Otázka: Stavba rostlinného těla
Předmět: Biologie
Přidal(a): anet
Stavba rostlinného těla
- tělo nižších a vyšších rostlin-porovnání a typy stélek
- rostlinná pletiva
- rostlinné orgány
Nižší rostliny
- talus = stélka
- tělo není většinou rozlišeno v orgány
- nenajdeme rozlišená pletiva, když ano tak chybí cévní svazky
Typy stélek
- bičíkatá = monádoidní(krásnoočko, pláštěnka, váleč)
- kulovitá = kokální-kulatá buňka(krásivky, zelenivka, zrněnka, rozsivky)
- vláknitá = trichální-buňky jsou jednojaderné(šroubatka)
- heterotrichální – je vláknitá, můžeme rozlišit vlákno hlavní a postraní (potěrka, žabí símě)
- sifonokladální – vícebuněčná, vláknitá, rozvětvená-buňky jsou vícejaderné(žabí vlas)
- pletivná – jsme schopni rozlišit i orgány (chaluha)
Vyšší rostliny
- kormus=tělo vyšší rostliny
- lze rozlišit orgány(květ stonek, list)
- při pohledu do mikroskopu jsou viditelná pletiva i cévní svazky
- jejich vznik souvisí s tím, že se dostaly z vody na souš(zdokonalení těla)-na konci siluru-svrchní silur
- mnohobuněčné
- barviva (chlorofyl a f, xantofyly, karoteny)
- adaptace-mají na sobě kutikulu
- vznik kořenového systému
- vznik cévních svazků
- vznik mechanických pletiv(sklerenchym, kolenchym)
- heteromorfní rodozměna-pohlavní a nepohlavní, generace mají jiný vzhled většinou se liší časem
- s výjimkou mechorostů je převažující generace sporofyt
Rostlinná pletiva
- zabývá se jimi histologie
- pletivo je soubor buněk se stejnou funkcí(barva, velikost, stavba)
1)Podle vzniku
- A) Pravé pletivo
- -zaniká postupným dělením skupinky buněk
- B) Nepravé pletivo
- -vzniká druhotným spylnutím buněk(u hub=pletivo=plektenchym)
2)Podle schopnosti dělit se
- A) pletiva trvalá
- buňky nemají schopnost dělit se-G0 gáze)
- B) Pletiva dělivá(meristémy)
- buňky jsou poměrně malé, mají velká jádra, tenká buněčná stěna
- a) Původní meristém (protomeristém)
- pletivo, které vyplňuje zárodek(uvnitř semínka)
- b) Primární meristém
- u starší rostliny, nachází se jen v určitých částech rostliny(kořenová špička, vzrostný vrchol stonku, pupeny, špička listu, báze listu, v kolénkách trav)
- c) Sekundární(druhotný) meristém
- vyskytují se u rostlin, které druhotně tloustnou(kmen dřevin)
- c1) kambium-jeho činností vzniká každý rok nové dřevo a nové lýko(letokruhy)
- c2) felogén-vytváří svojí činností zelenou kůru-feloderm(směrem do rostliny) a korek(směrem ven)
- vyskytují se u rostlin, které druhotně tloustnou(kmen dřevin)
- d) meristém utajený(latentní)
- obnovuje svoji dělivou činnost např. při poranění rostliny, při vegetativním množení rostlin(nepohlavní-list zakoření)
3)Podle tvaru buněk
- a)parenchym
- -má kulovité buňky, tenká buněčná stěna
- b)aerenchym
- -tvar buněk hvězdicovitý, tenká buněčná stěna, velké interceluáry (mezibuněčné prostory), provzdušňovací funkce(bažiny-sítina)
- c)prozenchym
- -protáhlé buňky v jednom směru, mají šikmé přehrádky(mezi sebou), tenká buněčná stěna
- d)kolenchym
- -má v některých místech zesílenou buněčnou stěnu(nejčastěji v rozích)-vystužuje a zpevňuje rostlinu
- e)sklerenchym
- -buňky mají velmi silnou buněčnou stěnu, vnitřek buňky je často mrtvý, mají zpevňovací funkci, buňky (sklereidy=kamenné buňky)
- -dužnina krušky, pecka, skořápky ořechů
- →plasmodesmy(z doby, kdy buňky žily)
4) Podle funkce
A)Krycí
- jsou na povrchu rostliny(nadzemní i podzemní část)
a)pokožka(epidermis)
- -povrch rostliny v nadzemní části
- -tvar buněk zploštělý, při pohledu ze shora zvlněný tvar buněk, buňky k sobě těsně přiléhají → pokožka má chránit rostlinu před vnějšími vlivy
- -buňky jsou často nezelené(nemají chloroplasty)
- -nad pokožkou je vosková vrstvička(kutikula)
- -význam kutikuly: ochrana před vodou-aby nevnikala dovnitř, zabraňuje také vypařování vody
- -v pokožce se nacházejí průduchy(dýchání, může jimi procházet ven vodní pára
↓ →průduch
↓
průduchová štěrbina
průduch má svěrací schopnost
- pro správnou funkci průduchů musí mít rostlina dostatek draslíku
- pricip fungování průduchů:
-
- když má rostlina málo vody buňky(svěrací) ochabnou(malý turbor), buňky se uzavřou
- když bude mít rostlina dostatek vody buňky budou napjaté(vysoký turbor), buňky se napětím otevřou
- nejvíce průduchů se nachází na listech:
- 1.m.-průduchy jsou stejně nahoře i dole listu(jednoděložné rostliny)
- 2.m.-průduchy převažují na spodní straně listu(dvouděložné rostliny)
- 3.m.-průduchy jsou na vrchní straně listu(vodní rostliny)
b)rhizodermis(pokožka na povrchu kořene)
rozdíly proti epidermis:
-nemá na sobě kutikulu, je nezelená
-kořenové vlásky(vychlípeniny) nasávají z půdy živiny
c)trichomy(chlupy, chloupky na povrchu rostliny)
význam:
-u některých rostlin slouží jako tepelná izolace(zabraňuje přehřátí a vypařování vody-divizna, kaktus)
-ochrana před býložravci
-žlaznaté trichomy-vylučují nějakou tekutinu(nalákat živočichy)
-trávicí trichomy(tentakule)-masožravé rostliny-enzymy, které moucha rozloží a dokáže je i strávit(dusík)
-žahavé trichomy-špičky(u kopřivy) vystužené oxidem křemičitým→křehká špička
-šíření plodů(lopuch, svízel přítula)-přichytí se na tělo živočicha
-papily- na barevných lístcích květů-slouží pro zdrsnění povrchu
d)čočinky(lenticely)
(otvůrky např. kmen břízy, slupka jablka, brambory)
-u druhotně tloustnoucích rostlin(otvory v korkové vrstvě- slouží k dýchání)
e)vodní skuliny(hydatody)
-slouží k vydávání přebytečné vody v kapalném stavu(gutace)
-kontryhel
B)Vodivá pletiva=cévní svazky
-rozvádějí po rostlinném těle živiny i zásobní látky v roztocích
-cévní svazek má dvě části:
- dřevní část-v mikroskopu má větší buňky, vede látky z kořenů(neústrojné živiny) do nadzemní části rostliny→transpirační proud,
dřevní část vytvářejí mrtvé buňky(cévy-cévice-tracheje-tracheidy)
cévy a cévice jsou vystuženy různými způsoby(např. kruhovité, šroubovité), protože přepážky mezi buňkami zmizely
- lýková část-v mikroskopu drobné buňky, buňky jsou stále živé(sítkovice)
vede ústrojné látky vzniklé při fotosyntéze do zásobních orgánů(hlíza, cibule, kořen, semena)→asimilační proud
sítkovice mají zachované přepážky, ale přepážky jsou proděravělé jako sítko, na podzim se otvůrky ucpou zvláštní látkou-kalóza(nevratný proces, ztrácí funkci)
na jaře vznikne nové lýko činností kambia
učeně se dřevní část označuje xylém, lýková část floém
Rozdělení cévních svazků
a)
1)Soustředné(koncentrické)
-v přírodě jsou poměrně vzácné
-dřevostředný-kapradina, lýkostředný-konvalinka
černá-dřevo(xylém)
bílá-lýko(floém)
2)Bočný(kolaterální)
-vyskytuje se ve stonku rostlin, v kořeni, v listech
3)dvojbočný(bikolaterální)
-vzácný, u některých čeledí rostlin-zvonky, lilkovité(paprika, rajče, brambor), dýňovité(dýně, okurka-stonek)
4)Paprsčitý(radiální)
-vedení roztoků v kořeni
b)
1)Otevřené
-má zachovanou dělivou schopnost-kambium-neustále vytváří novou část dřevní a lýkovou(druhotné tloustnutí rostliny)
2)Uzavřené
-nedělí se, jak je vytvořen tak zůstane(byliny, tulipán)
Vznik letokruhů
-vznikají činností kambia
-kambium zahajuje svoji dělivou činnost na jaře, vytváří se jak dřevo tak lýko(množství lýka je velmi malé, množství dřevní hmoty je větší)
-dřevní hmota=letokruhy
-na jaře a v létě kambium vytváří velké, světlé, a tenkostěnné buňky, na podzim začne vytvářet malé, tmavé se silnou stěnou
význam: dá se vyčíst jaké byly klimatické poměry v minulosti
C)Základní pletiva
-nacházejí se mezi pletivy krycími a vodivými
-mohou mít rozlišné funkce:
- mechanická(sklerenchym, kolenchym)
- asimilační-probíhá v něm fotosyntéza-listy stonek
- zásobní-ukládání organických látek pro přežití zimy-oddenek, semeno, cibule
- vyměšovací-vyměšuje nějaké látky, činností těchto pletiv vzniká latex(kaučukovník, fíkus, pampeliška, vlaštovičník, mák), pryskyřice, silice-vonné látky(citrusy, jehličnany)
- provětrávací(aerenchym)
Rostlinné orgány
-orgány krytosemenných rostlin můžeme rozdělit na 2 skupiny
1)vegetativní
-kořen, stonek, list,-zajišťují běžné životní funkce kromě rozmnožování
2)generativní
-květ, plod-rozmnožování, rozšiřování
a)vyšší rostliny
-kormus-učený název pro tělo rozlišené v orgány
b)nižší rostliny
-jejich tělo nejde rozlišit v orgány
-stélka=thalus, řasy
1)Kořen
Vnitřní stavba
-kořenové vlásky-nasávají živiny z půdy(rhizodermis-pokožka)
-xylém-dřevo, floem-lýko,kambium
-primární kůra(kortex)-pod pokožkou(zásobní funkce)
-endodermis-vnitřní hranice kůry
-paprsčitý(radiální) cévní svazek-vnitřek kořene
-pericykl(na okraji cévního svazku)-obsahuje meristém-dělivé pletivo-vyrůstají postranní kořeny
-kambium(vytváří lýko a dřevo)-nemusí být vždy přítomné
-u druhotně tloustnoucích rostlin
-při druhotném tloustnutí se paprsčitý svazek rozpadne na několik svazků bočních
Podélní stavba kořene
a)dělivá zóna
-nachází se zde meristém(dělivé pletivo)
-čepička kořene a meristém jsou chráněny vrstvou buněk-kořenová špička(kalyptra)
b)prodlužovací zóna
-dochází k růstu kořene, prodlužuje se
c)nasávací zóna
-vyrůstají kořenové vlásky, vytváří se vodivá pletiva, nasávání, přijímání živin
Morfologie(nauka o tvarech)
a)jeden hlavní kořen a postranní kořeny(dvouděložné)-alkorhizie
b)všechny stejné(kořeny náhradní-adventivní)
-zaniká hlavní kořen a tyto kořeny ho nahrazují
-svazčité kořeny(u trávy)-homorhizie(jednoděložné, kapradiny)
tvar kořene má mnoho druhů
Metamorfózy kořene
- dužnaté zásobní kořeny-petržel, mrkev(potrava)
- bulva-celer(zásobní orgán kulovitého tvaru)
- kořenové hlízy(orsej jarní)
- kontraktické kořeny-česnek, cibule(mají schopnost stáhnout se do země)
- haustoria(pohružováky)-parazitické rostliny-jmelí(vnikají do těla rostliny a čerpají z ní látky)
- adventivní kořeny v nadzemní části-mochna husí, jahodník(na šlahounu vyrostou nové kořeny)
- příčepivé kořeny-břečťan(přichycovací funkce)
- vzdušné kořeny-monstera(kořeny v nadzemní části-slouží k dýchání, příjem vlhkosti), vanilka
- sloupovité kořeny-fíkusy, oblasti mangrové, podpěrná funkce
- dýchací kořeny(pneumatrofy)-tisovec-jehličnatý strom(dýchá kořeny)
2)Stonek
Vnitřní stavba
příčná stavba stonku
- pokožka(epidermis)
- primární kůra(kortex)-bývá často sklerenchym
- střední válec-centrální cylindr, uvnitř jsou bočné(kolaterální) svazky
cévní svazky-do kruhu-dvouděložné rostliny
-neuspořádané(po celém průřezu)-jednoděložné rostliny
Morfologie
-rozlišuje se typ stonku
- lodyha(má listy na stonku)
- stvol(bez listů)
- stéblo(duté, kolénko-obiloviny, trávy)
- oddenek
-dřevnatění
- bylina
- dřevina
- polokeř(borůvka)-část rostliny je dřevnatá, koncové větévky vyrůstají každý rok nové
-vzrůst stonku
- přímý, vystoupavý, plazivý, popínavý, ovíjivý
-průřez stonkem
- kulatý(kruhový)
- trojúhelník(šáchor, ostřice)
- čtveratý(hluchavka)
- vroubkovaný(přeslička)
- křídlatý(kostival)
- pochykaulom(kaktus)
-větvení stonku
- hroznovité(jeden hlavní stonek-z něj se rozvětvují vedlejší)
- vrcholičnatý
- vidličnaté(jmelí)
Metamorfózy stonku
-brachyblasty-u modřínu
-kolce=trny-trnka
-oddenek-zásobní funkce-vraní oko
-oddenkové hlízy-lilek brambor
-stonkové hlízy-kedlubna
-cibule-cibule
-fylokladia-jehličkovité stonky, fotosyntéza-asparágus
-šlahouny-pro rozmnožování-jahodník
-úponky-vinná réva
-pachykaulom-ukládání vody-stonek kaktusu
3)List
Vnitřní stavba
-na povrchu listu kutikula, pod ní je epidermis(nemá chloroplasty)
-v dolní pokožce průduchy(dvouděložná rostlina)
-uprostřed cévní svazek bočný(kolaterální)-nahoře dřevo, dole lýko
-parenchym-nahoře palisádový parenchym
-dole parenchym houbový
Morfologie
-postavení na stonku
- střídavě
- vstřícně
- přeslenitě
- v přízemní růžici
-připojení listu ke stonku
- nejčastěji je řapík u čepele, list prorostlý
-palisty
listy menší velikosti vyskytující se ve dvojici na bázi řapíku(např. u bobovitých-jetel vrba)
-listová pochva
- list nemá žádný řapík, otáčí se kolem stonku-obiloviny trávy
-typ žilnatiny
- cévní svazky-ginkobiloba-vějířovitá
- rovnoběžná-listnaté trávy
- obloukovitá-konvalinka
- zpeřená-buk, dub
- dlanitá-javor
-čepel
- může se posuzovat tvar, souměrnost(jilm-asymetrická čepel), obrys, bázi
tvar
- jednoduché
- složené-zpeřené(lichozpeřený, sudozpeřený)
-dlanitě složené(trojčetný, mnohočetný-11-15)
lípa srdčitá-obrys srdčitý-vrchol listu hrotitý až přišpičatělý
-pilovitý okraj-báze srdčitá
- heterofylie-jedna rostlina má více typů listů(lakušník)
- anizofylie=tzv. listová mozaika
-listy na jedné straně se liší velikostí
Metamorfózy listu
- trny-trny přeměněné z listů(citrusy), trny z palistů(akát)
- zásobní dužnaté listy-sukulenty(aloe, netřesk, agáve)
- láčka a listy masožravých rostlin-láčka=nádobka na lapání hmyzu(láčkovka, mucholapka)
- listeny-barevné listy-květ(vánoční hvězda, kala)
- suknice cibule-listy cibule=suknice, stonek=podpučí
- úponky-některé listy vypadají jako kořeny(hrách)
- listy pro příjem živin a vody(vodní kapradina)
4)Květ
Vnitřní stavba
-konec stonku-květní lůžko
-kalich(kališní lístky)
-koruna(korunní lístky)
(kalich+ koruna=květní obal-rozlišený(kosatec)
-květ má pouze barevné lístky-okvětní lístky(okvětí)-nerozlišený(tulipán, sněženka, lilie)
-pestík, semeník
-čnělka, blizna
-tyčinka-prašník
-nitka
Morfologie
– stavbu květu vyjadřujeme nejčastěji 2 způsoby-květní diagram
– květní vzorec
(zápis stavby květům pomocí značek)
Znaky květů:
1)jedna osa souměrnosti(monosymetrický=zygomorfní)
2) 3 a více os souměrnosti(pravidelný tvar)
3)nesouměrný(nepravidelný)
4)dvě osy souměrnosti(bisymetrický-srdcovka
1)Jednodomé rostliny
a)na jedné rostlině najdeme tyčinky i pestíky-oboupohlavné(častější)
b)na jednom květu jen pestíky a na druhém tyčinky-jednopohlavné(méně časté)-např.kukuřice, buk líska
2)Dvoudomé rostliny
-dva druhy jedinců(kopřiva, rakytník)
-na jedné rostlině jen tyčinky nebo jen pestíky
Květenství
a) hroznovitá
-vedlejší větvičky nepřesahují stonek hlavní
1)lata(ptačí zob) 5)jehněda(bříza , líska)
2)hrozen(rybíz, vinná réva) 6)okolík(prvosenka)
3)klas(pšenice, jitrocel) 7)hlávka(jetel)
4)palice(kala) 8)úbor(pampeliška, sedmikráska, hvězdnicovité rostliny)
b)vrcholičnatá
-vedlejší větvičky přesahují původní stonky hlavní
1)vidlan(hvozdíkovité)
2)lichopřeslen(hluchavka)
3)srpek(gladiol-mečík)
4)vijan(pomněnka)
5)šroubek(třezalka)
Složená květenství
-např složený okolík(miříkovité)
-hrozen z vijanů(jírovec maďal)
5)Plod
Vnitřní stavba
a)bubák-zbytek kalichu a koruny
b)slupka(pokožka-epidermis)
c)dužina
d)jádřinec se semeny
e)stopka květní
-má vždy 2 části
1)vnitřní(semeno)
2)oplodí
Morfolofie
-semeno+ oplodí
-podle oplodí se plody dělí:
A)Suché
1)Pukavé
- měchýřek(pivoňka)
- lusk(hrách)
- šešule(řepka olejka)
- šešulka(penízek rolní)
- tobolka(makovice)
2)Nepukavé
- nažka s měchýřkem(pampeliška)
- nažka s křídlem(jasan)
- oříšek(líska)
- obilka(pšenice)
3)Poltivé
- dvounažka(javor)
- struk(hořčice)
B)Dužnaté
- bobule(angrešt)
- peckovice(meruňka, třešeň)
- malvice(jablka, hruška)
- soubory plodů=souplodí(maliny, ostružiny, jahody)-vznikly z jednoho květu, který obsahoval větší počet pestíků
-souplodí peckoviček(malina ostružina)
-souplodí nažek ve zdužnatělém květním lůžku(jahoda)
6)Semeno
-na povrchu semene osemenní
-uvnitř embryo(zárodek)
-dolní část zárodku kořen(radicula)
-horní část dělohy(budoucí listy)
-uprostřed roste stonek(základ stonku)
-vevnitř zásobní látky(živné pletivo=endosperm)
