Otázka: Lipidy
Předmět: Chemie
Přidal(a): palmex
LIPIDY
– jsou to přírodní látky živočišného a rostlinného původu
– vyznačují se velkými molekulami (ne však makromolekuly)
– vyskytují se v kapalném či pevném stavu
– jsou to estery vyšších karboxylových kyselin (palmitové, stearové, olejové, linolové) a alkoholu
– funkčně i chemicky jsou velice různorodé a odlišné, všechny se však vyznačují hydrofóbností
– nejsou rozpustné ve vodě, naopak velice dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech
– energeticky jsou velmi bohaté . . . často slouží jako zdroj energie
– jsou součástí biomembrán, stavebními složkami; mají i ochrannou funkci (obal některých orgánů), termoregulační funkci
– jedná se o rozpouštědla některých biologicky významných látek (vitamíny A, D, E a K)
– vlastnosti:
- žluknutí . . . oxidace, štěpení na nižší karboxyly (aldehydy)
. . . probíhá na vzduchu pod vlivem tepla a vlhka (uvolňuje se zápach)
- ztužování . . . katalytická hydrogenace olejů
. . . zlepšování vlastností (nežluknou); vzniká rostlinný olej, který lze mazat
. . . za působení katalyzátoru se vodíkem vysytí dvojné vazby (olejová → stearová) - vysýchání . . . na vzduchu se z oleje stává pevná látka – fermež (pevná, pružná látka)
. . . rychle se projevuje u makového či lněného oleje (tuhnoucí); naopak netuhnoucí jsou například kokosový, slunečnicový či řepkový
. . . oxidace a polymerace - zmýdelnění . . . hydrolýza v zásaditém prostředí (s hydroxidem)
. . . mýdlo = sodná/draselná sůl vyšší mastné kyseliny
. . . sodná – tuhá, toaletní, draselná – mazlavá, dezinfekční
– rozdělení lipidů:
- jednoduché (homolipidy)
- glyceridy
- vosky
- složené (heterolipidy) – nejsou zdrojem energie, součást membrán, svalů, nervových buněk…
- fosfolipidy . . . ester H3PO4 (například lecitin); zlepšují koncentraci, paměť
- sfingolipidy
- glykolipidy . . . obsahují glukózu
- lipoproteiny
- odvozené
- prostaglandiny
- lipofilní vitamíny
- nasycené lipidy . . . tuhé (tuky – máslo, lůj, sádlo)
- nenasyceně . . . tekuté (oleje z rostlinné říše)
- živočišné
- rostlinné
Glyceridy
- estery vyšších mastných kyselin a glycerolu (propantriol)
- tuky (nasycená VMK) a oleje (nenasycená VMK)
- fukce: zdroj a zásoba energie (energeticky nejbohatší potrava)
stavební (součást biomembrán)
ochranná (součást orgánových obalů)
tepelná izolace (podkožní tuk)
rozpouštědlo (lipofilní vitamíny)
Vosky
- estery vyšších mastných kyselin a vyššího jednosytného alkoholu (například stearylalkohol, cetylalkohol)
- rostlinné . . . povlaky na listech (ochranná funkce před přílišnou transpirací)
živočišné . . . lanolin (ovčí vlna), včelí vosk, čínský vosk (hmyz), vorvaňovina (hmota z mozku)
- jsou nerozpustné ve vodě
- pro živočichy jsou nestravitelné (na rozdíl od glyceridů)
- použití: krémy, leštidla, svíčky, pasty na parkety, kosmetika
METABOLISMUS LIPIDŮ
- tuky jsou vedle sacharidů dalším významným zdrojem E buněk a stavební složkou buněčných membrán
Katabolismus lipidů
- molekula lipidu je velká → není možné ji metabolizovati rovnou → postupné štěpení
- hydrolytické štěpení začíná ve dvanáctníku (pomocí žluči)
- v lačníku a kyčelníku dochází ke štěpení triacylglycerolů => vznik diacylglycerolů až monoacylglycerolů a vyšších mastných kyselin (palmitová, stearová) pomocí střevních lipáz, nejdříve se odštěpí krajní zbytky VMK, pak až prostřední
- 1,2,3-triacylglycerol + 3 H2O — lipasa —> glycerol + mastné kyseliny
- glycerol může být přes triózfosfát odbouráván v glykolýze
- VMK vstupují do procesu β-oxidace mastných kyselin (= Lynenova spirála)
- probíhá v mitochondriích
- vstupující VMK má 16 či 18 uhlíků
- MK je nejprve aktivována koenzymem A a vzniká acylkoenzym A (acyl-CoA)
- následuje sled reakcí, které probíhají na β uhlíku (2.uhlík od karboxylu) → proto β-oxidace
- acyl-CoA podléhá dehydrogenaci a vzniká nenasycený acyl-CoA, uvolněné vodíky se váží v FADH2
- na dvojnou vazbu nenasyceného acyl-CoA se naváže voda (hydratace), vzniká β- hydroxyacyl- CoA
- β-hydroxyacyl-CoA podléhá dehydrogenaci a vzniká β-oxoacyl-CoA, uvolněné vodíky se váží v NADPH+H+
- β-oxoacyl-CoA reaguje s Co-A, odštěpí se dvouuhlíkatý acetyl-CoA, vzniká nasycený acyl-CoA o dva uhlíky kratší
- ten opět vstupuje do cyklu jako výchozí látka, cyklus probíhá tak dlouho, dokud není molekula MK zcela odbourána na dvouuhlíkaté štěpy – acetyl-CoA
- acetyl-CoA vstupuje do Krebsova cyklu => zisk E
- z 1g lipidu – 38kJ, z 1g sacharidu – 17kJ
- sacharidy jsou rychlým zdrojem E, lipidy se začnou využívat až, když nejsou sacharidy k dispozici, lipidy jsou energeticky bohatší
- štěpí se velmi dlouho (oproti sacharidům)
Anabolismus lipidů:
- syntéza MK má podobný charakter jako Lynenova spirála, ale není to děj úplně protichůdný
- probíhá v cytoplazmě
- výchozí látkou je acetyl-CoA, nutná je energie a redukované koenzymy
- organismus MK ukládá ve formě tuku do tukové tkáně, nebo je použije na tvorbu membrán
Další podobné materiály na webu:
