Smyslová soustava – maturitní otázka (2)

Otázka: Smyslová soustava

Předmět: Biologie

Přidal(a): Lucie

Organa sensum

informace o vnějším světě získávají živočichové a lidé prostřednictvím smyslových orgánů
ČIDLO = jiný název pro smysl
- pomocí čidel – přijímáme, zpracováváme a rozeznáváme nejrůznější podněty z vnějšího i vnitřního světa
- Podněty mohou být: MECHANICKÉ, TEPELNÉ, SVĚTELNÉ, CHEMICKÉ
Díky velkému množství podnětů, jsou vždy SPECIALIZOVANÉ RECEPTORY pro každý druh
- RECEPTORY JSOU SMYSLOVÉ BUŇKY S VYSOKOU CITLIVOSTÍ VŮČI PODNĚTŮM
SMYSL je vjem vzniklý činností smyslových buněk
CHUŤ, ČICH, HMAT, SLUCH, ZRAK – 80 % všech podnětů získáváme zrakem

FUNKCE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ

Hlavní funkcí – PŘIJÍMÁNÍ PODNĚTŮ
Vzruch, který je podnětem vyvolán, je veden dostředivou drahou do korového analyzátory
- ◦ = kůra koncového mozku
- ◦ -> v kůře mozkové se pracovávají podněty

Vjem = počitek

DĚLENÍ:

◦ A)PODLE MÍSTA PŘICHÁZEJÍCÍ PODNĚTU
- EXTERORECEPTORY – přijímány podněty z vnějšího prostředí – dotyk, tlak, chlad
- INTERORECEPTORY – přijímány podněty z vnitřního prostředí
- Proprireceptory = zpracovávají podněty ze šlach a svalů
  - Zajišťují informace o pohybu a poloze těla
- Enteroreceptory = podněty z vnitřních orgánů

B) PODLE CHARAKTERU PODNĚTU
- MECHANORECEPTORY – reagují na dotyk, tlak = mechanické podněty
  - receptory ve šlachách, kloubech, zvukový receptor – drážděny fyzikálními podněty, receptory pro vnímání rovnováhy, polohy a pohybu těla
- TERMORECEPTORY – přijímají podněty tepelné a chladové
- CHEMORECEPTORY – chemické receptory, chuťové a pachové receptory
- NOCICEPTORY – vnímání bolesti
- FOTORECEPTORY – reagují na světelné podněty
- ELEKTRORECEPTORY – reagují na elektrické podněty
- RADIORECEPTORY – reagují na rádiové záření

ZRAKOVÉ ÚSTROJÍ – organum visus

oko
nejdůležitější smysl
vnímáme veškeré dění okolo nás
podnětem pro oko je SVĚTELNÉ ZÁŘENÍ
- elektromagnetické vlnění o vlnové délce 400-700nm

skládá se:
- oční koule
- přídatné oční orgány

OČNÍ KOULE – BULBUS OCULI

párový orgán
oční koule – uložena v očnici
- ◦ chráněny tukovým polštářem
- ‣ chrání oko při pohybu
zevní poškození chrání – řasy a oční víčko
tvořena 3 vrstvami:
- ‣ ZEVNÍ (vazivocá vrstva) – tvořena BĚLIMOU, přechází v ROHOVKU
- ‣ STŘEDNÍ (cévnatá vrstva) – skládá se z CÉVNATKY, přechází v DUHOVKU a řasnaté těleso
- ‣ VNITŘNÍ (nervová vrstva) – nazývá se SÍTNICE
◦ uvnitř oční koule je SKLIVEC

ZEVNÍ VRSTVA

BĚLIMA – sclera
- ◦ obal
- ◦ slouží k udržování tvaru oka
- ◦ silná, tuhá, neprůhledná, vazivová blána
- ◦ předu přechází v rohovku

ROHOVKA – cornea
- ◦ tvoří přední část oční koul
- ◦ tlouš’tka asi 1 mm

STŘEDNÍ VRSTVA

CÉVNATKA – choroidea
- ◦ má červenohnědou barvu – bcs obsahuje cévy a pigmentové buňky
  - ‣ ty zamezují odrážení světelných paprsků uvnitř oční koule
- ◦ přechází v řasnaté tělísko
- ◦ vzadu otvor pro výstup zrakového nervu

ŘASNATÉ TĚLÍSKO – corpus ciliare
- ◦ funkce: zajišťování světelné lomivosti a účastní se na akomodačních pochodech
- ◦ obsahuje velké množství cév produkujících čirou tekutinu, komorový mok
- ◦ šlachovými vlákny je spojeno s čočkou
- ◦ má kruhovitý tvar

DUHOVKA – iris
- ◦ odstupuje od řasnatého tělíska
- ◦ uloženo před čočkou
- ◦ různá barva – podle množství uložení pigmentu
- ◦ modré oči mají nejméně pigmentu
- ◦ pigment je důležitý pro průnik světla

ZORNICE
- ◦ = panenka
- ◦ tvoří otvor, kudy vstupují světelné paprsky do oční koule
- ◦ nacházejí se zde snopce svaloviny duhovky
- ‣ snopce paprsčitě uspořádané – rozšíření zornice
- ‣ snopce kruhovitě uspořádané – zúžení zornice
- ‣ = zornicový reflex
- ‣ ústředí jeho je ve středním mozku

VNITŘNÍ VRSTVA

SÍTNICE – retina
- ◦ tvoří vnitřní vrstvu
- ◦ tenká a průhledná vrstva (0,2 – 0,4 mm)
- ◦ uloženy zde vlastní receptorové buňky pro vnímaní světla
◦ TYČINKY a ČÍPKY
- ◦ v místě odstupu zrakového nervu je bělavá – SLEPÁ SKVRNA
- ‣ neobsahuje žádné tyčinky a čípky
- ◦ kousek od slepé skvrny se nachází – ŽLUTÁ SKRNA
- ‣ obsahuje jen ČÍPKY
- ‣ MÍSTO S NEJOSTŘEJŠÍM VIDĚNÍM
TYČINKY
- ‣ mají protáhlý tvar (asi 120mega)
- ‣ působí za šera a noci
- ‣ ZAJIŠŤUJÍ ČERNO – BÍLO – ŠEDÉ VIDĚNÍ
- ‣ obsahují rhodopsin = pigment citlivý nas světlo
- šeroslepost – špatné vidění za šera – nedostatek vitamínu A
ČÍPKY
- ‣ malé citlivé a aktivní za dne – vyšší stupeň osvětlení
- ‣ BAREVNÉ VIDĚNÍ
- ‣ nejsou tak citlivé jako tyčinky
- ‣ tři čípky – ČERVENÁ, MODRÁ, ZELENÁ
- další smícháním vznikají barevné vjemy

SKLIVEC (corpus vitreum)
- ◦ vyplňuje hlavní část oční koule mezi čočkou a sítnicí
- ◦ čočka je velmi pružná
- ◦ tvořena velmi pružnou rosolovitou hmotou – voda, minerální látky, bílkoviny
- ◦ kulovitý tvar oka

ČOČKA (lens)
- ◦ průhledná čočka – má dvojvypouklý tvar
- ◦ leží mezii duhovkou a sklivcem
- ◦ čočka je velmi pružná – průměr asi 9mm
- ◦ čočka s rohovkou, komorovým mokem a sklivcem
- ‣ OPTICKÁ SOUSTAVA OKA
- ◦ hlavní funkci čočky je
- AKOMODACE ČOČKY
  - ◦ ZAOSTŘOVÁNÍ OBJEKTŮ
  - ◦ upravení ohnisek pro nejlepší zaostření čočky

PŘÍDATNÉ OČNÍ ORGÁNY (organa oculli accessoria)

SVALY OKOHYBNÉ (musculli bulbi)
- ◦ zajišťují pohyb oka
- ◦ celkem 6 svalů – upínají se na bělimu
- ◦ z příčně pruhované svaloviny – dá se s nimi hýbat
- ◦ nesouhra očí = šilhavost – stabismus
VÍČKA (palpebrae)
- ◦ horní a dolní víčko
- ◦ můžu je ovládat
- ◦ pravidelné mrkání
- ◦ zvlhčování slzami – zabraňuje vysoušení
- ◦ ženy mrkají více než muži
- ◦ spojení víček se nazývá vnitřní a zevní koutek
- ◦ okraje víček chráněné řasami

SPOJIVKY (tunica conjuctiva)
- ◦ tenká blanka na vnitřní straně víčka
- ◦ prostor mezi okem a víčkem tvoří spojivkový vak
- ◦ hromadí se zde slzy
SLZNÉ ŽLÁZY (glandule lacrimalis)
- ◦ uloženy při kraji očnice
- ◦ produkce slz
- ◦ zvlhčují přední stěnu oka
- ◦ slouží k ochraně před infekcí a před vniknutím mikrobů
- ◦ tvoří se ve slzné žláze – ukládají se v komůrce a slznýma kanálky teče do oka

ÚSTROJÍ SLUCHO ROVNOVÁŽNÉ

leží zde dvě ustrojí, navzájem na sebe nenavazují

ÚSTROJÍ SLUCHOVÉ
- ‣ umožňuje přijímat informace ze vzdálených míst
- ‣ tony, zvuky, šelesty
- ‣ usnadňuje orientaci v prostoru a dokáže člověka upozornit na případné nebezpečí
ÚSROJÍ POLOHOVÉ
- ‣ slouží k vnímání polohy a pohybů celého těla

Skládá se:

◦ zevního ucha
◦ středního ucha
◦ vnitřního ucha

ZEVNÍ UCHO

skládá se z boltce ušní a zevního zvukovodu
Je oddělení od středního ucha bubínkem
Funkce – zachycování zvukových vln z vnějšího prostředí

UŠNÍ BOLTEC

Plochý útvar vyztužený elastickou chrupavkou
Dole měkký ušní lalůček, ve kterém není chrupavka
Funkce zachycení zvukových vln přicházejících ze zevního prostředí
Zevní zvukové cca 2, 5 Cm dlouhý

STŘEDNÍ UCHO

Auris média

uvnitř dutiny kosti spánkové
Tři části
- ◦ Středoušní dutiny
- ◦ Sluchového kůstky
- ◦ Sluchová Eustachovy trubice

BUBÍNEK

◦ Pružná vazivová membrána
◦ Tloušťka asi 0,1 mm
◦ Má šedorůžovou barvu
◦ Bubínek se pomocí vln rozkmitá a přenese vlny na středoušní kůstky
◦ V přední části je sluchová trubice
‣ EUSTACHOVA TRUBICE
- Dlouhá trubice asi 4 Cm
- Spojuje střední ucho s nosohltanem
- Vyrovnává tlak na obou stranách bubínku
- Otvírá se při žvýkání polykání a zpívání
‣ Ve střední části středního ucha
- Kladívko, kovadlinka a třmínek pomáhají k přenosu a zvětšování síly vln kmitu
- Středoušní kůstky přenášejí kmity na hlemýždě

VNITŘNÍ UCHO – auris interna

◦ uloženo v dutině kosti skalní – tzv. KOSTĚNNÝ LABYRINT
‣ vyplněn PERILYMFOU
‣ skládá se:
- 1. PŘEDSÍŇ
- 2. TŘI POLOKRUHOVÉ KANÁLKY
- 3. KOSTĚNNÝ HLEMÝŽĎ

vnitř – tzv. LABIRINT BLANITÝ

‣ vyplněn ENDOLYMFOU
‣ NACHÁZÍ SE UVNITŘ KOSTĚNNÉHO
‣ skládá se:
- 1. ROVNOVÁŽNÁ FUNKCE
  - ◦ = statické čidlo
  - ◦ dělí se:
  - ‣ statické čidlo: vnímání polohy
  - vejčitý kulovitý váček
  - ‣ kynetické čidlo: slouží k vnímání pohybu
  - nachází se v polokruhových kanálcích

- 2. SLUCHOVÁ FUNKCE (část)
  - ◦ tvoří blanitý hlemýžď
  - ◦ vlastní sluchový orgán
  - ◦ v blantém labyrintu na bazální membráně se nachází vlastní sluchový orgán
  - ‣ = CORTIHO ORGÁN
  - ◦ v průběhu celého hlemýždě – vlastní smyslové buňky

PORUCHY:

ZÁNĚT STŘEDNÍHO UCHA
- ◦ hlavně v mladším věku
- ◦ bakterie pneumokok
- ◦ projev: bolest, horečka, nedoslýchavost..
- ◦ prevence: čerstvý vzduch, pohyb, slunce
- ◦ léčba: antibiotika, v horším stadiu propíchutí ucha

STENOZA A ARTÉZIE ZVUKOVODU
- ◦ vada sluchu
- ◦ porucha boltce, postižení nervu

ANOSMIE
- ◦ úplná ztráta čichu
- ◦ třeba po Covidu
- ◦ nádor, čichání toluenu, od narození

Další podobné materiály na webu: