Otázka: Dýchací soustava člověka
Předmět: Biologie
Přidal(a): Bukaj
Funkce:
- Zajištění přísunu kyslíku tkáním a odvod oxidu uhličitého
- Umožňuje buněčnou oxidaci – štěpení cukrů, tuků a uvolněné energie
DS tvoří:
- HORNÍ CESTY DÝCHACÍ
- DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ
- Horní cesty dýchací
- Hltan
Dutina nosní = cavum nasi
- Je rozdělena přepážkou na 2 části
- Přední část je chrupavčitá
- Zadní část tvoří kost radličná & čichová
- Vystlána:
- Sliznice s řasinkovým epitelem
- Pod epitelem vlásky produkující hlen
- Řasinky zachycují prachové částice, ohřívají a zvlhčují vdechovaný vzduch
- nosní spojena s vedlejšími dutinami nosními à vystlány sliznicí a vyplněny vzduchem
Hltan = pharynx
- Rozdělen na 3 části:
- Nosohltan
- Ústní část hltanu
- Hrtanová část
- Nosohltan = nasopharynx
- Zde ústí Eustachova trubice, která je spojena se středním uchem
- Vystlána sliznicí s řasinkovým epitelem
- Pod epitelem žlázky produkující hlen
- Nosní mandle
- Ústní úsek hltanu
- Křižovatka dýchacích a trávicích cest
- Hrtanový úsek hltanu
- Plynule navazuje na hrtan a jícen
- Vchod do hrtanu chráněn hrtanovou příklopkou = EPIGLOTIS
- Mezi nosohltanem a ústní části je patrovohltanový závěr – tvořen měkkým patrem, při dýchání visí dolů, při jídle a mluvení se uzavírá
- Dolní cesty dýchací
- Hrtan
- Průdušnice
- Průdušky
- Plíce
Hrtan = larynx
- Trubicovitý dutý orgán
- Po stranách jsou zavěšeny laloky štítné žlázy
- Tvořen:
- Štítná chrupavka (vytváří ohryzek)
- Prstencová chrupavka
- 2 hlasivkové chrupavky
- Součástí hrtanu je HRTANOVÁ PŘÍKLOPKA – uzavírá vchod do hrtanu při polykání, podílí se na tvorbě hlasu, uloženo hlasové ústrojí
Hlasové ústrojí
- Nachází se v hrtanu
- Hrtanová dutina má tvar přesýpacích hodin a nejužší části jsou rozepjaty dvě slizniční blány = nepravé hlasivky – jsou nepohyblivé, na tvorbě hlasu se nepodílí
- Pod nepravými hlasivkami se nachází dvě slizniční řasy = pravé hlasivky – rozepínají se od chrupavky štítné k chrupavce hlasivkové, ohraničují hlasovou štěrbinu
- Při klidném dýchání je hlasová štěrbina široce rozevřená
- Pomocí hrtanového svalstva se štěrbina rozšiřuje a zužuje à napínání a uvolňování hlasivek
- Těsně před mluvením dochází k napnutí pravých hlasivek a uzavření hlasové štěrbiny
- Při vydechování vzduchu dochází k rozražení hlasové štěrbiny à rozechvění hlasivekà střídavé otevírání a uzavírání hlasové štěrbiny à rozechvěn vzduch nad hlasivkami a vzniká tzv. základní tón (není to ještě lidský hlas) à až rozechvěním vzduchu v rezonančních dutinách v hrtanu a dutině ústní dochází k zesílení a harmonickému zabarvení základního tónu
- Artikulace se tvoří v rezonančních dutinách, vzniká pomocí rtů, jazyka, zubů a pater
Rust hrtanu
- V období puberty se zrychluje růst hrtanu a vniká disproporce hrtanu a hlasivek, hrtan roste rychleji než hlasivky, to vede k hlasové mutaci (u chlapců větší než u dívek)
Prudušnice = trachea
- Navazuje na hrtan
- Pružná trubice dlouhá 12cm
- Vyztužená chrupavkami podkovovitého tvaru, které jsou spojeny vazivem
- Vystlána sliznicí s řasinkovým epitelem
- Přítomny hlenové žlázky
Prudušky = bronchi
- Rozlišuje pravou a levou průdušku
- Zanořují se do plic a mnohonásobně se větví
Ochrana dýchacích cest
- Ochrannou fci má řasinkový epitel & hlen – zachycuje nečistoty a prachové částice, pohybem řasinek je posunován hlen ven
- Činnost bývá narušena u kuřáků, pokud se do DC dostane větší pevná částice nebo je víc nahromaděného hlenu, vyvolá to kašel
Plíce
- Vlastní dýchací orgán
- Probíhá zde výměna plynů mezi vnějším prostředím a krví
- Jsou lehké, pružné, houbovité, v mládí světle růžové, ve stáří šedé až černě mramorové
- Uloženy v dutině hrudní
- Tvořeny pravou a levou plící vakovitého tvaru
Tvar a povrch plic
- Tvar přizpůsoben tvaru dutiny hrudní
- Rozlišujeme:
- Spodinová báze = plicní plocha – nasedá na bránici
- Žeberní plocha – kopíruje postavení žeber
- Mezihrudní plocha – je vyhloubená (otisk srdce) – více patrné na levé plíci, uprostřed je tzv. plicní branka = hilus à vstupují průdušky, větvení plicní tepny, vystupují plicní tepny a mízní cévy
- Každá plíce je rozdělena zářezy na laloky, pravá plíce má 3 laloky, levá 2
- Povrch plíce kryje vazivová blána = POPLICNICE – ta přechází na stěny dutiny hrudní v tzv. POHRUDNICI – uzavírá dvě dutiny pohrudniční, prostor mezi dutinami je mezihrudí = MEDIASTINUM – v něm uloženo srdce, prochází tudy velké cévy, část průdušnice, jícen, průdušky, prostor kolem vyplněn řídkým tukovým vazivem
- Prostor mezi poplicnicí a pohrudnicí je vyplněn malým množství tekutiny, která zabraňuje tření při dýchání, je v ní negativní nitrohrudní tlak
Vnitrní stavba plic
- Uvnitř plic se rozvětvují průdušky, končí tenkými prudušinkami = bronchioly
- Průdušinky navazují na alveolární chodbicky, ty ústí v plicní vácky, jejich stěny se vyklenují v plicní sklípky
- Stěny plicních sklípků jsou tenké, tvořeny jednovrstvým epitelem, na vnější straně jsou opředeny sítí vlásečnic, jsou dobře prokrveny
- Dýchací pohyby
- Výměna vzduchu v plicích = ventilace plic – uskutečňuje se střídavým zmenšováním a zvětšováním dutiny hrudní
Rízení dýchacích pohybu
- Probíhá jako nepodmíněná reflexní činnost
- Centrum řízení je v prodloužené míše; vznikají vzruchy, které jsou vedeny k dýchacím svalům
- Když se zvýší koncentrace O2, je dýchací centrum více drážděno à rychlejší a prohloubené dýchání, při malé koncentraci CO2, je dýchání méně intenzivní a ne tak hluboké
- Dýchací jsou také ovlivňovány mozkovou kůrou à můžeme měnit dechovou frekvenci, hloubku dechu, zadržet dech, atd.
Ventilace plic
Vdech = inspirium
- Hrudní se zvedá a rozšiřuje činnost dýchacích svalů
- Dochází k nasávání vzduchu
- Hlavními svaly jsou:
- Bránice – zplošťuje se a mírně klesne
- Mezižeberní svaly zevní – zdvihají žebra, hrudní kost se posouvá dopředu
- U dětí převládá brániční dýchání = abdominální
- U dospělého převažuje smíšené dýchání nebo žeberní = costální
Výdech = expirium
- Hrudník se vrací do původní polohy
- Návratu napomáhá hmotnost hrudníku, pružnost plic, tlak vnitřních orgánů v dutině břišní (tlačí na bránici)
- Při tělesné zátěži se na výdechu podílí vnitřní mezižeberní svaly
Vnitrní kapacita plic
- Měříme pomocí spirometru
- Maximální výdech po maximálním nádechu – objem plic
- Tímto však nezjistíme úplnou kapacitu plic kvůli zbytkovému vzduchu = reziduální vzduch (1-2l)
- Kapacita plic je 2-2,5l
Dechová frekvence
- Počet vdechu a výdechu za minutu
- Průměrná dechová frekvence je 16 vdechů/min.
- Dýchaní a transport dýchacích plynu
Činnost DS je RESPIRACE = dýchání – uskutečňuje se pomocí oběhové soustavy, která rozvádí O2 po těle a zpět do plic přivádí CO2
Transport O2 se uskutečňuje ve 4 pochodech:
- Transport ze zevního prostředí do plicních sklípků (nádech)
- Difuze O2 z plicních sklípků do krevních vlásečnic (sklípky jsou hustě protkány vlásečnicemi)
- Transport do vlásečnic jednotlivých tkání
- Difuze z krve do tkáňových buněk
Transport CO2 se uskutečňuje stejně, jen v opačném pořadí
Druhy dýchání:
- ZEVNÍ = plicní – výměna dýchacích plynů mezi plícemi a krví
- VNITŘNÍ = tkáňové – výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáněmi
Dospělý jedinec přijme 250ml O2 a vydá 200ml CO2
Po vdechu se dýchací cesty plní vzduchem = alveolární vzduch à výměna plynů mezi krví a alveolárním vzduchem à výměna se uskutečňuje difuzí na základě rozdílných parciálních tlaků dýchacích plynů
- Hypoxie, anoxie
Hypoxie
- Snížení obsahu kyslíku v krví
- Nedochází k poklesu pod kritickou hranici
- Příčinou může být pohyb v prostředí se sníženým obsahem kyslíku (nadmořský výška, při požárech)
- Anémie, činnost srdce, doprovodným jevem může být cyonóza
Anoxie
- Naprostý nedostatek kyslíku
- Snížení kyslíku pod kritickou hranici