Otázka: Psychologie zdraví a nemoci
Předmět: Lékařství a ošetřovatelství, Psychologie
Přidal(a): JaničkaSestřička
Psychologie zdraví a nemoci
- vliv nemoci na psychiku člověka, autoplastický obraz nemoci, postoj pacienta k nemoci, prožívání bolesti
V oblasti psychiky dochází ke změnám z důvodu
- Onemocnění a hlavně hospitalizace
- Změny sociální role a postavení jedince
- Změny denního a týdenního stereotypu
- Neuspokojování potřeb biologických a sociálních
- Konfliktů se zdravotníky, pacienty
- Řešení nových situací spojených s realizací diagnosticko-terapeutických postupů
Prožívání nemoci
- Každý člověk prožívá nemoc subjektivně odlišně od jiných lidí, subjekt. Prožívání = AUTOPLASTICKÝ OBRAZ NEMOCI.
Prožívání nemoci má složky
- senzitivní- jaké potíže mi ta nemoc přináší (bolest, zvracení, průjem)
- emoční- emoce, které vznikají v souvislosti s nemocí. (strach, úzkost, obavy)
- volní- vlastnosti, které nám slouží při překonávání nemoci a aktivně se snaží o uzdravení.
- informativní- informace, které o té nemoci máme, které si zjistíme.
Tyto složky nepůsobí samostatně, prolínají se.
Autoplastický obraz nemoci
- Je podmíněn: výchovou, charakterem, pohlavím a soc. situací.
Dělí se
RÁZ NEMOCÍ
- akutní X chronické
- ambulantně X hospitalizace
- chirurgická léčba X konzervativní léčba
- komplikace X trvalé následky
OKOLNOSTI, ZA KTERÝCH NEMOC PROBÍHÁ
- problémy, nejistoty (finance, zaměstnávání)
- prostředí, ve kterém nemoc probíhá (ČR, nebo zahraničí)
- míra zaviněné nemoci
- rodinná situace
PREMORBIDNÍ OSOBNOST (před onemocněním)
- věk
- pohlaví
- temperamentní a charakterové vlastnosti
- volní vlastnosti osobnosti
- hodnotový systém
- sociální postavení nemocného
- zdravotní uvědomění
Postoje nemocného k nemoci
- Normální postoj k nemoci – odpovídá skutečnému stavu nebo tomu, co bylo nemocnému o nemoci sděleno. Nemocný je na nemoc přiměřeně adaptován.
- Bagaletizující postoj – nemocný podceňuje závažnost nemoci, neléčí se, nešetří se, navrhovaná opatření nedodržuje. Důvody: přeceňování svých sil, podceňování zdraví jako důležité hodnoty, strach (z následků, ze ztráty osobní prestiže.)
- Repudiační postoj – zapuzení nemoci. Nemocný nebere nemoc na vědomí, nejde k lékaři, potlačuje myšlenku na nemoc a úvahy o ní. Jde o nevědomou disimulaci.
- Dysimulační postoj- nemocný záměrně zkresluje svoje potíže, případně je popírá, neinformuje lékaře správně. Motivy bývají různé, např.: snaha ukončit pracovní neschopnost z finančních důvodů, strach ze ztráty zaměstnání.
- Nozofóbní postoj – nepřiměřená obava z nemoci, kdy se nemocný nechává opakovaně vyšetřovat, střídá lékaře, přeceňuje své drobné, bezvýznamné potíže a obává se především nevyléčitelných chorob. Nemocný si je vědom, že jeho obavy jsou přehnané, ty se mu však neustále vnucují.(karcinofobie, kardiofobie, apod.)
- Hypochondrický postoj – nemocný se domnívá, že trpí vážnou tělesnou chorobou, nebo prožívá potíže lehčích nemocí velmi zaujatě, svým potížím podléhá, nebojuje s nimi.
- Nozofilní postoj – bývá spojen s uspokojením a s příjemnými stránkami nemoci. Nemocný nemusí plnit své povinnosti, okolí o něj více pečuje, jsou na něj brány větší ohledy. Časté u dětí.
- Účelový postoj – vystupňovaný nozofilní stav. V důsledku získání soucitu, ohledu, úniku z nepříjemných situací (vojna), nebo získáním určitých hodnot (lázně, důchod) – Jsou většinou vědomě a probíhají i u zdravých lidí.
Rozlišujeme
- Agravace – přehánění příznaků, zveličování. Může být nevědomá i vědomá.
- Simulace – je vědomé předstírání nemoci a jejich příznaků, zpravidla proto, aby nemocný dosáhl nějaké výhody.
- Repudiace- je také někdy označována za nevědomou disimulaci. Je to zapuzení nemoci.
Prožívání bolesti
- Bolest je nepříjemný senzorický a emocionálním zážitkem, který je spojen s poškozením tkáně nebo orgánu.
Je to mnohostranný fenomén základní dimenze
Fyziologická – má i ochrannou funkci, zabraňuje před zničením,
Psychologická
- senzorická (smyslová),
- emoční (city),
- hodnotící – hodnotí objektivně jaká ta bolest je, srovnávání bolestí na základě minulých zkušeností.
Z hlediska odezvy jak na tu bolest reaguje lze bolest porovnat
- V rovině subjektivní: je intenzivní, ale krátkodobé, doprovázena tachykardií, tachypnoe, pocením, upadá až do bezvědomí.
- V rovině objektivní: je méně intenzivní, ale dlouhodobá, má vliv na fyzický organismus, tak na psychiku, tak i na sociální stránku.
- Zvláštní druh bolesti, kdy člověk tu bolest cítí, ale lékařská vyšetření jsou negativní. = u pacientů s opakovanými hospitalizacemi, práh bolesti je snížený, předpokladem je hysterická osobnost.
- Bolest léčíme: farmakologicky, fyzioterapeuticky, chirurgicky
Psychologie strachu a úzkosti
- Oba dva prožitky vyrůstají z pocitu ohrožení.
- Je to sebezáchovný proces
Strach
- Je nepříjemný požitek vázaný na určitý předmět nebo situaci.
- Je reakcí na nebezpečí a má signální a obrannou funkci.
- V průběhu prožitku strachu dochází k fyziologickým změnám = zvýšený krevní tlak, tachykardie, poruchy zažívání, pocení a průjem.
- Za užitečný považujeme tzv. přiměřený strach, který má kladný význam. (upozornění na dodržování léčby, režimu, nebo obava z komplikací z kouření.)
- Nadměrný strach působí škodlivě, bezdůvodný strach.
Předměty strachu v nemocnici
- Strach z nemoci
- Strach z postupů diagnostických
- Strach z bolesti
- Strach ze smrt i= umírání
- Strach ze ztráty soběstačnosti
- Strach ze změny vzhledu
Cílem péče zdravotníku je minimalizace předmětů strachu
- Psychologický přístup: vhodná komunikace, přítomnost toho zdravotníka, empatie
- Dobře vedený rozhovor: podpůrný a evalvační chování, otevřené otázky
- Vhodné zaměstnání: televize, rádio, noviny, křížovky
