Otázka: Imunita
Předmět: Biologie
Přidal(a): Evca.cel<>seznam.cz
Imunita – schopnost organismu chránit své vnitřní prostředí, neporušenost svých buněk a tkání proti vnějším vlivům
– cizorodé látky schopné vyvolat v organismu imunitní odpověď – antigeny – bakterie, viry, bakteriální toxiny, pylová zrna…
– zakladatel imunulogie – Ilja Mečnikov – poprvé popsal fagocytózu (1883)
– 1. vakcinace – Edvard Gener
– retikuloendotelová soustava – slezina, játra, lymfatická tkáň (brzlík, kostní dřeň), mízní uzliny
- nespecifická imunita (přirozená) – vrozená
– přirozená reakce organismu, nevyžaduje předchozí setkání s antigenem
– př. schopnost monocytů fagocytovat choroboplodné mikroorganismy
- specifická imunita (získaná)
– schopnost specificky reagovat na přítomnost antigenu, vázána na funkci T a B-lymfocytů
– tvorba specifických protilátek nebo buněk schopných reagovat s antigenem, který jejich tvorbu vyvolal, vznik buněk s imunologickou pamětí – zvýšená schopnost reakce na stejný antigenní podnět
a) buněčná – T lymfocyty – schopnost rozpoznat cizorodé látky a odbourat je – imunosupresiva
b) látková – B lymfocyty – tvorba protilátek – část přímo útočí a část paměťové buňky
Imunizace – proces umělého navození imunity organismu
- aktivní imunizace – do organismu se vpravuje antigen a organismus si sám vytváří proti němu protilátky, př. očkování, dlouhodobé
- pasivní imunizace – do organismu se vpravují izolované protilátky nebo sérum obsahující protilátky proti antigenu, vůči kterému je nutné navodit imunitu okamžitě
– epidemie – hromadné rozšíření nakažlivé nemoci
– pandemie – rozšíření nakažlivé nemoci ve velkém rozsahu (př. v celém světadíle) x endemie – rozšíření pouze v určité oblasti
Nemoci oběhové soustavy a imunity
– anémie – chudokrevnost – nedostatek červených krvinek
– leukémie – nádorové bujení bílých krvinek, jejich hromadění v kostní dřeni – potlačení tvorby normálních bílých a červených krvinek
– ateroskleróza (kornatění tepen) – ukládání cholesterolu, lipidů ve stěnách cév – zúžení (zvýšení krevního tlaku) až ucpání, u věnčitých tepen – ischemické choroby srdeční
– infarkt myokardu – odumření části srdeční svaloviny, díky ucpání věnčité tepny, která ho vyživuje; zůstává vazivová jizva
– mozková mrtvice (náhlá cévní mozková příhoda) – náhlé selhání funkce mozku, díky ucpání mozkové tepny
– žilní městky (varixy, křečové žíly) – porucha pružnosti žilních stěn, jejich rozšiřování, vznik otoků, zánětů
– AIDS (acquired immune deficiency syndrome) – HIV virus napadá a ničí T-lymfocyty – ztráta schopnosti imunitní obrany; přenos krví, spermatem
– myokarditida – zánět myokardu
– perikarditida – zánět osrdečníku
– myokardóza – metabolické onemocnění srdce
– nekróza – odumření srdeční tkáně
– by–pass – nastavení odumřelé části pomocí žil z dolních končetin
– embolie – pohyb krevní sraženiny (trombózy)
– ischemická choroba srdeční – ukládání cholesterolu do věnčitých (koronárních) tepen => větší tlak na stěnu a menší průtok; 1. stadium = angina pectoris – dušnost a bolest na hrudi při zrychlení srdeční činnosti, po uklidnění nebolí; podává se nitroglycerin; 2 stadium = infarkt myokardu – koronální céva se ucpe => část srdeční svaloviny odumírá (naschopnost regenerace) – podání antikoagulantů, ale nic se s tim dělat nedá (stent); léčbu lze prověst bypasem = přemostění vlastní cévou; prevence – arterioskleróze přispívá – nikotin, nadměrně alkoholu, ukládání cholesterolu je řízeno dědičně (ideální tuky nenasycené mastné kyseliny, rostlinné tuky); lipoproteiny se dělí na HDL (hodné) a LDL = arterioskleróza (za toto rozdělení 1985 NC – Brown, Goldstein)
EKG – zkoumá se práce srdečního svalu: elektricky pozitivní a negativní vlny = oblé výchylky; a kmity = hrotnaté
RES – retikuloendotelová soustava
– játra, slezina, lymfatická tkáň (brzlík, kostní dřeň), mízní uzliny
– všechny buňky mají stejný původ, schopnosti, vlastnosti – fagocytóza, tvorba protilátek
→ zabezpečují imunitu organismu
Slezina (lien, splen)
– nejdůležitější orgán RES; uložena dutina břišní, pod bránicí, levá horní část za žaludkem
– délka 13cm, šířka – 8cm, hmotnost – 150g
– tvar – kávové zrno; modročervená barva
– proteče 250-350l krve/den
– stavba – seróza (pobřišnice); vazivové pouzdro – dovnitř se člení – vzniká trámčina – mezi ní (v dutinách)
2 typy dřeně
– červená (měkká) – tvořena retikulárním (síťovitým) vazivem – b. mají schopnost fagocytózy
– bílá – tvořena mízními uzlíčky (špendlíková hlavička) – tvořeny lymfocyty
– do sleziny – slezinná tepna (z břišní aorty)
– ze sleziny – slezinná žíla – do vrátnicové žíly – játra
→ význam – schopnost fagocytózy; zánik, odbourávání červených krvinek; vznik lymfocytů
– u plodu – tvorba červených krvinek
– zásobárna krve – 0,5l krve; můžeme žít i bez ní, fce nahrazena jinými orgány RES
– nemoci – při malárii – zvětšení sleziny; havárie – poškození – vykrvácení; při běhu (nahromadění většího počtu erytrocytů) – píchání
Další podobné materiály na webu:
