Péče u nemocného s vředovou chorobou gastroduodena

 

   Otázka: Péče u nemocného s vředovou chorobou gastroduodena

   Předmět: Ošetřovatelství

   Přidal(a): JaničkaSesřička

 

 

Ošetřovatelská péče u nemocného s vředovou chorobou gastroduodena – VCHGD

 

Anatomie a fyziologie

  • Žaludek (gaster, ventriculus) – plochý, vakovitý oddíl trávicí trubice, mezi jícnem a prvním částí tenkého střeva – duodenem.
  • Jícen přechází do části zvané česlo /kardie/ na kardii navozuje vlastní tělo žaludku /corpus/ a dolů doprava se zužuje v trubicovitý konec vrátník /pylorus/
  • Žaludek tvoří fyziologicky žaludeční šťávu, která obsahuje
    • kyselinu chlorovodíkovou a před jejími účinky je sliznice chráněna mucinem
    • pepsin – štěpí bílkoviny
    • žaludeční lipázu – štěpí tuky. Funkce žaludku je tedy mechanická a chemická

 

Definice onemocnění

  • Peptický gastroduodenální vřed je slizniční defekt, který se nejčastěji vyskytuje v žaludku a duodenu
  • VCHGD je řazena mezi chronické recidivující onemocnění, typické výskytem vředů v duodenálním bulbu a přítomností Helicobacteru pylori.
  • Zásadní význam pro vznik vředové choroby má nepoměr mezi ochrannými a agresívními faktory sliznice, který ji poškodí.
  • Psychosomatické onemocnění

 

Příčiny vzniku

  • Pro vznik vředu je také důležitý podíl ochranných faktorů – především množství a kvalita hlenu (mucin), prokrvení sliznice atd.
  • Nadprodukce kyseliny chlorovodíkové – způsobena např. kofeinem, teinem z černého čaje
  • Helicobacter pylori – gramnegativní bakterie přítomná v žaludku. Produkuje ureázu, která neutralizuje kyselé prostředí v žaludku. Infekce je to výhradně lidská, přenos oro-orálně nebo oro-fekálně, tedy při nedodržení základních hygienických pravidel
  • Žlučové kyseliny – pronikající reflexem (= zpětný tok, regurgitace) z duodena do žaludku.
  • Léky – ty mění skladbu mucinu(nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, kyselina acetylsalicylová atd.)
  • Stres – velmi významně přispívá vzniku vředu. Z toho důvodu je VCHGD řazena mezi tzv. psychosomatické onemocnění. V rodinné anamnéze je častý údaj o VCHGD také v příbuzenstvu

 

Příznaky:

Vřed žaludeční:

  • Postihuje obě pohlaví, mezi 50-60 rokem
  • Bolest se dostavuje po jídle – cca 15-30 min., čím výš je vřed uložen, tím dříve nastupuje bolest
  • Chuť k jídlu je snížená, spíše pacienti hubnou
  • Po zvracení se dostavuje úleva
  • Maligní zvrat je možný
  • Častý výskyt horního dyspeptického syndromu – regurgitace, říhání, pyróza

 

Vřed duodenální:

  • Postihuje více ženy mezi 40 – 50 rokem
  • Bolest je nalačno – za 2 hod. po jídle, často v noci
  • Chuť k jídlu je zvýšená, sklon k tloustnutí
  • Po zvracení se nedostavuje úleva
  • Maligní zvrat v pyloru ano, v duodenu nikdy
  • Častý výskyt horního dyspeptického syndromu – regurgitace, říhání, pyróza.

U chronických vředů se střídají klidové fáze s exacerbacemi (vzplanutí), častý tzv. sezónní výskyt (jaro – podzim).

 

Komplikace VCHGD

  • indikace k chirurgické nebo endoskopické terapii:
  • Krvácení – projevuje se hematemézou, melénou, se vznikem anémie až hemoragického šoku
  • Penetrace – postupné pronikání vředu skrz stěnu žaludku nebo duodena do okolních orgánů, nejčastěji do slinivky břišní. Bolesti vzniklé penetrací jsou úporné, trvalé, bez závislosti na jídle, vyzařující do zad.
  • Perforace – vzniká při rychlém pronikání vředu stěnou žaludku, perforovat může do dutiny břišní s následnou peritonitidou. Bolest bývá krutá, jako bodnutí nožem do břicha s rychlým rozvojem šoku.
  • Stenóza pyloru – provázená zvracením velkého obejmu potravy staršího data.
  • Maligní zvrat

 

Léčba těchto stavů spočívá

  • endoskopická terapie:
    • v opichu krvácejícího vředu alkoholem
    • termokoagulací
    • zasvorkováním krvácející cévy
  • chirurgická terapie:
    • resekce žaludku typ Billroth I. nebo Billroth II.

 

Vyšetřovací metody

Anamnéza

  • OA – věk, pohlaví, životospráva, návyky, prodělané břišní operace, RA – familiární výskyt nemoci, nynější onemocnění. PA – směnný provoz, stres, nepravidelnost.

 

Fyzikální vyšetření

  • celkový pohled, poklep, poslech, pohmat, per rektum

GASTRODUODENOSKOPIE – endoskopické vyšetření žaludku a duodena  

  • zlatý standard, velmi významné vyšetření, protože lze opticky přehlédnout terén žaludku a duodena a odebrat vzorky na bioptické vyšetření, současně lze i provést drobné terapeutické zákroky.
  • Úkoly ZA –
    • příprava nemocného – 6-8 hod. nejíst, nepít, nekouřit. Podepsat informovaný souhlas, zubní $protézy či rovnátka vyjmout z úst, lokální anestézie kořene jazyka.
    • po výkonu – 2 hod. nejíst, nepít, nekouřit.

 

Průkaz Helicobactera pylori

  • odběr krve na mikrobiologii, odběr stolice, dechová zkouška

 

Ultrasonografie břicha

  • úkoly ZA – zajisti poučení dodržení lačnosti před výkonem

 

Terapie

     Cílem léčby je neutralizace nebo alespoň snížení volné kyseliny chlorovodíkové a eradikace Helicobacteru pylori.

  • Režimová opatření – dostatek spánku, tělesný a duševní klid
  • Úprava stravy s vyloučením kávy, silného čaje, alkoholu, bez přepalovaných tuků, nekořeněná jídla – zvyšují překrvení sliznice a krvácení. Zákaz kouření – zhoršuje mikrocirkulaci, vysadit ulcerogenní léky.
  • Farmakologická léčba – zaměřena na potlačení agresívních a posílení ochranných faktorů.
    • Antacida – neutralizují HCl (antacid, maalox), pouze symptomatická léčba.
    • Antiulcerotika – helicid, omeprazopl, ortanol – ráno na lačno!!!!
    • ATB – slouží k eradikaci Helicobactaeru pylori – užívá se dvojkombinace ATB po dobu 7-14 dnů

 

Ošetřovatelský plán u konzervativní terapie:

Příjem, poloha + pohybový režim

  • Vyšetřování a léčba u pacientů s nekomplikovanou vředovou chorobou většinou probíhá ambulantně pod dohledem praktického lékaře ve spolupráci s gastroenterologem
  • při vzniku komplikací jsou pacienti přijímáni na interním odd., pokud dojde ke krvácení, potom jsou přijímáni na chirurgické odd. – respektive JIP.
  • pacienti zpravidla mají volný pohybový režim, pokud nemají jiná omezení, poloha aktivní.

 

Sledování

  • vyprazdňování stolice – barva (meléna, frekvence)
  • Měření FF – především TK, P – možný rozvoj šoku
  • Bolest – síla, intenzita, lokalizace, závislost na jídle
  • Nauzea a zvracení – pokud zaznamenán výskyt hematemézy (zvracení krve) – ihned sestra informuje lékaře, pacienta uloží do Fowlerovy polohy, pokusí se jej zklidnit, zjistí, zda se jedná o zvracení čerstvé krve nebo natrávené (vzhled „kávové sedliny“), na nadbřišek přiloží ledový obklad, pacienta poučí, že nesmí přijímat nic per os. Do rukou mu vloží emitní misku a buničinu, zajistí žilní linku, sleduje FF, množství krevních ztrát, připraví si pomůcky k zavedení nasogastrické sondy – úkoly ZA níže v textu.

 

Výživa

  • dieta č. 2 (šetřící)
  • nutné poučení nutriční terapeutkou
    • o nevhodnosti konzumace kořeněných, ostrých jídel, tučných potravin, nezralé, syrové zeleniny, alkoholu, kouření.
    • nevhodné smažení, grilování
    • naopak vhodná je konzumace králičího, kuřecího telecího masa, forma úpravy spíš vařením, dušením
    • jídlo si rozdělit do 6-7 dávek, nutné je také psychické zklidnění a vytvoření si dostatečného času na příjem potravy
    • jídlo by mělo být pestré a především pravidelné.

 

Hygienická péče

  • pacient si zajišťuje sám, jen při komplikacích a jiných přidružených chorobách sestra dopomáhá nebo zajišťuje sama

 

Spánek a odpočinek

  • Součástí je i dodržování klidového režimu po jídle
  • nevhodné tzv. „pracování“ i za hospitalizace (podnikatelé)
  • pokud výskyt poruch spánku sestra informuje lékaře a zajistí vhodnou medikaci.
  • nefarmakologická pomoc – podání čajů z meduňky, směsí bylin na zklidnění před usnutím.
  • pacienta je třeba poučit o nutnosti relaxace i během dne, zajisti si vhodné volnočasové aktivity, pokusit se upravit nejen jídelníček, ale i pracovní režim.

 

Vyprazdňování

  • poučit nemocného, že při výskytu melény (natrávené, dehtovité stolice) musí ihned tento stav nahlásit sestře. Úkoly ZA – poučit pacienta, o nutné vizuální kontrole sestrou každé stolice, při výskytu melény.

 

Péče o psychický stav a edukace

  • nemocný při léčbě musí aktivně spolupracovat, musí mít dostatek informací o své nemoci, možných komplikacích při nedodržení léčby.
  • poučit o nutnosti dodržování pravidelného denního i nočního režimu, omezení stresu, pracovního vypětí atd.,
  • pravidelné užívání léků, docházení na pravidelné kontroly a nutnosti dispenzarizace
  • doporučuje se lázeňská léčba

 

Ošetřovatelská péče při chirurgické léčbě

  • Obvykle nastává při výskytu komplikací – prasknutí vředu či krvácení z něj

 

Příjem, poloha + pohybový režim

  • Příjem na JIP chirurgického odd. Pacient je připravován na urgentní chirurgický zákrok.

 

Předoperační přípravy  – úkoly ZA

  • Krevní odběry – STATIM (KO, Q+ APTT, FW, biochemie, KS+Rh faktor), moč celkově
  • oholení operačního pole
  • očištění pupku benzínem
  • žilní linka
  • pouze spontánní vyprázdnění – bez nálevu!!
  • bandáže DKK
  • zajištění lačnosti a dále ev.zavedení sondy dle stavu pacienta
    • zavedení nasogastrické sondy – úkoly ZA – příprava pomůcek – sonda (obvykle v lednici), mesokain gel nebo silikonový olej, emitní miska, rukavice, náplast, sběrný sáček. Poloha při zavedení – Fowlerova nebo vleže na zádech. Nutný záznam odpadů ze sondy do bilančního listu, zavedení PMK.
  • Další výkony spojené s akutní přípravou na operační výkon.

 

Pooperační péče – prvních 24hod

  • příprava lůžka – čisté, vydenzifikované, lůžko vybaveno signalizací, gumovkou, možné postranice u neklidných nemocných, bez polštáře ve vodorovné poloze, (prevence zapadnutí jazyka), přístup ze tří stran,
  • příprava nočního stolku – emitní miska s buničinou, noční košile – anděl, tlakoměr, fonendoskop, pooperační záznam (hodnoty TK, P,), příprava infúzního stojanu, odsávačka, kyslík apod. podle potřeby,
  • uložení na lůžko – ihned změříme, TK, P, – intervaly měření určuje anesteziolog – nejčastěji á 20 min. /2 hodin a dále co 1 hod.;
  • kontrola vědomí
  • sledování operační rány – krvácení, prosakování sekretů, při drenáži sledujeme odtok – množství + barvu
  • sledování vyprazdňování – nejpozději do 6-8 hodin po OP se musí vymočit, při potížích pustíme vodu, posadíme nemocného, eventuelně cévkujeme (sestra), při permanentní cévce – sledujeme množství a barvu moče
  • sledování zvracení – hlavně u nemocných po OP na zažívacím traktu
  • výživa – NIC PER OS – jen svlažit rty – jazyk, po 2 hodinách, tekutiny- při dobrém vědomí
  • tlumení bolesti – analgetika jen na ordinaci lékaře, nejčastěji opiáty – sledovat nežádoucí účinky (pokles TK, zvracení).

 

Pooperační péče dlouhodobá – zzačíná po 24 hodinách po operaci a končí propuštěním nemocného.

  • sledování fyziologických funkcí – TK, P, TT 3x denně 2-3 dny po OP
  • sledování operační rány – sekrece z rány, drénů – pokud drén, vytahujeme jej cca 2 poop.den, sledování množství a barvu sekretu, převazy dle ordinace lékaře – asistence sestře nebo výměna horního krytí při prosakování
  • tlumení bolesti – analgetika dle ordinací – podává sestra
  • dieta – pokud pacient nezvrací čaj druhý den a dále dieta dle typu operace např. operace kolene D3; žlučník D4; žaludek D2
  • sledování P+ V tekutin – měření množství tekutin za 24 hodin, zápis do bilančního listu : P: per os + infuze; V: moč, zvracení, sonda, drény
  • odchod plynů – má odejít do 24 hodin po OP; při OP na zažívacím traktu do 48 hodin, jestliže neodchází, vzniká METEORISMUS (plynatost) – zavedeme rektální rourku na 15min.,
  • odchod stolice – má odejít do 3 dnů po OP ; NIKDY NEPODÁVÁME SAMI ČÍPKY NEBO KLYZMA,
  • péče o hygienu a dutinu ústní – u ležících nemocných na lůžku, včasná mobilizace, DÚ – borax glycerínem u bezvědomí, čištění zubů u schopnějších, včasné nasazení protéz, aby nedošlo k poklesu dásní, mobilizace – v den OP klid na lůžku – 1 den po OP vstává se sestrou – POZOR na KOLAPS – postupné vstávání, zhluboka dýchatod prvního dne pacient musí cvičit, aby nedošlo k pooperačním komplikacím, prevence zápalu plic.
  • Edukace na DP – dodržování pooperačního režimu, diety, kontroly u svého gastroenterologa.

 

Kontrolní otázky:

  • Definuj vředovou chorobu gastroduodena.
  • Zopakuj si hlavní příčiny vedoucí ke vzniku tohoto onemocnění.
  • Která vyšetřovací metoda je hlavní v diagnostice této nemoci? Uveď hlavní výhody této metody.
  • Uveď léčebné kroky u této choroby.
  • Jak budeš postupovat v rámci PP při výskytu zvracení krve?
  • Zopakuj si pojmy jako – hemateméza, meléna, enteroraghie atd.
  • Zamysli se nad hlavními rozdíly při předoperační přípravě na zákrok urgentní a plánovaný.





Další podobné materiály na webu: