Otázka: Organismy a tělní pokryv
Předmět: Biologie
Přidal(a): snopy303
Význam: udržuje stálé prostředí organismu, chrání před škodlivými vlivy prostředí, tvoří bariéru proti vnikání cizorodých látek, udržování stálé teploty, vylučování odpadních látek, sídlo smyslových orgánů
Bezobratlí:
- většina má jednovrstevnou pokožku
- povrch vylučuje pevnou kutikulu (hmyz) nebo vápenaté schránky (měkkýši, koráli)
- na pokožce se nacházejí nejrůznější útvary např. brvy (ploštěnky), jehlice (ostnokožci) nebo přísavky (tasemnice)
- ústí sem žlázy, např. snovací (pavoukovci), voskové (včely), jedové (klepítkatci) a pachové (ploštice)
Obratlovci
- tělo je kryto kůží, která má 3 vrstvy:
- pokožka (epidermis) – ektodermální původ
- škára – mezodermální původ
- podkožní vazivo
- v průběhu evoluce se vytvořila řada derivátů zvyšující odolnost kůže:
- plakoidní šupiny ryb (umožňující rychlý pohyb)
- kostěné šupiny ryb (laterální kosti – tenké pružné)
- rohovité šupiny ryby a štítky plazů (suchá pokožka rohovatí – chrání před vysycháním)
- peří ptáků (vzniklo z šupin plazů, termoregulace, létání)
- srst savců (tvořena keratinem, termoregulace)
- kožního původu: drápy, kopyta, nehty, rohy, krunýře, zuby
- součástí kůže jsou žlázy:
- hlenové a slizové (mihule, ryby)
- jedové (plazi, obojživelníci)
- mazové (kostrční žláza ptáků)
- potní (savci)
- pachové (savci)
- mléčné (savci)
- zabarvení kůže je způsobeno pigmenty, funkce ochranná (mimikry), nebo sexuální (peří ptáků)
protisti
- povrch většiny prvoků tvoří zesílená cytoplasmatická membrána zvaná pelikula
houby
- ektoderm – vnější krycí vrstva
- mezoglea – rosolovitá hmota mezi ektodermem a entodermem, nachází se tam měňavkovité buňky a jehlice
- entoderm – límečkovité buňky, zajišťují proudění vody uvnitř těla
žahavci
- jednovrstevný ektoderm, v něm jsou uloženy žahavé buňky, které mají spouštěcí brvy, a při dotyku vymrští žahavé vlána (hypnotoxin)
- polyp má mezi ektodermem a entodermem slabou vrstvu mezogley
- medůza má mezi ektodermem a entodermem masivní vrstvu mezogley
ploštěnci
- pokožka vzniká z ektodermu (jednovrstevný)
- původní holá pokožka se vyskytuje u mladých ploštěnců (a)
- volně žijící ploštěnci: pokožka s brvami, které umožňují plazivý pohyb (b)
- parazité: pokožka s kutikulou, ochranná vrstva proti šťávám hostitele (c)
měkkýši
- jednovrstevná pokožka
- slizové žlázy
- Plži: pokožka spodní strany nohy je obrvená (umožňuje plazivý pohyb)
- pokožka útrobního vaku = plášť a vylučuje vápenatou schránku
- schránka může být nepárová = ulita, nebo tvořena 2 částmi = lastura
- CaCO3, uvnitř těla je perleťová vrstva
kroužkovci
- epidermis s kutikulou, z níž vyrůstají chitinové štětinky
- v pokožce slizové žlázy vylučující ochranný sliz
členovci
- epidermis s kutikulou, která je silně vyztužena chitinem a vytváří silný chitinový krunýř
- krunýř slouží jako ochrana těla, ale i jako vnější kostra
- nedá se zvětšovat, tudíž hmyz se musí svlékat – starý krunýř se oddělí od epidermis, živočich se zněj, svleče, zvětší se a postupně se nad epidermis vytvoří krunýř nový
ostnokožci
- epidermis, ale také vrstva mezodermu (vyztužen CaCO3), v dospělosti často epidermis zaniká
ryby
- tenká pokožka (vytváří ochranou slizovou vrstvu-imunitní proti parazitům) a mohutná škára
- ve škáře jsou uloženy kostěné šupiny
obojživelníci
- kůže holá
- slizové žlázy, zvlhčují pokožku, čímž umožňují pomocné kožní dýchání
- slizové žlázy se u některých druhů přeměnily na jedové (pralesnička)
plazi
- silná kůže se zrohovatělou pokožkou, vytváří rohové šupiny
- kožní žlázy chybí
ptáci
- suchá tenká kůže
- jediná žláza – kostrční žláza (voskovitý výměšek zvyšuje pružnost peří a jeho odolnost vůči vodě)
- peří je tvořeno rohovinou
- prachová peří – malá, jemná, spodní strana peří, tepelná izolace
- obrysová peří – větší osu tvoří osten, dutá dolní část se nazývá brk, z něho vyrůstá prapor, tvořený paprsky a háčky
- krycí pera – základní pokryv těla, spodní část obsahuje chmýří
- letky – na křídlech, prapor nesouměrný
- rýdovací – na ocase, slouží jako kormidla
savci
- silná kůže, epidermis rozlišená na 2 vrstvy (živou a mrtvou)
- vyvinutá srst, chlupy jsou tvořeny rohovinou
- srst je rozlišena na krátkou podsadu (jemné krátké chlupy) a dlouhé pesíky (mechanická ochrana, určují zabarvení těla)
- chlupy mohou sloužit jako hmatové vousy, nebo být přeměněny na ostny (ježek) nebo šupiny (luskoun)
- z rohoviny jsou také drápy (kopyta, nehty) a toulec (vnější vrstva rohů)
- velké množství kožních žláz:
- mazové (ochrana proti vodě)
- potní (ochlazování těla)
- pachové (komunikace)
- mléčné (vyvinuly se z potních žláz, vytvářejí mateřské mléko – směs vody, tuků, bílkovin a sacharidů)
ČLOVĚK
stavba pokožky:
- epidermis
- asi 1 milimetr slabá vrstva
- zárodečná vrstva je tvořena stále se dělícími buňkami obsahující melanin (kožní pigment, pohlcující UV záření)
- melaninové buňky vytlačují starší buňky na povrch, kde se zplošťují, rohovatí a odumírají
- škára
- pružná a pevná vazivová část
- směrem do pokožky vybíhá v podobě papil
- jsou zde uloženy cévy, nervy, kořeny vlasů a chlupů, potní a mazové žlázy, nervová zakončení, tukové buňky
- žlázy:
- mazové – ústí do pochvy vlasů a chlupů
- potní – produkují pot, který se vytváří v tkáňovém moku
- mléčné – párové žlázy, obalené tukovým pouzdrem, plně se vyvíjejí pouze u žen vlivem hormonů
- volná nervová zakončení:
- Krauseho tělíska – receptory dotyku a tlaku
- Ruffiniho tělíska – receptory dotyku a tlaku
- Meissnerova tělíska – receptory dotyku a tlaku
- Vater-Paciniho tělíska – receptory tlaku, tahu, silných vibrací
- podkožní vazivo
- síť kolageních a elastických vláken
- umožňuje ukládání tuku
- chrání svalstvo, kosti, i jiné orgány
- je zdrojem energie
funkce:
- termoregulace, bariéra proti pronikání cizorodých látek do těla, ochrana před UV, smyslové receptory
- jsme homoiotermní – dokážeme regulovat teplotu
- udržujeme si stálou teplotu, nezávislou na vnějším prostředí
- udržuje teplotu tělního jádra (srdce, mozek, ledviny, játra)
- produkujeme teplo svalovými třesy (nesynchronizované záškuby svalstva), netřesovou reakcí (pomocí hnědého tuku)
- teplo je vydáváno: vyzařováním do prostředí (infračervené záření), výparem, vedením, prouděním
poikilotermní – chladnokrevní, teplota se mění podle vnějšího prostředí
homoiotermní – dokážeme regulovat teplotu, nemění se podle vnějšího prostředí
ROSTLINY
krycí pletiva:
- pokrývají povrch rostlinných orgánů
- zprostředkovávají výměnu mezi rostlinou a vnějším prostředím
- Pokožka – většinou 1 vrstva buněk, které k sobě přiléhají a neobsahují chloroplasty
- na povrchu pokožky nadzemních rostlin je kutikula
- chlupy (trichomy) – vyrůstají z pokožkových buněk
- Krycí, žahavé (ulomení koncové části vede uvolnění pálivé tekutiny – kopřiva), žláznaté (vylučování látek – máta)
- průduchy – regulují výměnu plynů a vypařování vody
- vodní skuliny – vytlačování přebytečné vody (gutace)
- korek – druhotné krycí pletivo, nahrazuje pokožku, která se při druhotné tloustnutí stonku trhá
rhizodermis – pokožka kořene
epidermis – pokožka nadzemních částí rostliny
