Otázka: Ekologie a biomy
Předmět: Biologie (ekologie)
Přidal(a): Nicole Pavelková
Toto téma jsem si vybrala, jelikož maturuji z biologie a myslím si, že hezky prolíná oba dva předměty jak biologii, tak zeměpis. Je to téma velice obsáhlé a já ho pojala tak, že nejprve se nejprve dozvíme základní informace o oboru ekologie a poté si povíme o dvou konkrétních biomech.
Ekologie jako taková je věda, která se zabývá vztahy mezi organismy a jejich životním prostředím. Mezi mnoho témat, kterými se ekologie zabývá patří například rozmanitost, distribuce či počet organismů. Máme také mnoho typů ekologie podle toho, na jak velký prvek se zrovna zaměřujeme. Pokud je to konkrétní jedinec jedná se o ekologii jedince, pokud se ale zajímáme o celý jejich druh, jedná se už o ekologii populací. Je to tedy velice rozmanitý obor se spoustou ovlivňujících faktorů.
Co je to biom? Biom je soubor ekosystémů charakterizovaný určitým typem podmínek.
Jako první bych ráda zmínila Tajgu. Tajga je oblast severských jehličnatých lesů, místy bychom našli i pár odolných listnáčů. Tato krajina se rozprostírá v souvislém pásu na značné části severní polokoule. Můžeme jí najít například v Kanadě či v Rusku odkud název tajga pochází. Území se vyznačuje specifickými podmínkami jako je například dlouhá tuhá zima, také bychom mohli zmínit, že krajina tajgy je převážně rovinatá. Na severu přechází do oblasti tundry, na jihu zase do oblasti smíšených a opadavých lesů. Pro tajgu jsou také typické močály, bažiny a rašeliniště díky kyselé vodě, která smývá železo do těchto míst a tvoří zde nepropustnou vrstvu. Flora tajgy je poměrně druhově chudá, jelikož se zde vyskytují pouze odolné druhy. Tajgu můžeme rozdělit na dva druhy-tmavou, která je na území méně extrémních podmínek a jsou to například smrky či jedle s nízkým porostem brusnic a ostatních keříčků a světlou, která se vyskytuje spíše na horském území či na území permafrostu, dokáže přežít extrémnější podmínky a vyskytují se zde například modříny, borovice či odolné listnáče. Dále bych zmínila faunu. Pro tento biom jsou typickými zástupci například medvědi, vlci, losi či rysi, většina z nich má hustý kožich nebo jsou nějak specificky přizpůsobeni těmto podmínkám. Jako poslední bod je využití. Tajga je využívána primárně pro těžbu dřeva nebo lov zvířat na kožešiny.
Jako druhý biom jsem si vybrala přesný opak tajgy a tím je tropický deštný les. Je to zalesněný biom, který má permanentně vlhké podnebí (až 100% vlhkost). Rozkládá se zejména v rovníkových oblastech a některé části mohou zasahovat až do subtropů. Nejznámější je Amazonský deštný prales, dále pralesy V Indii nebo v Kongu. Deštný prales bývá rozdělen do různých vrstev, jelikož stromy, které zde rostou, dosahují enormních výšek kvůli boji o světlo. Flora je velmi rozmanitá. Můžeme zde nalézt všemožné tropické stromy produkující jedlé plody-ananasovníky, kokosovníky, kakaovníky, dále liány, orchideje či kaučukovníky. Z fauny bychom zde našli různé primáty (šimpanze, gorily, orangutany), exotické druhy ptáků jako je například tukan či kolibřík, lenochody, mravenečníky nebo spoustu druhů jedovatých žab. Využití deštného pralesa je bohužel dosti neekologické a nešetrné vůči životnímu prostředí. Lesy jsou káceny a jsou zde tvořeny umělé plantáže například pro palmy olejné nebo doly na těžbu nerostných surovin. Dále se také sbírá na plantážích latexové mléko vytékající z kaučukovníků, které se dále používá na výrobu pryže.
