Otázka: Ošetřovatelská péče u klienta s ICHS
Předmět: Ošetřovatelství
Přidal(a): pavlína
Ošetřovatelská péče u klienta s ICHS – ischemická choroba srdeční
Srdce je dutý svalový orgán, který pod tlakem pohání krev v oběhu krevním tím, že se rytmicky smršťuje a ochabuje. Srdce má tvar nepravidelného kužele. Je uloženo v mezihrudí, za hrudní kostí, jednou třetinou je vpravo od střední čáry, dvěma třetinami vlevo od střední čáry. Srdce dospělého člověka má hmotnost 230 – 340 g. Hmotnost srdce závisí na věku člověka a objemu srdeční svaloviny.
Na stěně srdeční se rozeznávají tři vrstvy:
- endokard: je tenká lesklá blána vystýlající nitro srdce.
- myokard: je svalová vrstva tvořená příčně pruhovanou svalovinou srdeční.
- epikard: je povrchový obal srdce.
Lidské srdce má 4 dutiny: dvě síně a dvě komory.
Pravá síň a pravá komora tvoří tzv. pravé srdce, oddělené síňovou a komorovou přepážkou od levé síně a komory, které vytvářejí tzv. levé srdce. Mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň, mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň. Cípy chlopní jsou nálevkovitě vpáčené do komor. Proti vyvrácení chlopní do síní při zpětném nárazu krve, jdou od okraje chlopní tenká vazivová vlákna (šlašinky), která se upínají na svalové výběžky uvnitř komorových dutin. Do pravé síně srdeční přitéká horní a dolní dutou žílou odkysličená krev z orgánů a tkání těla. Smrštěním pravé síně je krev vypuzená do pravé komory, a po jejím smrštění plicním kmenem do plic. Na začátku plicního kmene je kapsovitá poloměsíčitá chlopeň zabraňující zpětnému toku krve z tepny do pravé komory. Z plic se do srdce vrací okysličená krev čtyřmi plicními žilami ústícími do levé síně. Při kontrakci (stahu) levé síně je krev přečerpána do levé komory. Z levé komory začíná srdečnice (aorta), kterou je krev rozváděna do tepen celého těla. Také v začátku aorty je kapsovitá poloměsíčitá chlopeň, obdobné funkce jako chlopeň v plicní tepně.
Ischemická choroba srdeční (ICHS) je psychosomatické onemocnění, při kterém dochází k omezení, případně k zastavení přítoku krve do určité oblasti srdečního svalu z důvodu změn na koronárních tepnách. Zúžení nebo uzavření tepny, event. tepen vede k nedostatečnému okysličování a přívodu živin do příslušné tkáně, v níž vzniká ischemie až nekróza. ICHS se dělí na akutní – infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris, náhlá smrt a na chronickou – stabilní angina pectoris, srdeční selhání, arytmie.
Příčinou ICHS je ateroskleróza koronárních tepen. Rizikové faktory aterosklerózy dělíme na ovlivnitelné a neovlivnitelné.
NEOVLIVNITELNÉ: věk, pohlaví, genetika
OVLIVNITELNÉ: obezita, tělesná inaktivita, dlouhodobý stres, hypertenze, kouření, diabetes mellitus a hyperlipoproteinémie.
Příznaky ICHS dělíme na:
AKUTNÍ (nestabilní)
- Náhlá smrt (náhlá zástava oběhu například při fibrilaci komor
- Infarkt myokardu (ischemická nekróza myokardu
- Nestabilní angína pectoris (ischemická bolest bez vzniku nekrózy
CHRONICKÁ:
- Stabilní angína pectoris ( námahová- angiózní bolest vzniká při větší námaze u trvale zúžených koronárních tepen nebo při spasmu aterosklerotických změněných tepen při stresu, kouření)
- Srdeční selhání (srdce není schopno přečerpávat potřebné množství krve potřebné pro organismus)
- Arytmie (při poruše převodního systému srdečního)
- Nemocného vyšetříme pomocí anamnézy – AO, AR, AP, AF nejvíce nás bude zajímat výskyt stenokardie a její reakce na sublingvální aplikaci nitrátů. U nemocného změříme FF (fyziologické funkce) zejména krevní tlak TK a puls P. Nemocného vyšetříme pomocí fyzikálního vyšetření –poslech, pohmat a pohled. Pacienta vyšetříme pomocí přístroje EKG (klidové vyšetření), ergometrie (zátěžové EKG). Dále ultrazvuk srdce RTG vyšetření za pomocí kontrastní látky – koronografie.
Léčbu nemocného dělíme na farmakologickou, nefarmakologickou a chirurgickou:
FARMAKOLOGICKÁ:
- Vazodilatancia- nitráty
- Antikolagulancia- heparin, clexan
- ACE inhibitory
NEFARMAKOLOGICKÁ
- nemocnému naordinujeme změnu životosprávy (pohyb, léčba obezity, nekouřit a jiné)
CHIRURGICKÁ:
- PTCA- perkutánní transluminární angioplastika (rozšíření zúžené cévy balónkem), Bypass (přemostění ucpaného úseku vlastním žilním štěpem)
Ošetřovatelská péče u klienta s IM- infarkt myokardu
Akutní infarkt myokardu patří mezi akutní formy ICHS. Je charakterizován nekrózou srdečního svalu, která vzniká v důsledku nedostatku kyslíku v srdeční svalovině. Téměř vždy je postižena levá srdeční komora. Vzniklá nekróza se hojí jizvou.
Více jak 80% IM vzniká z důvodu akutního trombotického uzávěru koronární tepny, který obvykle nasedá na aterosklerotický plát. Mezi příčiny patří například genetická predispozice, kouření, obezita, hypertenze, stres a nesprávná životospráva.
Hlavním příznakem je intenzivní bolest za sternem (stenokardie). Většinou má charakter pálivé, tlakové nebo svíravé bolesti, které vystřelují do obou horních končetin, krku, dolní čelisti, mezi lopatky nebo do dutiny břišní. Na pacientovi je viditelná bledost, opocenost, nevolnost a schvácenost. U některých nemocných proběhne IM asymptomaticky tak zvaný němý infarkt, který se náhodně ukáže na EKG.
Nemocného vyšetříme pomocí anamnézy – AO, AR, AP, AF. Provedeme fyzikální vyšetření pohmatem pohledem a poslechem. Natočíme EKG (klidové vyšetření).
Pacientovi odebereme krev na laboratorní vyšetření. Odebereme krev na vyšetření kardiálních enzymů- CPK, AST, LD, CK. Dále krev na glykémii- u většiny AIM vzniká stresová hyperglykémie. Provedeme vyšetření na nespecifické ukazatele zánětu- zvýšená sedimentace FW, leukocyty a CRP. Mezi poslední laboratorní vyšetření patří krevní obraz a hemokoagulační vyšetření.
V obecných zásadách léčby je na prvním místě snaha o zachování co největšího rozsahu nepoškozeného myokardu. Základem první pomoci je tlumení bolestí a okamžitý transport postiženého do nemocnice s angiolinkou, kde je provedena koronarografie a následně většinou angioplastika. U nemocného podáváme léky:
ACE inhibitory, betablokátory, analgetika-
Antikolagulancia- heparin, clexan
Antiagregancia-
Dále pacienta můžeme léčit chirurgicky – PTCA- perkutánní transluminální koronární angioplastika a nebo aortokoronární bypass – přemostění zúženého úsekukoronární tepny.
