Otázka: Polarografie, voltametrie
Předmět: Chemie
Přidal(a): Michal Baka
Polarizační křivka
Měří se elektrický proud v závislosti na napětí mezi elektrodami. Pří polarografie měříme pouze katodickou redukci.
Voltametrická vlna
V každém vrcholu píku vidíme že roztok vedl nejvíc. Také máme tabelované při jakém napětí vedou, které ionty. Proto můžeme stanovit kvalita a kvantitu ze vzorek , který odvodil Dionýz Ilkovič
Ilim=(kappa)*c
Půlvlnový potenciál
Je hodnota procházejícího proudu. Je tabelovaný, lze tedy podle něj určit o co se jedná. Je to místo přesně v polovině výšky vlny. Výška vlna udává kvalitu a šířka kvantitu.
Limitní difúzní proud
Maximální proud který prochází roztokem.
Podmínky měření
Analyt musí být elektro aktivní látka. Kapaliny by se měla probublat dusíkem nebo héliem, Je potřeba zařídit homogenní přísun látky k elektrodě přídavkem koncentrovaného a 100 % disociovaného elektrolytu.
U klasické polarografie
Polarografie je založena na elektrolýze roztoku stanovované látky. Proud prochází roztokem mezi dvěma elektrodami, z nichž jedna je tzv. dokonale polarizovatelná (rtuťová kapková elektroda) a druhá je tzv. nepolarizovatelná elektroda . Při klasickém uspořádání zvyšujeme zvolna napětí vkládané na obě elektrody a sledujeme, jak se mění proud protékající obvodem v závislosti na vkládaném napětí . Při malých hodnotách vkládaného napětí roztokem neprochází elektrický proud, protože vložené napětí nepřekročí tzv. rozkladné napětí stanovované látky. Když vnější napětí přesáhne napětí rozkladné, roztokem začne proud protékat a zvyšuje se s rostoucím vkládaným napětí. Velikost proudu je omezena rychlostí, jíž jsou částice stanovované látky přiváděny difúzí k povrchu elektrody, kde elektrochemicky reagují, a tak zajišťují přestup proudu z roztoku na kov elektrody. Po překročení určitých hodnot napětí proud již dále neroste, protože difúze částic dosáhla maximální rychlosti, která je přímo úměrná koncentraci reagující látky v roztoku. Tento maximální proud se nazývá limitní difúzní proud a je přímo úměrný koncentraci stanovované látky v roztoku. Sledovaná závislost proudu na napětí má tvar vlny – polarografická křivka nebo polarografická vlna.
Difereční pulsní polarografie
Princip stejný pouze se měří na s první a posledním kontaktem kapky s hladinou roztoku.
Rozpouštěcí voltametrie
Stanovovaná látka se vyloučí z roztoku (elektrolyticky, adsorpcí aj.) na povrchu elektrody (grafit, platina zlato); tím se vlastně zakoncentruje a pak se elektrolyticky rozpouští, přičemž se měří proud obdobnými technikami, jako při polarografii – zaznamenává se polarografická vlna odpovídající rozpouštění kovu z elektrody do roztoku.Tato metoda patří k nejcitlivějším analytickým metodám vůbec. Meze detekce řádově až 10-9 i 10-12 mol.dm-3.
