Stavba rostlinného těla – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Stavba rostlinného těla

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): anet

 

 

 

 

Stavba rostlinného těla

-tělo nižších a vyšších rostlin-porovnání a typy stélek

-rostlinná pletiva

-rostlinné orgány

 

Nižší rostliny

-talus=stélka

-tělo není většínou rozlišeno v orgány

-nenajdeme rozlišená pletiva, když ano tak chybí cévní svazky

 

Typy stélek

bičíkatá=monádoidní(krásnoočko, pláštěnka, váleč)

kulovitá=kokální-kulatá buňka(krásivky, zelenivka, zrněnka, rozsivky)

vláknitá=trichální-buňky jsou jednojaderné(šroubatka)

heterotrichální-je vláknitá, můžeme rozlišit vlákno hlavní a postraní(potěrka, žabí símě)

sifonokladální-vícebuněčná, vláknitá, rozvětvená-buňky jsou vícejaderné(žabí vlas)

pletivná-jsme schopni rozlišit i orgány(chaluha)

 

Vyšší rostliny

-kormus=tělo vyšší rostliny

-lze rozlišit orgány(květ stonek, list)

-při pohledu do mikroskopu jsou viditelná pletiva i cévní svazky

-jejich vznik souvisí s tím, že se dostaly z vody na souš(zdokonalení těla)-na konci siluru-svrchní silur

-mnohobuněčné

-barviva(chlorofyl a f, xantofyly, karoteny)

-adaptace-mají na sobě kutikulu

-vznik kořenového systému

-vznik cévních svazků

-vznik mechanických pletiv(sklerenchym, kolenchym)

-heteromorfní rodozměna-pohlavní a nepohlavní, generace mají jiný vzhled většinou se liší časem

– s vyjímkou mechorostů je převažující generace sporofyt

 

Rostlinná pletiva

-zabývá se jimi histologie

-pletivo je soubor buněk se stejnou funkcí(barva, velikost, stavba)

 

1)Podle vzniku

A)Pravé pletivo

-zniká postupným dělěním skupinky buněk

B)Nepravé pletivo

-vzniká druhotným spylnutím buněk(u hub=pletivo=plektenchym)

 

2)Podle schopnosti dělit se

A)pletiva trvalá

-buňky nemají schopnost dělit se-G0 gáze)

B)Pletiva dělivá(meristémy)

-buňky jsou poměrně malé, mají velká jádra, tenká buněčná stěna

a)Původní meristém(protomeristém)

-pletivo, které vyplňuje zárodek(uvnitř semínka)

b)Primární meristém

-u starší rostliny, nachází se jen v určitých částech rostliny(kořenová špička, vzrostný vrchol stonku, pupeny, špička listu, báze listu, v kolénkách trav)

c)Sekundární(druhotný) meristém

-vyskytují se u rostlin, které druhotně tloustnou(kmen dřevin)

  • c1)kambium-jeho činností vzniká každý rok nové dřevo a nové lýko(letokruhy)
  • c2)felogén-vytváří svojí činností zelenou kůru-feloderm(směrem do rostliny) a korek(směrem ven)

d)meristém utajený(latentní)

-obnovuje svoji dělivou činnost např. při poranění rostliny, při vegetativním množení rostlin(nepohlavní-list zakoření)

 

3)Podle tvaru buněk

a)parenchym

-má kulovité buňky, tenká buněčná stěna

b)aerenchym

-tvar buněk hvězdicovitý, tenká buněčmá stěna, velké interceluáry(mezibuněčné prostory), provzdušňovací funkce(bažiny-sítina)

c)prozenchym

-protáhlé buňky v jednom směru, mají šikmé přehrádky(mezi sebou), tenká buněčná stěna

d)kolenchym

-má v některých místech zesílenou buněčnou stěnu(nejčastěji v rozích)-vystužuje a zpevňuje rostlinu

e)sklerenchym

-buňky mají velmi silnou buněčnou stěnu, vnitřek buňky je často mrtvý, mají zpevňovací funkci, buňky (sklereidy=kamenné buňky)

-dužnina krušky, pecka, skořápky ořechů

  • →plasmodesmy(z doby, kdy buňky žily)

 

4) Podle funkce

A)Krycí

-jsou na povrchu rostliny(nadzemní i podzemní část)

a)pokožka(epidermis)

-povrch rostliny v nadzemní části

-tvar buněk zploštělý, při pohledu ze shora zvlněný tvar buněk, buňky k sobě těsně přiléhají→pokožka má chránit rostlinu před vnějšími vlivy

-buňky jsou často nezelené(nemají chloroplasty)

-nad pokožkou je vosková vrstvička(kutikula)

-význam kutikuly:ochrana před vodou-aby nevnikala dovnitř, zabraňuje také vypařování vody

-v pokožce se nacházejí průduchy(dýchání, může jimi procházet ven vodní pára

↓     →průduch

průduchová štěrbina

 

průduch má svěrací schopnost

 

-pro správnou funkci průduchů musí mít rostlina dostatek draslíku

-pricip fungování průduchů:

  • když má rostlina málo vody buňky(svěrací) ochabnou(malý turbor), buňky se uzavřou
  • když bude mít rostlina dostatek vody buňky budou napjaté(vysoký turbor), buňky se napětím otevřou

-nejvíce průduchů se nachází na listech:

1.m.-průduchy jsou stejně nahoře i dole listu(jednoděložné rostliny)

2.m.-průduchy převažují na spodní straně listu(dvouděložné rostliny)

3.m.-průduchy jsou na vrchní straně listu(vodní rostliny)

 

b)rhizodermis(pokožka na povrchu kořene)

rozdíly proti epidermis:

-nemá na sobě kutikulu, je nezelená

-kořenové vlásky(vychlípeniny) nasávají z půdy živiny

 

c)trichomy(chlupy, chloupky na povrchu rostliny)

význam:

-u některých rostlin slouží jako tepelná izolace(zabraňuje přehřátí a vypařování vody-divizna, kaktus)

-ochrana před býložravci

-žlaznaté trichomy-vylučují nějakou tekutinu(nalákat živočichy)

-trávicí trichomy(tentakule)-masožravé rostliny-enzymy,  které moucha rozloží a dokáže je i strávit(dusík)

-žahavé trichomy-špičky(u kopřivy) vystužené oxidem křemičitým→křehká špička

-šíření plodů(lopuch, svízel přítula)-přichytí se na tělo živočicha

-papily- na barevných lístcích květů-slouží pro zdrsnění povrchu

 

d)čočinky(lenticely)

(otvůrky např. kmen břízy, slupka jablka, brambory)

-u druhotně tloustnoucích rostlin(otvory v korkové vrstvě- slouží k dýchání)

 

e)vodní skuliny(hydatody)

-slouží k vydávání přebytečné vody v kapalném stavu(gutace)

-kontryhel

 

B)Vodivá pletiva=cévní svazky

-rozvádějí po rostlinném těle živiny i zásobní látky v roztocích

-cévní svazek má dvě části:

  • dřevní část-v mikroskopu má větší buňky, vede látky z kořenů(neústrojné živiny) do nadzemní části rostliny→transpirační proud,

dřevní část vytvářejí mrtvé buňky(cévy-cévice-tracheje-tracheidy)

cévy a cévice jsou vystuženy různými způsoby(např. kruhovité, šroubovité), protože přepážky mezi buňkami zmizely

  • lýková část-v mikroskopu drobné buňky, buňky jsou stále živé(sítkovice)

vede ústrojné látky vzniklé při fotosyntéze do zásobních orgánů(hlíza, cibule, kořen, semena)→asimilační proud

sítkovice mají zachované přepážky, ale přepážky jsou proděravělé jako sítko, na podzim se otvůrky ucpou zvláštní látkou-kalóza(nevratný proces, ztrácí funkci)

na jaře vznikne nové lýko činností kambia

 

učeně se dřevní část označuje xylém, lýková část floém

 

Rozdělení cévních svazků

a)

1)Soustředné(koncentrické)

-v přírodě jsou poměrně vzácné

-dřevostředný-kapradina, lýkostředný-konvalinka

 

černá-dřevo(xylém)

bílá-lýko(floém)

 

2)Bočný(kolaterální)

-vyskytuje se ve stonku rostlin, v kořeni, v listech

 

3)dvojbočný(bikolaterální)

-vzácný, u některých čeledí rostlin-zvonky, lilkovité(paprika, rajče, brambor), dýňovité(dýně, okurka-stonek)

 

4)Paprsčitý(radiální)

-vedení roztoků v kořeni

b)

 

1)Otevřené

-má zachovanou dělivou schopnost-kambium-neustále vytváří novou část dřevní a lýkovou(druhotné tloustnutí rostliny)

 

2)Uzavřené

-nedělí se, jak je vytvořen tak zůstane(byliny, tulipán)

 

Vznik letokruhů

-vznikají činností kambia

-kambium zahajuje svoji dělivou činnost na jaře, vytváří se jak dřevo tak lýko(množství lýka je velmi malé, množství dřevní hmoty je větší)

-dřevní hmota=letokruhy

-na jaře a v létě kambium vytváří velké, světlé, a tenkostěnné buňky, na podzim začne vytvářet malé, tmavé se silnou stěnou

význam: dá se vyčíst jaké byly klimatické poměry v minulosti

 

C)Základní pletiva

-nacházejí se mezi pletivy krycími a vodivými

-mohou mít rozlišné funkce:

  • mechanická(sklerenchym, kolenchym)
  • asimilační-probíhá v něm fotosyntéza-listy stonek
  • zásobní-ukládání organických látek pro přežití zimy-oddenek, semeno, cibule
  • vyměšovací-vyměšuje nějaké látky, činností těchto pletiv vzniká latex(kaučukovník, fíkus, pampeliška, vlaštovičník, mák), pryskyřice, silice-vonné látky(citrusy, jehličnany)
  • provětrávací(aerenchym)

 

Rostlinné orgány

-orgány krytosemenných rostlin můžeme rozdělit na 2 skupiny

 

1)vegetativní

-kořen, stonek, list,-zajišťují běžné životní funkce kromě rozmnožování

 

2)generativní

-květ, plod-rozmnožování, rozšiřování

 

a)vyšší rostliny

-kormus-učený název pro tělo rozlišené v orgány

 

b)nižší rostliny

-jejich tělo nejde rozlišit v orgány

-stélka=thalus, řasy

 

1)Kořen

Vnitřní stavba

-kořenové vlásky-nasávají živiny z půdy(rhizodermis-pokožka)

-xylém-dřevo, floem-lýko,kambium

-primární kůra(kortex)-pod pokožkou(zásobní funkce)

-endodermis-vnitřní hranice kůry

-paprsčitý(radiální) cévní svazek-vnitřek kořene

-pericykl(na okraji cévního svazku)-obsahuje meristém-dělivé pletivo-vyrůstají postranní kořeny

-kambium(vytváří lýko a dřevo)-nemusí být vždy přítomné

-u druhotně tloustnoucích rostlin

-při druhotném tloustnutí se paprsčitý svazek rozpadne na několik svazků bočních

 

Podélní stavba kořene

a)dělivá zóna

-nachází se zde meristém(dělivé pletivo)

-čepička kořene a meristém jsou chráněny vrstvou buněk-kořenová špička(kalyptra)

 

b)prodlužovací zóna

-dochází k růstu kořene, prodlužuje se

c)nasávací zóna

-vyrůstají kořenové vlásky, vytváří se vodivá pletiva, nasávání, přijímání živin

 

Morfologie(nauka o tvarech)

a)jeden hlavní kořen a postranní kořeny(dvouděložné)-alkorhizie

b)všechny stejné(kořeny náhradní-adventivní)

-zaniká hlavní kořen a tyto kořeny ho nahrazují

-svazčité kořeny(u trávy)-homorhizie(jednoděložné, kapradiny)

 

tvar kořene má mnoho druhů

 

Metamorfózy kořene

  • dužnaté zásobní kořeny-petržel, mrkev(potrava)
  • bulva-celer(zásobní orgán kulovitého tvaru)
  • kořenové hlízy(orsej jarní)
  • kontraktické kořeny-česnek, cibule(mají schopnost stáhnout se do země)
  • haustoria(pohružováky)-parazitické rostliny-jmelí(vnikají do těla rostliny a čerpají z ní látky)
  • adventivní kořeny v nadzemní části-mochna husí, jahodník(na šlahounu vyrostou nové kořeny)
  • příčepivé kořeny-břečťan(přichycovací funkce)
  • vzdušné kořeny-monstera(kořeny v nadzemní části-slouží k dýchání, příjem vlhkosti), vanilka
  • sloupovité kořeny-fíkusy, oblasti mangrové, podpěrná funkce
  • dýchací kořeny(pneumatrofy)-tisovec-jehličnatý strom(dýchá kořeny)

 

2)Stonek

Vnitřní stavba

příčná stavba stonku

  • pokožka(epidermis)
  • primární kůra(kortex)-bývá často sklerenchym
  • střední válec-centrální cylindr, uvnitř jsou bočné(kolaterální) svazky

cévní svazky-do kruhu-dvouděložné rostliny

-neuspořádané(po celém průřezu)-jednoděložné rostliny

 

Morfologie

-rozlišuje se typ stonku

  • lodyha(má listy na stonku)
  • stvol(bez listů)
  • stéblo(duté, kolénko-obiloviny, trávy)
  • oddenek

 

-dřevnatění

  • bylina
  • dřevina
  • polokeř(borůvka)-část rostliny je dřevnatá, koncové větévky vyrůstají každý rok nové

 

-vzrůst stonku

  • přímý, vystoupavý, plazivý, popínavý, ovíjivý

 

-průřez stonkem

  • kulatý(kruhový)
  • trojúhelník(šáchor, ostřice)
  • čtveratý(hluchavka)
  • vroubkovaný(přeslička)
  • křídlatý(kostival)
  • pochykaulom(kaktus)

 

-větvení stonku

  • hroznovité(jeden hlavní stonek-z něj se rozvětvují vedlejší)
  • vrcholičnatý
  • vidličnaté(jmelí)

 

Metamorfózy stonku

-brachyblasty-u modřínu

-kolce=trny-trnka

-oddenek-zásobní funkce-vraní oko

-oddenkové hlízy-lilek brambor

-stonkové hlízy-kedlubna

-cibule-cibule

-fylokladia-jehličkovité stonky, fotosyntéza-asparágus

-šlahouny-pro rozmnožování-jahodník

-úponky-vinná réva

-pachykaulom-ukládání vody-stonek kaktusu

 

3)List

 

Vnitřní stavba

-na povrchu listu kutikula, pod ní je epidermis(nemá chloroplasty)

-v dolní pokožce průduchy(dvouděložná rostlina)

-uprostřed cévní svazek bočný(kolaterální)-nahoře dřevo, dole lýko

-parenchym-nahoře palisádový parenchym

-dole parenchym houbový

 

Morfologie

-postavení na stonku

  • střídavě
  • vstřícně
  • přeslenitě
  • v přízemní růžici

 

-připojení listu ke stonku

  • nejčastěji je řapík u čepele, list prorostlý

 

-palisty

listy menší velikosti vyskytující se ve dvojici na bázi řapíku(např. u bobovitých-jetel vrba)

-listová pochva

  • list nemá žádný řapík, otáčí se kolem stonku-obiloviny trávy

 

-typ žilnatiny

  • cévní svazky-ginkobiloba-vějířovitá
  • rovnoběžná-listnaté trávy
  • obloukovitá-konvalinka
  • zpeřená-buk, dub
  • dlanitá-javor

 

-čepel

  • může se posuzovat tvar, souměrnost(jilm-asymetrická čepel), obrys, bázi

tvar

  • jednoduché
  • složené-zpeřené(lichozpeřený, sudozpeřený)

-dlanitě složené(trojčetný, mnohočetný-11-15)
lípa srdčitá-obrys srdčitý-vrchol listu hrotitý až  přišpičatělý

-pilovitý okraj-báze srdčitá

  • heterofylie-jedna rostlina má více typů listů(lakušník)
  • anizofylie=tzv. listová mozaika

-listy na jedné straně se liší velikostí

 

Metamorfózy listu

  • trny-trny přeměněné z listů(citrusy), trny z palistů(akát)
  • zásobní dužnaté listy-sukulenty(aloe, netřesk, agáve)
  • láčka a listy masožravých rostlin-láčka=nádobka na lapání hmyzu(láčkovka, mucholapka)
  • listeny-barevné listy-květ(vánoční hvězda, kala)
  • suknice cibule-listy cibule=suknice, stonek=podpučí
  • úponky-některé listy vypadají jako kořeny(hrách)
  • listy pro příjem živin a vody(vodní kapradina)

 

4)Květ

Vnitřní stavba

-konec stonku-květní lůžko

-kalich(kališní lístky)

-koruna(korunní lístky)

(kalich+ koruna=květní obal-rozlišený(kosatec)

-květ má pouze barevné lístky-okvětní lístky(okvětí)-nerozlišený(tulipán, sněženka, lilie)

-pestík, semeník

-čnělka, blizna

-tyčinka-prašník

-nitka

 

Morfologie

– stavbu květu vyjadřujeme nejčastěji 2 způsoby-květní diagram

– květní vzorec

(zápis stavby květům pomocí značek)

 

Znaky květů:

1)jedna osa souměrnosti(monosymetrický=zygomorfní)

2) 3 a více os souměrnosti(pravidelný tvar)

3)nesouměrný(nepravidelný)

4)dvě osy souměrnosti(bisymetrický-srdcovka

 

1)Jednodomé rostliny

a)na jedné rostlině najdeme tyčinky i pestíky-oboupohlavné(častější)

b)na jednom květu jen pestíky a na druhém tyčinky-jednopohlavné(méně časté)-např.kukuřice, buk líska

 

2)Dvoudomé rostliny

-dva druhy jedinců(kopřiva, rakytník)

-na jedné rostlině jen tyčinky nebo jen pestíky

 

Květenství

a) hroznovitá

-vedlejší větvičky nepřesahují stonek hlavní

1)lata(ptačí zob)                         5)jehněda(bříza , líska)

2)hrozen(rybíz, vinná réva)              6)okolík(prvosenka)

3)klas(pšenice, jitrocel)                7)hlávka(jetel)

4)palice(kala)                           8)úbor(pampeliška, sedmikráska, hvězdnicovité rostliny)

 

b)vrcholičnatá

-vedlejší větvičky přesahují původní stonky hlavní

1)vidlan(hvozdíkovité)

2)lichopřeslen(hluchavka)

3)srpek(gladiol-mečík)

4)vijan(pomněnka)

5)šroubek(třezalka)

 

Složená květenství

-např složený okolík(miříkovité)

-hrozen z vijanů(jírovec maďal)

 

5)Plod

Vnitřní stavba

a)bubák-zbytek kalichu a koruny

b)slupka(pokožka-epidermis)

c)dužina

d)jádřinec se semeny

e)stopka květní

 

-má vždy 2 části

1)vnitřní(semeno)

2)oplodí

 

Morfolofie

-semeno+ oplodí

-podle oplodí se plody dělí:

 

A)Suché

1)Pukavé

  • měchýřek(pivoňka)
  • lusk(hrách)
  • šešule(řepka olejka)
  • šešulka(penízek rolní)
  • tobolka(makovice)

 

2)Nepukavé

  • nažka s měchýřkem(pampeliška)
  • nažka s křídlem(jasan)
  • oříšek(líska)
  • obilka(pšenice)

 

3)Poltivé

  • dvounažka(javor)
  • struk(hořčice)

 

B)Dužnaté

  • bobule(angrešt)
  • peckovice(meruňka, třešeň)
  • malvice(jablka, hruška)
  • soubory plodů=souplodí(maliny, ostružiny, jahody)-vznikly z jednoho květu, který obsahoval větší počet pestíků

-souplodí peckoviček(malina ostružina)

-souplodí nažek ve zdužnatělém květním lůžku(jahoda)

 

6)Semeno

-na povrchu semene osemenní

-uvnitř embryo(zárodek)

-dolní část zárodku kořen(radicula)

-horní část dělohy(budoucí listy)

-uprostřed roste stonek(základ stonku)

-vevnitř zásobní látky(živné pletivo=endosperm)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: