Péče u pacienta s astma bronchiale a CHOPN

 

   Otázka: Ošetřovatelská péče u pacienta s astma bronchiale a CHOPN

   Předmět: Ošetřovatelství

   Přidal(a): JaničkaSesřička

 

 

ANATOMIE A FYZIOLOGIE DÝCHACÍHO SYSTÉMU

Dýchací systém se dělí na horní a dolní cesty dýchací.

 

HORNÍ CESTY DÝCHACÍ:

  • Dutina nosní (cavumnasi)
  • Nosohltan (nasopharynx)

 

DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ:

  • Hrtan (larynx)
  • Průdušnice (trachea)
  • Průdušky (bronchy)
  • Plíce (pulmo)
  • párový orgán uložený v dutině hrudní
  • levá plíce se dělí na 2 laloky a pravá na 3 laloky
  • laloky se dále dělí na segmenty(10)
  • dále se segmenty dělí na plicní lalůčky
  • plicní lalůčky tvoří bronchioly-mírně se rozšiřují a na ně nasedají polokulovité váčky (alveoly), na vnitřní straně je vrstva respiračního epitelu, přes který jsou molekuly plynu transportovány do krve

 

MECHANIKA DÝCHÁNÍ:

Vdech (inspirium)

  • aktivní děj závislý na činnosti inspiračních svalů (bránice,zevní mezižeberní svaly,hrudní svaly,neporušená hrudní stěna), pomocné vdechové svaly-velký a malý prsní sval

Výdech (expirium)

  • pasivní děj při kterém se účastní pružnost plic hrudní stěny,výdechové svaly: vnitřní mezižeberní a některé břišní svaly

 

Pojmy:

Eupnoe – klidové dýchání

Tachypnoe – zrychlené dýchání

Bradypnoe – zpomalené dýchání

Apnoe – zástava dýchání

Vitální kapacita plic – objem vzduchu, který jsme schopni vydechnout po maximálním nádechu

 

CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ ASTMA BRONCHIÁLE:

  • chronické zánětlivé celoživotní onemocnění DC se záchvaty výdechové dušnosti, kterou způsobí přechodný bronchospasmus, otok sliznice dýchacích cest a vazký hlen, který dýchací cesty ucpává.
  • mezi dětmi je asi 10% výskyt.
  • astma nelze zcela vyléčit, ale dá se dostat pod kontrolu
  • neléčené astma vede k nevratným změnám zhoršujícím výkonnost nemocného a k řadě komplikací
  • neléčený chronický zánět v DC vede ke strukturálním změnám a trvalému zúžení DC s akutními astmatickými záchvaty.

 

Příčina:

  • Alergie časného typu s genetickou dispozicí, dochází k přehnané reakci na látky z prostředí, tvoří se protilátky a místo obranné látky vzniká alergie
  • Atopie – vrozená dispozice k rozvoji alergie, typickým projevem jsou atopické ekzémy, pylová alergie, senná rýma, alergická rýma, apod.
  • Nealergické astma způsobené psychogenní složkou, fyzická námaha, kouření, vdechování dráždivých plynů, infekce ( respirační infekce virové, chronické infekce – ORL)

 

KLINICKÝ OBRAZ:

  • střídají se období klidu a období s astmatickým záchvatem
  • ASTMATICKÝ ZÁCHVAT:
    • vzniká náhle, neočekávaně, ve dne i v noci
    • nemocný sedí, zaujímá ortopnoickou polohu (sedí, spuštěné DK, mírný předklon)
    • nemocný pociťuje úzkost a tíseň na hrudi, neklid, strach, je opocený, rty i konečky prstů má cyanotické, má tachykardii, nemůže mluvit
    • má prodloužený výdech provázený pískoty a vrzoty, protože DC jsou zúženy ( výdechová dušnost)
    • dráždivý kašel, ke konci záchvatu vykašle husté, vazké sputum
    • záchvat může trvat půl až 1 hodinu
    • pokud trvá déle než 1 hod, nazýváme jej astmatický stav (status astmaticus) – je charakterizován dlouhou dobou trvání, těžkým průběhem a ohrožením vnitřního prostředí, ventilace plic je nízká,dochází k hypoxii a hyperkapnii, rozvíjí se akutní dechová nedostatečnost, může dojít k srdečnímu selhání, pacienti v tomto stavujsou hospitalizování na ARO k řízené ventilaci.

 

Stupně záchvatu:

  1. lehký záchvat – je občasný, mimo ně je pac. bez potíží
  2. středně těžký záchvat – 1-2x týdně, konec do 1 hodiny, respirační funkce zhoršeny, lze léčebně zvládnout
  3. těžký záchvat – časté záchvaty, trvá hodiny i dny, špatně reagují na léčbu
  4. astmatický stav-dlouhotrvající nakupení záchvatů nereagujících na léčbu, oběhové selhání, rozvrat vnitřního prostředí

 

 VYŠETŘOVACÍ METODY:

ANAMNÉZA

  • kompletní – osobní, rodinná, alergie, léky, hobby, profese, návyky, …

 

KLINICKÝ OBRAZ

  • Příznaky (dušnost, kašel, pískoty, atd.)

 

FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ

  • pohled (typ dýchání – břišní, hrudní, tvar hrudníku, barva kůže a sliznic)
  • poslech
  • poklep (velikost srdce a plic)
  • pohmat (bolestivost)

 

FUNKČNÍ PLICNÍ VYŠ.

Spirometrie– vyšetřujeme vitální kapacitu plic (spirometrem), měříme dechové objemy, u astmatu klesá tzv. jednovteřinová vitální kapacita, tj. objem vzduchu vydechnutý s největším úsilím za 1 vteřinu

Neprovádíme – u malých dětí a v akutním stavu záchvatu!!!!

Příprava pacienta – vysvětlit postup, zjistit věk, výšku, hmotnost.

 

Postup

Vyšetření se provádí vsedě ve vzpřímené poloze.

Náustek se vkládá mezi zuby a je držen rty. Nutný je nosní klip.

Vyšetření se provádí opakovaně, za validní hodnoty se považují nejlepší ze tří technicky dobře provedených manévrů.

Naměřené hodnoty jsou zaznamenány do tzv. spirometrické křivky neboli spirogramu, který vyjadřuje závislost změny objemu v čase.

   

Alergologické vyšetření  

  • testování diagnostickými alergeny
  • skarifikační – na kůži kapka alergenu, rozškrábe se
  • intradermální – alergen se aplikuje do kůže
  • inhalační – alergen se vdechne
  • provokační – kápne se na nosní sliznici, spojivkový vak

 

LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ

  • ↑ titr protilátek IgE v krvi (imunologické vyš., mikrobiologická laboratoř)
  • KO (↑ množství eozinofilů)
  • ABR (ASTRUP)
  • sputum – bakteriologicky a cytologicky k doplnění (umožňuje určit původce onemocnění a zavést cílenou ATB léčbu)

 

ZOBRAZOVACÍ METODY

  • RTG srdce a plic – příprava : psychická, eventuelně sundat řetízky kolem krku
  • EKG – k doplnění a vyloučení jiného onemocnění

 

LÉČBA:

Léčba při záchvatu:

  • zahajuje inhalační léčbu sám (úlevové léky – např. Ventolín, Buventol – bronchodilatancia)
  • režimová opatření zvlhčený vzduch, omezit spouštěcí faktory (domácí zvířata, koberce, záclony, prašné a zakouřené prostředí, apod.)
  • injekčně kortikoidy (hydrocortizon, prednison)
  • opatrná oxygenoterapie
  • bronchodilatační léky (inhalačně – ventolin, berotec, intravenózně -syntophylin, amonophylin)
  • antihistaminika – dithiaden, zyrtec – potlačují alergickou reakci
  • sedativa – ke zklidnění
  • rehydratace
  • mukolytika, expectoranica – ředí hlen, usnadňují vykašlávání, podávat max. do 17,00!!!

 

Dlouhodobá léčba:

  • inhalačně kortikoidy
  • bronchodilatancia
  • antihistaminika (např. Xyzal, Zyrtec)
  • sedativa
  • ATB (při infekcích)
  • Hyposenzibilizace (aplikace oslabených alergenů do organismu per os nebo injekčně dle výsledků alergologických testů, cílem je přimět organismus k přiměřené reakci na cizorodou látku, jeden cyklus trvá minimálně 3 roky)
  • fyzioterapie (nácvik správného dýchání), míčkování, psychoterapie, lázně
  • změna životosprávy

 

PRVNÍ POMOC PŘI ASTMATICKÉM ZÁCHVATU

  • přísun čerstvého vzduchu
  • poloha vsedě, ortopnoická
  • uvolnit oděv
  • aplikace léků – inhalace kapesním inhalátorem
  • uklidnit!!!

 

PROGNÓZA A KOMPLIKACE

  • Dobrou prognózu mají případy s včasnou diagnózou a včasným zahájením léčby.
  • Je důležité dodržovat zásady léčby a navodit klidový stav
  • U astmatiků kuřáků hrozí CHOPN
  • Nesprávným či nedostatečným léčením astmatu může docházet ke stále častějším astmatickým záchvatům.

 

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE A JEJÍ REALIZACE

Poloha a pohybový režim

  • Pacient zaujímá Fowlerovu nebo ortopnoickou polohu.
  • Pohybový režim je upraven v závislosti na celkovém stavu pacienta (při záchvatu zachovává přísný klid na lůžku).

 

Sledování

  • fyziologické funkce (TK, P, D, TT, vědomí)
  • celkový stav pacienta
  • příznaky onemocnění – dušnost, kašel, expektoraci – barva kůže, sliznice → cyanóza, kvalitu dýchání – zapojení vedlejších dýchacích svalů, subjektivní potíže, výraz obličeje, projevy chování
  • zhoršující se dušnost, vzrůstající cyanóza, apatie → hlásit lékaři → varující příznaky dechového selhání
  • výsledky vyšetření – RTG S+P, spirometrie, laboratorní testy
  • dodržování a účinek léčby
  • pečujeme o periferní žilní vstupy (PŽK)
  • psychický stav pacienta
  • vyprazdňování moči a stolice
  • zajistíme bezpečnost klienta a provedeme bezpečnostní opatření, abychom předešly úrazu (postranice)

 

Hygienická péče

  • V závislosti na celkovém stavu pacienta

 

Výživa

  • V akutní fázi – parenterální výživa, později dieta č. 3, popřípadě jiná dle přidružených onemocnění.
  • Nemocného dostatečně zavodňovat, protože ztrácí z těla velké množství vody dýcháním, aktivně nabízet tekutiny. Zavodnění usnadňuje vykašlávání vazkého hlenu. Pokud není nemocný pro dušnost schopen dostatečně pít, zavodňujeme parenterálně dle ordinace lékaře.
  • Strava lehce stravitelná, nenutit (upřednostnit ovoce – vitamíny, minerály)
  • Nevhodné mléčné výrobky – zahleňují

 

Vyprazdňování

  • Dle celkového stavu pacienta.
  • U těžkých stavů přísná bilance tekutin (ARO, JIP), sledovat pravidelnost stolice, odchod plynů – plynatost zvedá bránici a zhoršuje dýchací potíže.

 

Odpočinek a spánek

  • Po odeznění akutních příznaků astmatu pečujeme o dostatek odpočinku a spánku.
  • Dítě i dospělý potřebuje klid, pohodlí, pocit jistoty a bezpečí.
  • Zajistíme dostatečnou vlhkost vzduchu a zvýšenou polohu.

 

RHB a péče o dýchací cesty

  • V akutním stavu dušnosti se snažíme pacienta uklidnit (chytit za ruku obličeji proti sobě, klidné, jasné pokyny), otevřít okno (působí příznivě na psychiku), veď jej k pomalému nádechu a výdechu, snaž se minimalizovat povrchní tachypnoi, zvlhčuj vzduch v pokoji, po odeznění dušnosti podporuj vykašlávání (dostatečná hydratace, expektorancia, mukolytika), prováděj dechové cviky, poklepovou masáž, kombinace RHB s inhalací.
  • Míčkování- relaxační metoda (povzbuzuje nádech, inhibuje výdech – reflektoricky ovlivní hladké svaly, uvolní jejich spasmus, navodí expektoraci).

 

Psychosociální potřeby

  • Poskytneme dostatek informací:
    • o příznacích astmatu, o příčinách jeho vzniku
    • důležitosti nosit u sebe úlevové léky (např. Ventolin, Buventol)
    • o tom, aby pravidelně bral léky a docházel na kontrolu ke svému lékaři
    • o nutnosti dodržování životosprávy
    • naučit osobu blízkou pacientovi poskytnou PP v případě záchvatu (u dětí rodiče, případně partner, manžel)

 

Domácí péče

  • rodič i větší děti musí umět dokonale zacházet se všemi inhalačními systémy, které jim lékař naordinuje k užívání
  • dispenzarizace na alergologii
  • při akutním záchvatu – zahájit léčbu inhalační léky již před příjezdem lékaře, zklidnění, přísun čerstvého vzduchu, úlevová poloha
  • poučení o přiměřené fyzické zátěži ve vhodném prostředí
  • pobyty u moře, v jeskyních, na horách
  • sledování pylového zpravodajství
  • úprava domácího prostředí
    • vyloučit tzv. lapače prachu (záclony, závěsy, koberce, plyšáky)
    • na spaní místo peří duté vlákno
    • úklid na vlhko
    • žádná domácí zvířata se srstí
    • často větrat a vysávat postel
    • nepřetápět (20-22°C)
  • je-li znám alergen, vyloučit ho z prostředí, potravy

 

CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ CHOPN –CHRONICKÁ OBSTRUKČNÍ PLÍCNÍ NEMOC

  • Chronická bronchiální obstrukce z důvodu chronické bronchitidy a destrukce plícního parenchýmu
  • CHOPN způsobují 2 choroby:
    • 1. chronická bronchitida – zánětlivé onemocnění průdušek způsobené obstrukcí, přítomnost produktivního kašle
    • 2. emfyzém plic-rozedma plic- destrukce plicního parenchym(výstelka) a alveol(plicní sklípky)

 

Příčina:

  • 90% kouření!!!
  • neléčené bronchitidy, astma, atopie, alergie, chemické vlivy

 

KLINICKÝ OBRAZ:

  • dušnost (po námaze, pak i klidová)
  • kašel (hlavně po ránu) spojený s vykašlávání sputa
  • bolesti na hrudi
  • febris, slabost
  • tachykardie
  • soudkovitý hrudník –při výdechu nedojde k úplnému vyprázdnění vzduchu z alveol, dochází k uvěznění plynů, při nádechu přibude další vzduch, zvětšuje se objem plic, dochází k převzdušnění, zvětšení předo-zadního rozměru plic

 

VYŠETŘOVACÍ METODY:

ANAMNÉZA

  • kompletní – osobní, rodinná, kouření, alergie, profese, návyky, …

 

KLINICKÝ OBRAZ

  • příznaky – kašel, vykašlávání sputa, ….

 

FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ

  1. pohled (typ dýchání – břišní, hrudní, tvar hrudníku, barva kůže a sliznic)
  2. poslech
  3. poklep (velikost srdce a plic)
  4. pohmat (bolestivost)

 

FUNKČNÍ PLICNÍ VYŠ.

Spirometrie

 

BRONCHOSKOPIE- endoskopické vyšetření bronchů

  • příprava nemocného – 6-8 hod. nejíst, nepít, nekouřit. Podepsat informovaný souhlas, zubní protézy či rovnátka vyjmout z úst, provádí se většinou celkové anestezii, FF, premedikace
  • po výkonu – 2 hod. NPO, sledovat FF, dýchání, krvácení z DC

 

LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ

  • ABR (ASTRUP)
  • sputum – bakteriologicky a cytologicky k doplnění (umožňuje určit původce onemocnění a zavést cílenou ATB léčbu)

 

ZOBRAZOVACÍ METODY

  • RTG srdce a plic – příprava : psychická, eventuelně sundat řetízky kolem krku
  • EKG – k doplnění a vyloučení jiného onemocnění

 

LÉČBA:

  • Oxygenoterapie, monitorace FF, saturace kyslíkem
  • bronchodilatáncia (inhalačně – Ventolin, Berotec, intravenózně -Syntophylin
  • rehydratace, infuzní terapie
  • mukolytika, expectoranica – ředí hlen, usnadňují vykašlávání, podávat max. do 17,00!!!
  • ATB při infekci
  • sedativa a hypnotika NEPODÁVAT, snižují dechovou frekvenci
  • PŘESTAT KOUŘIT!!!
  • dechová rehabilitace, péče o dýchací cesty

 

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE A JEJÍ REALIZACE

Poloha a pohybový režim

  • Pacient zaujímá Fowlerovu nebo ortopnoickou polohu.
  • Pohybový režim je upraven v závislosti na celkovém stavu pacienta

 

Sledování

  • astma bronchiale

 

Hygienická péče

  • V závislosti na celkovém stavu pacienta

 

Výživa

  • astma bronchiale

 

Vyprazdňování

  • astma bronchiale

 

 

Odpočinek a spánek

  • astma bronchiale

 

RHB a péče o dýchací cesty

  • poučit pacienta o nutnosti vykašlávání sputa
  • popř. odsávání z DC, dodržení aseptického postupu
  • dechová rehabilitace

 

Psychosociální potřeby

  • astma bronchiale

 

Domácí péče

  • dispenzarizace na plícní ambulanci
  • poučení o přiměřené fyzické zátěži ve vhodném prostředí, o užívání léků, o rizicích
  • NESMÍ KOUŘIT!!






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: