Ošetřovatelská péče o nemocné s NPB

 

   Otázka:  Ošetřovatelská péče o nemocné s NPB

   Předmět: Ošetřovatelství

   Přidal(a): JaničkaSestřička

 

 

Anatomie:

  • Cavum oris – dutina ústní
  • Pharynx – hltan
  • Oesopharynx – jícen
  • Ventriculus, ventriculum, gaster – žaludek
  • Intestinum tenue – tenké střevo
  • Duodenum – dvanáctník
  • Jejunum – lačník
  • Ileum – kyčelník
  • Intestinum crassum – tlusté střevo
  • Caecum – slepé střevo
  • Appendix vermiformis – červovitý výběžek
  • Colon ascendens – vzestupný tračník
  • Colon transversum – příčný tračník
  • Colon descendens – sestupný tračník
  • Colon sigmoideum – esovitý tračník, esovitá klička
  • Rectum – konečník

 

Funkce jednotlivých orgánů

  • Dutina ústní – fyzické (rozmělňování potravy), chemické (působení slin)
  • Hltan, jícen – k rozkladu zde nedochází (jen v malé míře díky slinám), transport potravy do žaludku
  • Žaludek – rozklad potravy mechanické, chemické (žaludeční šťávy – HCl, pepsin, žaludeční lipázy a amylázy, voda, mucin, u dětí chymosin)
  • Duodenum – trávení (žluč, pankreatická šťáva), vstřebávání
  • Jejunum – dochází k největšímu vstřebávání díky klkům
  • Ileum – vstřebávání, ale už menší
  • Tlusté střevo – vstřebávání minerálů a vody, zhušťování zbytků, tvorba stolice a plynů
  • Konečník – odchod stolice a plynů

 

Peristaltika = pohyb svalů/orgánů, aby mohla potrava putovat dál

 

Náhlé příhody břišní

NPB je akutní onemocnění jednoho nebo více břišních orgánů, vznikají většinou náhle, pobíhají prudce a v případě neléčení vedou k těžkým komplikacím včetně ohrožení života nemocného.

 

Mezi NPB patří:

  • Akutní apendicitida
  • Uskřinutá zevní/vnitřní kýla (stav, kdy v kýle uvízly tkáně. Říká se mu též nereponibilní kýla a jde o velmi závažný stav, protože často může vést k přiškrcení orgánů)
  • Akutní zánět žlučníku, biliární kolika
  • Akutní pankreatitida
  • Perforace žaludečního/duodenálního vředu
  • Masivní krvácení do GITu
  • Ileózní stavy
  • Ledvinová kolika
  • Aneurysma břišní aorty
  • Akutní zánět pobřišnice
  • Úrazy s vnitřním krvácením

 

Dělení NPB

Zánětlivé:

  • Lokální ohraničené – lokální zánět tlustého střeva, cholecystitida, divetirkulitida (onemocnění střeva, při kterém dochází k zanícení střevní výchlipek)
  • Difúzní – perforace žaludku, zánět pobřišnice

Ileózní – porucha střevní průchodnosti

  • Mechanický – způsoben nějakou překážkou uvnitř nebo zevně
    • Uvnitř – nádor, velký polyp, po zánětlivé zjizvení
    • Zevně – nádorem jiných orgánů (gynekologické nádory, nádory slinivky), srůsty po předchozích operacích
  • Neurogenní
  • Paralytický – je častější u lidí po vnitrobřišních operacích do 72 hodin
  • Spasmolytický – u lidí s dekompenzovanou cukrovkou, u lidí se selháním ledvin
  • Cevní
    • Spůsobeno nedostatečným prokrvením střeva – příčina: embolie
    • Tromboza střevní žíly
      • riziko odumření střevní stěny

 

Krvácení do GITu

  • Do horního GIT – projevuje se jako melena (černá dehtovitá stolice) – krvácející žaludeční nebo duodenový vřed, krvácení do tenkého střeva
  • Do dolního GIT – projevuje se jako enterorhagia – nádory, hemeroidy, konečníkové trhliny, výchlipky při ischémii, ulcerózní kolitida – na sliznici střeva se tvoří vředy, které mohou krvácet, po lécích proti srážlivosti (Anopyrin), léky proti bolesti (Brufen, Diclofenac…)

 

Příčiny:

  • Žlučníkové, ledvinové kameny
  • Akutní zánět červovitého přívěsku slepého střeva (apendicitis acuta)
  • Cholecystitis, pankreatitis, duodenitis, gastritis, colitis
  • Chronické onemocnění dvanáctníku
  • Mimoděložní těhotenství (gravitis extrauterina – GEU, probíhá většinou ve vejcovodu)
  • Náhlá neprůchodnost střev (ileus)
  • Břišní perforace, tupá poranění břicha

 

Příznaky:

  • Bolest (prudká, křečovitá) vystřelující:
    • Do nadbřišku – při postižení žaludku, duodena, tenkého střeva, žlučníku, pankreatu
    • Do oblasti kolem pupku – onemocnění tenkého střeva, caeka a apendixu
    • Do podbřišku – tlusté střevo, hlavně příčný tračník a sestupný tračník
  • Zrychlený pulz, vyděšenost, bledost, případně až peritoneální dráždění = tvrdé a bolestivé břicho, které nelze prohmatat
  • Nauzea, zvracení, nechutenství, říhání
  • Zástava odchodu plynů a stolice s pocitem nadmutí břicha, průjmy, škytavka, obtíže při močení (renální kolika), hematurie, dysurie, tenesmy ve střevech, slabost, malátnost
  • Břicho na pohled tvrdé, nafouklé, poklep/pohmat bolestivý

 

Hlavní příznaky svědčící pro zánětlivou NPB jsou:

  • Stálá poloha nemocného
  • Trvalá bolest
  • Zvýšená poloha
  • Urychlení tepu
  • Stažení svalové stěny břišní
  • Peristaltika snížená či vymizelá
  • Bolestivost per rectum
  • Pomocná vyšetření (zvýšená leukocytóza, CRP, nativní snímek bez hladinek, může být pneumoperitoneum)

 

Hlavní příznaky svědčící pro ileózní NPB jsou:

  • Neklid, neposednost, stálé změny polohy nemocného
  • Kolikovité bolesti
  • Normální teplota
  • Vzedmuté, rozepnuté břicho
  • Ztužování kliček střevních, synchronní se škroukání a bolestí
  • Pomocná vyšetření (leukocyty a CRP zprvu normální, nativ hladinky)

 

Vyšetřovací metody:

  • Anamnéza
  • Fyzikální vyšetření: poslech (auskultace), pohmat (palpace), poklep (perkuse), pohled (inspekce)
  • Vyšetření per rectum
  • Biochemické vyšetření: CRP, NA, K, Cl, kreatinin a urea (diabetická pseudoperitonitis), u chorob jater (ALT, AST, ALP, GMT, bilirubin), pankreatu (amyláza, lipáza)
  • Hematologické –KO, FW hemokoagulační
  • Vyšetření moče
  • RTG vyšetření, nativní snímek břicha SONO
  • Fibrogastroskopie, rectoskopie, sigmoideoskopie, kolonoskopi, ERCP

 

APENDICITIDA

Jedná se o zánět apendixu – červovitého přívěsku slepého střeva, bolest začíná nejčastěji v oblasti pupku a stěhuje se na pravou stranu do pravé jámy kyčelní.

 

Rozdělení:

  • Akutní apendicitis (patří do zánětlivých NPB, většinou hned k operaci)
  • Chronická apendicitis (pomalý rozvoj, neurčité příznaky)

 

Komplikace:

  • Periapendikální absces
  • Perforace s následnou peritonitidou
  • Protizánětlivé srůsty v dutině břišní

 

Příčina:

  • zánět červovitého přívěsku

 

Příznaky:

  • časné – neurčité bolesti v epigastriu nebo v okolí pupku, nauzea, zvracení
  • akutní stadium – přesunutí bolesti do pravého podbřišku, která se zvětšuje s pohybem; zástava plynů a stolice (nebo naopak průjem);subfebrilie/febrilie; nauzea, zvracení
  • Pozdní – rozvinutý zánět pobřišnice, bolest břicha s napětím stěny břišní, teplota

 

Vyšetřovací metody:

  • Anamnéza, fyzikální vyšetření (poklep, pohmat, …), vyšetření per rectum, KO

Léčba:

  • Konzervativní – Priznicův obklad, žádné analgetika-bolest netlumit!!!
  • Chirurgická – appendektomie-odstranění červovitého přívěsku

 

KÝLA – HERNIE

Kýla, hernie, je vycestování orgánu nebo tkáně z jejich přirozeného místa v tělní dutině. Nejčastěji jde o kýly břišní, při kterých dochází k vysunutí břišních orgánů (nejčastěji střev) oslabeným místem (tříselným kanálem, pupkem, jizvou) ven z dutiny břišní. Typicky se projevuje měkkým vyklenutím kůže v třísle nebo na břiše.

Kýla volná – obsah volné kýly můžeme jemným tlakem zatlačit zpátky do břicha

Kýla uskřinutá – při uskřinutí kýly dojde k pevnému uvěznění jejího obsahu mimo břišní dutinu, utlačí se přívodné cévy a střevo začne strádat nedostatkem krve

 

Nejčastější zevní kýly, které jsou důvodem k operačnímu zásahu:

  • Kýla tříselná – h. ingvinalis
  • Kýla stehenní – h. femoralis
  • Kýla pupeční – h. umbilikalis
  • Kýla v jizvě – h. incicatrika
  • Kýla brániční – h. hiatova

 

Příčina onemocnění:

  • Předpokladem pro vycestování orgánů z břišní dutiny je oslabení přirozené pevnosti nebo defekt břišní stěny
  • Nejčastěji vzniká v místech, která jsou k tomu svým anatomickým uspřádáním náchylnější. Ve většně případů jde o kýlu tříselnou, pupeční, nebo o kýlu v jizvě po operaci.
  • Mezi rizikové faktory patří obezita a oslabení bříšních svalů, zasílení tlaku v břiše (při zvedání těžkých těles, kašli, kýchání, močení nebo vylučování stolice), zácpa, těhotenství nebo nitrobřišní nádor.

 

Příznaky:

  • Měkká boule, která se vyklenuje v tříselné krajině
  • Bolesti břicha
  • Zvracení
  • Zácpa
  • Pokud je kýla volná, nemusí, mít nemocný žádné potíže. Hrozí však uskřinutí kýly, které je nebezpečné a je nutná okamžitá chirurgická intervence.

 

Vyšetřovací metody:

  • Anamnéza a základní klinické vyšetření pohmatem

Léčba:

  • Chirurgická – repozice (napravení, uložení do správné polohy) kýlního obsahu a amputace kýlního vaku, v celkové anestezii- chirurg z krátkého řezu otevře kýlní vak, vrátí jeho obsah zpět do břicha a místo prostupu břišní stěnou pečlivě zašije-plastika kýly. Někdy může ke zpevnění břišní stěny použít i speciální síťku.
  • Konzervativní – ta spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět do břišní dutiny, omezení zátěže břišní stěny a nošení tzv. kýlních pásů, taková opatření však kýlu rozhodně nevyléčí.

 

OŠETŘOVATELSKÝ PLÁN

Klient s NPB bude přijat na standartní chirurgické oddělení, v těžších případech na JIP, ARO

 

Biologické potřeby

Poloha a pohybový režim:

  • Ulož pacienta do úlevové polohy
  • Klient má klidový režim na lůžku dle jeho obtíží

 

Monitoruj:

  • Bolest a celkový stav klienta
  • Tělesnou teplotu
  • Klient nesmí dostat žádná analgetika, spasmolytika, apod. protože by byly zastřeny příznaky a mohlo by dojít k vážným komplikacím
  • Nauzeu a častost zvracení, odchod plynů, vyprazdňování stolice
  • Výsledky laboratorních vyšetření

 

Příprava k operaci:

Dle stavu pacinta-k urgentnímu, nebo plánovanému výkonu

Viz. otázka předop. a poop. příprava

 

POOPERAČNÍ OBDOBÍ

Poloha, pohybový režim:

  • Pacient přijat na JIP, poloha na zádech s mírně zvýšenou horní polovinu těla
  • Zajistit signalizaci

 

Monitoruj:

  • Operační ránu
  • Základní fyziologické funkce, bolest, pooperační nevolnost
  • Podporuj brzkou, ale bezpečnou aktivizaci
  • Podej analgetika, antiemetika dle ordinace lékaře
  • Vyprazdňování – močení (do 6 hodin po operaci)
  • Prevence trombembolické nemoci
  • Pozdní komplikce poop. období
  • Vedlejší účinky léků

 

Hygienická péče:

  • Zhodnotit úroveň hygieny a soběstačnosti v této oblasti
  • Většinou si pacient provede hygienu sám

 

Výživa:

  • Dodržuj následné dietní opatření:
  • NPO, infuzní terapie. Postupná realimentace dle ordinace lékaře. Nejdříve OS, sledovat toleranci stravy, postupné přecházení na pevnou stravu. Vhodné tekutiny-neperlivá voda, čaj
  • Nepodávej potraviny, které způsobují nadýmání a zpomalení střevní peristaltiky

 

Vyprazdňování:

  • Nejdříve je nutná obnova střevní peristaltiky, proto podporuj postupnou aktivizaci
  • Sledovat odchod plynů, stolice

 

Rehabilitace:

  • Klienta nauč správné pohyby – dýchání, držení rány, úlevová poloha

 

Odpočinek, spánek:

  • Zajisti klidné, příjemné prostředí, chraň pacienta před bolestí

 

Edukace:

  • Pravidelná kontrola u lékaře
  • Organismus nezatěžovat fyzicky
  • Dodržování dietních opatření (vyloučení kořeněných, tučných jídel, alkoholu)
  • Pomalá, ale dostatečná aktivizace

 

Ošetřovatelské diagnózy:

  • Akutní bolest v důsledku traumatu v dutině břišní
  • Poruchy ve vyprazdňování v důsledku poruchy mobility GIT
  • Změny v objemu tělesných tekutin v důsledku potíží GIT, bolesti a hypertermie
  • Poruchy energetické pole v důsledku poruch resorpce živin v GIT
  • Úzkost, strach z důvodu operace

 

ILEUS

Jedná se o střevní neprůchodnost a patří mezi NPB.

Dělení:

Mechanický

  • Obstrukční – při překážce ve střevě, např. nádor
  • Strangulační – je-li střevo sevřeno z vnějšku, např. volvulus (otočení, zauzlení), invaginace (v chlípení jedné části střeva do části následující podobně jako u teleskopu)

Neurogenní (porucha CNS)

  • Paralytický – rozšíření střevních kliček a zástava peristaltiky po úrazech, peritonitidách a operacích v dutině břišní
  • Spastický – stažení, zúžení střeva např. po použití dráždivé látky

Cévní

  • Ucpání mezenterických tepen např. embolem dochází k ischemiii

 

Příčiny: viz rozdělení

Příznaky: dyspeptické potíže, kolikovitá bolest, zástava plynů a stolice, křeče břich, vzedmuté břicho, miserere, šok

Vyšetřovací metody: anamnéza, fyzikální vyšetření, odběr krve (FW, biochemie, KO), sono, RTG (jsou vidět hladinky)

Léčba: zavedení nasogastrické sondy, PŽK, PMK, sledování příznaků, FF, dle lékaře předoperační příprava-urgentní, plánovaná

 

Ose péče: uložení na chirurgické oddělení, popř. JIP

Monitorujeme: FF, bolest, operační ránu, odchod plynů a stolice, odpad ze sondy a její stav, BT, žilní vstupy, laboratorní výsledky

Hygiena: dle stavu pacienta

Výživa: parenterální, dále zatěžujeme dle ordinace lékaře

Vyprazdňování: sledujeme odchod plynů a stolice a sledujeme PMK

Spánek, odpočinek: klidné prostředí, úlevová poloha

Psychosociální potřeby – individuálně dle pacienta

Domácí péče – omezení zátěže a šetření břicha, nošení břišního pásu, dietní opatření (nic kořeněného, nadýmavého a s malým obsahem zbytků), masáže operační rány

 

STOMIE

Dělení:

Dle lokalizace

  • Tenké střevo – duodenostomie, ileostomie, jejunostomie
  • Tlusté střevo – cekostomie, transversostommie, sigmoideostomie

Dle délky zavedení

  • Dočastná – na určitou dobu např. při akutních střevních zánětech
  • Trvalá

Dle typu

  • Jednohlavňová
  • Dvouhlavňová
  • Terminální

 

Příčiny: úrazy, ileus, nádorové onemocnění, záněty střev, vrozené vady

Komplikace:

Časné – nefunkčnost, infikace rány, výhřez kličky, krvácení z rány

Pozdní – krvácení, stenóza, prolaps, perforace přívodné kličky, záněty kůže

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!