Otázka: Rozmnožování buněk a jejich růst
Předmět: Biologie
Přidal(a): Tereza
MITÓZA (nepřímé dělení)
- Karyokinézi – rozdělení jádra, zaručuje rovnoměrné rozdělení (dochází k ní před dělením)
- Cytokinéza– rozdělení mateřské buňky (případě mitózy jsou buňky identické, v případ meiózy si jsou sesterské)
- 4 fáze
- INTERFÁZE = doba mezi 2 děleními (mitózami) buňky
1) Profáze
- chromozomy se zkracují, tloustnou a stávají se neviditelnými
- jaderná blána se rozpouští a z cytoskeletárního aparátu se stává dělící vřeténko
2) Metafáze
- seřadí chromozomy svými centromerami do centrální roviny buňky
3) Anafáze
- chromozomy se v centomerách rozdělí a chromatidy jsou zkracováním mikrotubulů dělícího vřeténka přitahovány k opačným koncům buňky
4) Telofáze
- dělící vřeténko zaniká
- chromozomy se zkracují a nejsou viditelné, okolo se vytváří jaderná blána
- uprostřed buňky se vytvoří překážka → ta rozdělí mateřskou buňku na 2 dceřiné
- dceřiné buňky– zdvojnásobí se chromozomy → dojde k replikace DNA → dochází k postupnému vývoji na mateřské buňky
MEIÓZA
- buněčná teorie – buňka pochází z buňky dříve existující
- zvláštní způsob dělení při, kterém vznikají haploidní( pouze jednu sadu chromozomů) pohlavní buňky
- chromozomy vždy v páru 1 samčí a 1 samičí (tzv. Homologické chromozomy)
- 2 po sobě jdoucí dělení
A) PRVNÍ ZRACÍ DĚLENÍ (REDUKČNÍ)
1) Profáze
- blána se rozpouští, chromozomy se stávají viditelnými
- chromatidové tetrády spojené centromerami
2) Metafáze
- tetrády se uspořádají do roviny buňky
3) Anafáze
- oddělení tetrád
- zkracování dělícího vřeténka (mikrotubulů) táhne chromozomy k opačným koncům buňky
4) Telofáze
- buňky se rozdělí na 2 dceřiné
B) DRUHÉ ZRACÍ DĚLENÍ (EKVAČNÍ)
1) Profáze
- v každé dceřiné buňce se vytváří dělící vřeténko
2) Metafáze
- chromozomy se uspořádají do centrální roviny buňky
3) Anafáze
- centromery chromozomy rozdělí a chromatidy jsou mikrotubuly taženy k opačným koncům buňky
4) Telofáze
- 2 dceřiné buňky se rozdělí na 2 → vzniknou tedy 4 buňky s haploidním počtem chromozomů ty nejsou viditelné → replikace DNA a duplikace chromatid
Buněčný cyklus
- cyklus ohraničený 2 děleními= INTERFÁZE
- mohou vznikat i vícejadernébuňky
1) první fáze (předsyntetická G1– fáze)
- začíná v okamžiku, kdy se po rozdělení mateřské buňky stává dceřiná buňka soustavou schopnou samostatné existence
- končí zahájením replikace jaderné DNA
- průběh: zdvojení buněčné hmoty, intenzivní syntetické procesy – RNA, proteiny. Buňka roste, vytváří se zásoba nukleotidů a syntetizují se enzymy pro budoucí replikaci jaderné DNA
- leží zde hlavní kontrolní uzel cyklu
- je velmi rychlá
- některé buňky mohou zůstat v G1 fázi
- je to kontrolní bod celého buněčného cyklu rozhoduje o jeho průběhu
2) druhá fáze (syntetická S fáze)
- replikace DNA
- chromozomy spojeny v místě centromery
3) třetí fáze (postsyntetická G2– fáze)
- buňka roste, přibývá buněčná struktura
- mohou zůstat i v této fázi
- replikují DNA ale nedělí se
- závislá na dokončení replikace DNA v S fázi
- průběh: syntéza a aktivace proteinů (ke kondenzaci chromozomů, ke tvorbě mitotického aparátu a destrukci jaderného obalu), končí zahájením mitózy
- zde leží 2. kontrolní uzel buněčného cyklu – rozhoduje o tom, zda buňka do mitózy skutečně vstoupí
4) čtvrtá fáze (mitotická M fáze)
- vytvoří se dělící aparát
- nastává mitóza
- konec: rozdělení jádra
- dceřiné buňky obdrží 2 kompletní sady chromosomů a shodnou výbavu cytoplazmatických organel
- místo do mitózy může buňky vstoupit i do meiózy
