Opěrná soustava rostlin a živočichů včetně člověka

 

   Otázka: Opěrná soustava rostlin a živočichů včetně člověka

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): moccna

 

 

 

 

Význam opěrné soustavy – udržuje tvar těla
– ochrana (krunýř,…)
– zpevnění
– úpon svalů u Ž a Č
– jako ochrana vodivých R (pletiva mechanická)

Buňka – Rostlinná – buněčná  stěna z celulózy, zpevněná solemi Ca,Si, P – stálý tvar
– Živočišná – cytoplazmatická membrána, větší pohyblivost – proměnlivý tvar

 

ROSTLINY
Mechanická pletiva rostlin tvoří cévní svazky rostlin.
– SKLERENCHYM – stejnoměrně ztlustlá buněčná stěna
– KOLENCHYM – buněčná stěna ztlustlá v rozích
pro rostlinu jsou nejdůležitější cévní svazky (část dřevní vede vzhůru minerální roztoky, část lýková vede dolů roztoky zásobních látek)
– paprsčitý cévní svazek (v kořeni)
– boční cévní svazek ( v nadzemní časti = prýtu)
(na povrchu prýtu je KUTIKULA – ochranná vrstva proti ztrátě vody)

 

ŽIVOČICHOVÉ
 – živočišná buňka nemá buněčnou stěnu, ale má CYTOSKELET
– skládá se z mikrotubul ( malé trubičky) a mikrofilamentů (malá vlákna)
lze rozdělit pomocí dělícího aparátu (dochází k mitóze)
není na pořád oproti R buňce a proto je lépe vybavená pro život než rostlinná b.

schránky jednobuněčných (prvoků)
– tvarově složitější schránky z SiO2(Mřížovci)
– jednodušší schránky z Ca CO3 (Dírkonožci)
schránky mnohobuněčných
– kutikula na povrchu těla – např. ploštěnci, hlísti
– mohou mít dva typy kostry:
a) vnější kostra – u bezobratlých, je  z chitinu, svaly se upínají zevnitř, omezení velikosti – max. 70 cm
– mohou mít schránky  – ulita – plži, lastura – mlži, sépiová kost (pozůstatek schránky) – hlavonožci, krunýř = carapax – rak
– článkovaná vnější kostra – mezi články „kloubní“ spojení – hmyz
b) vnitřní kostra – u obratlovců, původně chrupavčitá, postupně zkostnatění = osifikace
svaly se upínají zvenčí

–  ulita je jednodílná (Plži – Plovatka bahenní) Ca CO3
–  lastura je dvoudílná (Mlži – Velevrub malířský) Ca CO3
býložravci mají větší schránky, protože se nepotřebují pohybovat za potravou – lovit
– sépiová kost (Hlavonožci- Sépie obecná) – redukce schránky, protože je masožravec – dravec  – rychlý pohyb pro lov, tím že je to dravec už vlastně ani nepotřebuje schránku ale pouze brnění.

– krunýř – carapax z chytinu a CaCO3 (Členovci – Korýši – Rak říční), destičky z Ca CO3, větší pohyblivost, protože mezi destičkami je kloubní spojení
– Ptáci (Holub) — přizpůsobené pneumatizované (odlehčené) kosti k létání – místo morku je v dlouhých kostech vzduch ve výběžcích vzdušných vaků + redukce ocasní páteře + mohutná prsní kost s hřebenem pro úpon létacích svalů)
– Savci (Kočka domácí) – podobná stavba jako u člověka
– EXOSKELET (vnější kostra) –  dobře vyvinuté mají pavoukovci a hmyz (včela medonosná má destičky z chitinu) na povrchu kostra a uvnitř svaly antagonistické = protichůdné
– ENDOSKELET (vnitřní kostra )kosti uvnitř a svaly vně, svaly protichůdně působící = antagonistické
– kosti do sebe zapadají (systém kloubní jamky a hlavice) – větší nosnost umožňuje větší vzrůst

 

ČLOVĚK
funkce opěrné soustavy:- opora kosterního svalstva – umožňuje pohyb
– ochrana vnitřních orgánů
– dává tělu tvar

Opěrná tkáň a pevná pojiva
(mají 3 základní stavební  složky –buňky, vlákna, mezibuněčnou hmotu), (tkáň = soubor buňek stejného tvaru a funkce)

vazivo = tela fibrosa (nejpružnější, proměnlivé)
– řídké kolagenní vazivo – obaly tělních orgánů – např. osrdečník, okostice
– husté kolagenní vazivo – šlachy, hlasivky
– tukové vazivo – podkožní tuk
– retikulární vazivo (síťovité) – kostní dřeň, místní uzliny

chrupavka = cartilago (něco mezi vazivem a kostí)
–  sklovitá = hyalinní chrupavka – základ kostry hodně u malých dětí, špička nosu, připojení žeber na kost hrudní,
– elastická chrupavka – ušní boltec (hodně tvarovatelný)
– vazivová chrupavka – menisky, disky = meziobratlové ploténky

kost = os (nejpevnější, tvrdá)
– kostní  buňky OSTEOCYTY s vlákny z bílkoviny OSEINU, které tvoří síť, mezibuněčný
prostor je vyplněn anorganickými solemi (vápenec, hydroxyapatit)
– OSTEON je základní stavební jednotkou kosti  – středem prochází céva, okolo  jsou kruhové lamely
– uspořádání OSTEONŮ

 kost hutná = kompaktní
– má těsné uspořádání – kruhové lamely tvoří osteony, mezi nimi jso  vmezeřené lamely, po obvodu plášťové lamely
kost houbovitá = spongiózní- je tvořena z trámců, mezi nimi je kostní dřeň- odlehčení kostry
člověk má vnitřní kostru
kostra = skelet je tvořena jednotlivými kostmi – v dospělosti má člověk 206 kostí

složení kostí:
20% voda – pružnost
25% organické l. –  bílkoviny
55% anorganické l. – křehkost – osein = kostní bílkovina
hydroxyapatit  3 Ca3(P04 )2 . Ca (OH)2   (80%) , vápenec  CaC03   (20%)

stavba kosti:
– hlavice = epifýza – tvořena kostí houbovitou
– tělo = diafýza   – okolo kost hutná
– uvnitř kostní dřeň = morek
  a) červená – obsahuje kmenové buňky →  tvoří se z nich krevní tělíska
  b) žlutá – zásobárna tuku   
  c) šedá – vyschlá

– na povrchu okostice – obsahuje cévy a nervy → zajišťuje zásobování a citlivost kosti
– mezi hlavicí a tělem je růstová chrupavka → umožňuje prodlužovací růst

spojení kostí:
pevné: • srůst – pánev(kosti křížová, sedací, stydká, kostrč)
              • chrupavkou – spona stydká připojuje k.pánevní, žebra na sternum
              • švy – lebka
méně pevné: •  meziobratlové ploténky
pohyblivé (dotykem): • kloub – spojení dvou nebo více kostí na styčných plochách

dělení kloubů:
A/ podle složitosti:
– jednoduché
– ze 2 kostí (ramenní k. – lopatka + kost pažní, má největší pohybový
 rozsah = 6 pohybů)
– složené
– 3 a více kostí, nebo jsou mezi kosti vsunuty pohyblivé chrupavčité
destičky (k.loketní, zápěstí, kolenní – nejsložitější kloub ze tří kostí (čéška, stehenní a holenní kost) + dvě chrupavčité destičky (menisky)

 

B/ podle tvaru:
– kulovitý : ramenní, kyčelní – pohyb všemi směry
– kladkový: loketní, kolenní, hlezenní kloub
– ploché: zápěstí
– sedlový: přikloubení palce
– čepový: atlas – axis

Vývoj a růst kosti: ovlivněn:
 a) genetický vliv – největší růstová období:
– 1 rok života
– 5-7 let – dříve tzv. fílipínská míra (přehození ruky přes hlavu – články prstu se musí dotknout ušního lalůčku
– puberta – růstový a pohlavní hormon, kortizol – hormon z nadledvinek ovlivňující anabolismus
b) posilování svalové hmoty
osifikace – kostnatění – přeměna pojivových tkání v kost

kosti vznikají:
1/ ze sklovité chrupavky  => náhradní kosti
2/ z vaziva => krycí kosti (lebka, klíční kosti) průběh osifikace stejný

 

kosterní soustava čítá celkem asi 200 kostí, dělíme ji na 4 hlavní části:

1)      kostra hlavy – lebka

2)       kostra trupu – hrudní koš a páteř

3)      kostra horních končetin – lopatka, kost klíční, kost pažní, kosti předloktí (vřetení a loketní), kosti ruky (8 zápěstních kůstek, 5 záprstních, články prstů)

4)      kostra dolních končetin – pánev (kost kyčelní, sedací a stydká), kosti stehenní, kosti bérce (lýtkové a holenní), kosti nohy (k.patní, hlezenní, 5zánártních kůstek, 5nártních, články prstů)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: