Otázka: Buňka a dělení buněk
Předmět: Biologie
Přidal(a): Štěpán
Buňka
– cytologie = nauka o buňce
– rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky
Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky:
- buněčná stěna – tvořena především z celulózy (vlákniny)
– význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar
- jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
– funkce: řídí činnost všech organel, přenáší dědičné informace
- chromozomy – každý živočišný a rostlinný druh má v jádře určitý počet chromozomů ( např.člověk má 23 párů; kapr 104 párů )
– podle počtu chromozomů rozlišujeme 2 typy buněk: – tělní = somatické
– pohlavní = gamety
-> tělní buňky = jsou diploidní (2n) => mají dvě sady chromozomů (samčí a samičí)
-> pohlavní buňky = jsou haploidní(n) -> mají jednu sadu chromozomů
- vakuoly – charakteristické pro rostlinné buňky
– na povrchu mají tonoplast
– v mladé buňce ( na okrajích listů, kořenů, v nových listech) je větší počet mladých vakuol
– ve staré buňce vakuoly postupně splývají a tvoří 1 centrální vakuolu
– jsou vyplněny buněčnou šťávou, která obsahuje enzymy a ty se účastní látkových přeměn v buňce
– v době sucha ztrácejí vodu => ochabují buněčné stěny => vadnutí rostlin
- mitochondrie – vypadají jako tyčinky, je jich několik set
– na povrchu mají dvojitou biomembránu
– probíhá zde buněčné dýchání => dochází k uvolňování energie => zajišťují dostatečné množství
energie pro životní děje v buňce
- plastidy = buněčné organely obsahující rostlinná barviva
– a) chloroplasty – obsahují chlorofyl = zelené barvivo, potřebné při fotosyntéze
– b) chromoplasty – obsahují rostlinná barviva
– jsou obsaženy v barevných částech rostlin (květ,plod)
– např.: karotenoidy = červená barviva; xantofyly = žlutá barviva
– c) leukoplasty = neobsahují barviva
– jsou v kořenech a ve vnitřní části stonku
– funkce: ukládají se v nich živiny do zásoby (škrob, bílkoviny, tuky,…)
- Golgiho aparát = soustava měchýřků
– probíhají zde biochemické reakce upravující látky určené k vyloučení z buňky => má vylučovací
funkci
- endoplazmatické retikulum = membránový systém
– hladké = neobsahuje ribozomy, probíhá zde syntéza (tvorba) glykolipidů = stavební látky pro buňky
– hrubé = obsahuje ribozomy, probíhá zde syntéza (tvorba) buněčných bílkovin = stavební látky pro buňku
- cytoplazma = polotekutá tekutina
– vyplňuje buňky a tvoří prostředí pro buněčné organely
- cytoskelet = buněčná kostra
– je tvořen z mikrotubulů (mikroskop. tubiček ) a mikrofilamentů ( mikroskop. vlákna ) => mají schopnost se
smršťovat a natahovat => dávají do pohybu cytoplazmu, zpevňují buňku, z mikrofibril se při dělení buňky
tvoří achromatické vřeténko
- v buňce se mohou vyskytovat: – škrobová zrna obsahující škrob
– buněčné inkluze ( vyplněny např. krystalky šťavelanu vápenatého -> dodávají
křehkost rostlinám )
– kapénky tuků ( v buňkách semen olejnin )
– silice ( vůně, pryskyřice,… )
-> vše to jsou produkty metabolismu
Rozdíl mezi eukaryotickou a prokaryotickou buňkou:
- prokaryotická – mají jí bakterie, sinice
– má jednodušší stavbu: – povrch: cytoplazmatická membrána + buněčná stěna ( nemusí být )
– vyplněná: cytoplazmou
– uvnitř: – pouze jaderná hmota ( = 1 cyklický, do kliček stočený chromozom-
DNA )
– ribozomy, plazmidy ( malé, kruhovité molekuly DNA)
- eukaryotická – mají jí rostlinné a živočišné buňky
– stavba: – povrch: cytoplazmatická membrána + buněčná stěna ( nemusí být )
– vyplněná: cytoplazmou
– uvnitř: – jádro; ribozomy umístěné na hrubém endoplazm. retikulum
– mitochondrie, Golgiho aparát, cytoskelet, vakuoly (u rostlin.buňky a prvoků),
endoplazm. retikulum hladké a plastidy ( u rostlin.buňky )
Rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou:
- rostlinná – povrch: buněčná stěna ( ochranná funkce, příjem živin, udává tvar ) a cytoplazmatická membrána
– uvnitř: vakuoly, plastidy ( chloroplasty, chromoplasty, leukoplasty ) => autotrofní
- živočišná – povrch: nemá buněčnou stěnu, má cytoplazmatickou membránu
– uvnitř: nemá vakuoly a plastidy, má lizozómy ( obsahují trávící enzymy, typické pouze pro živočichy ) =>
heterotrofní
Dělení buněk
– dělení buněk probíhá ve 2 fázích: – karyokinéze = rozdělení jádra
– cytokinéze = rozdělení zbytku buňky
– typy dělení buněk:
1.amitóza = přímé dělení
2.mitóza = nepřímé dělení
3.meióza = redukční dělení
Amitóza
= přímé dělené buněk
– není zajištěno rovnoměrné rozdělení jaderné hmoty
– uplatňuje se při rozmnožování prvoků a při množení nádorových buněk
Mitóza
= nepřímé dělení buněk
– výsledkem jsou 2 somatické (tělní) buňky, které jsou diploidní (2n) -> mají stejný počet chromozomů jako buňka
mateřská
– probíhá ve 4 fázích: profáze
metafáze
anafáze
telofáze
– profáze
- chromozomy začínají být viditelné ( = hmota chromozomů se smršťuje a spiralizuje ),
rozpouští se jaderná membrána a jadérko a centrioly se posouvají na opačné póly jádra
– metafáze
- tvoří se achromatické vřeténko ( z mikrofibril cytoskeletu ), chromozomy se připojují centromérami v ekvatoriální
(rovníkové) rovině na vlákna achromatického vřeténka
– anafáze
- chromozomy s podélně rozpůlí, poloviny chromozomů jsou přitahovány smršťováním vláken
achromatického vřeténka k opačným pólům
– telofáze
- probíhá cytokinéze, objevuje se jaderná membrána a jadérko, chromozomy přestávají být viditelné, tvoří se
cytoplazmatická přepážka mezi jádry => vznikají 2 somatické buňky (2n) a mají
stejný počet chromozomů jako buňka mateřská
Meióza
= redukční dělení
– dochází ke snižování počtu chromozomů v buňce na polovinu -> vznikají 4 gamety ( pohlavní buňky ), které jsou
haploidní (n)
– probíhá ve 2 mitotických dělení za sebou
redukční dělení:
– profáze I.
- mitóza
– metafáze I.
- mitóza
– anafáze I.
- chromozomy se nepůlí, k opačným pólům achromatického vřeténka jsou
střídavě přitahovány celé => dochází ke snižování počtu chromozomů v jádře
nově vznikajících dceřiných buněk na polovinu
– telofáze I.
- mitóza
- vznikají 2 haploidní buňky
redukční dělení:
– profáze II.
- vstupují 2 haploidní buňky
- mitóza
– metafáze II.
- mitóza
– anafáze II.
- mitóza
– telofáze II.
- mitóza
- vznikají 4 haploidní buňky
