Hormonální soustava člověka – maturitní otázka

ošetřovatelství

 

Otázka: Hormonální soustava člověka

Předmět: Biologie

Přidal(a): broskev

 

Funkce:

1) látková (humorální) regulace organismu

2) tvorba hormonů (zákl. výkonná jednotka) = látky přenášené krví, vážou se na receptory cílových buněk a ovlivňují tak jejich činnost; účinkují v nepatrných množstvích

3) řízení zpětnou vazbou (negativní, pozitivní)

 

Neurohumorální regulace = nervová soustava + endokrinní žlázy

 

Nervová   -> nervy působí adresně

-> povel z CNS se šíří přesně na cílové místo

-> okamžité reakce na podněty – reflexy

 

Hormonální   -> hormony přenášeny z místa vzniku k regulovanému orgánu krví

-> na hormony reagují pouze buňky s receptorem pro daný hormone

 

Žlázy s vnitřní sekrecí:

  • Šišinka
  • Podvěšek mozkový
  • Štítná žláza
  • 4 příštítná tělíska
  • Brzlík
  • Nadledviny
  • Ostrůvky slinivky břišní

 

Pohlavní žlázy

  • Vaječníky/varlata

   

Rozdělení hormonů:

  • TKÁŇOVÉ HORMONY = jsou vylučovány buňkami rozptýlenými v tkáních, primárně k jiným účelům, např. gastrin, sekretin, serotonin, erytropoetin, angiotenzin
  • ŽLÁZOVÉ HORMONY = vylučovány endokrinními žlázami (žlázami s vnitřní sekrecí)
  • NEUROHORMONY = jsou vylučované neurosekrečními buňkami (nervové buňky, produkující hormony), např. hypothalamus

   

Chemické složení a mechanismus účinku:

hormony odvozeny od aminokyselin

  • kde: dřeň nadledvin, štítná žláza (T3, T4), epifýza

 

steroidní hormony

  • kde: kůra nadledvin, pohlavní žlázy
  • působení na buňku: přímo
  • pronikají přímo do buňky -> hormon reaguje s receptorem v cytoplazmě
  • hormon-receptorový komplex putuje do jádra buňky a váže se na určité místo DNA

-> ovlivňuje proteosyntézu, syntetizují se speciální enzymy

 

peptidové a proteinové hormony

  • kde: adenohypofýza, neurohypofýza, slinivka břišní, štítná žláza (kalcitonin), příštítná tělíska
  • působení na buňku: nepřímo
  • hormon reaguje s receptorem v cytoplazmatické membrány
  • hormon-receptorový komplex vyvolá vznik „druhého posla“- druhý posel ovlivňuje proteosyntézu

-> mění propustnost membrány pro určité látky nebo aktivuje enzymy

 

Řízení sekrece hormonů:

  • na řízení produkce hormonů se podílí:

1) hypothalamus – nadřazený vliv

2) hormony hypofýzy ovlivňují produkci hormonů jiných žláz

3) princip zpětné vazby – hormon vytvořený žlázou zpětně ovlivňuje tuto žlázu -> tlumí/povzbuzuje další činnost

 

Negativní zpětná vazba

  • základní kontrolní mechanismus
  • změna vyvolaná hormonem v cílové tkáni je monitorována (tzv. kontrolní proměnná) a zpětně inhibuje sekreci hormonu

 

Pozitivní zpětná vazba

  • zvláštní kontrolní mechanismus, ve kterém dochází k cyklu změn, kdy každá ovlivňuje následující, až se dosáhne úrovně vedoucí ke kvalitativní změně systému
  • kontrolní proměnná zde neinhibuje produkci hormonu, ale naopak ji ještě dále podněcuje, př. ovulace

 

Cyklické změny sekrece hormonů

  • vliv spánku, střídání ročních období, náš vývoj a stárnutí
  • jsou obvykle podloženy změnami aktivity drah CNS, jež se mění v průběhu denní doby, cyklu spánek/bdění a během roku
  • př. sekrece růstového hormonu, která dosahuje svého maxima během časných fází spánku, ale během jeho průběhu se opět vrací na udržovací hladinu

 

Endokrinní a exokrinní žlázy

  • Exokrinní žlázy – vylučují hormony na povrchu epitelu – na konkrétní místo (mléčná, potní žláza…)
  • Endokrinní žlázy – vylučují hormony do krevního oběhu

  

Hypothalamo-hypofyzární systém

  • řídí činnost ostatních žláz s vnitřní sekrecí
  • hypothalamus je s hypofýzou spojen nervově (se zadním lalokem) a cévně (s předním lalokem)

 

Hypothalamus

= spodní část mezimozku s neurosekreční funkcí

  • z jeho nervových buněk (neurokrinií) jsou uvolňovány hormony, které se hromadí v neurohypofýze
  • hormony:

-> liberiny

= uvolňovací hormony, krátké peptidové hormony vylučované buňkami hypothalamu (neurohormony), řídí syntézu a vylučování jednotlivých hormonů adenohypofýzy

-> statiny

= inhibují tvorbu hormonů adenohypofýzy

-> antidiuretický hormon (ADH, vazopresin, adiuretin)

= zvyšuje propustnost buněčných membrán pro vodu v distálním kanálku ledvin a umožňuje její zpětné vstřebávání -> zvyšuje koncentraci moči

-> oxytocin = působí pravidelné stahy hladké svaloviny (dělohy při porodu, vývody mléčných žláz)

 

Hypofýza (hypophysis)

= uložena v klínové kosti, oválné tělísko zavěšené na hypothalamu (podvěsek mozkový)

  • části:
  1. neurohypofýza = zadní lalok, pouze skladuje a odevzdává do krve hormony hypothalamu
  2. adenohypofýza = přední lalok, produkuje hormony:

-> somatotropin (STH)

= růstový hormon, podporuje růst těla, hojení poškozených tkání

  • je aktivní zejména v mládí, zejména v době před úplnou osifikací růstových chrupavek
  • nedostatek: nanismus = trpasličí vzrůst
  • nadbytek: gigantismus = nadměrný růst

-> prolaktin (PRL)

= v těhotenství podporuje růst mléčné žlázy, vyměšování mléka (=laktace)

  • inhibice ovulace a spermatogeneze

-> kortikotropin (ACTH) (adrenokortikotropin)

= řídí činnost kůry nadledvin

-> tyrotropin (TSH)

= řídí činnost štítné žlázy

-> folitropin (FSH) (folikulostimulační hormon)

= ovlivňuje dozrávání folikulů ve vaječníku

-> lutropin (LH) (luteotropní hormon)

= ovlivňuje vznik žlutého tělíska ve vaječníku

 

Přehled endokrinních žláz a jejich hormonů:

Šišinka (epiphysis)

  • šišticovité tělísko, připojené ke stropu komory mezimozku
  • hormony:
    • melatonin – řídí tělesné rytmy – spánek, bdění
      • brzdí pohlavní činnost, jeho produkce je závislá na délce osvětlení – během dne kolísá, za světla se produkce snižuje, maxima dosahuje v noci
      • v mládí brání předčasnému nástupu puberty a sexuálnímu vývoji
      • s prodlužováním světelného dne na jaře jeho tvorba klesá

 

Štítná žláza (glandula thyreoidea)

  • párová žláza, jejíž oba laloky leží po stranách chrupavky štítné
  • obsahuje žlázové buňky, uspořádané do uzavřených váčků – vyplněny bílkovinným roztokem, obsahujícím hormon tyroxin který ovlivňuje oxidační procesy v buňkách
  • hormony:
    • tyroxin (T4) a trijodthyronin (T3) (aktivní forma) = ovlivňují celkový metabolismus, termoregulaci, růst a vývoj, dozrávání CNS, obsahují molekuly jodu
    • kalcitonin = snižuje hladinu vápníku a fosforu v krvi (antagonistou parathormonu)
  • hypothyreóza: nedostatečná činnost v dětství – kretenismus = zpoždění fyzického i duševního vývoje

v dospělosti – útlum tělesných fcí: snížení látkové přeměny, skleslost, zpomalená srdeční činnost, nesnášenlivost zimy

  • hyperfunkce: zrychlení srdeční činnosti, zvýšená produkce tělesného tepla, hubnutí

zvětšení štítné žlázy = struma (trijodtyronin)

(Graves-)Basedowova nemoc – zrychlený metabolismus, neklid, třes, hubnutí, vystouplé oční koule = exoftalmus

 

Příštítná tělíska (glandulae parathyroideae)

  • 2 páry čočkovitých útvarů uložené na zadní straně štítné žlázy
  • hormony:
    • parathormon – udržuje stálou hladinu vápenatých a fosforečnanových iontů v krvi, zvyšuje tvorbu vitaminu D
  • v případě potřeby podněcuje uvolňování Ca z kostí do krve, omezuje vylučování Ca z ledvin
  • zvyšuje vstřebávání Ca2+ ve střevě a v dist. tubulu
  • snižuje vstřebávání fosfátů v proximálním tubulu
  • hyperfunkce: odvápnění kostí
  • hypofunkce: snížení obsahu vápníku v krvi, zvyšuje se nervosvalové dráždění (svalové záškuby) až ke křečím (tetanie) dýchacích svalů – udušení

 

Slinivka břišní (pancreas) – Langerhansovy ostrůvky = shluky buněk roztroušené v hmotě slinivky břišní

  • hormony:
    • inzulin – tvoří se v B-buňkách LO, snižuje hladinu glukózy v krvi
  • podporuje vstup glc do buněk, syntézu bílkovin, tvorbu glykogenu v játrech
  • glukagon – tvoří se v A-buňkách, zvyšuje hladinu glukózy v krvi
    • podporuje štěpení glykogenu
  • somatostatin tlumí sekreci růstového hormonu a hormonů GIT

 

Nadledviny (glandulae suprarenales)

  • párové orgány uložené na horním pólu ledvin
  • lze na nich rozlišit korovou a dřeňovou část

kůra:

  • glukokortikoidy – působí protizánětlivě – léky proti alergii (riziko: potlačení obranyschopnosti org.)
    • kortisol
      • účastní se metabolismu živin, zvyšuje pohotovost organismu při dlouhodobém stresu
      • zvyšuje: tlak, glukoneogenezi, lipolýzu
      • snižuje: imunitní a zánětlivou odpověď , tvorbu kostí
  • kortikosteron – podobný účiněk jako kortisol, ale slabší
  1. mineralokortikoidy
  • aldosteron – řídí zpětné vstřebávání Na+ a současně vylučování K+ v ledvinových kanálcích
  • anabolické a pohlavní hormony – androgeny, estrogeny – vylučovány v nepatrném množství, podílí se na správné diferenciaci pohlaví

dřeň:

  • obsahuje neurosekreční buňky podobné gangliovým buňkám CNS – buňky produkují dva chemicky podobné hormony:
    • adrenalin – vyvolává rozšíření svalových cév, podporuje srdeční činnost
    • noradrenalin – vyvolává zúžení cév, zvyšuje krevní tlak
  • vylučují se při stresu a připravují organismus k tělesnému výkonu a zátěžovým situacím
  • zvyšují odbourávání glykogenu v játrech, činnost potních žláz, aktivitu svalstva

 

Varlata (testes)

  • okolo semenných kanálků obsahují Leydigovy buňky, produkují:
  • hormony:
    • testosteron – ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohlavních orgánů a vznik mužských sekundárních pohlavních znaků, stimulace krvetvorby
  • podporuje tvorbu bílkovin, a tím nárůst svalové hmoty (anabolický účinek)
  • urychluje zánik růstových chrupavek

  

Vaječníky (ovaria)

  • v buňkách, tvořících stěnu Graafových folikulů produkují:
  • ženské pohlavní hormony:
    • estrogeny – u člověka řídí menstruační cyklus (endometrium) a podmiňují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků
  • estradiol, estron, estriol
    • zvyšují srážlivost krve, snižují počet mazových žlázek, podpora ukládání tuku v podkoží, kalcifikace kostí
  • žluté tělísko, které vzniká přeměnou Graafova folikulu, produkuje:
    • gestageny – působí na sliznici děložní (myometrium), udržuje těhotenství
    • brání zrání dalších Graafových folikul a působí na buňky mléčných žláz
  • progesteron – podporuje růst děložní sliznice po ovulaci
  • po otěhotnění zastavuje menstruační cyklus
  • vývoj mléčné žlázy, zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle (ochranná zátka) a tlumí (předčasné) kontrakce dělohy
  • na rozdíl od estrogenů však nemá vliv na vývoj pohlaví plodu

 

Dočasné žlázy

thymus (brzlík)

  • za hrudní kostí
  • od puberty tukovatí a mizí (atrofije)
  • produkuje:
    • thymokrescin – podpora přeměny dětského organizmu na dospělý, oddaluje nástup puberty, podpora imunity

placenta

  • v období těhotenství
  • vzniká z oplodněného vajíčka v děloze
  • funkce: výživa plodu a okysličování
  • produkuje:
    • choriongonandotropin – info o probíhajícím těhotenství (moč, krev), zastavuje menstruační a ovulační cyklus, zvyšuje efektivity využití živin v těle
    • progesteron

 

Onemocnění hormonální soustavy

  • diabetes mellitus (cukrovka)
  • příčina: zvýšená hladina glukózy v krvi
  • průběh: cukr (zdroj E) se nedostává do buněk, odváděn močí z těla ven
  1. typ: tělo vytváří protilátky likvidující buňky slinivky břišní, a tím se snižuje produkce inzulinu
  2. typ: tkáně se stávají odolné vůči inzulinu

-> zvýšení produkce inzulinu -> buňky se vyčerpávají + je poškozuje zvýšená hladina cukru v krvi a MK uvolňované z břišní tukové tkáně -> selhání buněk, nedostatek inzulinu

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!