Otázka: Jednobuněčné a mnohobuněčné organismy
Předmět: Biologie
Přidal(a): Alice
JEDNOBUNĚČNÉ A MNOHOBUNĚČNÉ ORGANISMY
Složitost organismů:
- Jednobuněčné organismy
- Mnohobuněčné organismy – specifikace buněk, které tvoří tkáň. Tkáň tvoří orgány, ty orgánové soustavy a ty organismus.
- Obligátní společenstva – specifikace celých mnohobuněčných jedinců, např. termiti, mravenci, apod.
ŘÍŠE: CHROMISTA – CHROMISTA
Různorodá skupina zahrnující mnohobuněčné i jednobuněčné organismy. Mají rozmanité způsoby výživy – saprofytní, fotoautotrofní (získali chloroplasty sekundárně – endosymbiózou = vnitřní spojení dvou živočichů, tyto chloroplasty obsahují nukleomorf = pozůstatek jádra původního endosymbiotického organismu) a někteří jsou parazité.
KMEN: Chromofyta
Mají různou kombinaci barev – chlorofyl typu a, c; betakaroten; fukoxantin (hnědý); xantofyly. Zásobními látkami jsou chrysolaminaran, laminaran a někdy i olej (nikdy škrob!).
TŘÍDA: Zlativky
Mají nerozlišené tělo tvořené bičíkovitou nebo vláknitou stélkou, někteří mají také panožky umožňující fagocytózu a někteří schránky = LORICA (tvořeny chitinem nebo celulózou). Jsou to mixotrofní organismy žijící ve sladké i slané vodě (součástí planktonu). Při přemnožení způsobují hnědé zabarvení vody. Zástupci: Synura, Dinobryon, Ochromonas.
TŘÍDA: Rozsivky
Jsou nejjednodušší drobné řasy. Okolo těla mají křemičitou schránku složenou ze 2 misek. Rozmnožují se nepohlavně a to dělením – protoplast se rozdělí na 2 stejné poloviny, na dceřiných buňkách se vytvoří 1 nová malá miska (u části dochází ke zmenšování schránek i buněk – to se zastaví až dosáhnou pohl. dospělosti a po pohl. rozmnožování obnoví buňky svou původní velikost). Vyskytují se ve sladké vodě mírného pásu a vrstvy vzniklé ze schránek druhohorních a třetihorních rozsivek se nazývají křemelina (využívá se na výrobu skla, filtrů, izolačních materiálů…). Zástupci: Diatoma elogantum, Asterionella formosa, Tabellaria flocculosa, Navicula radiosa, Corconeis placentula,…
TŘÍDA: Hnědé řasy
Jsou mořské řasy s mnohobuněčnými, vláknitě rozvětvenými nebo pletivnými stélkami. Rozmnožují se vegetativně (rozpad stélek), nepohlavně (zoosporami) a pohlavně. Vyskytují se při pobřežích a mají význam v biomase, hospodářství, výrobě kompostů, dále jako suché palivo, potrava ovcí a z popela se získává jód a potaš. Zástupci jsou Laminaria, Sarqassum, Marcrocystis pyrifra.
KMEN: Řesovky – Oomycety
Jsou ogranismy žijící ve vodě a ve vlhké půdě (parazité rostlin). Pohyblivé zoospory mají 2 nestejně dlouhé bičíky (kratší bičík je péřovitý). Zástupcem je Vřetenatka révová. Její podhoubí žije v intercelulárách listů vinné révy. Z průduchů vyčnívají houbovitá vlákna a na jejich stranách jsou výtrusnice. Ty se za horka, sucha a větrna odlamují a jsou větrem roznášeny. V kapce vody se plazmatický obsah rozdělí na rejdivé výtrusy, které zatáhnou bičíky, a vyklíčí vlákno, kterým pronikají průduchy nebo pokožkovými buňkami do listu. Rozmnožování je oogamické (uvnitř hostitele), oogamium = je zprvu mnohojaderné → jádra se shromáždí na obvodu → ve středu plazmy zůstává oplození schopné vaječné jádro → poté se přidají mnohojaderná anteridia → vzrůstají do nich plazmatickou láčkou (to přenese samčí jádro) → jádra splynou v zygotu, která se přemení na vaječný výtrus = oospora. Během zimy a na jaře pletivo listů postupně zetlí a tlustostěnné oospory jsou obnaženy. Známky choroby jsou hnědavé skvrny na svrchní straně listů, zatímco rub listů je potažen bílým moučným povlakem. Dalším zástupcem je plíseň bramborová, která má obdobný životní cyklus jako vřetenatka révová.
ŘÍŠE: PRVOCI – PROTOZOA
Jsou heterotrofní, jednobuněčné, eukaryotické organismy rozšířené většinou kosmopolitně. Jejich cytoplazma je bezbarvá a je rozdělena na ektoplazmu (zevní, pevnější a homogenní) a na endoplazmu (vnitřní, řidší a se zrníčkovou strukturou, obsahuje mitochondrie, ER, GA, ribozomy, vakuoly, zásobní látky,…).
Organely opory a ochrany: např. pelikula (tužší blanka sloužící k ochraně), schránky kořenonožců, cysty (ochranná zařízení, které utvářejí prvoci za nepříznivých podmínek – encystace = přežití v útvaru cysty).
Organely pohybové: panožky u kořenonožců, bičíky u bičíkovců a brvy u nálevníků.
Organely trávicí: trávicí vakuola, buněčná ústa, buněčná řiť u heterotrofně se živících organismů.
Organely vylučovací a osmoregulační: pulzující vakuola u trepek a krásnooček (udržuje stálý osmotický tlak).
Organely smyslové: stigma u krásnoočka (citlivý okraj cytoplazmy rozlišující světlo a tmu), neuromotorický aparát u trepky (koordinující pohyb).
Rozmnožování: Při střídání pohlavní a nepohlavního rozmnožování mluvíme o tzv. rodozměně = metagenezi.
- Nepohlavní
- Dělení = mitóza – rovnoměrné rozdělení jádra, dělí se příčně i podélně
- Pučení – na mateřském jedinci vypučí dceřiný jedinec, který se může ale nemusí oddělit.
- Schizogonie – mateřská buňka se rozdělí na několik (většinou 7-8) dceřiných buněk a z nich vzniknou noví jedinci.
- Pohlavní
- Konjugace = spájení – jedinci si vymění část rozmnožovacího (=generativního) jádra po vzájemném splynutí.
- Kopulace – jedinci se spojí (jako pohlavní buňky). Méně častý druh rozmnožování.
Význam prvoků: producenti organické hmoty, článek potravního řetězce, konzumenti rozkládajících se látek a bakterií (samočištění vody a indikátory čisté vody), ovlivňují úrodnost půd (=edafon), horotvorný význam a paraziti.
Systém: Kmen: Bičíkovci, Kořenonožci, Paprskovci, Výtrusovci, Hlenky, Nádorovky, Nálevníci, Krásnoočka, Obrněnky.
KMEN: Bičíkovci – Mastigophora
Mívají často jeden či více bičíků (slouží k ukotvení, k pohybu a přísunu potravy) a pelikulu (šroubovitě vinuté bílkovinové proužky pod plazmatickou membránou). Jejich tělo má vřetenovitý tvar. Neobsahují chlorofyl a živí se heterotrofně (potravu vstřebává celým povrchem těla nebo fagocytózou).
Zástupci jsou bičenka poševní, která je parazitem a způsobuje trichomoniázu (záněty močových cest, pohlavních orgánů žen a výtoky, přenašeči jsou muži a přenáší se nechráněným pohlavním stykem a nedostatečnou pohlavní hygienou); lamblie střevní je parazit tenkého střeva způsobující lambliózu (způsobená špatnou hygienou a špatnou úpravou jídla); trypanozoma spavičná má undulující membránu (ocásek vypadající jako závoj, při pohybu se vlní), způsobuje spavou nemoc (parazituje v krevní plazmě, lymfě a mozkomíšním moku) jejíž přenašečem je moucha tse-tse a je rozšířena v západní a střední Africe; trypanozoma cruzi způsobuje Chagasovu nemoc (způsobuje smrt na celkové vyčerpání) jejíž přenašečem je ploštice zákeřnice vyskytující se v Americe; brvitky žijí jako symbionti v zažívacím traktu švábů a termitů, kde pomáhají trávit celulózu a trubénky jsou sladkovodní i mořští zástupci (filtrátoři).
KMEN: Kořenonožci – Rhizopoda
Mají proměnlivý povrch těla, kterým jim umožňuje tvořit panožky = psedopodia napomáhající pohybu a přijímání potravy pomocí fagocytózy. Tvoří potravní vakuoly na trávení. Někteří tvoří na povrchu schránky, obvykle mají jedno jádro a rozmnožují se dělením.
TŘÍDA: Měňavky
Netvoří schránky. Zástupci jsou měňavka zemní; měňavka velká; měňavka úplavičná žije paraziticky ve střevech a způsobuje krvavé průjmy a horečky a panoženka měňavková.
TŘÍDA: Krytenky
Jsou sladkovodní prvoci s chitinovými schránkami pokryté pískem. Při dělení obvykle jeden z dělících se jedinců vytváří schránku novou. Zástupci jsou rozlitka a štítovka.
TŘÍDA: Dírkonošci
Žijí pouze v moři. Schránky mají obvykle více komůrkové, spirálovité, tvořené uhličitanem vápenatým a s mnoha otvory, ze kterých vycházejí nitkovité panožky. Většina druhů je fosilních a hromaděním schránek na dně oceánů se stali horninotvorným činitelem.
KMEN: Paprskovci – Actinopoda
Vytvářejí panožky a většinou jsou predátory ostatních prvoků a bakterií.
TŘÍDA: Slunivky
Jsou obyvateli sladkovodních rašelinišť. Mají kulovité tělo ukryté ve schránce z oxidu křemičitého nebo chitinu, ze kterého vystupují velmi tenké paprskovité panožky.
TŘÍDA: Mřížovci
Žijí v planktonu teplých moří a mají kulovité chitinové schránky a vnější křemičité. Žijí často v symbióze s jednobuněčnými řasami. Po umření živočicha klesají schránky ke dnu, dávají základ tzv. radiolariovému bahnu a jsou významným horninotvorným činitelem.
KMEN: Výtrusovci – Sporozoa, Apicomplexa
Jsou osmotrofními endoparazity pronikající do buněk hostitelů. Ve vývoji hostitele se střídají pohlavní i nepohlavní generace. Mezi zástupce se řadí například Zimnička (Plasmodium) způsobující malárii. Jsou 4 druhy malárie a to 4 denní, 3 denní, 2 denní a tropická. Zimničky napadají červené krvinky, které prasknou a vyvolají horečky. Přenašeči jsou komáři typu Anopheles a v dnešní době se očkuju na malárii tzv. antimalariky (dříve se používal chitin, který mírnil účinky, ale neléčil). Další zástupce je Toxoplazma gondii způsobující toxoplazmózu. Ta se běžně vyskytuje u 10 % populace, ale projevuje se pouze při Aids (zde může poškodit vývoj plodu v těhotenství). Přenašeči jsou kočkovité šelmy a hlodavci a napadá bílé krvinky. Kokcidie jaterní způsobuje kokcidiózu z králíků (záněty jater a dále se šířící).
KMEN: Hlenky – Mycetozoa, Myxomycota
Vyskytují se jako jednojaderné myxaméby (měňavkovitý tvar) nebo myxamonády se dvěma dlouhými bičíky. Živí se pohlcováním bakterií, saprofyticky nebo paraziticky. Při slučování vytváří mnohojaderné plazmodium (nejdříve splývají plazmy = plazmogonie, později i jádra = karyogonio dvou myxaméb nebo myxomonád – POHLAVNÍ PROCES). Za určitých podmínek se z plazmodia vyvíjejí výtrusnice a z nich meiózou vznikají haploidní buňky (myxaméby nebo myxonády). Mezi zástupce patří Slizovka tříslová tvořící žlutý povlak na pařezech.
KMEN: Nálevníci – Ciliophora
Prvoci s nejsložitější tělesnou stavbou a se dvěma jádry (makronukleus – vegetativní funkce, mikronukleus – rozmnožovací funkce) a část života má tělo pokryté brvami. Dělí se nejčastěji příčným dělením a také konjugací. Mezi zástupce se řadí Trepka velká, která má nesouměrné tělo o velikosti až 0,2 mm. Má místo osmoregulace, v němž se vyprazdňují pulzující vakuoly a dále má brvy, umožňující pohyb ve vodním prostředí a shánění potravy. Koordinaci brv umožňuje neuromotorický aparát. Potravu přijímá buněčnými ústy, dále potrava pokračuje buněčným hltanem pomocí ústního políčka, poté do potravní vakuoly a nakonec do buněčné řiti. Jsou indikátory znečištění vod. Další zástupci je Chobotěnka husí, Slávinka obecná, Mrskavka modrá, Bachořci (vyskytují se v bachoru přežvýkavců, kde tráví celulózu) a Rournatky.
KMEN: Krásnoočka – Euglenozoa
Žijí převážně ve sladkých vodách a tvoří zelené povlaky na dně nádrží nebo tenké blanky při hladině. Obsahují chloroplasty získané sekundární endosymbiózou zelených řas. Druhy bez chlorofylu se živí heterotrofně a s chlorofylem mixotrofně. Nově se některé durhy krásnooček řadí mezi rostliny. Zástupci jsou Krásnoočko zelené, Krásnoočko štíhlé a krásnoočko krvavé (obsahuje červené barvivo = astozantin, které překrývá vrstvu chloroplastů).
ŘÍŠE: ŽIVOČICHOVÉ – ANIMALIA
Vznik mnohobuněčnosti
Invaginační teorie od Ernsta Haeckela říká, že prapředkem mnohobuněčných byla kulovitá kolonie. Splynutím spermie a vajíčka vzniká zygota, zygota se následně rýhuje (vytváří se více buněk) a poté vzniká morula. Buňky uvnitř moruly se přesunují na povrch a vzniká blastula. Uvnitř buňky vzniká prostor = blastocoel a na povrchu vrstva buněk zvaná blastoederm. Povrchové buňky se dále postupně vchlipují do dutiny blastuly a začíná se tvořit dvouvrstevný útvar. Jeho vnější obal ektoderm má funkci krycí a vnitřní obal entoderm funkci trávicí. Vytváří se dutiny trávicí = prvostřevo s prvoústy a prvotní tělní blastocel. Vzniká nám gastrula. V dalším vývoji pokračují mnohobuněční živočichové vyšších forem, v kterých se postupně z ektodermu začne vytvářet třetí zárodečný list mezoderm a druhou dutinou tělní nazývající se coelom.
Z ektodermu vzniká:
- Pokožka, která je bezobratlých živočichů jednovrstevná a u obratlovců vícevrstevná.
- Výstelka dutiny ústní a žláz, které vyúsťují do dutiny ústní.
- Začátek a konec trávicích ústrojí.
- Nervstvo a nervové části smyslových orgánů.
Z entodermu vzniká:
- U bezobratlých výstelka sliznice střevní.
- U obratlovců výstelka sliznice jícnové, žaludeční, střevní a některých žláz souvisejících s trávicím ústrojím (játra, slinivka břišní) a výstelka plic (průdušky a plicní sklípky).
Z mezodermu vzniká:
- Výstelka pohrudnice, pobřišnice, poplinice a bránice.
- Důležité orgánové soustavy (oběhová, kostní, svalová, vylučovací, pohlavní).
- Škára a vazivové části všech sliznic a žláz.
Tělní dutiny vyplněny tekutinou jsou buď ohraničené souvislou vrstvou buněk, které nazýváme pravé (coelom, blastocoel) nebo mají ostré ohraničení a nazýváme nepravé (pseudocoel, schizocoel). Dle jiného hlediska je dělíme na prvotní (blastocoel) a druhotné (schizocoel, pseudocoel, coelom).
Oddělení: Diblastica
Buňky jsou odvozeny od dvou listů (ektoderm, entoderm), jsou diferencované na nízkém stupni. A jsou nesouměrní (vločkovci, houbovci) nebo paprsčitě (žebernatky i dvoustraně souměrní, žahavci).
KMEN: Vločkovci – Placozoa
Jsou nejjednodušší nesouměrní mořští dravci. Rozmnožují se pouze nepohlavně (příčným dělením). Pouze 2 druhy: Trichoplax adhaerens a trichoplax rektans.
KMEN: Houbovci – Porifera
Jsou živočišné houby žijící ve vodě (97 % v mořské a 3 % ve sladké). Dýchají celým povrchem těla a potravu zachycují buňky tzv. amoebocyty a ty poté je posílají límečkovým buňkám tvz. Choanocytům. Jiné buňky jsou specializované na vnitřní oporu těla skleroblasty (produkují jehlice = sklerity) nebo spongoblasty (produkují spongiová vlákna). Mají společný přijímací a vytrhovací otvor. S vnějším prostředím komunikují otvůrky = ostie. Rozmnožují se pohlavně (Z archeoblastů vznikají spermie a vajíčka, následně dojde k oplodnění vajíčka a vznikne larva = amfiblastula, která nejprve žije volně a poté se usadí) a nepohlavně (Pučením se nově vzniklý jedinec neodděluje a vznikají kolonie a vnitřním pučením, které je charakteristické pro sladkovodní houby, vznikají gemule = vnitřní pupeny, díky kterým přežívají zimu).
TŘÍDA: Houby vápenaté
Žijí v moři v koloniích a mají jehlice CaCo3. Zástupcem je např. houba voštinatá.
TŘÍDA: Houby křemičité
Mají jehlice tvořeny SiO2 a mezi sladkovodní zástupce patří Houba rybničná a mezi mořské Venušin koš.
TŘÍDA: Houby rohovité
Mají kostru vyztuženou pomocí vláken a jsou to mořské houby. Řadí se mezi ně např. Houba mycí nebo houba koňská.
KMEN: Žahavci – Cnidaria
Dříve nazývaní láčkovci, protože jejich tělo má zrv. Láčku (slepě končící trávicí dutina). Mají paprsčitou = radiální souměrnost a jejich tělo obsahuje knidoblasty (= žahavé buňky) obsahující jed hipnotoxin. Jsou to převážně mořští dravci k lovu využívající hypnotoxiny. Mezi ektodermem a entodermem je vrstva rosolovité hmoty nazývaná meyoglea (oporná funkce). Nervová soustava je rozptýlená (difúzní) nervové buňky jsou propojeny nervovými vlákny. Mají Gastrovaskulární soustavu, které má funkci trávicí a cevní soustavy. V životním cyklu se střídá nepohlavně vzniklé stádium polyp a pohlavně vzniklé stádium medúzy = metageneze = rodozměna.
TŘÍDA: Polypovci
Žijí v moři, vzácnějí ve sladkých vodách a převládá stádium polyp. Mají regenerační schopnost a množí se pohlavně i nepohlavně (pučením).
Dělí se:
- ŘÁD: Nezmaři – sladkovodní, netvoří medúzy, polyp se množí pučením. Mezi zástupce patří: nezmar zelený, nezmar hnědý, nezmar obecný.
- ŘÁD: Hydromedúzy – stádium hydomedúzy a stádium polyp zaknělé bez chapadel. Zástupci jsou: medúzka sladkovodní.
- ŘÁD: Trubýši – mořští volně plovoucí, vytváří tzv. polymorfní kolonie – dochází zde ke specializaci celých jedinců = obligátní společenstva, na stvolu se společnou dutinou vyrůstají tzv. daktilozoidy (význam při chytání potravy), gastrizoidy (zpracování živin), gonozoidy (význam při rozmnožování), medúzony (pohyb). Mezi zástupce patří: měchýřovka portugalská, měchýřovka vznášivá.
TŘÍDA: Medúzovci
Převládá stadium medúzy a jsou gonochoristé. Ropália jsou smyslové orgány umístěné na okraji „talíře“ (chemoreceptory, jamkovité oči, statocyta). Po oplození vzniká pohyblivá larva = planula, která po několika dnech přisedá a mění se v polyp. Po čase se polyp pomocí strobilace = zaškrcování přemění na eryfy (malé jednoduché medúzy), které dorůstají a mění se ve skyfomedúzy a ty dále v medúzy. Zástupci jsou: talířovka ušatá, kořenoústka plicnatá, talířovka svítivá.
TŘÍDA: Korálnatci
Vyskytuje se pouze ve stádiu polyp a jsou hermafrodité. Má vnější kostru = exoskelet a vnitřní = endoskelet, které jsou tvořeny uhličitanem vápenatým a koralinem. Z koster vznikají korálové útesy a celé ostrovy = atoly. Dělí se:
ŘÁD: Osmičetní – mají 8 přepážek, 8 chapadel a tvoří kolonie. Zástupci jsou: korál červený (jeho skelet se využívá ve šperkařství).
ŘÁD: Šestičetní – mají 6 přepážek, 6 chapadel. Zástupci jsou: sasanky (nemají kosterní útvary, žijí jednotlivě a v symbióze s korýši) a větevníci (teplá měkká pobřeží moře, tvoří masivní exoskelet).
KMEN: Žebernatky – Ctenophora
Mají paprsčitě souměrné a také dvoustraně souměrné tělo. Na povrchu mají 8 pásů kmitajících destiček vzniklých splynutím brv. Nemají žahavé buňky a j zachycování potravy slouží 2 chapadla opatřená lepivými buňkami = colloblasty. Jsou mořští dravci mírného a teplého pásu živící se larvami různých mořských živočichů. Některé jsou schopny luminiscence = světélkování díky enzymu luciferinu. Zástupci jsou: žebrovka vejčitá, pásovnice venušina.
Oddělení: Triblastica
Jsou tvořeni třemi zárodečnými vrstvami (ektoderm, mezoderm, entoderm) a jsou dvoustraně souměrní. Dělí se dle vytvoření ústního otvoru:
- Prvoústí = α řada – prvoústa se vytvořila z blastosporu.
- Druhoústí = β řada – z blastosporu vzniká řitní otvor, ústní otvor se prolamuje druhotně na protilehlém konci.
Typy tělních dutin:
- Schicocoel – nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem, jehož skulinami prostupuje tělní míza (ploštěnci, pásnice).
- Psedocoel – nepravá tělní dutina (vyvinutá ze schizocoelu potlačením tělního parenchymu). V osové části těla vzniká dutina vyplněná mízou a u endoparazitů zplodinami anaerobní dýchání. Podélně touto dutinou probíhá trávicí trubice (hlísti, hlavatnatci).
- Coelom – nepravá tělní dutina. Dělí se dle článkování:
- Nečlánkovaní (měkkýši)
- Článkovaní stejnocenně (= homonomně, kroužkovci)
- Článkovaný nestejnocenně (= heteronomně, členovci, druhoústí)
Další podobné materiály na webu:
