Řasy a mechorosty – biologie | Biologie-chemie.cz

Otázka: Řasy a mechorosty

Předmět: Biologie

Přidal(a): zuzanacv

Osnova:

Řasy:
- charakteristika řas
- rozmnožování řas
- rozdělení řas – základní taxonomie a zástupci
- význam řas
Mechorosty:
- charakteristika, rozmnožování, zástupci /játrovky, mechy/

ŘASY

věda algologie
vývojově nejnižší rostliny
zahrnují několik oddělení – chromista, rostliny a prvoci
autotrofní organismy = výživu si dokáží sami vytvořit, bez pomoci jiného organismu (fotosyntéza)
malý počet druhů patří mezi saptofyty či parazity
fotoautotrofní-energii získávají ze slunečního záření fotosyntézou-jejich plastidy obsahují chlorofyl a, b, c nebo d+jiná barviva,kt.mohou zelenou barvu chlorof.překrýt
- výskyt: v mořských a sladkých vodách, na borkách stromů, v půdě, na ledovcích, sněhu, na pouštích.
- Mohou být součástí planktonu = fytoplankton
tělo = STÉLKA – nemá kořeny, stonek ani listy

Typy stélek:

Jednobuněčná
- Monádoidní (bičíkatá) – kapkovitý tvar, 2 bičíky
  - Zelenivky, krásnoočka
- Kokální (buněčná) – kulovitý tvar, nemá bičíky-nepohyblivá
  - na povrchu kryta pevnou buněčnou stěnou
  - rozsivky
Mnohobuněčná
- Trichální
  - vláknitá
  - Jednojaderné buňky
  - vlákna bývají nevětvená, jednoduše větvená, př: kadeřnatka
- Heterotrichální
  - Vláknitá, vlákna morfologicky a funkčně rozlišena př: zel. řasy
- Pletivná – nejdokonalejší
  - ruduchy, hnědé řasy
  - 3 části:
    - Rhizoidy – upevňuje rostlinu k podkladu, předchůdce kořenů
    - Kauloidy – obdoba stonku
    - Fyloidy – předchůdce listů

ROZMNOŽOVÁNÍ ŘAS

1) VEGETATIVNĚ –dělení (jednobuněčné), rozpad kolonií, fragmentace (rozpad) mnohobuněčné stélky
2) NEPOHLAVNÍ – prostřednictvím spor = výtrusy (pohyblivé-zoospory, nepohyblivé)
- vznikají uvnitř mateřské buňky a prasknutím se dostanou do okolí =vzniká tím nový jedinec
3) POHLAVNÍ – nový jedinec vzniká spojením 2 pohl. B-. gamet (haploidní ) → diploidní zygota
- a) samčí = spermatozoidy
- b) samičí = vaječné buňky
- mohou se od sebe lišit tvarem, velikostí
4) RODOZMĚNA – střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování
- Rouchy, hnědé a zelené řasy

VÝZNAM ŘAS

Primární producenti organických látek a kyslíku
Stélky mořských řas obsahují cenné látky- farmakologie- výroba léčiv
Vyluhování stélek- agar- živná půda pro pěstování mikroorganismů
Hnojivo, palivo, kosmetika, potrava pro zvířata, potravinářský průmysl, hnědé řasy- jód
Některé pěstovány uměle- bílkoviny

SYSTÉM ŘAS

ŘÍŠE CHROMISTA

Fotoautotrofní organismy, někteří se vyživují heterotrofně,
jednobuněčné, mnohobuněčné i makroskopické organismy
chloroplasty získány sekundární endosymbiózou (původní majitel- jednobuněčná ruducha),

Oddělení: SKRYTĚNKY

jednobuněčné, 2 bičíky
odolné vůči chladu, v mořských i sladkých vodách- součást planktonu
obsahují asimilační barviva: chlorofyl A, C, karoteny, xantofyly, fykocyanin (modrá), fykoerytrin (červená)
Rod: CRYPTOMONAS

Oddělení: CHROMOFYTY

barviva: chlorofyl A, C, karoteny, xantofyly, fukoxantin(hnědá)
Třída ZLATIVKY
- Zalto-hnědé chloroplasty
- jednobuněčné
Třída ROZSIVKY
- Jednobuněčné řasy – kokální typ stélky
- Nepohlavní rozmnožování- dělení
- vytváří si křemičitou schránku (víčko+dno), uvnitř je buňka
- výskyt v mořích, ve sladkých stojatých vodách,součást planktonu
- jednotlivě, nebo v koloniích
- indikátory biologické kvality vody,
- tvorba křemeliny – ložiska se těží a používají se k výrobě skla, izolačních hmot a filtrů
- bokovka, člunovka, rozsivka, cymbella, meridion
Třída CHALUHY – hnědé řasy
- barvivo fukoxantin
- Nejdokonalejší v chromista
- Tělo: mnohobuněčné, pletivná stélka– 3 části- rhizoidy, fyloidy, kauloidy
- Rozmnožování- vegetativně-fragmentací stélky, nepohlavně- zoospory, pohlavně, rodozměna
- Na pobřeží tvoří husté porosty (20-30m), před vysycháním je chrání sliz
- sbírají se – použití v lékařství, farmaceutickém průmyslu (jód, minerální látky, vitamíny), potravinářský průmysl
- usušené stélky na palivo a neusušené na hnojivo
- chaluha bublinatá, bobulák, hroznovice

ŘÍŠE PRVOCI (PROTOZOA)

Oddělení: OBRNĚNKY

jednobuněčné bičíkaté stélky
kolem stélky je pancíř à tvořen celulózními destičkami, úkryty pro korýše a ryby
v mořích se mohou přemnožit, mohou být jedovaté (produkují toxiny)
barviva: chlorofyl A, C
některé-mixotrofní výživa-mají-li chloroplasty-fotosyntéza, loví bakterie, jiné prvoky, rozsivky
bioluminiscence-přeměna chemické energie na světelnou-modrá světélka
rohatka, peridium

Oddělení: KRÁSNOOČKA

zahrnují jednobuněčné bičíkovce
barviva: chlorofyl A, B, karoteny, xantofyly
světločivné skvrny v místě ukončení bičíku
pelikula-bílkovinné kroužky, ochrana buňky, možné měnit tvar
rozmnožují se podélným dělením
v silně znečištěných vodách-podílí se na samočištění vody

ŘÍŠE ROSTLINY

Jednobuněčné, mnohobuněčné organismy
fotoautotrofní výživa, chlorofyl získali endosymbiózou ze sinic, chloroplasty jsou volně v cytoplazmě
BS obsahuje celulózu
zásobní látka-škrob
tělo
- stélka (řasy, mechorosty)
- kormus (kořen, stonek, list)- vyšší vývojová úroveň

Podříše RUDUCHY

Oddělení: RUDUCHY (ČERVENÉ ŘASY)

většinou mořské i sladkovodní (zřídka)
vláknité či pletivné stélky, nikdy ne bičíkaté
barviva: chlorofyl, karotenoidy, xantofily, fykocyanin, fykoeritrin
rozmnožují se dělením, fragmentací, nebo složitou rodozměnou
Využití ruduch:
- louhováním stélek se získává AGAR pěstují se na něm mikroorganismy
- konzumace -> Porphyra pěstují se uměle v moři a přidávají se do pokrmů

Podříše ZELENÉ ROSTLINY

Oddělení: ZELENÉ ŘASY

všechny typy stélek
chloroplasty -> chlorofyl A, B, karoteny, xantofyly
sladkovodní, pouze 10% mořské
někteří zástupci žijí na souši (vzdušné řasy-zrněnka, na plotech)

Třída ZELENNIVKY

Pláštěnka – volně žijící sladkovodní, má bičíky, v měkkých vodních nádržích, při přemnožení se na hladině vytvoří zelená vrstva
Váleč koulivý – tvoří kolonie ve tvaru duté koule, může být pozorovatelný okem, jednobuněční bičíkovci
Zrněnka – vzdušná řasa, na borce stromu vytváří zelený povrch
Zelenivka – ve stélkách obsahuje hodnotné látky (bílkoviny, vitamíny – B, C, K)
Kadeřnatka – tvoří nevětvenou vláknitou stélku, rozmnožuje se nepohlavně-4 bičíkaté zoospory, nepohlavně – izogamie
Žabí vlas – vláknitá stélka, tvoří trsy, přichycuje se ke kamenům

Třída SPÁJIVKY – pohlavní rozmnožování – spájení

Šroubatka – spirálovitě stočené ploché chloroplasty
Krásivka – souměrné buňky, uprostřed rozdělené na 2/2

Oddělení: PAROŽNATKY

Nejvyšší vývojová úroveň řas, v čistých vodách
Stélka: mnohobuněčná, vzpřímená, přeslenitě větvená, zpevněná CaCO₃-na omak drsná
Rhizoidy se přichycuje k podkladu
Nerozmnožují se nepohlavně (netvoří spory)

MECHOROSTY

samostatná vývojová větev v rámci skupiny zelených rostlin
asi 16 000 druhů
výtrusné rostliny stélkaté
nemají vyvinuté pravé cévní svazky- na rozvod vody a asimilátů zajišťují protáhlé vodivé buňky
schopnost fotosyntézy
tělo = stélka – lupenitá
rozlišena na lodyžku (kauloid) a lístky (fyloidy)
stélka přichycena pomocí rhizoidů

Rozmnožování

výrazná rodozměna – střídání sporofytu a gametofytu – převládá gametofyt
gametofyt – vyvíjí se z haploidního výtrusu, ze kterého vzniká prvoklíček a na prvoklíčku vyrůstá vlastní zelená mechová rostlina
na zelené rostlince jsou umístěny gametangia = pohlavní orgány
- samčí – pelatky (antheridia) – dozrávají spermatozoidy – bičíkaté (důležité pro pohyb ve vodním prostředí – kapka rosy)
- samičí – zárodečníky (archegonie) – pouze 1 samičí buňka vaječná
k oplození je potřeba vodní prostředí
po oplození zygota (diploidní) → sporofyt (diploidní)- tvořen štětem s tobolkou – zde je výtrusnice- redukčním dělením vznikají haploidní výtrusy- po dozrání vypadnou a cyklus se znova opakuje
když výtrusy dozrají, tobolka s výtrusy zanikne
vlhké prostředí, ( suchá místa, vodní prostředí) – kameny, skály, zídky apod.
někdy i vegetativní rozmnožování
zadržují velké množství vody

Oddělení: JÁTROVKY

silně redukovaný prvoklíček-malý počet buněk
rhizoidy velmi jednoduché, většinou nevětvené
lupenitá stélka, některé mají rozlišenou stélku- lodyžka s lístky
- nápadně rozlišena svrchní a spodní strana
LÍSTKY- nemají vyvinuté středí žebro, nejčastěji vyrůstají ve 2 řadách
lupenitá stélka –v tobolkách – sterilní buňky (mrštníky) – napomáhají rozšiřování výtrusů hygroskopickými pohyby
nejméně vyvinuté v rámci mechorostů
- porostnice mnohotvárná – lupenitá stélka, vícevrstevná, tmavě zelená
- na stélce nápadné stopkové terče – nosiče gametangií
- terče tvarově a vzhledově odlišené od pelatky zárodečníků
- je dvoudomá
- výskyt ve vlhkém prostředí

Oddělení- MECHY

dobře vyvinutý prvoklíček
- lupenitý – typický pro rašeliníky (není častý)
- vláknitý – větší počet buněk, buňky oddělené šikmými přepážkami
stélka rozlišena na lodyžku a lístky (kauloid a fyloidy), k podkladu přichycena fyloidy
tobolka kryta čepičkou, nejčastěji se otvírá víčkem, kolem ústí tobolky zoubky
nemají mrštníky
lístky mají vyvinuté střední žebro, výrust ve šroubovici
nejpokročilejší skupina mechorostů

rašeliníky

nejpůvodnější skupina mechů
nemají vyvinuté rhizoidy
neukončený růst, spodní část odumírá-ložiska rašeliny
lístky nemají střední žebro
lístky tvořeny 2 typy buněk –obsahuje plastidy, vyživovací fce = chlorocysty
- bezbarvé = hyalocysty – mají póry, mohou se plnit vodou
rašeliník ostrolistý
ploník ztenčený- běžný
bělomech sivý – charakteristické mechové polštáře
měříky – kostrbatec, lesklec, prutník, rakytník, dvouhrotec

Další podobné materiály na webu: