Prokaryotická buňka – maturitní otázka z biologie

 

   Otázka: Prokaryotická buňka

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): DoK

 

 

 

 

z řečtiny: pro=před a karyon=jádro

velikost buňky asi 1-10 mikrometrů, jednobuněčný organismus schopný samostatného života

prokaryotické organismy : bakterie, sinice a prochlorofyty

Prokaryontní buňka je tvořena jediným neděleným oddílem – kompartmentem, který je ohraničený cytoplazmatickou membránou a vyplněný cytosolem

 

JÁDRO:  

–      není ohraničené jadernou membránou

–      v cytosolu je volně uložena do kružnice dvouřetězcová molekula DNA / tzv. nukleoid /

–      při rozmnožování se buňka rozdělí na 2 dceřiné buňky – příčné dělení /nepohlavní /

 

PLAZMATICKÁ MEMBRÁNA:

  • izoluje vnitřní prostředí od vnějšího
  • je selektivně propustná /reguluju přenos látek z okolního prostředí do buňky a naopak/
  • složena 1.z dvojvrstvy fosfolipidů

2.z molekul bílkovin zanořených do fosfolipidové dvojvrstvy

(model tekuté mazaiky)

Smáčivá- kys. fosforečná + glycerol

Nesmáčivá- mastné kyseliny

 

BUNĚČNÁ STĚNA:

  • tuhý obal
  • udržuje tvar buňky, mechanicky ochraňuje před vnějším prostředím
  • u bakterií tvořena vrstvou peptidoglykanů

 

CYTOPLAZMA:

  • viskózní roztok
  • obsahuje organické a anorganické látky
  • vyplňuje obsah buňky
  • tekutá složka se nazývá cytosol, ve které jsou obsaženy zásobní a odpadové látky-buněčné inkluze
  • v cytoplazmě je volně uložen nukleoid

 

Prokaryotní buňky neobsahují mitochondrie a plastidy.

 

RIBOZOMY:

  • složeny z RNA a bílkovin , volně v cytoplazmě

–      probíhá na nich proteosyntéza /tvorba  bílkovin/

–       plavou volně v cytoplazmě nebo na povrchu drsného ER

 

PLAZMIDY:

  • do kruhu uzavřené molekuly DNA, obsahují geny, které nejsou nutné pro přežití
  • usnadňují přežití buňky
  • využívají se v genetickém inženýrství

 

Typy plazmidů:

  1. R- plazmidy: nesou geny potřebné proti rezistenci proti antibiotikům
  2. Rhizobiální: umožňují fixaci dusíku

Plazmidy obsahují doplňující geny, které nejsou pro buňku nezbytné

 

DOPLŇUJÍCÍ GENY:

      –    rezistence vůči ATB

  • tvorba toxinů

 

BIČÍK:

  • obsahuje: stator a rotor

–       funkce: pohyb buňky

–       je v buněčné stěně

–      flagelin

 

GLYKOKALYX:

  • případný obal ze složeného cukru
  • vláknitá struktura
  • funkce: přichytit se na podklad

 

FIMBRIE:

  • krátké nepohyblivé brvy, jemné a křehké
  • funkce: pomáhají buňce se zůstat na jednom místě, slouží k přichycení

 

KAPSULA :

  • slizové pouzdro

 

TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU

  • výměna látek s okolím přes buněčnou membránu
  • důležité pro příjem látek potřebných pro biochemické reakce z okolí buňky a pro výdej odpadních látek z buňky ven

 

Podle spotřeby energie dělíme transport :  

  1. pasivní
  2. aktivní

 

PASIVNÍ TRANSPORT

  • probíhá bez spotřeby energie
  1. Prostá difúze – transport látek po koncentračním spádu
  2. Usnadněná difúze – transport látek po koncentračním spádu, látka se váže na přenašeč zabudovaný do membrány
  3. Osmóza – prostupnost membrány pro vodu

 

 a/Difuze

  • samovolný proces
  • látky se pohybují dovnitř a ven z buňky podle koncentrace / z místa s vyšší koncentrací do místa s nižší koncentrací/
  • důležité pro O2 a CO2 / koncentrace kyslíku je vyšší v okolí buňky a proto molekuly kyslíku difundují přes membránu dovnitř buňky- koncentrační spád, u CO2 je to naopak- difunduje z těla buňky ven, kde je jeho koncentrace nižší

 

b/ Usnadněná difuze

  • transport po koncentračním spádu
  • k transportu dochází díky přenašečům – transportní bílkoviny
  • využívá se u velkých molekul / glukoza, sodík /

 

Osmóza

  • je pasivním transportem vody přes polopropustnou membránu / molekuly vody jsou malé a mohou přes polopropustnou membránu přejít, naopak pro velké molekuly je nepropustná /
  • molekuly vody prochází z prostředí s nižší koncentrací do prostředí s vyšší koncentrací

 

Izotonické prostředí: stejné prostředí uvnitř i vně buňky, voda prochází ven i dovnitř buňky ve stejném množství – normální stav buňky

 

Hypertonické prostředí: roztok s vyšší koncentrací vně buňky, voda z buňky odchází a buňka se scvrkává

 

PLAZMORÝZA : živočišná buňka, smršťuje se celá (nemá buněčnou stěnu)

 

PLAZMOLÝZA: rostlinná buňka, zmenší se jen živý obsah buňky, buněčná stěna má stálý tvar

 

Hypotonické prostředí: koncentrace je vyšší uvnitř buňky, voda proniká více do buňky a může dojít k jejímu prasknutí

 

PLAZMOPTÝZA : živočišná buňka, nasává vodu-praská (nemá buněčnou stěnu)

(hemolýza : plazmoptýza červených krvinek)

 

Rostlinná buňka: má buněčnou stěnu, nasává vodu. Buněčná stěna zabrání prasknutí buňky- zvětšuje se tlak TURGOR
(pokles turgoru-při nadměrné ztrátě vody –vadnutí)

 

AKTIVNÍ TRANSPORT

  • energie se spotřebovává
  • přenos látky přes membránu, využívá se transportních bílkovin
  • probíhá za spotřeby energie i proti koncentračnímu spádu

 

CYTÓZA – pohlcování látek z okolí nebo vylučování látek do okolního prostředí

1.ENDOCYTÓZA

  • Buňka pohlcuje látky z okolí
  1. Pinocytóza- proces endocytózy, při němž jsou do buňky přijímány ve formě kapének látky rozpuštěné v mimobuněčné tekutině
  2. Fagocytóza- pohlcování cizorodých částic buňkou za účelem výživy nebo obrany

 

2.EXOCYTÓZA

  • proces umožňující vyloučení látek z buňky do vnějšího prostředí
  • váček vytvořený uvnitř buňky-splynutí s membránou-obsah se vyloučí do okolí
  • vylučování odpadních, škodlivých látek nebo látek s určitou funkcí (hormonů)


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!