Ošetřovatelská péče u pacientů s onemocněním plic

Otázka: Ošetřovatelská péče u dětí a dospělých s onemocněním plic

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): eliska.fiuraskova

Anatomie a fyziologie plic

Oddíly dýchacího ústrojí

Horní cesty dýchací
- Dutina nosní (cavum nasi)
- Nosohltan (nasopharynx)
Dolní cesty dýchací
- Hrtan (larynx)
- Průdušnice (trachea)
- Průdušky (bronchi)
- Průdušinky (bronchioli)
- Plíce (pulmo)
- Plicní sklípky (alveolus)

Nos a dutina nosní

Začíná nosními dírkami a ústí nozdrami do (choanami) do nosohltanu
Kostěným podkladem nosu jsou nosní kůstky (ossa nasalia) – vpředu doplněny chrupavkou
Uvnitř dutiny nosní je nosní přepážka – rozděluje ji na dvě poloviny
Z kostěné přepážky vystupují 3 drobné kůstky = skořepy nosní (conchae nasales) rozdělují dutinu nosní na horní, střední a dolní průduchy nosní
Oddělena do dutiny ústní tvrdým a měkkým patrem
Uvnitř dutiny nosní je řasinkový epitel obsahující drobné hlenové žlázky
Ve stropu dutiny nosní je smyslový epitel čichový, který zde vytváří čichové políčko
V dutině nosní dochází k ohřívání a zvlhčování vzduchu a k zachycení nečistot
S dutinou nosní jsou spojeny vedlejší dutiny nosní (sinusy)
Nacházejí se v kostech lebky:
- V horní čelisti (sinus maxillaris)
- V kosti čelní (sinus frontalis)
- V kosti čichové (sinus ethmoidalis)
- V kosti klínové (sinus sphenoidalis)
Dutina nosní ústí dvěma otvory (choanami) do hltanu

Nosohltan (nasopharynx)

horní nálevkovitá část hltanu, která navazuje na dutinu nosní
ústí zde Eustachova trubice (spojuje nosohltan se středouším) – v místě Eustachovy trubice je tzv. nosohltanová mandle (tonzila pharingea)
na rozhraní ústní a hrtanové části hltanu se rozdělují polykací a dýchací cesty

Hrtan (larynx)

Krátký trubicový orgán – podkladem jsou chrupavky,největší:
- Chrupavka štítná (cartilagothyroidea)
- Chrupavka prstencová (cartilagocricoidea), na zadní straně jsou chrupavky hlasivkové
Dolní část hltanu je od hrtanu oddělena hrtanovou příklopkou (epiglottis) – pohyblivá elastická chrupavka
Sliznice je vystlaná řasinkovým epitelem

Průdušnice (trachea)

Navazuje na chrupavku prstencovou
Tvořena hyalinními chrupavkami podkovovitého tvaru
V zadní části jsou chrupavky doplněny vazivem a hladkou svalovinou
Je vystlána sliznicí a kryta řasinkovým epitelem
Větví se na 2 průdušky

Průdušky (bronchi)

Jsou chrupavčité, zanořují se do plic
Levá průduška probíhá téměř v pokračování trachey, pravá odstupuje v tupém úhlu
Obě průdušky vstupují do plic, kde se dále větví

Plíce (pulmo)

Vlastní orgán zevního dýchání – dochází zde k výměně plynů
Párový orgán – dělí se na pravou a levou plíci
Tvar jehlanu– základna ( baze), plicní hrot ( apex), plicní stopka ( hilus)
Plicní stopka (hilus) – vstupují a vystupují zde cévy, nervy a průdušky
Pravá plíce – 3 plicní laloky
Levá plíce – 2 plicní laloky
Plicní lalok (lobus) se dále dělí na segmenty
Větví se na bronchy lalokové, segmentové a až na nejmenší tzv. respirační bronchy- průdušinky- tímto větvením vzniká tzv. bronchiální strom
Na konce respiračních bronchů navazují velké množství plicních sklípků (alveoly), které obaluje bohatá síť vlásečnic
Přes tenkou stěnu plicní sklípků a vlásečnic (alveolokapilární membrána) dochází k výměně dýchacích plynů

Poplicnice a pohrudnice

Povrch plic a vnitřní plochu dutiny hrudní vystýlá tenká vazivová blána:
- Poplicnice (pleura pulmonalis, pleura viscelaris)
- Pohrudnice (pleura parietalis)
- Mezi poplicnicí a pohrudnicí se nachází pohrudniční dutina

Funkce dýchacího systému

Hlavní fce = výměna dýchacích plynů
Cyklické střídání vdechu (inspirium) a výdechu (expirium)
Klidová dechová frekvence 16-18/min
Dechový objem (klidový) je cca 500 ml – ne všechen objem se dostane až do plicních sklípků

Mechanika dýchání

Při dýchání dochází k cyklickému zvětšování a zmenšování dutiny hrudní – střídá se vdech
a výdech
Pohyby hrudníku jsou umožněny pomocí dýchacích svalů, žeber a hrudní kostí
Hlavní vdechový sval = bránice (diaphragma)
Ostatní vdechové svaly = zevní mezižeberní svaly, prsní svaly a některé svaly krku
Vdech je aktivní děj
Výdech je pasivní proces

Proces dýchání

Proces dýchání lze rozdělit do 3 fází:
Zevní dýchání = ventilace je výměna plynů mezi zevním prostředím a krví
Transport plynů = přenos O₂ k buňkám, CO₂ od buněk prostřednictvím krve (dýchací plyny se váží na hemoglobin)
Vnitřní – tkáňové dýchání = výměna plynů mezi buňkami a krví

Nejčastější onemocnění plic

BronchitidaCHOPN, Astma Bronchiale, Pneumonie, Bronchogenní karcinom, Tuberkulóza plic, Cystická fibróza, Bronchiektázie, Bronchiolitis, Bronchitis, Pneumothorax, Hemothorax

Chronická obstrukční bronchopulmonální nemoc (CHOPN)

Charakteristika onemocnění

Stav způsobený chronickou bronchitidou (vlhký kašel 3 měsíce v roce po dobu 2 let)
Chronická bronchitida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění sliznice průdušek → postupné zúžení (obstrukce) bronchů → snížení průchodnosti průdušek → to má za následek strukturální a funkční změny alveolů + destrukce sept mezi alveoly →PLICNÍ EMFYZÉM (rozedma plic)

Příčiny

kouření cigaret
Pasivní kouření
Znečištěné ovzduší
Práce v prašném prostředí
Chemické výpary
Opakované respirační infekce- neléčená akutní bronchitida
Rizikové faktory – genetická predispozice, častěji u mužů, věk – stoupá s věkem…

Příznaky

kašel – nejvíce v ranních hodinách
expektorace (vykašlávání hlenu) – chronická tvorba sputa
dušnost (nejdříve namáhavá, poté klidová)
nížení tolerance fyzické námahy (navazuje na dušnost)
kachexie (hubnutí, chátrání – v pokročilém stádiu),
svalová atrofie
Cyanóza, pocení, únava
při poslechu – pískoty, vrzoty, vlhké chropy
Emfyzematik je hlavně dušný, má soudkovitý hrudník

Vyšetřovací metody

Anamnéza
Fyzikální vyšetření (pohled, poslech, poklep – zvučný poklep u emfyzému)
Saturace hemoglobinu kyslíkem
Nativní RTG hrudníku
CT
Spirometrie
Vyšetření krevních plynů
Laboratorní vyšetření (CRP, krevní obraz, kultivace sputa)

Léčba

absolutní zanechání kouření– bezpodmínečně
farmakoterapie– bronchodilatancia (Ventolin, Atrovent, Berodual), Kortikoidy (Hydrocortizon, Prednison, Solumedrol), Expektorancia+mukolytika (Mucosolvan, Ambrobene), ATB
dlouhodobá domácí oxygenoterapie
preventivní opatření
rehabilitace (dechová gymnastika – posilování bránice, respirační fyzioterapie)
chirurgická léčba–bulektomie (chirurgické odstranění plicní buly při emfyzému), popř. transplantace plic
Lázeňská léčba (Luhačovice, Mariánské Lázně)

Ošetřovatelská péče

Ošetřovatelské problémy viz poslední stran
Uložení pacienta, pohybový režim– uložení na plicním či interním odd., při zhoršení stavu na JIP nebo ARO, Fowlerova poloha, lůžko u okna, větratelná místnost, nemocný má volný pohybový režim, nemocní s horečkou mají ordinován klid na lůžku, u nemocných se snažíme o zachování jejich soběstačnosti, v případě potřeby sestra zabezpečí dopomoc při sebeobsluze
Sledujeme – fyziologické funkce(především SpO₂, DF),průchodnost dýchacích cest, množství
a charakter sputa,přítomnost krve ve sputu,výživu a hydrataci nemocného,celkové příznaky onemocnění(cyanózu, psych. stav, stav vědomí),hmotnost nemocného,lékaři hlásíme dušnost, horečku a hemoptýzu, dodržování režimu, správnost používání inhalátorů, dodržení zákazu kouření.
Výživa: energeticky vydatná, biologicky hodnotná – bohatá na proteiny, Ca, Fe, maso, ovoce
a zelenina – vitaminy a vláknina, dostatek nápojů, výživná, mléčné výrobky –NE!, alkohol je absolutně zakázán!
Vyprazdňování –prevence zácpy, riziko průjmů u léčby ATB
Hygienická péče – Vykašlávání sputa – dostatek buničiny, emitní miska, častá výměna prádla při pocení, pozor na prochladnutí!
Odpočinek a spánek – péče o pravidelný nerušený spánek a odpočinek
Rehabilitace – po odeznění akutní fáze provádíme rehabilitaci – dechová a kondiční cvičení
Psychosociální problematika a domácí péče – domácí kyslíková léčba, edukace do domácí péče –dodržování léčebného režimu = NEKOUŘIT! Aktivně odkašlávat, provádět dechová cvičení (5krát denně 5 – 10 minut), užívat správně léky podle ordinace lékaře

Komplikace

Akutní exacerbace CHOPN
Život ohrožující exacerbace se zástavou dýchání a oběhu
Karcinom plic

Nejčastější ošetřovatelské diagnózy

Omezení průchodnosti dýchacích cest z důvodu zúžení dýchacích cest a tvorby hlenu
Poruchy výměny plynů v plicích v důsledku destrukce plicních sklípků
Poruchy dýchání z důvodu vlastního onemocnění
Snížená sebepéče v důsledku nemoci
Úzkost, strach z důvodu dechových obtíží
Nedostatek informací o onemocnění

Pneumonie (zápal plic)