Výživa rostlin – maturitní otázka

Proč nejde kopírovat?  💾 Stáhnout materiál  ✖ Nahlásit chybu

 

Otázka: Výživa rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): Karolína

 

Autotrofní a heterotrofní výživa rostlin:

  • Mezi rostlinou a prostředím probíhá neustálá výměna látek a energie.
  • Rostlina přijímá vodu, kyslík, oxid uhličitý a živiny – to jsou látky potřebné pro životní děje. Jsou přijímány jen ve vodných roztocích nebo v plynné formě.

 

Autotrofní výživa:

  • schopnost vytvářet si z jednoduchých anorganických látek složité látky organické, tuto schopnost mají zelené rostliny- FOTOSYNTÉZA → reakce, při níž se využívá sluneční energie k syntéze energeticky bohatých organických sloučenin (cukrů) z jednoduchých anorganických látek (CO2 a H2O)
  • sluneční energie se mění na energii chemickou, probíhá v chloroplastech za účasti fotosyntetických barviv (chlorofylu)

 

6CO2 + 12H2O + E —- enzymy + barviva —> C6H126O2 + 602 + 6H2O

 

1) primární děje – jsou bezprostředně závislé na světle a probíhají v thylakoidních membránách chloroplastů a jedná se o pohlcení světla fotosyntetickými barvivy, redukci koenzymu a syntézu ATP

2) sekundární děje: nejsou na světle bezprostředně závislé, tj. mohou probíhat na světle i ve tmě, probíhají ve stromatu chloroplastů a jedná se o fixací CO2 a vznik glukózy

1. světelná fáze: na chlorofyl dopadá světelné záření – zachycení energie – využije se jí k fotolýze vody, produktem světelné fáze: protony, elektrony, kyslík, ATP

2. Calvinův cyklus (temnostní fáze): fixace a redukce oxidu uhličitého za vzniku sacharidů.

 

Dýchání

  • je to katabolický děj probíhající ve všech buňkách (rostlinných, živočišných, bakteriálních…), je to proces uvolňování chemické energie, která je v organických sloučeninách.
  • v hrubých rysech se jedná o převrácenou fotosyntézu

 

Heterotrofní výživa:

  • zdrojem uhlíku i energie jsou organické látky. Heterotrofní výživu mají nezelené rostliny a u zelených rostlin probíhá v jejich nezelených orgánech (kořen) a v buňkách bez chloroplastů.

 

Podle zdroje organických látek je dělíme:

  • Saprofytismus – Živiny berou z odumřelých těl jiných organismů (typický pro některé houby a bakterie)
  • Parazitismus – živiny přijímají z jiných těl jiných živých organismů, do těla hostitele vylučují zplodiny svého metabolismu
    • hemiparazité  – poloparazité – schopni fotosyntézy, odebírají H20 a minimum živin pomocí haustroií = přeměněné kořeny
    • holoparazité – úplní parazité – nezelené rostliny, hostiteli odebírají vodu, minerální látky i asimiláty

 

Smíšený typ výživy – mixotrofie:

  • přechodný typ výživy mezi autotrofií a heterotrofií
  • rostliny obsahují chlorofyl, ale z hostitele odčerpávají některé další složky pro svou výživu
  • přizpůsobují se tak stanovišti s nedostatečnou výživou
  • příkladem – masožravé rostliny – rosnatka

 

Symbióza

  • vzájemně prospěšné soužití dvou organismů
  • a) mikorrhiza – soužití vyšších rostlin (kořeny) s houbou
    • příklad – klouzek modřínový, křemenáč osikový
  • b) lišejníky – soužití řasy nebo sinice shoubou
  • c) symbióza – hlízkových bakterií s kořeny bobkovitých rostlin (bakterie vážou vzdušný N2)

 

Minerální výživa

  • příjem, vedení a využití minerálních látek, tzn. iontů anorganických solí, které jsou nezbytné pro život rostliny
  • hlavním zdrojem minerálních látek pro rostliny = půda
  • minerální látky jsou přijímány kořenovým systémem i nadzemními orgány
  • k transportu látek slouží půdní roztok
  • pro příjem potřeba energie ATP

 

Biogenní prvky – nezbytné pro výkon všech životních funkcí rostliny

  • makrobiogenní – stavební funkce – C, H, O, N, P, S, Ca, K, Mg
  • mikrobiogenní – katalycká funkce – Fe, B, Cu, Zn, Mn, Mo, Co, V, Cl

 

Využití hnojení – zlepšení výživy pěstovaných rostlin a zvýšení výnosů

  • přirozenástatková – význam pro tvorbu humusu (hnůj, močůvka, kompost, kejda)
  • umělá průmyslová – ve formě práškové, granulované, kapalné (dusíkatá – ledky, fosforečná – superfosfát, draselná – KCl)

 

Přehled biogenních prvků:

  • C, H, O – součást všech organických sloučenin
  • C- zdroj: CO2
  • O – zdroj: vzdušný O2, CO2, H2O
  • H – zdroj: H2O
  • N – součást bílkovin, zdroj: NO3, NH4
  • P – součást nukleových kyselin, zdroj: PO4, HPO4, H2PO4
  • S – součást některých aminokyselin a silic, zdroj: SO4
  • K – ovlivňuje zavírání a otevírání průduchů, zdroj: K+
  • Mg – součást chlorofylu, zdroj: Mg2
  • Ca – vliv na činnost membrán, zdroj: Ca2+
  • Fe – součást enzymů, zdroj: Fe2+, Fe3+
  • Zn – aktivace enzymů, zdroj: zinečnatého kationtu
  • Cl – nezbytný pro fotosyntézu
  • Mn – tvorba chlorofylu
  • Cu – žloutnutí listů mezi žilkami
  • B – dělivá pletiva – meristémy


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy