iontového součinu vody
- silná jednosytná kyselina
- HCl, HNO3, HClO4
- je téměř úplně disociovaná
- koncentrace kyseliny = koncentrace H3O+
- silná dvojsytná kyselina
- H2SO4
- z 1 molu kyseliny ¾> 2 moly H3O+
- koncentrace H3O+ = 2* koncentrace kyseliny
- silná jednosytná zásada
- NaOH, KOH
- téměř úplně disociovaná
- koncentrace zásady = koncentraci OH–
- pH = 14 – pOH
- silná dvojsytná zásada
- Ca(OH)2
- z 1 molu hydroxidu ¾> 2 moly OH–
- koncentrace OH– = 2* koncentrace hydroxidu
- slabá jednosytná kyselina
- CH3COOH, HCN, HNO2
- je velmi málo disociovaná
- Kdis << 1
- počet H3O+ závisí na Kdis
- pK = – log Kdis
- pH = ½ * (pKdis – log Ckyseliny)
- slabá jednosytná zásada
- NH3, AgOH
- COH- << 1
- závisí na Kdis
- pH = 14 – ½ * (pKdis – log COH-)
- výpočet