Hormonální soustava člověka – maturitní otázka

 

Otázka: Hormonální soustava člověka

Předmět: Biologie

Přidal(a): broskev

 

Funkce:

1) látková (humorální) regulace organismu

2) tvorba hormonů (zákl. výkonná jednotka) = látky přenášené krví, vážou se na receptory cílových buněk a ovlivňují tak jejich činnost; účinkují v nepatrných množstvích

3) řízení zpětnou vazbou (negativní, pozitivní)

 

Neurohumorální regulace = nervová soustava + endokrinní žlázy

 

Nervová   -> nervy působí adresně

-> povel z CNS se šíří přesně na cílové místo

-> okamžité reakce na podněty – reflexy

 

Hormonální   -> hormony přenášeny z místa vzniku k regulovanému orgánu krví

-> na hormony reagují pouze buňky s receptorem pro daný hormone

 

Žlázy s vnitřní sekrecí:

• Šišinka
• Podvěšek mozkový
• Štítná žláza
• 4 příštítná tělíska
• Brzlík
• Nadledviny
• Ostrůvky slinivky břišní

 

Pohlavní žlázy

• Vaječníky/varlata

   

Rozdělení hormonů:

• TKÁŇOVÉ HORMONY = jsou vylučovány buňkami rozptýlenými v tkáních, primárně k jiným účelům, např. gastrin, sekretin, serotonin, erytropoetin, angiotenzin
• ŽLÁZOVÉ HORMONY = vylučovány endokrinními žlázami (žlázami s vnitřní sekrecí)
• NEUROHORMONY = jsou vylučované neurosekrečními buňkami (nervové buňky, produkující hormony), např. hypothalamus

   

Chemické složení a mechanismus účinku:

hormony odvozeny od aminokyselin

• kde: dřeň nadledvin, štítná žláza (T3, T4), epifýza

 

steroidní hormony

• kde: kůra nadledvin, pohlavní žlázy
• působení na buňku: přímo
• pronikají přímo do buňky -> hormon reaguje s receptorem v cytoplazmě
• hormon-receptorový komplex putuje do jádra buňky a váže se na určité místo DNA

-> ovlivňuje proteosyntézu, syntetizují se speciální enzymy

 

peptidové a proteinové hormony

• kde: adenohypofýza, neurohypofýza, slinivka břišní, štítná žláza (kalcitonin), příštítná tělíska
• působení na buňku: nepřímo
• hormon reaguje s receptorem v cytoplazmatické membrány
• hormon-receptorový komplex vyvolá vznik „druhého posla“- druhý posel ovlivňuje proteosyntézu

-> mění propustnost membrány pro určité látky nebo aktivuje enzymy

 

Řízení sekrece hormonů:

• na řízení produkce hormonů se podílí:

1) hypothalamus – nadřazený vliv

2) hormony hypofýzy ovlivňují produkci hormonů jiných žláz

3) princip zpětné vazby – hormon vytvořený žlázou zpětně ovlivňuje tuto žlázu -> tlumí/povzbuzuje další činnost

 

Negativní zpětná vazba

• základní kontrolní mechanismus
• změna vyvolaná hormonem v cílové tkáni je monitorována (tzv. kontrolní proměnná) a zpětně inhibuje sekreci hormonu

 

Pozitivní zpětná vazba

• zvláštní kontrolní mechanismus, ve kterém dochází k cyklu změn, kdy každá ovlivňuje následující, až se dosáhne úrovně vedoucí ke kvalitativní změně systému
• kontrolní proměnná zde neinhibuje produkci hormonu, ale naopak ji ještě dále podněcuje, př. ovulace

 

Cyklické změny sekrece hormonů

• vliv spánku, střídání ročních období, náš vývoj a stárnutí
• jsou obvykle podloženy změnami aktivity drah CNS, jež se mění v průběhu denní doby, cyklu spánek/bdění a během roku
• př. sekrece růstového hormonu, která dosahuje svého maxima během časných fází spánku, ale během jeho průběhu se opět vrací na udržovací hladinu

 

Endokrinní a exokrinní žlázy

• Exokrinní žlázy – vylučují hormony na povrchu epitelu – na konkrétní místo (mléčná, potní žláza…)
• Endokrinní žlázy – vylučují hormony do krevního oběhu

  

Hypothalamo-hypofyzární systém

• řídí činnost ostatních žláz s vnitřní sekrecí
• hypothalamus je s hypofýzou spojen nervově (se zadním lalokem) a cévně (s předním lalokem)

 

Hypothalamus

= spodní část mezimozku s neurosekreční funkcí

• z jeho nervových buněk (neurokrinií) jsou uvolňovány hormony, které se hromadí v neurohypofýze
• hormony:

-> liberiny

= uvolňovací hormony, krátké peptidové hormony vylučované buňkami hypothalamu (neurohormony), řídí syntézu a vylučování jednotlivých hormonů adenohypofýzy

-> statiny

= inhibují tvorbu hormonů adenohypofýzy

-> antidiuretický hormon (ADH, vazopresin, adiuretin)

= zvyšuje propustnost buněčných membrán pro vodu v distálním kanálku ledvin a umožňuje její zpětné vstřebávání -> zvyšuje koncentraci moči

-> oxytocin = působí pravidelné stahy hladké svaloviny (dělohy při porodu, vývody mléčných žláz)

 

Hypofýza (hypophysis)

= uložena v klínové kosti, oválné tělísko zavěšené na hypothalamu (podvěsek mozkový)

• části:

1. neurohypofýza = zadní lalok, pouze skladuje a odevzdává do krve hormony hypothalamu
2. adenohypofýza = přední lalok, produkuje hormony:

-> somatotropin (STH)

= růstový hormon, podporuje růst těla, hojení poškozených tkání

• je aktivní zejména v mládí, zejména v době před úplnou osifikací růstových chrupavek
• nedostatek: nanismus = trpasličí vzrůst
• nadbytek: gigantismus = nadměrný růst

-> prolaktin (PRL)

= v těhotenství podporuje růst mléčné žlázy, vyměšování mléka (=laktace)

• inhibice ovulace a spermatogeneze

-> kortikotropin (ACTH) (adrenokortikotropin)

= řídí činnost kůry nadledvin

-> tyrotropin (TSH)

= řídí činnost štítné žlázy

-> folitropin (FSH) (folikulostimulační hormon)

= ovlivňuje dozrávání folikulů ve vaječníku

-> lutropin (LH) (luteotropní hormon)

= ovlivňuje vznik žlutého tělíska ve vaječníku

 

Přehled endokrinních žláz a jejich hormonů:

Šišinka (epiphysis)

• šišticovité tělísko, připojené ke stropu komory mezimozku
• hormony:
  • melatonin – řídí tělesné rytmy – spánek, bdění
    • brzdí pohlavní činnost, jeho produkce je závislá na délce osvětlení – během dne kolísá, za světla se produkce snižuje, maxima dosahuje v noci
    • v mládí brání předčasnému nástupu puberty a sexuálnímu vývoji
    • s prodlužováním světelného dne na jaře jeho tvorba klesá

 

Štítná žláza (glandula thyreoidea)

• párová žláza, jejíž oba laloky leží po stranách chrupavky štítné
• obsahuje žlázové buňky, uspořádané do uzavřených váčků – vyplněny bílkovinným roztokem, obsahujícím hormon tyroxin který ovlivňuje oxidační procesy v buňkách
• hormony:
  • tyroxin (T4) a trijodthyronin (T3) (aktivní forma) = ovlivňují celkový metabolismus, termoregulaci, růst a vývoj, dozrávání CNS, obsahují molekuly jodu
  • kalcitonin = snižuje hladinu vápníku a fosforu v krvi (antagonistou parathormonu)
• hypothyreóza: nedostatečná činnost v dětství – kretenismus = zpoždění fyzického i duševního vývoje

v dospělosti – útlum tělesných fcí: snížení látkové přeměny, skleslost, zpomalená srdeční činnost, nesnášenlivost zimy

• hyperfunkce: zrychlení srdeční činnosti, zvýšená produkce tělesného tepla, hubnutí

zvětšení štítné žlázy = struma (trijodtyronin)

(Graves-)Basedowova nemoc – zrychlený metabolismus, neklid, třes, hubnutí, vystouplé oční koule = exoftalmus

 

Příštítná tělíska (glandulae parathyroideae)

• 2 páry čočkovitých útvarů uložené na zadní straně štítné žlázy
• hormony:
  • parathormon – udržuje stálou hladinu vápenatých a fosforečnanových iontů v krvi, zvyšuje tvorbu vitaminu D
• v případě potřeby podněcuje uvolňování Ca z kostí do krve, omezuje vylučování Ca z ledvin
• zvyšuje vstřebávání Ca2+ ve střevě a v dist. tubulu
• snižuje vstřebávání fosfátů v proximálním tubulu
• hyperfunkce: odvápnění kostí
• hypofunkce: snížení obsahu vápníku v krvi, zvyšuje se nervosvalové dráždění (svalové záškuby) až ke křečím (tetanie) dýchacích svalů – udušení

 

Slinivka břišní (pancreas) – Langerhansovy ostrůvky = shluky buněk roztroušené v hmotě slinivky břišní

• hormony:
  • inzulin – tvoří se v B-buňkách LO, snižuje hladinu glukózy v krvi
• podporuje vstup glc do buněk, syntézu bílkovin, tvorbu glykogenu v játrech
• glukagon – tvoří se v A-buňkách, zvyšuje hladinu glukózy v krvi
  • podporuje štěpení glykogenu
• somatostatin – tlumí sekreci růstového hormonu a hormonů GIT

 

Nadledviny (glandulae suprarenales)

• párové orgány uložené na horním pólu ledvin
• lze na nich rozlišit korovou a dřeňovou část

kůra:

• glukokortikoidy – působí protizánětlivě – léky proti alergii (riziko: potlačení obranyschopnosti org.)
  • kortisol
    • účastní se metabolismu živin, zvyšuje pohotovost organismu při dlouhodobém stresu
• • • zvyšuje: tlak, glukoneogenezi, lipolýzu
    • snižuje: imunitní a zánětlivou odpověď , tvorbu kostí
• kortikosteron – podobný účiněk jako kortisol, ale slabší

2. mineralokortikoidy

• aldosteron – řídí zpětné vstřebávání Na+ a současně vylučování K+ v ledvinových kanálcích
• anabolické a pohlavní hormony – androgeny, estrogeny – vylučovány v nepatrném množství, podílí se na správné diferenciaci pohlaví

dřeň:

• obsahuje neurosekreční buňky podobné gangliovým buňkám CNS – buňky produkují dva chemicky podobné hormony:
  • adrenalin – vyvolává rozšíření svalových cév, podporuje srdeční činnost
  • noradrenalin – vyvolává zúžení cév, zvyšuje krevní tlak
• vylučují se při stresu a připravují organismus k tělesnému výkonu a zátěžovým situacím
• zvyšují odbourávání glykogenu v játrech, činnost potních žláz, aktivitu svalstva

 

Varlata (testes)

• okolo semenných kanálků obsahují Leydigovy buňky, produkují:
• hormony:
  • testosteron – ovlivňuje růst a rozvoj mužských pohlavních orgánů a vznik mužských sekundárních pohlavních znaků, stimulace krvetvorby
• podporuje tvorbu bílkovin, a tím nárůst svalové hmoty (anabolický účinek)
• urychluje zánik růstových chrupavek

  

Vaječníky (ovaria)

• v buňkách, tvořících stěnu Graafových folikulů produkují:
• ženské pohlavní hormony:
  • estrogeny – u člověka řídí menstruační cyklus (endometrium) a podmiňují vývoj ženských sekundárních pohlavních znaků
• estradiol, estron, estriol
  • zvyšují srážlivost krve, snižují počet mazových žlázek, podpora ukládání tuku v podkoží, kalcifikace kostí
• žluté tělísko, které vzniká přeměnou Graafova folikulu, produkuje:
  • gestageny – působí na sliznici děložní (myometrium), udržuje těhotenství
  • brání zrání dalších Graafových folikul a působí na buňky mléčných žláz
• progesteron – podporuje růst děložní sliznice po ovulaci
• po otěhotnění zastavuje menstruační cyklus
• vývoj mléčné žlázy, zvyšuje množství hlenu v děložním hrdle (ochranná zátka) a tlumí (předčasné) kontrakce dělohy
• na rozdíl od estrogenů však nemá vliv na vývoj pohlaví plodu

 

Dočasné žlázy

thymus (brzlík)

• za hrudní kostí
• od puberty tukovatí a mizí (atrofije)
• produkuje:
  • thymokrescin – podpora přeměny dětského organizmu na dospělý, oddaluje nástup puberty, podpora imunity

placenta

• v období těhotenství
• vzniká z oplodněného vajíčka v děloze
• funkce: výživa plodu a okysličování
• produkuje:
  • choriongonandotropin – info o probíhajícím těhotenství (moč, krev), zastavuje menstruační a ovulační cyklus, zvyšuje efektivity využití živin v těle
  • progesteron

 

Onemocnění hormonální soustavy

• diabetes mellitus (cukrovka)
• příčina: zvýšená hladina glukózy v krvi
• průběh: cukr (zdroj E) se nedostává do buněk, odváděn močí z těla ven

1. typ: tělo vytváří protilátky likvidující buňky slinivky břišní, a tím se snižuje produkce inzulinu
2. typ: tkáně se stávají odolné vůči inzulinu

-> zvýšení produkce inzulinu -> buňky se vyčerpávají + je poškozuje zvýšená hladina cukru v krvi a MK uvolňované z břišní tukové tkáně -> selhání buněk, nedostatek inzulinu