Péče při zánětlivém onemocnění dýchacích cest

ošetřovatelství

Otázka: Péče při zánětlivém onemocnění dýchacích cest

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): JaničkaSesřička

Anatomie a fyziologie

DÝCHÁNÍ JE SLOŽENO ZE TŘÍ DĚJŮ:

ZEVNÍ DÝCHÁNÍ
- výměna plynů mezi krví a vnějším prostředím
- zajišťují to horní cesty dýchací (dutina nosní, nosohltan) a dolní cesty dýchací (hrtan, průdušnice, průdušky, plíce)
ROZVOD DÝCHACÍCH PLYNŮ
- zajišťuje krev
- závisí na: složení vzduchu, funkci dýchacích cest, složení krve, na funkci oběhového aparátu
VNITŘNÍ TKÁŇOVÉ DÝCHÁNÍ
- výměna plynů mezi krví a buňkami

STAVBA DÝCHACÍHO SYSTÉMU

DUTINA NOSNÍ (cavum nasi)
NOSOHLTAN (nasopharynx)
HRTAN (larynx)
- asi 6cm dlouhý trubicovitý orgán, zavěšen na jazylku
- vchod do hrtanu uzavírá příklopka hrtanová – epiglotis
- kostru hrtanu tvoří 3 chrupavky: prstenčitá, hlasivková, štítná
- mezi hlasivkovými chrupavkami a chrupavkou štítnou se nachází hlasivkový vaz, jeho pohybem vzniká zvuk

PRŮDUŠNICE (trachea)
- asi 13cm dlouhá, umístěná na přední straně krku před jícnem, tvoří ji 15-20 chrupavek
PRŮDUŠKY (bronchy)
- začínají v místě větvení trachey, mezi 4. – 5. hrudním obratlem
- průdušky se dále větví až na drobné průdušinky – bronchioly a vytváří tak bronchiální strom
PLÍCE (pulmo)
- párový orgán uložený v dutině hrudní
- popisujeme na nich:
  - plicní hrot (apex)
  - plicní hilus – místo vstupu a výstupu cév a bronchů
  - báze plicní
- levá plíce se dělí na 2 laloky a pravá plíce na 3 laloky
- laloky se dále dělí na segmenty (10)
- dále se segmenty dělí na plicní lalůčky
- plicní lalůčky tvoří bronchioly -> mírně se rozšiřují a na ně nasedají polokulovité váčky (alveoly),
- na povrchu plic je lesklá vazivová blána – poplícnice, která přechází v pohrudnici, mezi nimiž je štěrbina vyplněná kapalinou a je zde mírný podtlak

Onemocnění dýchacích cest

SPECIFICKÉ ZÁNĚTY – je zde jasný původce infekce, patří zde onemocnění TUBERKULÓZA
NESPECIFICKÉ ZÁNĚTY- zánět s nejasným původcem, možné bakterie, viry, plísně….

DĚLENÍ ZÁNĚTLIVÝCH ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍCH CEST

Záněty horních cest dýchacích:

RHINITIS – rýma
PHARYNGITIS – zánět nosohltanu
SINUSITIDA – záněty vedlejších dutin nosních
TONZILITIS – zánět patrových mandlí (angína)
LARYNGITIS – zánět hrtanu
EPIGLOTITIS – zánět příklopky hrtanové

Záněty dolních cest dýchacích:

TRACHEITIS – zánět průdušnice
BRONCHITIS – zánět průdušek
PNEUMONIE – zánět plic
- laloková – lobární
- lalůčková – bronchopneumonie
- intersticiální – mezi buněčnou tkání

Dělení zánětu dle délky trvání

akutní (trvá do 14 dnů, často s horečkou či subfebrilií)
subakutní (trvá do 6 týdnů)
chronické (trvá déle než 6 týdnů, obvykle bez ↑ TT)

Příčiny:

INFEKČNÍ – viry, bakterie, kvasinky a plísně
NEINFEKČNÍ – fyzikální, chemické dráždění dýchacích cest – plyny, prach, suchý vzduch, škodlivé plyny a páry

Příznaky:

Specifické

kašel – akutní, chronický, suchý, vlhký, s expektorací – vzhled sputa
dušnost – dyspnoe, nepříjemný pocit nedostatku vzduchu
bolest na hrudi – vázaná na dýchání a kašel
hemoptýza – vykašlávání většího množství krve z dýchacích cest
chrapot
cyanóza
poruchy dýchání – tachypnoe (zrychlené), bradypnoe (zpomalené), prohloubené, mělké, nepravidelné

Nespecifické

únava, bolest hlavy, kloubů, někdy opar na rtu
malátnost
horečky, často se zimnicí a třesavkou
poruchy spánkového rytmu
úbytek hmotnosti

Vyšetřovací metody:

Anamnéza

OA, RA, PA, FA

Fyzikální vyšetření

poslech, pohmat, poklep, pohled

Laboratorní vyšetření

výtěr z krku na bakteriologii
hematologie – KO
biochemické – CRP, ASTRUP (vyšetření vnitřního prostředí)
mikrobiologie – hemokultura – dle pokynů laboratoře a dle ordinace lékaře, při TT nad 38°C – 1-3 lahvičky, odebírá se buď přímo lahvičku nasadíme na klobouček odběrové jehly, nebo odběrem 5-10ml. krve, výměnou jehly za novou, sterilní a vpravení krve do lahvičky s hemokulturou, správně vypsat žádanku
odběr sputa – mikrobiologie, cytologie
výtěry (ráno před hygienou DÚ, nesmí ani pít)

Zobrazovací metody

rentgenové vyšetření – nativní snímek plic, příprava pouze psychická, sejmout šperky

Léčba:

klid na lůžku
ATB
symptomatická léčba
- antitusika – tlumí kašel (STOPTUSIN)
- expektorancia – podporuje vykašlávání (MUCOSOLVAN – podává se do 17hod)
- antipyretika (snižují TT – Paralen)
- vitamin C
- bronchodilatancia – při dušnosti
- antivirotika – při virovém původci
- kyslík
dechové cvičení, inhalace

Ošetřovatelský plán u nemocného s pneumonií

pacient bývá léčen v domácím prostředí, k hospitalizaci na interním oddělení je přijat pouze v případě komplikací
staří lidé s pneumonii bývají léčení za hospitalizace

Poloha, pohybový režim:

klid na lůžku, větrat, udržovat vyšší vlhkost vzduchu
zajistit zvýšenou (Fowlerovou) polohu

Hygienická péče:

zhodnoť úroveň hygieny a soběstačnost v této oblasti, ev. zajisti dopomoc
častá výměna prádla (pocení), dbej na prevenci prochlazení
u klienta upoutaného na lůžko předcházej vzniku opruzenin a proleženin
vysvětli a kontroluj nutnost častého smrkání a odkašlávání, poskytni mu emitní misku s buničinou, kterou často vyměňuj
zajisti prevenci přenosu nákazy (bariérová oš.péče, individuální pomůcky)

Výživa:

zajisti dostatek tekutin, vezmi v úvahu možnou ztrátu pocitu žízně u starých lidí
dle ordinace lékaře veď bilanci tekutin
při nedostatečném příjmu tekutin zajisti dle ordinace parenterální substituci tekutin
vhodné nápoje: čaj, minerální vody, ovocné šťávy,
nevhodné: mléčné výrobky – zvyšují tvorbu hlenu
podávej lehce stravitelnou stravu, výživu obohacenou vitamínem C a zinkem (posiluje imunitní systém)

Vyprazdňování:

zhodnoť úroveň soběstačnosti v této oblasti, při potřebě dopomoc, doprovod
sleduj vyprazdňování stolice – nebezpečí zácpy – může vzniknout v důsledku omezené pohyblivosti, nedostatku tekutin, zvýšeného pocení či změny prostředí

Spánek a odpočinek:

zajisti klid, čerstvý, vlhký vzduch
odstraň možné příčiny nespavosti – kašel podáním antitusik dle ordinace,expectorancia s podává poslední dávka do 17 hodin

Rehabilitace:

postupně mobilizovat klienta
dechová cvičení v rozsahu 5-10 minut nejméně 5x denně
lehká kondiční cvičení dle aktuálního stavu klienta

Sleduj:

tělesnou teplotu – vyšší než 38°C snižuj po poradě s lékařem
stav dýchání
fyziologické funkce
stav hydratace
projevy onemocnění – kašel, charakter sputa, dušnost – o každém zhoršení informuj ihned lékaře
užívání léků (ATB, expektorancia, mukolytika,antipyretika aj.),sledovat jejich účinek ev. nežádoucí projevy

Psychosociální potřeby:

poskytuj klientovi informace v rámci svých kompetencí
pouč klienta o prevenci šíření nákazy – smrkání do papírových kapesníků, zakrývání úst při kašli a kýchání, časté mytí rukou
umožni kontakt s rodinou
zajisti klientovi psychickou pohodu

Domácí péče:

před propuštěním kontaktuj rodinu
informuj o propuštění a nutnosti návštěvy praktického lékaře
užívání léků, režimová opatření během rekonvalescence
prevence pneumonií
- nezdržovat se v prašném prostředí
- vyhýbat se místům se zvýšeným počtem lidí
- nepřecházet infekce dolních a horních cest dýchacích
- u starých občanů – pohyb (procházky)
- dechová cvičení
při potřebě zajisti agenturu domácí péče, informuj praktického lékaře

Kontrolní otázky:

Vysvětlete pojem sekundární pneumonie?
Jak budete pečovat o klienta s vysokými horečkami?
Vyjmenuj zásady podávání antibiotik?
Vysvětlete klientovi správný způsob při odběru sputa na bakteriologické vyšetření?

Ošetřovatelská péče o nemocného s tuberkulózou

Charakteristika onemocnění:

tuberkulóza (TBC) je stále jednou z nejčastějších infekčních chorob
onemocnění má různé klinické formy, nejčastěji jsou postižené plíce
rozsah a charakter tuberkulózních změn je pestrý
tuberkulózní pneumonie, se hojí zjizvením. Jizevnaté zhojení většího počtu TBC ložisek může mít nepříznivé důsledky pro plicní funkce, i kdy vlastní tuberkulózní proces byl již zlikvidován.
v nepříznivých případech k zjizvení nedojde, tuberkulózní ložisko (tzv. sýrovitá hmota) změkne a vyprázdní se do průdušek→ ve tkání tak vzniká dutina (kaverna) → která se stává zdrojem infekce (pacient vykašlává sputum s příměsí BK)→ dojde k nahlodání cévy ve stěně, vznikne krvácení – chrlení krve.
mimoplicní forma TBC postihuje – ledviny, klouby, kosti, kůži, uzliny, játra, mozkové pleny