Péče o nemocné s onkologickým onemocněním

Otázka: Péče o nemocné s onkologickým onemocněním

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): JaničkaSesřička

Specifika ošetřovatelské péče o nemocné s onkologickým onemocněním

Onkologie je lékařský obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou nádorových onemocnění. Jedná se o multidisciplinární obor, ve kterém je nutná spolupráce diagnostiků, patologů, chirurgů, chemoterapeutů, radioterapeutů, hematologů, endoskopistů a dalších specialistů z různých oborů. Léčba nádorových onemocnění probíhá buď ambulantně, nebo s pobytem na lůžkovém oddělení. Z tohoto důvodu jsou onkologická pracoviště členěna na část ambulantní a lůžkovou.

Termíny užívané v onkologii

Nádor (novotvar, tumor)

Je abnormální tkáňový útvar, který roste bez granulace a koordinace
Jeho růst je rychlejší než okolních tkání
Dělí se na benigní a maligní
Výsledkem je růst nádoru, který ničí normální tkáň
- Růst expanzivní – mechanický útlak okolí, atrofie okolních tkání
- Růst infiltrativní – nádorové buňky vrůstají mezi buňky okolních tkání bez jejich přímého ničení
- Růst invazivní – vrůstání nádorových buněk mezi buňky okolních tkání, které jsou poškozovány a ničeny, typické pro růst zhoubného nádoru

Benigní nádor = nezhoubný nádor

Rostou pomalu, zůstávají ohraničené, působí pouze tlakem
Neovlivňují zhoubně celý organizmus, netvoří metastázy (vzdálená druhotná ložiska nádoru)
Po úplném odstranění většinou nerecidivují (neobjevují se znovu)

Maligní nádor = zhoubný nádor

Rostou rychle, expanzivně, prorůstají do okolních tkání, infiltrují okolní tkáně
Proti okolí jsou neohraničené, prorůstají i do krevních a mízních cév, jejich růst je invazivní a destruktivní
Mohou vytvářet dceřiné nádory tzv. metastázy
I po úplném odstranění mohou recidivovat (znovu růst)

Prekancerózy

Jsou změny ve tkáních, které nejsou maligní, ale mohly by se ve zhoubný nádor změnit
Je nutné je pravidelně sledovat a nejlépe chirurgicky léčit (polypóza tlustého střeva, změny sliznice děložního čípku)

Metastazování

Metastáza je dceřina buňka, druhotné ložisko, které pravděpodobně vzniklo z jedné nádorové buňky
Metastázy mohou být ve tkáních, orgánech, tělních dutinách a lymfatických uzlinách
Přítomnost metastáz znamená pro pacienta nepříznivou prognózu
Maligní buňky se mohou šířit pomocí lymfatického systému, krevním oběhem, prorůstáním do okolí, šířením v ohraničených anatomických prostorech (v zažívací trubici, dýchacích cestách, peritoneální dutině)
Pro nádory určitého původu je typická určitá lokalizace metastáz

Histopatologický staging

Jde o soubor vyšetření, jejichž konečným cílem je zařazení onemocnění do klinických stádií podle TNM systému
Tato vyšetření se liší podle typu a lokalizace nádorů

TNM klasifikace nádorů

Principem této mezinárodní klasifikace je popis velikosti nádoru T (tumor), postižení uzlin N (noduli), přítomnosti nebo nepřítomnosti vzdálených metastáz M

Histopatologický granding

Stupeň buněčné diferenciace (zralosti)
Jedná se o posouzení stupně zhoubnosti primárního nádoru podle určitých kritérií

Benigní nádory z pojiva a podpůrné tkáně

Lipom (z tukové tkáně), fibrom (z vaziva), chondrom (z chrupavky), osteom (z kosti), angiom (z krevních cév), lymfangiom (z mízních cév), leiomyom (z hladkého svalu), rhabdomyom (z příčně pruhovaného svalu), gliom (z mozku a míchy), neurinom (z nervové pochvy), pigmentový névus (z kůže)

Maligní nádory z pojiva

Nazývají se sarkomy
Liposarkom (z tukové tkáně), osteosarkom (z kostních buněk), fibrosarkom (z vaziva), melanom (z kůže)

Benigní nádory epitelu

Papilomy, které pocházejí z krycího epitelu (močový měchýř, sliznice nosu)
Adenomy, které pocházejí ze žlázového epitelu (žaludeční sliznice, štítná žláza)

Maligní epitelové nádory

Nazývají se karcinomy, mnohem častější než sarkomy (karcinom žaludku, jater, slinivky břišní, průdušky)

Rizikové faktory

Kouření aktivní i pasivní (bronchogenní karcinom, karcinom dutiny ústní, jícnu, hltanu, močového měchýře, ledvin, pankreatu)
Strava (nadměrné solení, obezita, alkohol, nedostatek vlákniny, ovoce a zeleniny, velké množství živočišných tuků)
Nedostatek pohybu (vede ke snížení hmotnosti, snížení riziko vzniku karcinomu tlustého střeva, prsu, prostaty)
Stres (oslabuje imunitu – obranyschopnost, podporuje rozvoj psychosomatických chorob – žaludeční vředy)
Infekce (viry hepatitidy B, C – karcinom jater, Helicobacter pylori – karcinom žaludku, lidský papillomavirus – způsobuje karcinom dělohy), viry způsobují imunosupresi (snižují obranyschopnost organizmu) a usnadňují vznik maligních onemocnění, prevence očkování a včasná léčba infekce
Nadměrná expozice slunečního záření (UVB záření podporuje maligní bujení melanomu – kožní nádor), může mít vliv i na imunitní systém jedince
Pracovní prostředí (práce v chemickém průmyslu, gumárenském průmyslu, v těžbě uranu, s vlákny azbestu)
Genetické vlivy- 10% je dědičného původu, nejčastěji se objevuje dědičná forma nádoru prsu, nebo vaječníků, nádory kolorekta (familiální polypoza)
Prevence: ultrasonografické vyšetření u žen nad 20 let a nad 40 let, u klientů familiální polypozou střev provádět 1x ročně screeningové vyšetření Haemocult test

Vyšetřovací metody v onkologii

Osobní anamnéza ( životní styl klienta, zvyky jako kouření, černá káva, alkohol, prodělané operace, úrazy)
Rodinná anamnéza ( výskyt onkologických onemocnění v rodině, zejména nádory prsu, kolorekta, nebo hypertenze, DM, vředová choroba..)
Farmakologická anamnéza ( léky které pacient užívá )
Gynekologická anamnéza ( počátek menstruace u ženy, zda žena kojila, brala antikoncepci )
Alergologická anamnéza ( alergie pacienta, léky na alergii, potraviny, prachy, pyly a další alergeny )
Pracovní anamnéza ( rizikové faktory, zda je práce prováděna venku, nebo v uzavřené místnosti ..)
Nynější onemocnění (potíže současného stavu – bolesti, nauzea, zvracení, nechuť k jídlu, změny FF, deformace bradavky, poruchy dýchání..atd. )
Fyzikální vyšetření ( pohled, pohmat, poslech )
Laboratorní vyšetřovací metody (vyšetření moči a močového sedimentu, tumorové markery, biochemické vyšetření – Alt, Ast, ALP, ionty Celková bílkovina, glykemie a provedení Haemocult test a KO )
Mikroskopické vyšetření biologického materiálu ( cytologické vyšetření, histologické vyšetření )
Vyšetřovací zobrazovací metody (RTG = mamografie, CT, Scintigrafie, MR )
Endoskopické vyšetření
- Laryngoskopie
- Bronchoskopie
- Ezofagoskopie
- Gastroduodenoskopie
- ERCP
- Rektoskopie
- Kolonoskopie
- Laparoskopie
- Cystoskopie
- Enteroskopie
- Endosonografie

Léčba v onkologii

Dělení léčby podle cíle
- Protinádorová –využítí všech dostupných metod k odstranění nádorových buněk (chirurgie, radioterapie, medikamentózní léčba)
- Podpůrná – symptomatická, zaměřená na mírnění příznaků vyvolaných nádorem, nebo protinádorovou léčbou
- Kurativní-cílem je úplné vyléčení nemocného, odstranění nemoci
- Nekurativní- ničení nádorových buněk, není však možné úplné vyhubení
- Adjuvantní –nejdříve chirugické odstranění nádoru, po té radioterapie, chemoterapie
- Neadjuvantní- radioterapie s cílem zmenšení primárního nádoru a mirkometastáz, pak léčba chirurgická
- Paliativní- komplexní podpůrná léčba pacientů s pokročilým onkologickým onemocněním v posledních fázích jejího života(analgetizace, antiemetika, psychoterapie,..)

Chirurgická léčba

Je základem onkologické terapie v časných stádiích nádorů (nádor nepřerůstá orgán svého vzniku a jeho metastázy nepřesahují pro tento orgán spádové lymfatické uzliny)
U pokročilejších onemocnění je chirurgická léčba součástí komplexní léčby spolu s radioterapií a chemoterapií

Radioterapie

Je využívána u všech radiosenzitivních nádorů (citlivých na záření)
Působí ve všech ozářených buňkách nevratné změny
Jedná se o léčbu radioaktivního záření, zdrojem jsou lineární urychlovače, RTG ozařovače, radiokobaltové a radiocesiové ozařovače
Ozařování se může provádět před operací i po operaci, může být i samostatným léčebným postupem u pokročilých inoperabilních nádorů
Léčba pomocí radioterapie je kurativní a paliativní
- Transkutánní ozařování = Teleterapie
  - Provádí se pomocí externího zdroje záření z určité vzdálenosti od těla
  - Před ozářením se provádí přesné zaměření nádoru pomocí speciálního RTG přístroje zvaného simulátor a označení místa ozařování na kůži, které zde zůstávají po celou dobu ozařování
  - Na tomto přístroji se léčba plánuje, připraví se ozařovací pomůcky (fixační maska, vykrývací bloky)
  - Ozáření se může provést jednorázově nebo ve více frakcích (dílčích dávkách)
- Brachyradioterapie
  - Zdroj záření se zavádí do těsné blízkosti nádoru nebo přímo do oblasti nádoru
  - Do oblasti nádoru jsou zavedeny neaktivní aplikátory, do kterých automaticky vyjíždí radioaktivní zářič, např. do konečníku nebo pochvy
  - Doba záření je několik minut až desítek minut, je možné ji provádět ambulantně
  - Jinou metodou je permanentní aplikace, kdy se zářič trvale ponechá v nádoru, kde postupně vyzáří a ztratí svou aktivitu
  - Nejčastěji se používá k léčbě nádorů děložního těla a čípku, nádorů bronchů, konečníku, k ozařování jizvy po operaci karcinomu prsu, k paliativnímu řešení stenóz jícnu
- Nitrožilní léčba pomocí radionuklidů
  - Využívá výběrového vychytávání radionuklidu v cílovém orgánu (nádoru), vede k vysokým dávkám záření v těchto ložiscích při minimálních vedlejších účincích
  - Využívá se například k léčbě nádorů štítné žlázy (využívá se radioaktivní jod)

Nežádoucí účinky radioterapie

Akutní radiační reakce
- Je výsledkem přímého poškození parenchymových buněk normálních tkání, objeví se během léčby nebo do 3 měsíců po jejím ukončení
- Kožní rekce (chránit kůži – nepoužívat deodoranty a parfémy na postiženou kůži, nepoužívat mýdlo, nosit nedráždivý bavlněný oděv, nevystavovat se se Slunci)
- Poškození sliznic (důkladná hygiena dutiny ústní, výplachy dutiny ústní, čištění zubů měkkým kartáčkem, strava chladnější a nedráždivá)
- Střevní problémy (vynechat nadýmavá jídla a jídla zrychlující peristaltiku – luštěniny, zelenina, čerstvé pečivo, mléčné výrobky, nekouřit, nepít alkohol)
- Poškození sliznice močového měchýře (zvýšit příjem tekutin na 2,5 – litry za den)
Pozdní postradiační reakce= POSTRADIAČNÍ SYNDROM
- Objevuje se po 3 a více měsících po ukončení léčby (12 – 24 měsíců) a je většinou ireverzibilní (nevratné)
- Sterilita, menopauza, fibróza plic, katarakta (šedý zákal), poškození sítnice, hypofunkce štítné žlázy, gastroduodenální vřed

Chemoterapie

Podávání léků s protinádorovým účinkem (cytostatik)
Cytostatika zastavují buněčné dělení a ničí buňky tím, že poškozují jejich genetickou informaci
Cytostatika poškozují nejvíce rychle se dělící buňky, protože buňka je ve fázi dělení nejcitlivější na rušivé vlivy
Rychlost dělení buněk ve tkáních určuje, která zdravá buňka je poškozená více a která méně
Mezi nejrychleji obnovující se buňky patří sliznice zažívacího ústrojí a krvetvorba, a proto jsou cytostatiky poškozovány nejvíce
Velkým problémem podávání cytostatik je vlastní metabolizmus každého člověka, který způsobuje, že někdo zvládá léčbu cytostatiky bez větších potíží a jiný má po stejné dávce život ohrožující komplikace
Cytostatika mohou mít syntetický původ nebo může jít o látky získané z rostlin

Nežádoucí účinky chemoterapie

Myelosuprese – útlum krvetvorby (leukopenie-opakované infekty, trombocytopenie-krvácivé projevy, anémie-únava, spavost, kožní projevy, žaludeční potíže)
Nauzea a zvracení
Průjem a zácpa v důsledku poškození střevní sliznice
Stomatitida (zánět sliznice dutiny ústní), xerostomie (suchá dutina ústní), speciální zubní pasty, ústní vody s enzymy, zvlhčující gely pro onkologické pacienty
Kardiotoxicita – poškození srdečního svalu (častěji po dlouhodobé chemoterapii, většinou nevratné)
Nefrotoxicita – poškození funkce ledvin
Neurotoxické projevy – může docházet k poškození periferních nervů i CNS, periferní neuropatie způsobuje parestézie (brnění) a necitlivost prstů na rukou a nohou, závažnější je neuropatie autonomních (útrobních) nervů, která může vyústit v paralytický ileus
Plicní toxicita – poškození plicního intersticia, fibróza plic
Azoospermie – nepřítomnost živých spermií v ejakulátu
Sterilita – neplodnost, u mužů je možné před chemoterapií odebrat ejakulát a spermie zamrazit (poté je možné provést umělé oplodnění)
Alopecie – vypadávání vlasů (nejčastější účinek cytostatik)
Kožní projevy – pigmentace, bolestivý erytém, lokální nekrózy
Alergická reakce

Způsoby podávání cytostatik

Perorální podávání – pro pacienta nejpřijatelnější, není vhodné pro vedlejší účinky cytostatik (zvracení)
Intravenozní podávání – nejčastější forma aplikace, může být zajištěna formou periferního žilního katetru nebo centrální žilního katetru, opakované aplikace cytostatik do periferních žil vedou k jejich trombotizaci a zániku
Intracavitální podávání – do přirozených dutin, např. do močového měchýře, páteřního kanálu
Aplikace přímo do nádoru

Povinnosti sestry při intravenózní aplikaci cytostatik

Intravenózní aplikaci cytostatik může provádět pouze sestra k tomu oprávněná
Cytostatika se připravují v lékárně
Cytostatiky musí být aplikována výhradně do žíly, při paravenózní aplikaci hrozí poškození tkání (nekróza)
Při práci s cytostatiky musí všichni zdravotničtí pracovníci používat ochranné pomůcky
Zaměření péče o žilní vstupy, monitorujeme místo vpichu, sledujeme možnost úniku cytostatického léčiva mimo cévu, sledujeme FF, kontrolujeme psychický stav, tlumení strachu a úzkosti

Hormonální léčba –některé nádory jsou tzv. hormonálně dependentní, závislé na produkci hormonů (vaječníků, varlat, kůry nadledvin, hypofýzy). Po vyřazení produkce těchto hormonů dochází zástavě růstu nádoru, např. ca prsu, prostaty

Biologická léčba

Patří mezi nejnovější způsob léčby onkologických onemocnění a zánětů vzniklých na autoimunitním podkladu
Termínem bioterapie se označuje aplikace látek, které jsou chemicky shodné nebo podobné látkám produkovaným buňkami lidského těla
Cílem farmakologických dávek bioterapie je podpora krvetvorby, posílení imunity klienta, ale i přímé ovlivnění šíření nádorových látek

Transplantace krvetvorných buněk

Transplantace krvetvorných buněk je léčebná metoda, která se používá zejména v léčbě zhoubných krevních onemocnění
Transplantace spočívá v podání krvetvorné tkáně, která má nahradit vlastní poškozenou nebo zničenou krvetvornou tkáň

Paliativní péče v onkologii

Je komplexní péče o pacienty, jejichž onemocnění nereaguje na kurativní léčbu.
Je to podpůrná léčba u pacienta s pokročilým nádorovým onemocněním.
Je zaměřena na léčbu bolesti a ostatních symptomů (nauzea, zvracení,…), stejně jako mírnění psychických, sociálních a duchovních problémů.
Cílem je zajistit co nejlepší kvalitu života nemocného a jeho rodiny

Organizační formy poskytování paliativní péče-

Hospic, domácí hospicová péče, denní hospicový stacionář, oddělení paliativní péče v nemocnici

Další podobné materiály na webu: