CHOPN a astma bronchiale – lékařství a ošetřovatelství

 

   Otázka: CHOPN a astma bronchiale

   Předmět: Lékařství a ošetřovatelství

   Přidal(a): JaničkaSestřička

 

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O NEMOCNÉ S CHOPN (Chronická obstrukční plicní nemoc)

CHOPN k sobě zahrnuje 2 nemoci:

  1. Chronickou bronchitidu (chronický zánět průdušek)
  2. Plicní emfyzém- rozedma plic

 

Chronická bronchitida

  • přítomnost produktivního kašle po dobu 3 měsíců opakujícího se 2 roky po sobě.
  • dochází k zánětlivému edému sliznice, který je doprovázen degenerací průduškových chrupavek, destrukce a zúžením průdušek

 

Plicní emfyzém

  • dochází k poškození plicních alveol, vznikají cysty o velikosti větší než 1 cm.
  • Tím se zmenšuje respirační plocha plic, snižuje se elasticita plic a vzniká výdechová dušnost.

 

Charakteristika CHOPN

  • chronická bronchitida + plicní emfyzém
  • vzniká hyperinflace – při dalším nádechu přibývá vzduch v plicích. Hrudník se předozadně rozšiřuje a vzniká soudkovitý hrudník. Je ztížený nádech a vzniká pocit dušnosti.

 

Diagnostika

  • Anamnéza: chronická bronchitida, astma bronchiale kouření inhalační expozice chemickými látkami
  • Fyzikální vyšetření:
    • Pohledem- pacient zaujímá ortopnoickou polohu, prodloužené expirium (výdech), inspirační postavení hrudníku (soudkovitý hrudník)
    • Poslechem plic- můžeme slyšet oslabené dýchaní, vlhké chrupky, někdy spastické fenomény (pískoty, vrzoty)
  • Spirometrie: (stádia CHOPN podle výsledků spirometrie)
    • stádium 0- rizikové stádium, chronický kašel s tvorbou sputa, spirometrie bez nálezu
    • stádium 1- lehké stádium CHOPN, plicní funkce zhoršené, ale pacient si zhoršení ještě neuvědomuje
    • stádium 2- střední stádium CHOPN, zhoršuje se dušnost při zátěži
    • stádium 3- těžké stádium CHOPN, vzniká respirační insuficience nebo cor pulmonálně (plicní srdce)
  • Laboratorní vyšetření- ABR-
    • rozvíjí se hypoxemie (snížená koncentrace kyslíku v krvi); hyperkapnie (zvýšený parciální tlak CO2 v krvi)

 

Příznaky

Onemocnění probíhá jako chronické zhoršující se, příležitostně jako zhoršené akutní exacerbaci (vzplanutím)

  • Chronická forma- inspirační postavení hrudníku, výrazná slabost, zhoršující se dušnost, která se, postupně vyvíjí v těžkou klidovou dušnost, zapojení pomocných dýchacích svalů (podklíčkových), kašel, cyanóza
  • Akutní exacerbace (vzplanutí)- nastane po respiračním infektu, dušnost je provázená kašlem s expektorací hnisavého sputa, zapojení pomocných dýchacích svalů, tachykardie, další pokles oxygenace a zhoršující se cyanóza
  • Těžká akutní exacerbace- zhoršení kašle, klidová dušnost, teplota, tachykardie, tachypnoe, zhoršení cyanózy, útlum vědomí
  • Život ohrožující exacerbace- zmatenost až kóma, zástava dýchaní, zástava srdce PaO2 pod 6,7 kPa (parciální tlak kyslíku- hypoxemie), PaCO2 nad 9,3 kPa (parciální tlak kysličníku uhličitého- hyperkapnie), pH pod 7,3 (respirační acidóza)

 

Léčba:

  • je zaměřena především na bronchodilatancii (rozšíření průdušek) a zlepšení expektorace.
  • proto se podávají Bronchodilatancia (p.o.- euphilin, spophyllin a inhalační spreje- ventolin, atrovent, berotec)
  • antitusika – léky které tlumí dráždivý kašel (stoptusin, codein, kodynsal, neocodin )
  • mukolytika- umožní lepší vykašlávaní hlenu (mucosolvan, ambrobene, ACC Long, fenorin)
  • expektorancia- umožní vykašlávat hlen tím, že zvýší jeho produkci. (bromhexin)
  • pulmonální rehabilitační program: např. – 8 týdnu rehabilitace na běhátku nebo bicyklovém ergometru, 3x týdně nejméně 30 minut nebo kdekoli pravidelná rychlá chůze.
  • při CHOPN jdou nevhodná sedativa a hypnotika protože tlumí dechové centrum a tím snižují dechovou frekvenci

 

OSE péče:

  • hospitalizace podle stavu (interna, ARO, JIP)
  • poloha Fowlerova, ortopnoická
  • režim klidový
  • pacient musí být v dosahu centrálního rozvodu kyslíku
  • sledujeme fyziologické funkce, saturaci, vykašlávaní
  • hygiena – dopomoc nebo zajištění hygienické péče
  • lehká strava, hydratace, až tekutá strava
  • péče o dýchací cesty: nácvik správného dýchaní, nácvik správného odkašlávaní, inhalace, dechová rehabilitace, poklepová masáž, vibrační masáž, posturální drenáž (pacient leží vykloněný z lůžka, hrudník níže než nohy), polohová drenáž (uloženi pacient do trendelenburgovy polohy), odsávání sekretu, oxygenoterapie, použití ručních inhalátoru, lázeňská léčba

 

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O NEMOCNÉ S ASTMA BRONCHIALE

  • Chronické zánětlivé onemocnění charakterizováno klidovou záchvatovou dušností, která je způsobena zúžením průdušek (bronchiální obstrukci)
  • Obstrukce průdušek je způsobena spasmem (křečí) hladké svaloviny (bronchospasmus), edémem a překrvením sliznice, vazkými hleny
  • Dušnost je expektoračního typu (výdechová)
  • Dušnost je doprovázena expiračními pískoty
  • Většinou má alergickou příčinu

 

Příčiny

  • chronický zánět je většinou způsoben alergií (roztoče, pyly, prach, potrava, léky)
  • bakteriemi, viry, plísněmi
  • stres, emoce, hormonální změny (menstruace, těhotenství)
  • v anamnéze u pacienta je v dětství častý výskyt atopických ekzému → bud přejde nebo později přejde v astma

 

Podstata onemocnění

  • Při obstrukci výdech proti odporu, část vzduchu zůstane v plicích (hyperinflace), další nádech je omezen.
  • V plicích se hromadí oxid uhličitý a vzniká hyperkapnie- způsobuje respirační acidózu. Vzniká hypoxie a hypoxemie
  • Respirační insuficience (dechová nedostatečnost) → zvýšený odpor v plicích, svalovina pravé komory hypertrofuje a následně dilatuje (rozšiřuje) tento stav se nazývá cor pulmonale (plicní srdce) = u neléčeného astma

 

Rozdělení astmatu

  • alergické astma – jak u dětí tak u dospělých, předchází tomu atopický ekzém
  • nealergické astma – netrvá do dospělosti. Při podání chemických látek

 

Podle závažnosti

  • lehké astma – záchvaty jsou občasné. Pouze v sezónu. Mimo sezonu bez záchvatu. 2x týdně přes den a 2x měsíčně přes noc
  • střední astma 2x-3x týdně a 1x týdně přes noc
  • těžké astma záchvaty časté, třeba každý den. Špatně reaguje na léčbu. Dochází k zhoršení plicní funkce
  • astmatický stav- záchvat, který trvá déle než 1 hodinu- Nereaguje na léčbu. Nakupení záchvatu za sebou vede k akutní dechové nedostatečnosti

 

Příznaky

  • výdechová dušnost spojena s úzkosti a neklidem
  • dráždivý kašel, ke konci záchvatu dojde k vykašlání sputa
  • ortopnoická poloha – zapojení pomocných dýchacích svalů
  • krátký namáhavý dech, prodloužený výdech, pískoty

 

Diagnostika

  • fyzikální vyšetření – poslech, poklep, pohled
  • laboratorní vyšetření – zvýšený počet leukocytu, zvýšený počet erytrocytů, serologické vyš. zvýšená hladina imunoglobulinu, biochemické vyš – ABR
  • alergologické vyš.- zjištění původce alergie, kožní testy
  • funkční vyšetření plic- spirometrie

 

Léčba

  • v období záchvatu se dávají Bronchodilatancia (ventolin, ekobec). Můžou být podávaný i injekčně
  • podávají se kortikoidy, mukolytika, oxygenoterapie
  • preventivní farmakoterapie léky předcházející záchvatům (claritin)
  • režimová léčba- životospráva, odstranění alergenu u prostředí, pobyt v klimatickém prostředí, dechová gymnastika (flétna)

 

OSE péče

  • léčba probíhá doma, hospitalizace v případě komplikací astmatu. U dechového selhání ARO
  • režim klidový, ortopnoická poloha
  • sledujeme počet dechu za minutu, krevní tlak, kašel, vykašlávaní hlenu, podání léku, účinek léku, saturaci krve kyslíkem, psychický stav pacienta
  • hygienická péče- doprovod, hygienickou péči většinou neprovádíme
  • výživa- v období záchvatu nenutíme pacienta do jídla, hodně pít až 3 litry
  • vyprazdňování- předcházet zácpě
  • zvýšená potřeba spánku a odpočinku
  • zajistit přívod vzduchu, klid
  • nepodáváme sedativa
  • rehabilitace, kondiční cvičení, klimatické pobyty
  • domácí péče- poučit o užívání léku a dodržováni jeho užívání


Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy