Nebuněčné a prokaryotické organismy – otázka z biologie

 

   Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Kristýna Brandová

 

 

 

 

VIRY:

CHARAKTERISTIKA

• vir= x částic, virion= 1 částice
• můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy
• stejné chemické složení ale nemají vlast. živé hmoty(nerozmnožují se, nepříjímají ani nevylučují látky, nemají metabolismus, nerostou, nevyvíjí se…)
• mohou existovat pouze na svém hostiteli = VNITROBUNĚČNÍ PARAZITÉ
• vědy: virologie,mikrobiologie

 

Velikost:

• rozměry v nanometrech (nm=10-9)
• pouze pod efektivním mikroskopem

Tvary:

1. 1.       tyčinka
   1. a.      rovná                         (mozaiková choroba tabáku)
   2. b.      prohnutá                   (x-choroba)
2. 2.       kulovitý tvar-          typický pro živ. viry (vzteklina, chřipka, obrna)
3. 3.       krystalový tvar-  virus lidských bradavic
4. 4.       bakteriofág

• v bazální ploténce jsou enzymy,

které rozkládají buňku

• virus smrští bičík a vstříkne do

bakterie NK

 

VZNIK

• 1.názor: před buňkami
• 2.názor: po buňkách(rozpad buňky na gen.materiál o samotě,

aby semohli cizopasit)

• 3.názor: úlomek buňky

 

ANATOMIE

1. všechny:

• nukleová kyselina + proteinový plášť (kapsid) = nukleokapsid

1. některé:

• některé viry mají ještě další jaderné a obalové složky původem z hostitelské buňky

 

VIROVÉ INFEKCE

1. přichycení viru na povrch HB(hostitelské buňky)
2. rozrušení a proniknutí
   1. celého viru
   2. části viru
   3. NK
   4. HB vytváří podle vzoru VNK(virové nukleové kyseliny) nové VNK
   5. HB vytváří i bílkovinný obal VNK
   6. zkompletování VNK a obalu
   7. nové viry opustí HB a tím ji zničí(protrhají ji)

 

ROZDĚLĚNÍ VIRŮ

1. 1.      NK
   1. a.      RNA-viry(Ž, R, Mykoviry, méně bakteriofágů )
   2. b.      DNA-viry(Ž, bakteriofágy, cyanofágy))

• buď RNA nebo DNA, nikdy NE OBĚ !!

1. 2.      HB
   1. a.      prokariota(FÁGY)
      1.                                                                i.      bakteriofágy(bakterie)DNA,RNA
      2.                                                              ii.      cyanofágy(sinice) DNA
      3. b.      eukariota(VIRUS)
         1.                                                                i.      zooviry(živočišné)DNA, RNA
         2.                                                              ii.      fytoviry(rostlinné)RNA
         3.                                                             iii.      mykoviry(houby)RNA
         4. 3.      Obalu
            1. a.      obalené (chřipka, spalničky, neštovice)
            2. b.      neobalené (virus rýmy, obrna)

 

 

• reverzní transkriptáza= zpětný přepis z DNA na RNA

 

VZTAH VIR x HOSTITELSKÁ BUŇKA

1. 1.      Infekce neproduktivní(peristentní)
   1. Latentní (skrytá):

• období, kdy virus přežívá v buňce, ale NEZASAHUJE do ní
• nemnoží se nebo jen nepatrně
• PŘEDÁVÁ SE dál

1.                                    i.      v cytoplazmě:

• není začleněn do GM(gen.materiálu) ale je součástí buňky = EPIZOM
• genon= soubor genů

1.                                  ii.      v jádře

• je začleněn do GM = PROVIRUS(euk.), PROFÁG(prokar.-sinice, bakterie)
• skrytá infekce, v buňkách nejde prokázat
• není množen
• může být předáván do dalších buněk

1. Chronická

• je prokazatelný, ale nemusí působit infekčně
• může vyvolat nekontrolované množení buněk= ONTOGENÍ VIRY
• perzistence= virus setrvává v kostní buňce v různé podobě (epizom,provirus) a nepůsobí infekčně, ale může způsobit nádorovou transformaci buněK

1. 2.      Infekce produktivní

• způsobují ji virulentní viry popřípadě mírný viry, pokud dojde ke změně životního cyklu
• proces končí zničením buňky

1. a.      virulentní/mírný: vede ke zničení buňky = LYTICKÝ
2. b.      mírný: nevede ke zničení buňky= LYZOGENÍ

 

 ONEMOCNĚNÍ

1. 1.      Rostlin

• x-choroba, mozajková choroba brambor

1. 2.      Živočichů

• vzteklina, slintavka, kulhavka, rýmy, záněty, virózy, myxanatóza

1. 3.      Člověka

• opary, neštovice, obrna, chřipka, rýma, infekční mononukleóza, encefalitida, vzteklina, zarděnky, spalničky, příušnice, chřipka, záněty dýchacích cest, žloutenka(a,b,c,e), AIDS!(napadá T-lymfocyty, Holý vymyslel lék)

 

VYSVĚTLENÍ

Virogenie=proces začlenění NK viru do genomu buňky

nádorová transmutace=způsobují ontogení viry

mírný fág=nepoškozuje buňku

virulentní fág=poškozuje buňku

fáze penetrace=proniknutí do buňky

fáze eklipsy= uvolnění nukleové kyseliny z kapsidu, replikace virové nukleové kyseliny, syntéza virových proteinů

inkubační doba=doba, od proniku viru do prvních příznaků nemoci

parazit.částice buněk:

• viroidy=malé cyklické RNA(onemocnění rostlin)
• priony=infekční bílkoviny(onemosnění člověka a živočichů)
  • Ž: nemoc šílených krav
  • Č: klusavka

 

BAKTERIE:

CHARAKTERISTIKA

• prokariotický organismus BEZ OBALU
• věda: Bakteriologie, mikrologie

Velikost:

• v mikro metrech

Výskyt:

• všude
• snáší i velmi extrémní podmínky(teplotní, tlakové)
• nepříznivé podmínky přežívají v klidových stádiích- cysty, spóry(odpaří vodu, jsou neaktivní, nepříjímají E)

 

HISTORIE

• vznik před 3-3,5mld let
• vznik z eobionta (RNA)
• po určité době byli autotrofní a časem i aerobní
• z hlediska výživy jsou heterotrofní a vanaxerobní

 

MORFOLOGIE

• vnější organismus

 

POHYBY

• chemotaxe, fototaxe, airtaxe
• negativní(něco k ní), pozitivní(ona k tomu)

 

ANATOMIE

• typ. prokaryotická buňka= její jádro NEMÁ obal = nepravé jádro
• ve vývoji vznikla jako 1. a proto je stavebně nejjednoduší

 

1. 1.       archebakterie= nemají murein v BS(místo toho pseudomurei)
2. 2.       eubakterie= mají murein v BS

Schéma anatomie:

1. obaly
   1. a.      BS
   2. b.      CM
   3. c.       * DALŠÍ
2. vnitřní prostředí: cytoplazma
3. vnitřní struktura
   1. a.      ribozomy
   2. b.      buněčná inkluze
   3. c.       cytoskelet(vnitřní kostra buňky): atypická
   4. d.      membránové organely: atypické

 

1. 1.       BS

• vnější obal, který udržuje tvar a chrání bakterii
• je propustná (plyny a roztoky)= permeabilní
• chemicky je složena z komplexu(murein= sacharidy + bílkoviny)

1. granpozitivní(G+): zabarví se podle grama→po vložení do rozpouštědla→neobarví = Rh+

• působí antibiotika

1. grannegativní(G-): zabarví se podle grama→po vložení do rozpouštědla→odbarví = Rh-

• nepůsobí antibiotika

1. 2.      CM

• vnitřní obal bakterie
• je polopropustná(reguluje výdej a příjem)= semipermeabilní
• chemicky je složena z fosfolipidů a bílkovim, jelikož nemá žádný jiný membránovitý útvar, tak CM musí vykonávat více fce
• funkce chloroplastu: CM může vykonávat i fotosyntézu

• na membráně se nacházení dýchací enzymy místo mitochondrie
• některé bakterie mají navíc slizové pouzdro

1. 3.      Cytoplazma

• polotekuté prostředí, v kterém probíhají chemické reakce a umožňuje přenos látek

1. 4.      Rybozomy

• drobné útvary, ve kterých probíhá syntéza bílkovin

1. 5.      Buněčná inkluze

• chemické látky, které mají zásobní povahu

1. 6.      Jádro

• nemají jaderný obal(není membránovou organelou)= nepravé jádro
• neobsahuje bílkoviny
• je složen z cyklického makromolekulární DNA(smotaná šroubovice z deoxyribonukleové kyseliny)
• chromozon: cyklický(bakterie) nebo 8(náš)
• nese genetickou infromaci a řídí bakterii

 

ROZMNOŽOVÁNÍ

• probíhá podélně nebo příčně
• původní buňka= mateřská, nová buňka= dceřiná
• nejdříve se dělí 10min→ zrají 20min→množí se
• fáze:

1. zdvojí  se chromozom
2. buňka se prodlouží
3. chromozomy se rozestoupí k opačným pólům buňky
4. uprostřed buňky přehrádka → rozdělí se

• konjugace= přeměna části genetického materiálu
• sameček vytváří konjug. můstek

VÝŽIVA

1. 1.       podle využití C
   1. AUTOTROFNÍ(papáanorgické látky)
      1.                                        i.      fotoautotrofní

• využité světla, NIKDY nevzniká O2(jelikož nevyužívají vodu)
• CO2 + H2 →C6H12O6
• nemají chloroplasty ale mají bakteriochlorofyl(tedy fotosyntéza probíhá na CM)

1.                                       ii.      chemoautotrofní

• je jich mnoho
• PŘ:saprofytické bakterie: rozkládají v půdě mrtvá těla a tím vytváří dusíkaté kyseliny
  • bílkoviny z myší → amoniak → amonné soli → kys. dusičná
  • PŘ:nitrifikační bakterie: oxidují dusitany na dusičnany
    • patří k nejdůležitějším bakteriím díky přeměně: B→ NH3 → NH4+ → NO2– → NO3–
    • PŘ:železité bakterie(koroze), metanové bakterie(oxidace methanu, archebakterie), sirné bakterie

1. HETEROTROFNÍ(papá organické látky)
   1.                                        i.      fotoheterotrofní
   2.                                       ii.      chemoautotrofní

• KVAŠENÍ:mléčné– vytváří kys.mléčnou
  • C6H12O6 → CH3-CHOH-COOH
  • ve svalech, kyslíkový dluh
  • octové– s O2, z alkoholu na ocet
    • CH3-CH2-OH + O2 → CH3COOH + H2O + ETHANOL + O2 → KYS.OCTOVÁ
    • máselné- žlukne/kazí se máslo
    • alkoholové– bez O2, z cukru na alkohol, (kvasinky ale dají přednost kyslíku!!, PROTO BEZ VZDUCHU)
      • DÝCHÁNÍ: některé bakterie využívají i kyslík → aerobní(díky enzymům na CM)
        • C6H12O6 + O2 → CO2 + H2O

 

1. 2.       podle potravinovýhoretězce
   1. saprofytické: bakterie, které rozkládají mrtvá těla
   2. parazitické(patogení): žije na úkor jiného
   3. symbiotické: vzájemně prospěšné

• PŘ:hlízková bakterie: žije na kořenech bramborovitých rostlin → mění vzdušný O2 na dusičnany → ten rostlina využívá jako zdroj dusíků a dává bakterii cukr

 

1. 3.       podle využití O2
   1. anaerobní(kvasinky)
   2. aerobní(skoro všechny)

 

ONEMOCNĚNÍ

1. a.       kapénkovou nákazou

•  

1. b.      přes trávicí/ústní dutinu

• úplavice, břišní tyf, cholera, salmonelóza, klobásový jed, lysterióza

1. c.       přes kůži

• TETANUS, novorozenický tetanus, BORELIÓZA, lepra

1. d.      přes pohlavní styk

• SYFILIS, KAPAVKA

 

VYSVĚTLENÍ

původce nemoci= ten, kdo nemoc způsobuje

přenašeč=přenáší původce nemoci

inkubační doba=od doby nákazy až po první příznaky

bacilonosič=lidé, kteří jsou nakaženy

prevence=profilaxe

imunita=imunologie

nakažlivé nemoci=  snadno a rychle přenosné

desinfekce=usmrcení POUZE ŠKODLIVÝCH organismů(alkohol, horká voda, borová voda, mýdlo)

sterilizace=usmrcení VŠECH MIKROORGANISMŮ (světlo, pára, ozón, plamen, tlak)

pasterizace=dlouhodobě se zahřívá ale nevaří

karanténa=izolace

epidemie=hromadný výskyt nemoci na urč. území

pandemie=hromadný výskyt nemoci na světě, na kontinentu

sporadický=ojedinělí výskyt nemoci

 

SINICE:

VZNIK

• staré organismy (ptž jsou prokariota)
• přes 3mld
• skoro se nezměnily
• věda:aldologie

 

CHARAKTERISTIKA

ŽP:

• skoro všude i extrémní podmínky

Velikost:

• větší jak bakterie
• kolonie jsou viditelné pouhým okem
• cm-mm

 

MORFOLOGIE

1. samostatné: kulaté, další…
2. kolonie:kulaté(sinivka), vláknité(jednořadka)…

 

ANATOMIE

• tvořeny prokaryotickou buňkou

1. povrch: BS, CM, slizové pouzdro (pohyb, drží kolonii)
2. cytoplazma
   1. vnější= chromotoplazma

• vnější vrstva CM
• obsah barviva(nerozp: chlorofyl a, betakaroten; rozpust:fykocyanin, fykoerithrin)

1. vnitřní= centroplazma

• bez barviv
• obsahuje genetický materiál(DNA)
• ribozomy, inkluze, PLYNNÉ VAKUOLY(typické u vodních sinic)

 

VÝŽIVA

1. fotoautotrofní

• skoro všechny
• využití SE + CO2
• probíhá fotosyntéza: CO2 + H2O → C6H12O6+ O2
• PRVNÍ PRODUCENTI KYSLÍKU!!

1. heterotrofní

• využití chemické E → chemoautotrofní
• v hloubkách přežijí i bez světla

 

ROZMNOŽOVÁNÍ

1. jednobuneční: díky dělení
2. mnohobuněční:

• kolonie se rozpadá na několika buněčné úseky = vláknitý
• buňky se dělí a pak vzniká kolonie = kulovitý

 

POHYB

• smršťování a povolování = trhavý pohyb
• různorodý: klouzavý, trhavý(Drkatka)
• usnadňuje ho sliz

1. pasivní: bez bičíku
2. aktivní: s bičíkem

 

VYUŽITÍ

• výroba kyslíku(důležité ve vývoji atmosféry)
• vznik chloroplastu(endosymbióza: sincie do prokariotický buňky)
• extrémní podmínky
• plankton
• SYMBIÓZA S HOUBOU = LYŠEJNÍK
• VAZAČI VZDUŠNÉHO DUSÍKU(hnojiva)
• výživa
• léčivo
• vodní květ(ve stálé vodě, toxický, vyrážka, přemnožení)