Nakládání s odpady a jejich zneškodňování a skladování

 

   Otázka: Nakládání s odpady a jejich zneškodňování a skladování

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Králová

 

 

 

 

a)Nakládání s odpady a jejich zneškodňování

– všechny vzniklé odpady zatěžují životní prostředí, proto nakládání s nimi by mělo vést

k trvalému zabránění jejich škodlivých vlivů – většina odpadů jsou potencionálními

druhotnými surovinami = významný ekonomický efekt

a) Předcházení vzniku odpadů – zákon ukládá předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti

– v průmyslu jsou zaváděny nové bezodpadové nebo máloodpadové technologie

– výsledkem je minimalizace množství odpadů a snižování  jejich nebezpečných vlastností

– otevřený systém = všechny odpady odcházejí do prostředí, ale lze jej částečně uzavřít a odpady využít jako druhotné suroviny

– uzavřený systém = odpadem jsou pouze pomocné materiály, které se v procesu výroby chemicky nemění a po odstranění nečistot je lze znovu použít

b) Zpracování odpadu jako výchozí surovinu v místě vzniku – jedná se o tzv. vrtaný odpad, který lze využít jako výchozí surovinu (např. přetavením nekvalitních odlitků) nebo jej lze využít jako vlastní energetickou surovinu pro výrobu energie

– jestliže není možné zpracovat odpad v místě jeho vzniku, hledá se, zda by nebylo možné zpracovat odpad jako výchozí surovinu u jiných zpracovatelů

 

c) Recyklace odpadů – jedná se o progresivní technologii založenou na zbavení se odpadu při současném využití látek a energií v něm obsažených, základním předpokladem je třídění odpadů

– nejlépe se recykluje sklo, kovy, papír i plasty = recyklace obtížnější pro jejich různorodost – třídění neboli separaci odpadů rozdělujeme na:

a) přímou = není potřeba žádná pomocná látka (prosívání, destilace, odpařování…)

b) nepřímou = je potřeba určitá pomocná látka (loužení …), která se musí po separaci odstranit – v průmyslu je 85% všech separačních procesů nepřímých

 

d) Pyrolýza a spalování odpadů – zpracování vstupních látek v pyrolýzní peci při teplotách 250 – 1100 °C za nepřístupu vzduchu, kdy jsou toxické látky přeměněny na látky neškodné – využívá se např. při zpracování plastů a odpadů, které nejdou recyklovat

Výhody: – úspora prvotních energetických surovin (při výrobě tepla),

– zmenšení objemu odpadu (původní objem x zbylý popel a škvára),

– získaná energie (obvykle tepelná)

Nevýhody: – škodlivé zplodiny ze spalování mohou uniknout do ovzduší

– spálení odpad změní do jiné formy, která se liší nejen objemem, ale i složením

–  spálením se nenávratně připravujeme o možnost využít odpad v budoucnosti

 

e) Biotechnologie – využití živých organismů při likvidaci odpadů, např. při biologickém čištění odpadních vod

– dalším využitím této technologie při likvidaci odpadů je výroba bioplynu – současně vzniká kal bohatý na dusík, fosfor, draslík = hnojivo

 

f) Kompostování – pouze odpad rostlinného a živočišného původu

– biotechnologie využívající přirozených mikrobiálních a klimatických procesů = organická hmota je rozložena na složky vhodné k obohacování zeminy živinami = vzniká kompost (humus), který je vhodný ke hnojení (vlastně také určitý druh recyklace)

 

g) Vitrifikace – zalévání vysoce toxických a radioaktivních odpadů do sklovité hmoty = zabránění úniku účinné látky nebo záření do okolí

– konečné uložení takových opadů se provádí na místech v bezpečné vzdálenosti od lidských sídel, vegetace, zdrojů povrchní i podzemní vody, např. podzemní prostory, oceány …

– nejde o likvidaci odpadu, ale o jeho uložení s výhledem jeho účinnějšího využití v budoucnosti

 

b) Skládkování odpadů a kategorie skládek

Skládkování odpadů = ukládání odpadů na předem připravené a technologicky vybavené místo, které se nazývá skládka odpadů.

 

Skládkovatelné odpady – komunální odpady, škvára a popel, hlušina z důlní činnosti, struska, stavební a demoliční odpady, kaly z čistíren odpadních vod a průmyslových procesů, zemědělské odpady, pneumatiky

Nevýhody: – ztráta recyklovatelných surovin a vysoká pravděpodobnost znečištění půdy a podzemních vod

– zápach v okolí, úlet lehkých odpadků (plasty, papír) a poměrně velký zábor půdy

Výhody: – je jednoduchost odvozu ukládání a nízká cena

– rozkladnými procesy vzniká na skládkách metan, který lze energeticky využít

 

Skládka odpadů = vodohospodářsky zabezpečená skladba, která po naplnění a následné rekultivaci nepřestavuje ekologickou zátěž pro krajinu a s krajinou splývá.

 

Tři typy skládek podle direktivy EU:

– skládka pro škodlivé odpady

– skládka městských odpadů

– skládka inertních odpadů

 

Společné skládkování různých druhů odpadů: – ve formě smíšeného odpadu = uložení jednotlivých složek na oddělených místech téže skládky

 

Kategorizace skládek podle metody skládkování:

1) neřízená skládka – nejedná se o správně provozovanou skládku a již se nepoužívají

2) zcela zajištěná skládka – skládka zajištěná proti vniku a úniku tekutin, její báze je zpevněna neprostupnými hmotami – kompletní uzavření skládky na druhé straně zpomaluje rozklad odpadů a prodlužuje se doba škodlivého působení skládky na okolí

3) řízená skládka zajištěná proti odtoku průsakových vod – povolen určitý stupeň smáčení skládky – výluhy jsou ale shromažďovány a odstraňovány

4) skládka inertních odpadů – inertní odpady jsou materiály z demolic, popel apod.

– rozklad tohoto odpadu a jeho stabilizace trvá zpravidla 50 – 100  i více let

– tato doba závisí na vlhkosti, obsahu organických látek, stupni zhutnění apod.

 

Dělení skládek ve vztahu k úrovni terénu

 

a) Podúrovňové
– mají příkré svahy
– potřeba odčerpávání průsakové vody

 

b) Nadúrovňové
– relativně bezpečný provoz
– snadná dlouhodobá kontrola
– samovolný (gravitační) odtok průsakových vod

 

c) Svahové
– bývalé lomy, pískovny apod. a
– po uzavření a rekultivaci zlepšují vzhled krajiny

 

d) Podzemní
– vytěžené doly, podzemní dutiny …

 

e) Kombinované

 

Povinná zařízení skládek – zařízení na odvádění vnitřních vod a bezodtoková jímka umožňující sledování kvality těchto vod

– zařízení pro jímání a nakládání se skládkovým plynem v případě jeho možného výskytu

– zemní těsnění o mocnosti 0,6 m (3 x 0,2 m samostatně hutněných)

– povrch skládky musí být opatřen krycím těsnícím prvkem s možností odvedení srážkových vod a následné rekultivace

 

Ukládání odpadů: – dočasné ukládání = skladování do doby, než bude technologie na zneškodnění nebo zpracování

– dlouhodobé ukládání = skladování do doby, než bude vyvinuta ekonomicky přijatelná technologie nebo než nastanou ekonomicky přijatelné podmínky

– trvalé ukládání

 

Výstavba skládek odpadů
– při výběru lokality pro umístění skládky je potřeba respektovat:
▪ vhodnost konkrétního místa
▪ ochranu přírodního a životního prostředí, krajiny, lesního hospodářství a zemědělské výroby
▪ technickou realizovatelnost a hospodárnost výstavby a provozu
▪ společenskou závažnost jiných zájmů ve využití území
▪ vodohospodářské, geologické a hydrogeologické podmínky (stupeň propustnosti úložiště)
ochranu inženýrských sítí
umístění skládek: – mimo obydlená místa
– na neplodných a zdevastovaných plochách,
– na rozvodnici a v lokalitách s nižším ročním úhrnem srážek
důležitá je osvětová činnost a informování veřejnosti o záměru výstavby

Zakládání skládek odpadů
► skrývka ornice a podorničních vrstev
► minerální těsnění
► těsnící pásy
► drenáž: plošná
trubní

 

Technické vybavení skládky
► autováha
► mycí rampa
► komunikace
► garáže
► sklady
► provozní budova
► vodovodní a kanalizační systém na průsakovou a dešťovou vodu
► oplocení objektu

Provoz skládek
– řídí se provozním řádem, ve kterém musí být uvedeno:
▪ základní údaje o skládce, charakter a účel skládky
▪ stručný popis skládky, technologie skládkování a obsluhy zařízení skládky
▪ způsob monitorování skládky a kontroly provozu skládky
▪ organizační zajištění provozu skládky
▪ způsob vedení evidence, zodpovědnost a povinnosti obsluhy skládky
▪ způsob kontroly odpadů a jejich ukládání na skládce včetně situačního zakreslení
▪ způsob provozu vodohospodářských zařízení
▪ opatření k zamezení negativních vlivů skládky
▪ zajištění bezpečnosti provozu a ochrany zdraví
▪ zvláštní a doplňková ustanovení

Podmínky pro přijetí odpadu na skládku
a) základní popis odpadu
– zpracovává oprávněná osoba
– předává jej osobě oprávněné k provozování skládky
– cílem je optimalizace nakládání s odpadem podle jeho skutečných vlastností
b) identifikační údaje dodavatele
c) popis vzniku odpadu
d) fyzikální vlastnosti odpadu
e) protokoly o odběru vzorků
f) protokoly a výsledky zkoušek
g) množství odpadů
h) frekvence dodávek
i) kritické ukazatele
j) pravidelné ověřování kvality opadu producentem
k) kontrola při přejímce odpadu = zpravidla kamerou na váze a při vysypání odpadu






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: