Tělní pokryv a organismy – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka:  Organismy a tělní pokryv

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): snopy303

 

 

 

 

Význam: udržuje stálé prostředí organismu, chrání před škodlivými vlivy prostředí, tvoří bariéru proti vnikání cizorodých látek, udržování stálé teploty, vylučování odpadních látek, sídlo smyslových orgánů

Bezobratlí:

  • většina má jednovrstevnou pokožku
  • povrch vylučuje pevnou kutikulu (hmyz) nebo vápenaté schránky (měkkýši, koráli)
  • na pokožce se nacházejí nejrůznější útvary např. brvy (ploštěnky), jehlice (ostnokožci) nebo přísavky (tasemnice)
  • ústí sem žlázy, např. snovací (pavoukovci), voskové (včely), jedové (klepítkatci) a pachové (ploštice)

 

Obratlovci

  • tělo je kryto kůží, která má 3 vrstvy:
  • pokožka (epidermis) – ektodermální původ
  • škára – mezodermální původ
  • podkožní vazivo
  • v průběhu evoluce se vytvořila řada derivátů zvyšující odolnost kůže:
  • plakoidní šupiny ryb (umožňující rychlý pohyb)
  • kostěné šupiny ryb (laterální kosti – tenké pružné)
  • rohovité šupiny ryby a štítky plazů (suchá pokožka rohovatí – chrání před vysycháním)
  • peří ptáků (vzniklo z šupin plazů, termoregulace, létání)
  • srst savců (tvořena keratinem, termoregulace)
  • kožního původu: drápy, kopyta, nehty, rohy, krunýře, zuby
  • součástí kůže jsou žlázy:
  • hlenové a slizové (mihule, ryby)
  • jedové (plazi, obojživelníci)
  • mazové (kostrční žláza ptáků)
  • potní (savci)
  • pachové (savci)
  • mléčné (savci)
  • zabarvení kůže je způsobeno pigmenty, funkce ochranná (mimikry), nebo sexuální (peří ptáků)

 

protisti

  • povrch většiny prvoků tvoří zesílená cytoplasmatická membrána zvaná pelikula

houby

  • ektoderm – vnější krycí vrstva
  • mezoglea – rosolovitá hmota mezi ektodermem a entodermem, nachází se tam měňavkovité buňky a jehlice
  • entoderm – límečkovité buňky, zajišťují proudění vody uvnitř těla

žahavci

  • jednovrstevný ektoderm, v něm jsou uloženy žahavé buňky, které mají spouštěcí brvy, a při dotyku vymrští žahavé vlána (hypnotoxin)
  • polyp má mezi ektodermem a entodermem slabou vrstvu mezogley
  • medůza má mezi ektodermem a entodermem masivní vrstvu mezogley

ploštěnci

  • pokožka vzniká z ektodermu (jednovrstevný)
  • původní holá pokožka se vyskytuje u mladých ploštěnců (a)
  • volně žijící ploštěnci: pokožka s brvami, které umožňují plazivý pohyb (b)
  • parazité: pokožka s kutikulou, ochranná vrstva proti šťávám hostitele (c)

měkkýši

  • jednovrstevná pokožka
  • slizové žlázy
  • Plži: pokožka spodní strany nohy je obrvená (umožňuje plazivý pohyb)
  • pokožka útrobního vaku = plášť a vylučuje vápenatou schránku
  • schránka může být nepárová = ulita, nebo tvořena 2 částmi = lastura
  • CaCO3, uvnitř těla je perleťová vrstva

kroužkovci

  • epidermis s kutikulou, z níž vyrůstají chitinové štětinky
  • v pokožce slizové žlázy vylučující ochranný sliz

členovci

  • epidermis s kutikulou, která je silně vyztužena chitinem a vytváří silný chitinový krunýř
  • krunýř slouží jako ochrana těla, ale i jako vnější kostra
  • nedá se zvětšovat, tudíž hmyz se musí svlékat – starý krunýř se oddělí od epidermis, živočich se zněj, svleče, zvětší se a postupně se nad epidermis vytvoří krunýř nový

ostnokožci

  • epidermis, ale také vrstva mezodermu (vyztužen CaCO3), v dospělosti často epidermis zaniká

ryby

  • tenká pokožka (vytváří ochranou slizovou vrstvu-imunitní proti parazitům) a mohutná škára
  • ve škáře jsou uloženy kostěné šupiny

obojživelníci

  • kůže holá
  • slizové žlázy, zvlhčují pokožku, čímž umožňují pomocné kožní dýchání
  • slizové žlázy se u některých druhů přeměnily na jedové (pralesnička)

plazi

  • silná kůže se zrohovatělou pokožkou, vytváří rohové šupiny
  • kožní žlázy chybí

ptáci

  • suchá tenká kůže
  • jediná žláza – kostrční žláza (voskovitý výměšek zvyšuje pružnost peří a jeho odolnost vůči vodě)
  • peří je tvořeno rohovinou
  • prachová peří – malá, jemná, spodní strana peří, tepelná izolace
  • obrysová peří – větší osu tvoří osten, dutá dolní část se nazývá brk, z něho vyrůstá prapor, tvořený paprsky a háčky
    • krycí pera – základní pokryv těla, spodní část obsahuje chmýří
    • letky – na křídlech, prapor nesouměrný
    • rýdovací – na ocase, slouží jako kormidla

savci

  • silná kůže, epidermis rozlišená na 2 vrstvy (živou a mrtvou)
  • vyvinutá srst, chlupy jsou tvořeny rohovinou
  • srst je rozlišena na krátkou podsadu (jemné krátké chlupy) a dlouhé pesíky (mechanická ochrana, určují zabarvení těla)
  • chlupy mohou sloužit jako hmatové vousy, nebo být přeměněny na ostny (ježek) nebo šupiny (luskoun)
  • z rohoviny jsou také drápy (kopyta, nehty) a toulec (vnější vrstva rohů)
  • velké množství kožních žláz:
  • mazové (ochrana proti vodě)
  • potní (ochlazování těla)
  • pachové (komunikace)
  • mléčné (vyvinuly se z potních žláz, vytvářejí mateřské mléko – směs vody, tuků, bílkovin a sacharidů)

 

ČLOVĚK

stavba pokožky:

  • epidermis
  • asi 1 milimetr slabá vrstva
  • zárodečná vrstva je tvořena stále se dělícími buňkami obsahující melanin (kožní pigment, pohlcující UV záření)
  • melaninové buňky vytlačují starší buňky na povrch, kde se zplošťují, rohovatí a odumírají
  • škára
  • pružná a pevná vazivová část
  • směrem do pokožky vybíhá v podobě papil
  • jsou zde uloženy cévy, nervy, kořeny vlasů a chlupů, potní a mazové žlázy, nervová zakončení, tukové buňky
  • žlázy:
  • mazové – ústí do pochvy vlasů a chlupů
  • potní – produkují pot, který se vytváří v tkáňovém moku
  • mléčné – párové žlázy, obalené tukovým pouzdrem, plně se vyvíjejí pouze u žen vlivem hormonů
  • volná nervová zakončení:
  • Krauseho tělíska – receptory dotyku a tlaku
  • Ruffiniho tělíska – receptory dotyku a tlaku
  • Meissnerova tělíska – receptory dotyku a tlaku
  • Vater-Paciniho tělíska – receptory tlaku, tahu, silných vibrací
  • podkožní vazivo
  • síť kolageních a elastických vláken
  • umožňuje ukládání tuku
  • chrání svalstvo, kosti, i jiné orgány
  • je zdrojem energie

 

funkce:

  • termoregulace, bariéra proti pronikání cizorodých látek do těla, ochrana před UV, smyslové receptory
  • jsme homoiotermní – dokážeme regulovat teplotu
  • udržujeme si stálou teplotu, nezávislou na vnějším prostředí
  • udržuje teplotu tělního jádra (srdce, mozek, ledviny, játra)
  • produkujeme teplo svalovými třesy (nesynchronizované záškuby svalstva), netřesovou reakcí (pomocí hnědého tuku)
  • teplo je vydáváno: vyzařováním do prostředí (infračervené záření), výparem, vedením, prouděním

poikilotermní – chladnokrevní, teplota se mění podle vnějšího prostředí

homoiotermní – dokážeme regulovat teplotu, nemění se podle vnějšího prostředí

 

ROSTLINY

krycí pletiva:

  • pokrývají povrch rostlinných orgánů
  • zprostředkovávají výměnu mezi rostlinou a vnějším prostředím

 

  • Pokožka – většinou 1 vrstva buněk, které k sobě přiléhají a neobsahují chloroplasty
  • na povrchu pokožky nadzemních rostlin je kutikula

 

  • chlupy (trichomy) – vyrůstají z pokožkových buněk
  • Krycí, žahavé (ulomení koncové části vede uvolnění pálivé tekutiny – kopřiva), žláznaté (vylučování látek – máta)

 

  • průduchy – regulují výměnu plynů a vypařování vody

 

  • vodní skuliny – vytlačování přebytečné vody (gutace)

 

  • korek – druhotné krycí pletivo, nahrazuje pokožku, která se při druhotné tloustnutí stonku trhá

 

rhizodermis – pokožka kořene

epidermis – pokožka nadzemních částí rostliny






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: