S-prvky – maturitní otázka

ošetřovatelství

 

Otázka: S-prvky

Předmět: Chemie

Přidal(a): Petr498

 

Charakteristika 

  • Nízká ionizační energie, velké atomové poloměry
  • Snadno uvolňují elektrony za vzniku kationtů
    • s1-prvky: M0 → M+ + e
    • s2-prvky: M0 → M2+ + 2 e
  • Velmi reaktivní, silná redukční činidla
  • V přírodě se vyskytují jen jako kationty ve sloučeninách

 

Prvky s1

  • Lithium Li, sodík Na, draslík K, rubidium Rb, cesium Cs, francium Fr (radioaktivní) – Prvky první skupiny
  • Obecná elektronová konfigurace: ns1 (1 valenční elektron)
  • =Alkalické kovy, s vodou tvoří silné hydroxidy neboli alkálie
  • Ve svých sloučeninách mají vždy oxidační číslo I

 

Výskyt 

  • Jen ve sloučeninách
  • Sodík: kamenná sůl NaCl, Glauberova sůl Na2SO4 . 10 H2O, chilský ledek NaNO3 – Draslík: draselný ledek KNO3, sylvín KCl
  • Sloučeniny cesia a rubidia doprovází v malém množství sloučeniny draslíku a sodíku – Sodík a draslík: biogenní prvky
    • Sodík: extracelulární prostor
    • Draslík: uvnitř buněk
    • Udržení osmotického tlaku tekutin, acidobazické rovnováhy
    • Umožňují svalovou a nervovou aktivitu

 

Vlastnosti a reakce 

  • Měkké, stříbrolesklé, neušlechtilé kovy s malou hustotou (plavou na vodě) – Na vzduchu snadno oxidují a pokrývají se vrstvou oxidačních produktů
  • Uskladňují se pod inertním rozpouštědlem (petrolej)
  • Velmi dobře vedou elektrický proud
  • Ve sloučeninách mají převážně iontové vazby kvůli nízké elektronegativitě (sloučeniny lithia  mohou mít kovalentní charakter, jsou rozpustné v nepolárních organických rozpouštědlech) – Velmi reaktivní, silné redukční schopnosti
  • S vodou reagují bouřlivě a redukují z ní vodík: 2 M + 2 H2O → 2 MOH + H2 – Redukují polokovy a kovy z jejich sloučenin: SiF4 + 4 K → Si + 4 KF
  • Snadno redukují i nekovy (někdy mají explozivní charakter)
  • S vodíkem tvoří hydridy, v nichž jsou vázány iontově: 2 M + H2 → 2 M+H− – Při hoření vzniká z lithia oxid, ze sodíku peroxid, z ostatních alkalických kovů hyperoxidy –
  • Charakteristiky barví plamen
    • Plamenová zkouška
    • Lithium: červená
    • Sodík: žlutá
    • Draslík: fialová
    • Rubidium a cesium: podobně jako draslík

 

Výroba 

  • Sodík a lithium se vyrábí elektrolýzou tavenin svých chloridů
  • Draslík se vyrábí redukcí KCl sodíkem a následnou destilací draslíku ze směsi

 

Použití 

  • Lithium 
    • Lithiové baterie, akumulátory (zejména elektromobily a automobily s hybridními motory) – Součást lehkých slitin
  • Volný draslík
    • Kvůli nestálosti nemá přímé využití
  • Sodík
    • Materiál odvádějící teplo v jaderné energetice (nízká teplota tání, nepodléhá radioaktivní  přeměně na nebezpečné beta nebo gama zářiče s dlouhým poločase rozpadu) – Sodíkové výbojky
  • Rubidium, cesium
    • Nízký ionizační potenciál
    • Výroba fotočlánků (přeměna světelné energie na elektrickou)
  • Cesium
    • Stabilní
    • Součást velmi přesných atomových hodin
    • Výroba citlivé vrstvy fotoelektrických článků do přístrojů pro noční vidění

 

Sloučeniny 

  • Hydridy 
    • Iontové hydridy
    • Bílé, krystalické látky (za normálních podmínek)
    • Jejich stálost se snižuje od LiH k CsH
    • V roztaveném stavu vedou elektrický proud
    • Ve vodě se zcela hydrolyzují: NaH + H2O → NaOH + H2
    • Připravují se syntézou prvků: 2 M + H2 → 2 MH
  • Peroxidy, hyperoxidy 
    • Hořením sodíku vzniká peroxid, hořením ostatních prvků hyperoxidy
  • Peroxid sodný Na2O2
    • Bělící účinky
    • Silné oxidační účinky
    • Některé organické látky s ním reagují za výbuchu
      • Reakce s vodou se využívá k výrobě peroxidu vodíku: Na2O2 + 2 H2O → 2 NaOH + H2O2
  • Hyperoxidy
    • Barevné (např. draselný je žlutý, rubidný je tmavohnědý)
  • Halogenidy
    • Bezbarvé, krystalické látky, iontový charakter
    • Dobře rozpustné ve vodě
  • Chlorid sodný NaCl
    • Využití v průmyslu potravinářském, konzervárenském a chemickém
  • Chlorid draselný KCl
    • Součást draselných hnojiv
  • Bromid draselný KBr, jodid draselný KI
    • Laboratorní činidla
  • Sulfidy
    • Připravují se přímou syntézou
    • Dobře rozpustné ve vodě, hydrolyzují, v roztocích reagují alkalicky
    • Vzdušným kyslíkem se snadno oxidují na thiosírany
  • Hydroxidy
    • Bílé, krystalické látky, snadno rozpustné ve vodě na roztoky silných zásad – Hygroskopické, leptavé (leptají i sklo a porcelán), snadno tavitelné
    • Velmi agresivní, silně korozivní
    • Výroba mýdel, celulózy, oxidu hlinitého z bauxitu, k čištění ropných produktů, laboratorní  využití
  • Hydroxid sodný NaOH
    • Vyrábí se elektrolýzou NaCl
      • Metodou amalgámovou
        • Na+ se slučuje na rtuťové katodě se rtutí na amalgám, který se v odděleném  prostoru rozkládá teplou vodou na hydroxid, vodík a rtuť (ta se čerpá zpět do  elektrolyzéru)
        • Na grafitové anodě se vylučuje chlor
      • Metodou diagramovou
        • Na grafitové anodě se vylučuje chlor
        • Na katodě se vylučuje vodík
          • Mezi elektrodami je diagramovou (polopropustnou) přepážkou, která zamezuje vzájemné reakci iontů
        • Oba plyny se odděleně jímají
        • V roztoku zůstávají pouze sodné a hydroxidové ionty
  • Uhličitany, hydrogenuhličitany
    • Bílé, krystalické látky, většinou dobře rozpustné ve vodě (kromě hydrogenuhličitanu  sodného, uhličitanu lithného a hydrogenuhličitanu lithného)
    • Hydrogenuhličitany se při žíhání mění na uhličitany
    • Známe jako bezvodé i v podobě hydrátů
  • Uhličitan sodná Na2CO3
    • Soda se vyrábí solvayovou metodou
      • Roztok NaCl se sytí amoniakem a oxidem uhličitým, čímž vzniká nerozpustný  hydrogenuhličitan sodný: NaCl + NH3 + CO2 + H2O → NaHCO3 + NH4Cl
      • Hydrogenuhličitan se po odfiltrování termicky rozkládá na uhličitan
        • 2 NaHCO3 → Na2CO3 + CO2 + H2O
    • Spolu s uhličitanem draselným (potaš) se používá k výrobě skla a pracích prostředků
  • Dusičnany
    • Bezbarvé, krystalické látky, dobře rozpustné ve vodě, dobře tavitelné
    • Při vyšších teplotách se rozkládají na dusitany
    • Chilský ledek (dusičnan sodný) a draselný ledek (sanytr, dusičnan draselný) se používají jako  průmyslová hnojiva
  • Sírany, hydrogensírany
    • Bezbarvé, krystalické látky, dobře rozpustné ve vodě
    • Síran draselný se používá jako hnojivo

 

Prvky s2 

  • Beryllium, hořčík, vápník, stroncium, baryum, radium
  • Prvky druhé skupiny
  • Ca, Sr, Ba, Ra se označují jako kovy alkalických zemin
  • Obecná elektronová konfigurace ns2 (2 valenční elektrony)
  • Ve svých sloučeninách mají vždy oxidační číslo II
  • Všechny izotopy radia jsou radioaktivní

 

Výskyt 

  • Pouze ve sloučeninách
  • Beryllium: beryl (hlinitokřemičitan), jeho odrůdou je například smaragd
  • Hořčík: magnezit MgCO3, dolomit CaCO3 . MgCO3, součást chlorofylu
  • Vápník: vápenec CaCO3, sádrovec CaSO4 . 2 H2O, anhydrit CaSO4, kazivec (fluorit) CaF2,  součást kostí a zubů jako fosforečnan vápenatý
  • Stroncium: celestin SrSO4
  • Baryum: baryt BaSO4
  • Radium: nepatrná součást smolince (oxid uraničitý)
  • Vápník a hořčík jsou biogenní prvky

 

Vlastnosti a reakce 

  • Stříbrolesklé, neušlechtilé kovy
  • Tvrdší, méně reaktivní, větší hustota v porovnání s alkalickými kovy
  • Kovy alkalických zemin reagují s vodou stejně jako alkalické kovy (jen trochu pomaleji), tvoří  převážně iontové vazby
    • Rozpustné soli stroncia a barya jsou jedovaté
    • Beryllium a hořčík se svými vlastnostmi od ostatních kovů alkalických zemin liší – Beryllium: svými vlastnostmi se podobá hliníku (diagonální podobnost), tvoří  převážně kovalentní vazby, je amfoterní (rozpustné v kyselinách i v zásadách), na  vzduchu se pokrývá vrstvou oxidu a v důsledku vysoké ionizační energie netvoří ionty – Hořčík: podobá se lithiu (diagonální podobnost), kationty hořečnaté jsou schopny  samostatné existence, ve sloučeninách je převážně vázán kovalentními vazbami – Charakteristicky barví plamen
    • Vápník (cihlově červeně), stroncium (karmínově červeně), barum (zeleně)

 

Porovnání s2 prvků s alkalickými kovy 

  • Menší atomový poloměr
  • Dvojnásobný počet valenčních elektronů
  • Vyšší ionizační energie

 

Výroba 

  • Elektrolýza tavenin chloridů (nejčastější)
  • Redukce příslušných halogenidů sodíkem: CaCl2 + 2 Na → 2 NaCl + Ca

 

Použití 

  • Beryllium 
    • Slitiny (charakteristická tepelná a elektrická vodivost, vysokou tvrdost a odolnost proti korozi) – Kovové beryllium se využívá k výrobě okének do RTG lamp (má schopnost propouštět  rentgenové záření)
  • Hořčík 
    • Slitiny (např. dural Mg+Al+Cu+Mn), výroba Grignardových činidel
    • Chemicky odolný, dá se snadno povrchově upravovat a barvit (eloxovat), nevýhodou je malá  schopnost tlumit otřesy
  • Vápník 
    • Speciální slitiny, metalurgie
    • Redukční výroba (silné redukční vlastnosti) jiných kovů (např. Pu, U, Zr, W)
  • Baryum 
    • Absorbuje rentgenové záření (má poměrně velké atomy)
    • Výroba omítek používaných na rentgenových pracovištích (ochrana zaměstnanců  před rentgenovým zářením
    • Baryová kaše (suspenze síranu barnatého ve vodě, BaSO4 není rozpustný ve vodě) – Rentgenové vyšetření trávicí trubice, může způsobovat zánět slepého střeva
  • Radium 
    • Dříve se používalo k ozařování zhoubných nádorů a k výrobě světélkující barvy (nátěr na  některé součástky v hodinkách), vzhledem k toxicitě pro lidský organismus se už téměř  nepoužívá

 

Sloučeniny 

  • Hydridy
    • Bílé krystalické látky s iontovými vazbami, s vodou bouřlivě reagují za vzniku vodíku
  • Hydrid vápenatý CaH2
    • Silné redukční činidlo, sušící prostředek organických rozpouštědel
  • Oxidy
    • Bílé krystalické látky s iontovými vazbami
  • Oxid vápenatý CaO (pálené vápno)
    • Vyrábí se pálením vápence: CaCO3 → CaO + CO2
    • Používá se ve stavebnictví, hutnictví, při úpravě vody (změkčuje vodu a snižuje její kyselost),  snižuje kyselost půd, jako přídavná látka E 539 se používá k úpravě kyselosti potravin (např.  výroba ovocných šťáv)
  • Hydroxidy
    • Silné zásady, ve vodě omezeně rozpustné, pohlcují oxid uhličitý
    • Jejich zásaditost roste s rostoucím protonovým číslem
  • Hydroxid Vápenatý Ca(OH)2 (hašené vápno)
    • Vzniká hašením páleného vápna (jeho reakcí s vodou)
    • Používá se ve stavebnictví k výrobě malty (směs vody písku a hašeného vápna), v zubním  lékařství jako provizorní vložka do kořenových kanálků
    • Vápenné mléko: vodní suspenze hašeného vápna
    • Tvrdnutí malty: Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
    • Reakce hašeného vápna s oxidem uhličitým
  • Halogenidy
    • Fluoridy jsou ve vodě nerozpustné, ostatní jsou rozpustné
  • Kazivec CaF2
    • Používá se v metalurgii a v optice k výrobě skel do objektivů
    • Surovina pro výrobu fluorovodíku
  • Karbidy
    • Vznikají přímou syntézou prvků při vyšších teplotách
    • Iontové sloučeniny
  • Karbid vápenatý CaC2 (acetylid vápenatý)
    • Vyrábí se v elektrických pecích
    • Používá se k výrobě acetylenu
    • Na přelomu 19. a 20. století se využívali karbidové (acetylenové) svítilny
  • Uhličitany, hydrogenuhličitany
    • Uhličitany jsou pevné ve vodě nerozpustné
    • Hydrogenuhličitany Ca(HCO3)2 a Mg(HCO3)2 způsobují přechodnou tvrdost vody
  • Uhličitan vápenatý CaCO3 (vápenec)
    • Používá se jako stavební kámen, k výrobě vápna a cementu
    • Islandský vápenec: čistý vápenec, které stáčí polarizované světlo
    • Mramor
      • Metamorfovaný (krystalický) vápenec
      • Obklady, dlažby, sochařský a dekorační materiál
    • Krasové jevy (vznik krápníků)
      • CO2 + H2O → H2CO3; CaCO3 + H2CO3 ⇌ Ca(HCO3)2
  • Sírany
    • Sírany alkalických kovů jsou ve vodě nerozpustné (na rozdíl od MgSO4)
    • CaSO4 způsobuje trvalou tvrdost vody
  • Sádrovec CaSO4 . 2 H2O
    • Slouží jako přísada do cementu
    • Jeho zahřátím na 100 stupňů vzniká pálená sádra (CaSO4 . ½ H2O)
      • Sádra se používá pro výrobu sádrokartonových desek, vnitřních omítek,   samonivelačních podlahových potěrů, v lékařství k výrobě sádrových obvazů, modelů  zubů
    • Alabastr
      • Jemně zrnitá až celistvá odrůda sádrovce
      • Používá se v sochařství
    • CaSO4 způsobuje trvalou tvrdost vody


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!