Otázka: Obratlovci (amniota)
Předmět: Biologie
Přidal(a): veru
Amniota (blanatí obratlovci)
- Skupina obratlovců
- Jejich vejce má zárodečné obaly:
- amnion (vývoj plodové vody),
- allantois (odkladiště odpadních produktů metabolismu embrya),
- chorion (vnější obal kolem celého embrya).
- Osidlují všechny typy prostředí.
- Amniota se dělí na tři velké skupiny:
- plazi, ptáky a savce
Systematické rozdělení:
kmen STRUNATCI (Chordata) „ČTYŘNOŽCI“
- třída PLAZI (Reptilia)
- podtřída CHELONIA – Želvy
- podtřída ŠUPINOVCI (Lepidosauria)
- Haterie, Ještěři, Hadi
- podtřída ARCHOSAURIA
- Krokodýli, (Dinosauři)
- třída PTÁCI (Aves)
- podtřída PRAPTÁCI (Saururae)
- podtřída PRAVÍ PTÁCI (Ornithurae)
- nadřád BĚŽCI (Palaeognathae)
- nadřád LÉTAVÍ (Neognathae)
- třída SAVCI (Mammalia)
- podtřída VEJCORODÍ (Prototheria)
- podtřída ŽIVORODÍ (Theria)
- nadřád VAČNATÍ (Metatheria)
- nadřád PLACENTÁLOVÉ (Eutheria)
Třída: Plazi
- – jako první obratlovci si osvojili létání
- – původně suchozemští živočichové
- – velikost od několika cm až 9 m
- – jsou poikilotermními (studenokrevnými) obratlovci- neschopnost udržení stálé TT
- – jejich tělo může mít tvar- ještěrkovitý, hadovitý nebo želvovitý
a) povrch těla
- – mají silně zrohovatělou kůži, která tvoří šupiny, krunýř nebo štítky
- – ve škáře mají chromatofory (buňky, které obsahují barevné pigmenty)
- – chybí jim kožní žlázy (mají suchou kůži) a svoji kůži svlékají
b) kostra a svalstvo
- – plně osifikovaná kostra, mají členěnou páteř (krční, hrudní, bederní, křížové, ocasní obratle)
- – mají redukovaná žebra a hrudní kost
- – mají pětiprsté končetiny (kromě hadů 🙂
- – svaly mají příčně pruhované a hladké útrobní
c) cévní sous.
– mají rozdělené srdce na pravou a levou část (nejdokonalejší u krokodýlů) – vytváří se přepážka a 2 aortální oblouky
d) dýchací sous.
- – dýchají výhradně plícemi, kožnímu dýchání zamezuje zrohovatělá pokožka
- – dýchací cesty jsou členěny na: hrtan, průdušnici a 2 průdušky (u hadů bývá v důsledku protažení těla redukována levá plíce)
- – chybí jim hlasotvorné ústrojí (gekoni, želvy, krokodýli – vazy a blány v hrtanu)
e) trávicí sous.
- – jazyk je často dlouhý a vysunovatelný, někdy rozeklaný, slabě vyvinutý u želv a krokodýlů
- – zuby jsou u krokodýlů a hadů rozlišené, želvám chybí
- – mají slinné žlázy, jedové žlázy
- – mají hltan, jícen, žaludek (u některých hadů roztažitelný), střevo a kloaku,velká játra se žlučníkem a slinivku
f) vylučovací sous.
- – mají pravé ledviny (metanefros)
- – močový měchýř vyvinut pouze u želv a ještěrů
g) nervová sous.
- – mají koncový mozek, mozeček a 12 párů hlavových nervů
h) smyslová sous.
- – dominuje čich a zrak
- – šupinatí mají Jacobsonův orgán (schopnost chutnat a čichat jazykem, rozpoznání pachů- partner,..)
- – někteří hadi mají termoreceptory v jamkách na hlavě
- – sluch
- – zrak- 3 pohyblivá víčka (kromě hadů) u některých plazů vyvinuto i barevné vidění
- – temenní oko (parientální)- rozlišení světla a tmy (hatérie a ještěři)
ch) pohlavní sous.
- – jsou to gonochoristé s vnitřním oplozením a přímým vývojem
- – dělí se na: vejcorodé, vejcoživorodé (vejce se vyvíjí v těle matky, pouze pro ochranu potomka a líhnou se těsně před porodem potomků) a živorodé
Vznik vaječných obalů:
- obsahuje: skořápku, bílek, papírovou blánu a kožovité blány
Význam:
- – potravní řetězec
- – hospodářský užitek
- – hubí škodlivé hlodavce
- – teraristika
Řád: Želvy
- – vodní i suchozemští živočichové
- – jejich tělo je kryto krunýřem- rohovitý štít (carpax) a pevný kostěný štít (plastron)
- – ke krunýři přirůstají některé kosti- žebra, obratle, hrudní kost
- – mají kráčivé nebo plovací končetiny
- – mají rohovité čelisti
- – mají plíce, vodní želvy mají pomocné dýchací orgány- vychlípeniny kloaky nebo anální vaky
- – jsou vejcorodé
- – živí se dravě, nebo býložravě
- Zástupci: Želva žlutohnědá, sloní, nádherná, Kožatka velká, Kareta pravá
Řád: Haterie
- – „živoucí zkamenělina“
- – vývoj ve druhohorách
- – na hlavě má 3. (temenní) oko
- – má hrudní a krční žebra
- – většinou dravé a aktivní v noci
- Zástupce: Haterie novozélandská
Řád: Krokodýli
- – fosilní skupina (v druhohorách)
- – mají mohutnou hlavu protaženou do rostra
- – mají krátké a silné nohy a kýlovitý ocas, dobře plavou a běhají
- – kůže je kryta rohovitými štíty, pod kterými se nachází kostěné destičky
- – mají vnitřní nozdry (choany)
- – krokodýli mají 4 dílné srdce
- – zuby jsou zasazeny v jamkách
- – jsou vejcorodí, o svá vejce i mláďata pečují
- – jsou draví a svoji kořist polykají vcelku
- Zástupci: Krokodýl nilský, Aligátor severoamerický, Kajman černý, Gaviál indický
Řád: Šupinatí
Podřád: Ještěři
- – jsou živorodí, vejcorodí nebo vejcoživorodí
- – převážně suchozemští
- – dokáží měnit své zbarvení
- – mají schopnost autotomie
Čeleď: Gekonovití
- tropy, aktivní v noci, živí se hmyzem, přísavky na prstech,
- Zástupce: Gekon obrovský
Čeleď: Leguánovití
- Zástupci: Leguán zelený, mořský, Amerika, Galapágy, Madagascar
Čeleď: Chameleonovití
- šplhaví, ovíjivý ocas, velké pohybem na sobě nezávislé oči, barvoměna, vymrštitelný, dlouhý a lepkavý jazyk, Afrika, Madagascar
Čeleď: Ještěrkovití
- plochý rozeklanný jazyk, lámavý ocas, suchá a slunná místa, Eurasie, Afrika
- Zástupci: Ještěrka zelená, obecná
Čeleď: Slepýšovití
- Zástupci: Slepýš křehký
Čeleď: Varanovití
- Zástupci: Varan obrovský
Podřád: Hadi
- – vývojově nejmladší skupina plazů
- – tělo rozděleno na hlavu trup a ocas
- – mají rozlišené obratle a pohyblivá volná žebra
- – dolní čelist připojena pružnými vazy (polykají kořist vcelku)
- – mají pouze pravou plíci
- – mají zuby- plné- k uchvácení kořisti
- – duté- s jedovým kanálkem
- – mají dlouhý rozeklanný jazyk
Čeleď: Hroznýšovití
- škrtiči, v tropech
- Zástupci: Anakonda velká, Krajta mřížkovaná, Hroznýš královský
Čeleď: Užovkovití
- Zástupci: Užovka stromová, podplamatá, hladká
Čeleď: Chrestýšovití
- sklopné jedové zuby, zbytky svlečené kůže na ocase tvoří chřestidlo
- Zástupci: Chřestýš rohatý
Čeleď: Zmijovití
- Zástupci: Zmije obecná, růžkatá
Třída: Ptáci
- velikost od 5 cm- 2 m
- kosmopolitní obratlovci
- jsou homoiotermní – teplokrevní
a) povrch těla
- – na povrchu je kůže
- – mají kostrční mazovou žlázu
- – čelisti, běháky a prsty jsou kryty rohovinou
- – tělo kryto peřím- nažiny- místa, kde peří neroste a pernice- odtud peří roste
- peří- prachové a obrysové- rýdovací, letky, krycí
b) kostra a svalstvo
- – kostra je pevná a lehká (pneumatizovaná)
- – mají bezešvou lebku
- – jejich stydké kosti nejsou srostlé (rodí vejce)
- – obratle mají- krční, hrudní, bederní a křížové=> srůst v kost křížovou
- – mají dvoudílná žebra 3- 9 párů
- – končetiny- přizpůsobeny různým úkonům (kráčivé, hrabavé, šplhací,…)
- – nejmohutnějším svalem je sval prsní a podkličkový, musculus ambiens (sevření při dosedání)
c) cévní sous.
- – uzavřená, mají 4 dílné srdce
- – mají vysoký krevní tlak, tep a teplotu těla (40°C)
d) dýchací sous.
- – mají malé plíce, bez plicních sklípků
- – v místě rozdvojení průdušnice je hlasové ústrojí- syrinx
- – mají 5 párů vzdušných vaků, umožňujících- dýchání při letu, nadlehčení těla, termoregulaci,…
e) trávicí sous.
- – je trubicovitá
- – mají bezzubá ústa s jazykem a velkými slinnými žlázami
- – jejich jícen tvoří vole
- – mají žláznatý a svalnatý žaludek, slinivku, tlusté střevo, konečník a kloaku
f) vylučovací sous.
- – mají pravé ledviny (metanefros), Hanleyova klička
- – močový měchýř chybí
- – vývody ústí do kloaky
g) nervová sous.
- – mají koncový mozek, mozeček, střední mozek a 12 párů hlavových nervů
h) smyslová sous.
- – sluch
- – zrak- 3 víčka, vyvinuto i barevné vidění
- – slabý čich a chuť
ch) pohlavní sous.
- – jsou to gonochoristé
- – vyvinut pohlavní dimorfismus
- – penis mají jen běžci a vrubozobí
- – rodí se nikodilní (krmivá) nebo nidifugní (nekrmivá) mláďata
Význam:
- – hospodářský
- – sportovní využití
- – okrasné důvody- chov
- – laboratorní výzkum
- – sokolnictví
Nadřád: Běžci
- – dosahují váhy až 150 kg
- – mají zakrnělá křídla
- – nemají pneumatizované kosti
- – mají mohutné silné nohy
- – o mláďata i vejce pečují samci
- – mají nekrmivá mláďata
Řád: Pštrosi
Řád: Tinamy
Řád: Kasuáři
Zástupci: Pštros dvouprstý, Nandu pampový, Emu austrlaský, Kasuár, Tinamy
Nadřád: Letci
Řád: Potápky
- vodní, živí se hmyzem, rybami, hnízdo staví z vodních rostlin, krmivá mláďata, namají pohlavní dimorfismus
- Zástupci: Potápka roháč, černokrká
Řád: Trubkonosí
- rybožraví
- Zástupci: Albatros stěhovavý, Burňáci
Řád: Brodiví
- dlouhé a tenké končetiny, dlouhý krk a zobák, živí se korýši, hmyzem a malými obratlovci, stěhovaví
- Zástupci: Čáp bílý, Kvakoš noční, Ibis, Volavka popelavá
Řád: Měkkozobí
- Zástupci: Hrdlička divoká, Holub domácí
Řád: Veslonozí
- Zástupci: Terej modronohý, Fregatka obecná
Řád: Tučňáci
- potápí se, torpédovité tělo, nemají duté kosti, nalétají
- Zástupci: Tučňák císařský, galapážský, Humboldtův
Řád: Hrabaví
- zavalité tělo, špatní letci, kratký zobák, silné nohy
- Zástupci: Kur domácí, Tetřev hlušec, Páv, Koroptev, Bažant
Řád: Papoušci
- pestré zbarvení, zrnožraví, silný zobák, inteligentní, dlouhověcí
- Zástupci: Ara ararrouna, Korela chocholatá, Kakadu inka
Řád: Dravci
- hákovitě zahnutý zobák, ostrý zrak, skvělí letci, partneři se starají o mláďata
- Zástupci: Poštolka obecná, Orel skalní, Káně lesní, Hadilov písař
Řád: Sovy
- noční, masožravci, dalekozrací, nestaví si hnízda
- Zástupci: Výr velký, Sova pálená, Kulíšek nejmenší
Řád: Kukačky, Lelci, Srostloprstí, Plameňáci, Krátkokřídlí,…
Řád: Pěvci
Čeleď:
čeleď: skřivanovití – skřivan polní, chocholouš obecný
- čeleď: vlaštovkovití – vlaštovka obecná, jiřička obecná, břehule říční
- čeleď: drozdovití – drozd zpěvný, slavík obecný, kos černý
- čeleď: pěnicovití – rod pěnice, sedmihlásek hajní, rákosník velký
- čeleď: konipasovití – konipas bílý, linduška lesní
- čeleď: ťuhýkovití – ťuhýk obecný
- čeleď: sýkorovití – rod sýkora, mlynařík dlouhoocasý
- čeleď: pěnkavovití – pěnkava obecná, stehlík obecný, čížek lesní, konopka obecná
- čeleď: snovačovití – vrabec domácí, vrabec polní
- čeleď: špačkovití – špaček obecný
- čeleď: krkavcovití – krkavec velký, vrána obecná, sojka obecná, havran polní
Třída: Savci
– kosmopolitní výskyt (kromě nejvyšších hor a nitra antarktické pevniny)
– živočichové suchozemští, podzemní, vodní, letouni
– vyvinuti z plazů
– teplokrevní- homoiotermní
– nejdokonalejší skupina obratlovců
– mláďata jsou závislá na rodičích a sají mateřské mléko
– mají různé velikosti
a) povrch těla
– 3 vrstvy kůže
– 4 typy speciálních žláz
– mají srst- pesíky, podsada, sinusová srst (línání)
– deriváty- nehty, drápy, kopyta, rohy
b) kostra a svalstvo
– mají páteř složenou z obratlů
– kostěná lebka
– mají pletence končetina
– svalovina- hladká, příčně pruhovaná a srdeční, bránice a mezižeberní svaly
c) cévní sous.
– jejich srdce má 2 síně a 2 komory
– mají bezjaderné červené krvinky
– rozvinut mízní systém
d) dýchací sous.
– vyvinuté tvrdé patro a nozdry
– mají hrtan s hlasovým ústrojím (chrupavky a vazy)
– průdušnice, 2 průdušky a průdušinky
– mají velké, roztažitelné plíce s plicními sklípky
– dýchací svaly
e) trávicí sous.
– v ústní dutině jsou 3 páry slinných žláz
– mají hltan, jícen, žaludek (i více), dvanáctník, játra, slinivku, konečník a řitní otvor (kloaka u vejcorodých)
– chrup- heterodontní
– difiodontní- 2 generace
f) vylučovací sous.
– mají ledviny
– mají Hanleovu kličku
– močovody ustí do močového měchýře (moč. trubice u vejcorodých)
– močovina- zplodina metabolismu
g) nervová sous.
– mají koncový mozek, čichový mozek, střední mozek, velký mozeček a 12 párů hlavových nervů
– Varolův most- přímé spojení mezi mozečkem a kůrou koncového mozku
– vyvinuta mícha
h) smyslová sous.
– dominuje čich (někdy Jacobsonův orgán)
– mají chuť
– sluch- rovnovážně-sluchový orgán střední a vnitřní ucho
– zrak- komorové oči a slzní žlázy
-hmat- volná nervová zakončení, hmatové chlupy
ch) pohlavní sous.
– vejcorodí, vačnatí, živorodí
– vnitřní oplození u všech savců
– u vejcorodých je penis uložen v kloace
– monoesterické druhy- rozmnožují se jedenkrát ročně (liška, jelen)
– polyesterické druhy- rozmnožují se vícekrát ročně (hlodavci)
– březost 2- 4 týdny u drobných savců, 8-9 měsíců u lidoopů, (utajená březost)
Význam:
– potrava
– myslivost
– hubí škůdce
– domestikace
– chovatelství
SYSTÉM SAVCŮ
PODTŘÍDA: VEJCORODÍ (Prototheria)
Řád: Ptakořitní (Monotremata)
- kloaka
- varlata v tělní dutině, šourek není vytvořen
- krkavčí kost
- nedokonalá termoregulace
- oči se zachovanou mžurkou
- vejce s kožovitým obalem a velkým množstvím žloutku
- čelisti ve formě zobáku, bezzubé
- orientace hlavně hmatem
- chybí ušní boltce
- samci jedové žlázy na zadních nohách
- pouze Austrálie, Tasmánie, Nová Guinea
- zástupci:
- PTAKOPYSK (kachní „zobák“, plovací blány, polovodní)
- JEŽURA (bodliny a srst, trubicovitě protáhlá tlama)
- PAJEŽURA
PODTŘÍDA: ŽIVORODÍ (Theria)
Nadřád: VAČNATÍ (Metatheria)
Řád: Vačnatci (Marsupialia)
- zbytek kloaky; šourek leží před penisem; penis rozeklaný a v klidu uložen v kloace; samice mají dvě dělohy a dvě pochvy
- vakové kosti vybíhají z pánve
- méně vyvinutý mozek
- mláďata se rodí málo vyvinutá
- nemají placentu
- vývin mláďat ve vaku
- Austrálie, Jižní Amerika
- zástupci:
- KLOKAN
- KOALA (chápavé nohy, chybí ocas, živí se pouze listy eukalyptu)
- VAČICE
- VAČÍK (chybí vak)
- VAKOMYŠ
- VAKOVEVERKA
- VAKOVLK
- VAKOKRT (podzemní)
- BANDIKUT (má pravou placentu)
- ĎÁBEL MEDVĚDOVITÝ (Tasmánie)
Nadřád: PLACENTÁLOVÉ (Placentalia – Eutheria)
Řád: Hmyzožravci (Eulipotyphla)
- většinou malí ploskochodci
- protáhlá lebka
- úplný chrup
- orientace hlavně čichem
- chybí slepé střevo
- aktivní za šera a v noci
- zástupci:
- KRTEK (podzemní, mohutné lopatovité přední končetiny)
- JEŽEK (hřbet kryt ostny, v nebezpečí se svinou)
- REJSEK
- REJSEC
- BĚLOZUBKA
Řád: Letouni (Chiroptera)
- létací blána neosrstěná (jediní savci schopni aktivního letu)
- hřeben na kosti hrudní
- mohutná létací svalovina
- ultrazvukové signály, echolokace
- zadní nohy k zavěšování
- po hlodavcích druhý nejpočetnější řád savců
- zástupci:
- NETOPÝR (na čenichu nemá výrůstky, blanité víčko proti boltci)
- KALOŇ (jednoduché boltce, rudimentární ocas, živí se plody, nektarem, pylem)
- UPÍR (méně složité výrůstky na čenichu, líže vytékající krev hlavně kopytníků)
- VRÁPENEC (na čenichu nápadné kožní výrůstky, boltce bez víček, létací blána při zavěšení obaluje tělo, živí se hmyzem)
Řád: Primáti (Primates)
- stromový způsob života
- přechod k denní aktivitě
- zdokonalení očí a prostorového vidění; očnice směřují dopředu
- redukce čichového orgánu
- rozvoj koncového mozku a mozečku
- drápy postupně nahrazovány nehty
- protistojný palec
- pohyblivé prsty
- nejbližší příbuzní – tany, letuchy
Podřád: Nižší primáti = Poloopice (Prosimii, Strepsirrhini)
- stromoví, noční nebo denní aktivita, velké oči
- zadní končetiny mohutnější než přední
- prsty většinou s drápy, na palci vždy nehet
- děloha dvourohá (uterus bicornis)
- Afrika, Madagaskar, Asie
- zástupci:
- LEMUR (nejprimitivnější primát, dobrý čich, na 2. prstu zadní nohy dráp ke škrábání, jinak nehty)
- KOMBA (velké oči a uši)
- INDRI
- KSUKOL
- OUTLOŇ
Podřád: Nártouni (Tarsioidea)
- obrovské oči
- prsty s přísavkami
- zástupce:
- NÁRTOUN CELEBESKÝ
Podřád: Vyšší primáti (Anthropoidea)
- zkrácená obličejová část
- očnice vzadu uzavřené
- dokonalý zrak, čich redukován
- prsty většinou s nehty
- denní aktivita
- převažuje rostlinná potrava
- děloha jednoduchá (uterus simplex)
- nadčeledi: ploskonosí, úzkonosí, lidoopi a lidé
Ploskonosí (Platyrrhini)
- široká přepážka mezi nozdrami
- vyspělý sociální život
- rádi se sluní, neradi koupou
- Jižní Amerika
- zástupci:
- LVÍČEK ZLATÝ
- MALPA KAPUCÍNSKÁ
- VŘEŠŤAN
- CHÁPAN (ocas jako další končetina)
- KOSMAN
Úzkonosí (Catarrhini)
- úplná přepážka mezi nozdrami
- ocas nikdy chápavý
- prsty kryty nehty
- oba palce protistojné
- samice menstruační cyklus
- zubní vzorec jako člověk
- Asie, Afrika
- zástupci:
- KOČKODAN
- HULMAN
- PAVIÁN
- MAKAK RHESUS
- GUERÉZA
Lidoopi a lidé (Hominoidea)
- společný základ s úzkonosými
- liší se způsobem pohybu, chrupem, chováním
- dorzoventrálně zploštělý hrudník
- prodloužené paže (brachiace)
- rozvoj mozkovny, koncového mozku
- rozvoj psychických schopností
- nemají ocas
- na slepém střevu červovitý výběžek
- samice menstruační cyklus
- dlouhá gravidita
- obvykle jedno mládě
- Asie, Afrika
- zástupci:
- GIBON
- ORANGUTAN
- ŠIMPANZ
- GORILA (největší primát)
- ČLOVĚK
Řád: Chudozubí (Xenarthra)
- primitivní
- redukce zubní skloviny nebo zubů (řezáky a špičáky chybí vždy)
- malá mozkovna a mozek
- pomalý pohyb – nízká úroveň metabolismu, nižší tělesná teplota
- Jižní Amerika
- zástupci:
- LENOCHODI (silné končetiny, mohutné drápy, visí hřbetem dolů)
- MRAVENEČNÍCI (trubicovité čelisti, bezzubé, dlouhý a lepkavý jazyk, mohutné drápy)
- PÁSOVCI (homodontní zuby, pancíř, někteří se v nebezpečí stáčí do koule)
Řád: Hlodavci (Rodentia)
- většinou malí
- 1 pár horních, 1 pár dolních řezáků = hlodáky
- řezáky stále dorůstají, sklovina jen vepředu
- místo špičáků mezera = diastema
- podzemní, zemní, polovodní, stromoví
- rychlé rozmnožování, krátká gravidita, hodně mláďat
- někteří přerušovaný zimní spánek
- vývojově progresivní
- kromě Antarktidy na celé Zemi
- druhově nejpočetnější řád savců
- zástupci:
- BOBR (polovodní, staví hráze, plovací blány, horizontálně zploštělý ocas)
- SVIŠŤ
- VEVERKA
- PLCH, PLŠÍK
- HRABOŠ
- NORNÍK
- PÍSKOMIL
- MYŠ
- KRYSA, POTKAN
- MYŠICE
- ONDATRA
- NUTRIE
- KŘEČEK
- MORČE
- SYSEL
- RYPOŠ (podzemní africký hlodavec, eusociální struktura kolonie)
- DIKOBRAZ (dlouhé bodliny, někteří je vystřelují)
- KAPYBARA (největší hlodavec)
- ČINČILA
Řád: Zajíci (Lagomorpha)
- podobní, příbuzní hlodavcům
- v horní čelisti 2 páry řezáků za sebou, sklovina po celém povrchu zubů
- cekotrofie = požírání kašovitých výkalů, konečným produktem tvrdé bobky
- čelistní kloub kulovitý – žvýkavé pohyby do stran
- ploskochodci; spodní strana tlapek osrstěna
- šourek před penisem
- mimo Antarktidu na všech kontinentech (do Austrálie zavlečeni)
- zástupci:
- ZAJÍC
- KRÁLÍK
- PIŠŤUCHA (krátké boltce)
Řád: Šelmy (Carnivora)
- masožraví, rybožraví, všežraví, hmyzožraví, mrchožraví
- úplný chrup
- vyspělé smysly a chování
- klíční kosti zakrnělé nebo chybí
- chybí slepé střevo
- obvykle prstochodce
- spodní čelist připojena válcovitým kloubem (nemožný pohyb čelisti předozadně a do stran)
- nebližší příbuzní – luskouni
Podřád: Pozemní šelmy („Fissipedia“)
- kosmopolitní kromě Austrálie
- prodloužené špičáky
- trháky (poslední horní třenáky, první dolní stoličky)
- jednoduchý žaludek, krátké střevo
- výborný čich, zrak, sluch
- čeledi:
- medvědovití: největší pozemní šelmy, zakrnělý ocas, všežraví, ploskochodci, bez obličejové mimiky
- zástupci: MEDVĚD, PANDA
- lasicovití: dlouhé tělo, krátké nohy, ohebná páteř, pachové žlázy u řitního otvoru
- zástupci: TCHOŘ, SKUNK, KUNA, LASICE, HRANOSTAJ, VYDRA, JEZEVEC
- psovití: dlouhé nohy, prodloužená obličejová část, prstochodci, smečky, kořist štvou
- zástupci: LIŠKA, VLK, PES HYENOVÝ
- kočkovití: zkrácená obličejová část, malý počet zubů (max. 30), velké oči, ostré zatažitelné drápy, loví většinou individuálně
- zástupci: KOČKA, RYS, LEVHART, JAGUÁR, TYGR, LEV, GEPARD
- cibetkovití: podobní lasicovitým, příbuzní hyenovitým, často skvrnité či jinak nápadně zbarvené, subtropy a tropy Strého světa
- zástupce: ŽENETKA TEČKOVANÁ
- hyenovití: podobní psovitým, „sražený“ zadek, mohutný chrup, silné žvýkací svaly, smečky
- zástupce: HYENA SKVRNITÁ
- medvídkovití: výborně šplhají a plavou všežravci
- ***promykovití: štíhlé protáhlé tělo, nízké nohy, nenápadně zbarvení
- zástupce: PROMYKA
- medvědovití: největší pozemní šelmy, zakrnělý ocas, všežraví, ploskochodci, bez obličejové mimiky
Podřád: Ploutvonožci (Pinnipedia)
- společní předci s medvědovitými
- adaptace k vodnímu životu, přeměna končetin v ploutve
- namíření zadních končetin dozadu (nahrazení ocasní ploutve)
- silná tuková vrstva v podkoží
- adaptace k potápění
- žijí v početných komunitách
- zástupci:
- LACHTAN (zachované boltce, umí dát zadní končetiny pod tělo a chodit na souši)
- TULEŇ (nemá ušní boltce, zadní končetiny pouze jako kormidlo, po souši se plazí)
- MROŽ (velké zahnuté kly vzniklé z horních špičáků, silný řev)
Řád: Chobotnatci (Proboscidea)
- horní řezáky prodlouženy v kly
- chobot s komplikovanou svalovinou a prstíky, vznikl srůstem čenichu a horního pysku
- pneumatizovaná lebka
- sloupovité nohy, prsty srostlé, někdy nehtovitá kopyta
- silná, téměř lysá kůže
- velké boltce (termoregulace, vizuální komunikace)
- nejbližší příbuzní – damani, sirény
- zástupci:
- SLON AFRICKÝ
- SLON INDICKÝ
- MAMUT
Řád: Lichokopytníci (Perissodactyla)
- velcí savci s redukovaným počtem prstů
- prst nejsilnější, chráněn kopytem
- hlavní rozvoj v třetihorách
- nemají klíční kost
- protažená obličejová část
- řezáky v horní i dolní čelisti, potravu ukusují
- silné pysky, horní může být prodloužený
- jednoduchý žaludek
- slepé střevo velké, u koně až 30 l
- zástupci:
- NOSOROŽEC (tlustá zrohovatělá kůže, 1-2 rohy postavené za sebou)
- KŮŇ
- OSEL
- ZEBRA
- TAPÍR (krátký chobotek)
Řád: Sudokopytníci („Artiodactyla“)
- nejsou blíže příbuzní lichokopytníkům
- a 4. prst nesou kopyta
- a 5. prst s menšími kopýtky (mohou, ale nemusí se dotýkat země), redukovaný nebo vymizel
- prst zcela vymizel
- redukce horních řezáků, potravu škubou
- dlouhý silný jazyk
- žaludek obvykle dělený na několik oddílů
- chybí klíční kost
Nepřežvýkavci (Bunodontia Suina, Nonruminantia)
- úplný chrup, špičáky zvětšné v kly
- jednoduchý, maximálně dvoudílný žaludek; nepřežvykují
- a 5. prst se při chůzi dotýkají země
- zástupci:
- PRASE DIVOKÉ
- PRASE BRADAVIČNATÉ
- PEKARI
- HROCH (zavalitý, lysá kůže, široká tlama, řezáky a špičáky kůlovité a stále dorůstají)
Mozolnatci (Tylopoda)
- došlapují na celou plochu posledních 3 článků 3. a 4. prstu
- mozoly na prsou a kolenou
- čtyřdílný žaludek; přežvykují; výrazné uchopovací pysky
- zachovány všechny typy zubů
- zástupci:
- VELBLOUDI
- LAMY
Přežvýkavci (Ruminantia)
- složený žaludek; přežvykování zvracené potravy, boční pohyby čelisti; horní řezáky chybějí
- dlouhé nohy; došlapují jen na špičky 3. a 4. prstu; 2. a 5. prst zkrácené (tzv. paspárky) až vymizelé
- někteří mají parohy nebo rohy
- zástupci:
- SRNEC (samci parůžky)
- JELEN (samci parohy)
- LOS (samci parohy)
- SOB (parohy samec i samice)
- ŽIRAFA (prodloužený krk, růžky trvale pokryté kůží)
- VIDLOROH (vidlicovité duté rohy, shazují je)
- GAZELA
- ANTILOPA
- PAKŮŇ
- KAMZÍK
- KOZA
- MUFLON
- BUVOL
- BIZON
- ZUBR
- JAK
Řád: Kytovci (Cetacea)
- extrémní přizpůsobení k vodnímu životu
- kůže bez srsti, pouze hmatové chlupy na hlavě
- rybí tvar těla; vodorovně postavená ocasní ploutev
- může být vytvořena hřbetní ploutev bez kostry
- přední končetina zkrácená, přeměněná v ploutev, pohyb pouze v ramenním kloubu, zmnožené články prstů
- zadní končetina redukovaná – zbytky pánve
- lebka s dutinami; prodloužené rostrum
- nosní otvor(y) na hřbetní straně – slouží k dýchání; dozadu protažené plíce
- silná tuková vrstva pod kůží
- zevní zvukovod zarostlý, echolokace (hydrolokace)
- adaptace pro dlouhé potápění: hodně krve, speciální vazba kyslíku na hemoglobin a myoglobin, tolerance vůči vysokým koncentracím oxidu uhličitého
- 2 mléčné bradavky
- matka mládě po narození vynese k hladině nadechnout
- většinou ve stádech
Podřád: Kosticovci (Mysticeti)
- zuby pouze v embryonálním stadiu
- velký jazyk, rohovité kostice (propouštějí vodu, ale zachycují mořský plankton)
- spodní čelist delší než horní
- dva dýchací otvory
- zástupci:
- VELRYBA GRÓNSKÁ
- PLEJTVÁK OBROVSKÝ (největší organismus na Zemi)
Podřád: Ozubení (Odontoceti)
- homodontní zuby ve větším počtu
- spodní čelist stejné délky jako horní
- nesouměrná lebka s jedním dýchacím otvorem
- nad rostrem tzv. meloun (tukové těleso, slouží k přenosu zvuku)
- rozmanité hlasové projevy
- zástupci:
- VORVAŇ
- DELFÍNOVEC (sladkovodní)
- DELFÍN
- KOSATKA DRAVÁ (loví ve stádech)
- NARVAL (chybí zuby, levý řezák horní čelisti u samců prodloužen ve spirálovitý kel)
- BĚLUHA