Chemická vazba – maturitní otázka z chemie

 

   Otázka: Chemická vazba

   Předmět: Chemie

   Přidal(a): Dita

 

 

 

 

Chemická vazba

  1. Obecná charakteristika chemické vazby
  2. Typy chemické vazby
    • Kovalentní vazba
      • Vazba σ  a π
      • Násobné vazby
      • Vaznost
      • Délka chemické vazby
      • Polarita chemické vazby
      • Hybridizace
    • Koordinačně-kovalentní vazba
    • Kovová vazba
  3. Slabé vazebné interakce

 

Chemická vazba

= pojítko mezi atomy v molekule

Kritérium vzniku chemické vazby = energetické hledisko

  • Chemická vazba vznikne tehdy, dojde-li k uvolnění energie – molekula musí mít nižší energii než atomy před sloučením
  • Čím více energie se uvolní, tím stabilnější vazba vznikne

 

Vazebná energie = Ev = energie uvolněná při vzniku vazby

 

Disociační energie = ED = energie dodaná pro zrušení vazby

  • [kcal/mol]
  • s násobností vazby roste hodnota ED
    • C – vazba π není tak pevná jako vazba σ – k jejímu rozštěpení je potřeba menší ED
    • N – vzniká přednostně trojná vazba, neboť se při tom uvolní velké množství energie (větší než při vytvoření dvojné nebo jednoduché)

 

Podmínky vzniku chemické vazby

  • Atomy se musí přiblížit tak, aby se překryly valenční orbitaly (průnik valenčních el.)
  • Elektrony musí mít opačný spin

 

Typy chemické vazby

  1. Kovalentní vazba
  • vzniká překrytím orbitalů obsahujících vždy 1 elektron, vzniká společný elektronový pár

 

  • Vazba σ
    • hustota je největší na spojnici jader (mezi jadernými partnery) atomů
    • vzniká překryvem orbitalů

 

  • Vazba π
    • elektronová hustota je největší mimo spojnici jader obou vázaných atomů
    • je rovnoměrně rozložená a symetrická
    • elektronová hustota je nad a pod rovinou, v níž leží spojnice jader
    • vazba π vzniká bočním překryvem orbitalů
    • vzniká až po vazbě sigma

 

NÁSOBNÉ VAZBY

  • Vazba jednoduchá
    • Vazba σ
    • na vzniku vazby se podílí od každého z vázaných atomů 1 valenční elektron

 

  • Vazba dvojná (násobná)
    • Vazba σ + π
    • na vzniku vazby se podílí od každého z vázaných atomů 2 valenční elektrony

 

  • Vazba trojná (násobná)
    • Vazba σ + π + π
    • na vzniku vazby se podílí od každého z vázaných atomů 3 valenční elektrony

 

VAZNOST

= číslo, které nám udává počet vazeb, které atom vytváří

  • např.: H – jednovazný, O – dvojvazný, N- trojvazný, C – čtyřvazný

DÉLKA CHEMICKÉ VAZBY

= vzdálenost jader vázaných atomů = mezijaderná vzdálenost

  • jednotka [1A°] = 10-8 cm (A – anstrid)
  • čím je vazba násobnější, tím je kratší, energie potřebná k jejímu rozštěpení je větší

 

POLARITA CHEMICKÉ VAZBY

ELEKTRONEGATIVITA (X)

= míra schopnosti atomu přitahovat elektrony chemické vazby

  • elektronegativní prvek = takový, jehož atomy přijímají do svého elektronového obalu elektrony a tvoří anionty
  • udává se číselně, její hodnoty jsou uvedeny u každého prvku periodické tabulky (nejnižší hodnoty elektronegativity mají alkalické kovy (Fr), nejvyšší hodnotu mají halogeny(F))

 

  • Vliv elektronegativity na chemickou vazbu

Vazba nepolární

  • společný elektronový pár je umístěn rovnoměrně mezi oba vázané elektrony

 

Vazba polární

  • pár je posunut k elektronegativnějšímu prvku – vzniká dipól

 

Vazba iontová (=extrémní polární vazba)

  • pár si úplně přivlastní atom s větší elektronegativitou – vznikají elektricky nabité částice – ionty
  • sloučeniny alkalických kovů a halogenů

 

– přechod od nepolární vazby k iontové je plynulý

 

HYBRIDIZACE

  • je sjednocování (unifikace) energeticky různých orbitů
  • značí se čárkovaným obdélníkem
  • hybridizují se i ty valenční elektrony, které nevytváří vazbu a jsou zaplněny jedním nebo dvěma elektrony
  • nehybridizují se orbitaly prázdné a ty, které vytváří π vazbu

 

  1. Koordinačně-kovalentní vazba
  • dativní, donor-akceptorová
  • vzniká překrytím dvou elektronů od 1 atomu s volným orbitalem 2. atomu
  • rozdíl mezi kovalentní a koordinačně-kovalentní vazbou je pouze ve způsobu vzniku (vlastnosti a pevnost mají stejné)
  • DONOR – dárce – atom poskytující el. pár
  • AKCEPTOR – příjemce – atom poskytující volný orbital, přijímá el. pár

 

  1. Kovová vazba
  • asi 80% prvků jsou kovy – kovy v pevném stavu vytvářejí vazbu kovovou
    • CHARAKTERISTIKA KOVŮ
      1. všechny kovy v tuhém stavu vedou elektrický proud
      2. všechny kovy jsou prvky o nízké ionizační energii
      3. atomy kovu, podobně jako jiné atomy, nemají jinou vazebnou schopnost než pomocí svých valenčních elektronů a orbitalů
    • všechny valenční elektrony jsou společné pro všechny členy kovové mřížky – tvoří el. oblak, který prostupuje celým krystalem a umožňuje vedení el. proudu

 

Slabé vazebné interakce

  • jsou to slabé vazby mezi molekulami, které je spojují do složitějších struktur

 

  • VAN DER WAALSOVY SÍLY
  • velmi slabé mezimolekulové síly

I2 – zahřátím se tyto síly zruší, mřížka se rozkmitá, molekuly jódu se uvolní do prostoru, mění se skupenství z pevného do plynného – jód sublimuje

 

Tuha – tlakem se tyto síly zruší – tuha se otírá a píše

 

  • VODÍKOVÉ MŮSTKY

H2O – vodíkový můstek vzniká vzájemným přitahováním dipólů – způsobuje kapalnost vody






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: