Buňka – maturitní otázka (5)

 

Otázka: Buňka

Předmět: Biologie

Přidal(a): Hannyra

 

BUŇKA – ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ A FUNKČNÍ JEDNOTKA VŠECH ORGANISMŮ

BUNĚČNÁ TEORIE

  • Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých soustav
  • Všechny organismy se skládají z jedné nebo více buněk nebo jsou na buňkách závislé (viry)
  • Buňky vznikají z jiných buněk buněčným dělením
  • Buňky nesou genetický materiál a při buněčném dělení jej předávají dceřiným buňkám.
  • Všechny buňky mají jednotný princip stavby
  • Chemické složení všech buněk je v zásadě stejné
  • Uvnitř buněk se odehrávají v zásadě stejné energetické pochody (biochemické procesy, buněčný metabolismus)
  • Buňky se vyskytují ve velké rozmanitosti diferenciovaných forem, jejichž tvar je dán jejich funkcí
  • Velikost většiny buněk spadá do mikroskopické oblasti(0,3μm – 3mm)
  • Buňka objevena Angličanem Robertem Hookem (17.st)
  • Buněčnou teorii formulovali(19.st) – botanik Matthias Jakob Schleiden a fyziolog Theodor Schwann objevili, že rostlinné i živočišné buňky mají jádro => názor, že všechny živé soustavy jsou složeny z buněk a buňky mohou vzniknout jen z jiných už existujících buněk, mateřská buňka předává dceřiné buňce potřebnou děděnou informaci k reprodukci sebe sama ke své funkci.
  • Základy buněčné teorie položil i J. E. Purkyně – první popis jádra živočišné buňky

 

STAVBA BUŇKY PROKARYOTICKÉ A EUKARYOTICKÉ

Buňka prokaryontní

  • Prokaryotickou buňku mají bakterie a sinice
  • Vyskytli se poprvé před 3,5 miliardy let=nejstarší organismus na Zemi!, je to nejjednodušší jednotka života na zemi
  • Jednobuněčné organismy, je jednodušší než eukaryotická
  • Uvnitř neobsahuje žádné organely ohraničené biomembránou, stavba velmi jednoduchá bez membránových struktur(jen cytoplazmatická membrána)
  • Nemá intronové oblasti DNA, látka která je nositelkou dědičných vlastností (DNA) je u bakterii mnohem jednodušeji uspořádána, jednodušší je i organizace syntézy bílkovin.
  • Prok.b je plnohodnotnou buňkou, je schopna samostatné existence a rozmnožování.
  • Na prokaryotní úrovni se vyvinuly téměř všechny základní mechanismy, kterých využívá i eukary.b.
  • Velikost řádově jednotky mikrometrů
  • Kulovitá až protáhlá
  • Dělí se replikací chromozomů(DNA)->zaškrcování buněčných obalů->nově vzniklé bunky jsou naprosto stejné
  • výživa je autotrofní a heterotrofní

 

Všechny prokaryotické buňky vždy obsahují následující součásti:

  • nukleoid – jaderná hmota, kruhovitá molekula DNA, která představuje jeden chromozom, představuje haploidní sadu n, řídí život
  • cytoplazmatická membrána –fosfolipidová dvojvrstva, do nichž jsou včleněny bílkoviny i sacharidy, je výběrově propustná(semipermeabilní), je plastická( má fluidní strukturu-je tekoucí, části mohou měnit svoji pozici)
  • buněčná stěna – odlišná struktura než buněčná stěna eukaryotických buněk, neobsahuje celulózu, obsahuje murein (peptidoglykan), je mohutná, pórovitá, permeabilní.
  • Fce: ochrana (chem. i mech. ), udržení tvaru, antigenní vlastnosti
  • Dělení bakterii -> podle barvitenosti
    • G plus – (gram pozitivní)-při obarvení buněčná stěna modrá – fialová, je silná – chemicky méně odolná
    • G minus – (gram negativní)-při obarvení červená, tenká, chemicky odolnější

// jako barvivo se využívá krystalová violet‘ s jodidem draselným //

  • cytoplazma(cytosol) – bezbarvá tekutina neutrálního ph, prostor kde se vyskytují organely a pro veškerý metabolický život buňky
    • obsahuje organické, neorganické láky a inkluze (buněčný odpad)
  • plazmidy – přídatné genetické info stočené do kruhu, kóduje nadstavbové fyziologické fce (ne takové nutné k životu= odolnost vůči antibiotikům)
    • využívá se v chemickém inženýrství
  • ribozomy – Rna kyselinou tvořena, obsahuje malou a velkou podjednotku, syntéza bílkovin

 

Kromě základních struktur může mít ještě další struktur

  • Kapsula– slizovitý bílkovinny obal nad buněčnou stěnou zvyšující její odolnost
  • Glykokalyx-sacharidová sít‘ na povrchu buňky, umožnuje přichycování k povrchům
  • Chromatofory – nosiče barviv, dá se srovnávat s tylakoidem

// nejvýznamnějším barvivem je bakterio chlorofyl //

  • Plynové váčky-umožnují bakterii stoupat nebo klesat ve vodním sloupci
  • Fimbrie– krátké nepohyblivé vlákna, slouží k přichycování k povrchům
  • bičíky –  umožňují bakteriím šroubovitý pohyb,  bývají delší a pohyblivé, tvořena bílkovinou flagelinem

 

Buňka eukaryotní

  • eukaryotickou buňku mají rostliny, živočichové, houby, prvoci
  • velikost řádově desítky mikrometrů
  • vývoj začal cca před 1,8–1,5 mld. let (prokaryota před 3,5 mld. let)
  • větší složitost a velikost oproti buňce prokaryotické( šroubovice DNA zabudované do složitějších struktur a i syntéza bílkovin probíhá složitěji než u prokaryot
  • Obsahují řadu vnitřních struktur-organely, má složitě organizované jádro, oddělené od cytoplazmy
  • Dělení-mitóza

 

Eukaryotní buňka obsahuje:

  • Buněčné obaly – BS, CM
  • Organely – membránové, fibrilární
  • Cytoplazma
  • Inkluze

 

BUNĚČNÉ OBALY (CM, BS):

  • buněčná stěna (permeabilní = plně propustná)
    • pružná a elastická
    • pouze u rostlin a hub
    • Funkce: udržuje tvar buňky, ochranná vrstva proti nepříznivým vlivům, komunikace s vedlejšími buňkami, příjem a výdej látek
  • Chemické složení:
    • hlavní složkou u rostlin je Celulóza (polysacharid)
    • hlavní složkou u hub je Chitin
    • u rostlin může být navíc vyztužena organickými (lignin, kutin, vosky) => impregnace
      • Impregnace->látky zabraňují smáčivosti, odolnost vůči roztržení a rozlomení.. lignin je podstatnou součástí dřevnatění
      • Inkrustace->ukládání různých anorganických látek (Ca)
  • plasmodezmy-vláknité kanálky
    • fce: transport a komunikace mezi sousedními buňkami přes jejich buněčné stěny
  • cytoplazmatická membrána
    • všechny eukaryotické buňky
    • plastická, polopropustná (semipermeabilní)-nepropustí všechny látky ale pouze ty, které potřebuje
    • fce: chrání buňku, umožňuje komunikaci mezi sousedními buňkami (jen u ŽB),udržuje tvar buňky
    • složení – základem je dvojitá vrstva fosfolipidů
    • dýchací plyny projdou skrz CM, ale bílkovinné hormony se musí navázat
    • Proteiny – 2 typy – periférní (povrchové) slouží ke komunikaci, integrální (umožňují přenos, prostupují celou dvojitou vrstvou)
    • Sacharidy – oligosacharidy a cholesterol
    • cytoplazma – 70 % je přítomna voda a 30% tvoří organické a anorganické látky (Ca, P, Mg)
      • heterogenni (nestejnorodý) roztok
    • inkluze – neživý obsah buňky, odpadní látky v buňce, které nepotřebuje
      • Jde o různé látky, které se nachází rozptýleny volně v cytoplazmě, bez membránového ohraničení. Mohou to být kapénky lipidů, shluky sacharidů nebo třeba různé pigmenty.

 

Membránové organely

  • uzavřené váčky, oddělují obsah těchto váčků od základní cytoplazmy=cytozolu
  • rozměrnější ploché váčky se nazývají cisterny(např. jaderný obal)
  • jádro – (Nukleus, Karion)
    • od cytoplazmy je ohraničeno dvojitou biomembránou=Jaderný obal(karyolema) s malými póry (otvůrky pro komunikaci jádra s okolím), uvnitř obsahuje molekuly DNA a pomocné bílkoviny (hmota chromatin)
    • při dělení Chromatin se spiralizuje (dělí se buňky) a vytvářejí se chromozomy-23 párů
    • každá tělní buňka má 23 párů chromozomů(46)! a každá pohlavní buňka má 23 chromozomů
    • Fce – rozmnožovací, metabolitická, uchování gen info. v podobě DNA
    • řídící centrum buňky
  • jadérko – malé tělísko uvnitř jádra (může jich být i více), zde se tvoří ribozomy, skládá se z bílkovin a RNA
  • endoplazmatické retikulum – síť kanálků a malých dutinek uvnitř buňky ohraničených biomembránou, vzniká vchlípením cytoplazmatické membrány a slouží především k tvorbě a transportu různých látek uvnitř buňky
    • drsné – obsahuje ribozomy, těsné spojení s jádrem, probíhá syntéza Bílkovin
    • hladké – nenese ribozomy, probíhá syntéza Tuků(cukru)
  • Golgiho aparát =skupina dutinek (diktyozomů) ohraničených biomembránou, nikdy nenesou ribozomy,
    • v blízkosti ER -> upravuje látky z ER, které mají být vyloučeny z buňky ven(enzymy, odpad, hormony..) – (pomocí transportních váčků)
  • sekreční váčky – látky které vzniknou z Golgiho aparátu jsou transportovány do buňky (nebo mimo buňku) pomoci sekrečních váčků, odškrcením z GA
  • lysozom
    • organely nitrobuněčného trávení
    • přeměněné sekreční váčky, obsahují hydrolitické enzymy-> ničí poškozené organely
    • Lyze buňky= samozničení buňky (enzymy se do buňky vylijí)
  • ! Jádro, ER, GA, sekreční váčky => tzv. organely sekreční dráhy
    • odvozeny od plazmatické membrány buňky

 

Semiautonomní organely

  • Mitochondrie a Plastidy, z polosamostatné organely
  • mitochondrie
    • obsahují vlastní kruhovou molekulu DNA-> mohou se samy rozmnožit, ale pouze ve své mateřské buňce
    • vnější membrána – hladká a dobře propustná, fce : ochrana, obal
    • vnitřní membrána zřasena množstvím záhybů – kristy
    • vyplněna hmotou matrix
    • katabolické procesy – uvnitř se uskutečňuje buněčné dýchání, energie uvolněná při dýchání zabezpečuje životní děje v buňce, vstupuje ADP -> vzniká ATP – zásoba E pro mitochondrii
    • v každé buňce je až 100 mitochondrií – nejvíce bičík u spermie
  • plastidy
    • pouze u rostlin
    • obsahují vlastní kruhovou molekulu DNA -> mohou se samy rozmnožit, ale pouze ve své mateřské buňce
    • vnější membrána – propustná, podobná vnější membráně mitochondrií
    • vnitřní membrána obklopuje základní hmotu, tzv. stroma
    • ve stromatu jsou ploché váčky – tylakoidy (obs. fotosynt. barviva), které jsou uspořádány ve sloupečcích (grana) – zde probíhá první fáze fotosyntézy, váže se na něj chlorofyl a, b
    • fce: fotosyntéza -> anabolický proces – z látek anorg.(CO2, H20)se vytváří energeticky bohaté látky organické(C6H12O6, O2)
  • různé typy:
    • chloroplasty (obsahují chlorofyl->zelené, fotosyntetizují)- listy
    • chromoplasty (obsahují karoteny a xantofyly, bez fotosyntézy)- zbarvení květů a plodů
    • leukoplasty (bez barviv, zásobní funkce-obs. škrob)
  • ribozomy
    • tělíska obsahují ribozomovou RNA +bílkoviny
    • vyskytují se volně nebo vázaně na ER
    • tvoří je 2 rozdílné podjednotky – malá a velká
    • účastní se syntézy bílkovin
  • peroxisomy – slouží k ochraně buňky před škodlivým vlivem peroxidu vodíku pomocí specifických enzymů

 

Fibrilární organely – nemají membrány

  • cytoskelet (buněčná kostra)
    • pomáhá udržovat tvar buňky
    • síť bílkovinných vláken v cytoplazmě ->
  • ->mikrotubuly (trubicovité útvary složeny z bílkoviny tubulínu) – fce: opora buňky, pohyb organel, základ pro bičíky  řasinky
  • ->mikrofilamenta (jemné, vláknité útvary složeny z aktinu a myozinu) – fce: pohyb celé buňky, podílí se na vytváření panožek
  • centrozóm = dělící tělísko
    • u živočichů a nižších rostlin
    • dvojice kolmo k sobě postavených válečků- 2 centriol – stěna válce je tvořena z 9 trojic mikrotubulů
    • fce: význam při dělení buňky-organizování mikrotubulů do prostorové sítě, během buněčného dělení zajišťuje navázání chromozomů na mikrotubuly
    • vyskytuje se těsně u jaderné membrány
    • před mitózou se duplikuje ->dva centrozómy tvoří póly dělícího (mitotického) vřeténka
  • dělící vřeténko
    • struktura tvořená mikrotubuly uspořádanými do podoby vřetena
    • zajišťuje rozchod chromozomů k pólům při jaderném dělení

 

SROVNÁNÍ BUŇKY ŽIVOČIŠNÉ, ROSTLINNÉ A BUŇKY HUB

Živočichové

Rostliny

Houby

Nemají plastidy

Má plastidy

Nemají plastidy

Mají lysozomy

Nemají lysozomy

Nemají lysozomy

Drobné vakuoly, ale nejsou metabolicky aktivní

Mají vakuoly-metabolicky aktivní

Mají vakuoly

Nemají buněčnou stěnu

Mají buněčnou stěnu (z celulózy, hemicelulózy a pektinu )

Buněčná stěna z chitinu

Zásobní látka-škrob

Zásobní látka-glykogen

Zásobní látka-gykogen

Heterotrofní výživa

Autotrofní výživa

Heterotrofní výživa

Mají centrozom

Centrozom mají pouze nižší rostliny

Nemají centrozom

Dělení:  centripetální– zaškrcení od krajů do středu -rýhování

Dělení:  centrifugální- destička vzniká od středu ke kraji

Dělení: novotvoření-více jader ->později se oddělí příslušné části cytoplazmy

 

Další podobné materiály na webu:

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!